Kritický realismus a naturalismu ve světové literatuře

Rozmach přírodních a technických věd. Lidstvo důvěřuje rozumu a smyslovému poznání. Metody přírodovědného bádání převzaly i společenské vědy (pozitivizmus Augusta Comta – jen to je skutečné, co lze dokázat smysly a zkušeností, evolucionismus Charlese Darwina, vznikající sociologie). Analýza společnosti vede až ke kritice společenských vad – kritický realismus.

Realismus (z lat. realis = věcný, skutečný) žádal přesné a všestranné studium života, společnosti a nitra člověka. Jednotlivec byl chápán jako člen společnosti. Místo individuality vyzdvihovány typické znaky společné určité skupině lidí. Člověka zachycuje ve vývoji a v určitém prostředí. Látka je pojímána objektivně. Zájem spíš o současnost (v dějinách jen obecně platné poznatky).

V literatuře se uplatňuje próza a drama. Snaha o přehlednou kompozici a věcný jazyk (slang, nářečí). Spojení realistického a romantického přístupu k látce se stává základem novoromantismu, rozšíření v dobrodružné, cestopisné, vědeckofantastické, detektivní a fantazijní literatuře.

Hudba – Giacomo Puccini (Madamme Butterfly, Turandot), Johann Strauss ml. (Na krásném, modrém Dunaji).

V 60. – 80. letech 19. stol. se ve Francii pod vlivem vědeckého pozitivizmu utváří umělecký směr zvaný naturalismus, který doplňoval principy realismu až do krajnosti. Z Francie se později rozšířil do celé Evropy. Umělecká tvorba měla co nejobjektivněji, nezaujatě a neosobně zpodobovat skutečnost se vší její surovostí a se všemi podrobnostmi. Člověk je předurčen osudem a ovlivňuje ho dědičnost a prostředí. Nejvýznamnějšími představiteli naturalismu jsou Emile Zola, Guy de Maupassant a Alexandre Dumas ml. ve Francii, Thomas Hardy v Anglii a August Strindberg ve Švédsku.

 

Francie

Honoré de Balzac

• na otcovo přání vystudoval práva; vzdal se své právnické praxe a plně se věnoval literatuře (libreta, komedie, dobrodružné a černé romány, braková literatura); stále byl bez peněz; díky své přítelkyni poznal i vysokou pařížskou společnost; za ženu si vzal polskou šlechtičnu

Lidská komedie

• zachycuje život Francie od r. 1789 do poloviny 19. století; seznámíme se se všemi vrstvami společnosti; mnoho postav; mistrně vystihuje psychiku lidí; některé postavy přecházejí z románu do románu
• obsahuje na 97 románů a povídek (stěžejní Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán)

Otec Goriot

• děj začíná v jednom pařížském penziónu, kde Goriot (výrobce nudlí) žije; má dvě dcery, které miluje, které ho ale zcela ožebračí; jeho přítelem se stane mladý student Evžen Rastignak (chce v Paříži studovat; plný ideálů); Evžen zjišťuje, že je mnohem lepší šplhat po společenském žebříčku přes vlivné známosti, než studovat (využívá vlivných žen); nakonec Goriot poznává, jaké jeho dcery jsou doopravdy; když umírá, má u sebe jen Evžena
• kritika materialismu, který převažuje ve společnosti nad city a přijetí společenských pravidel na úkor ideálů

Ztracené iluze

• líčí osudy dvou přátel Luciena (touží po kariéře básníka) a Davida (po otci zdědil tiskárnu); David vynalézá nový způsob výroby papíru, patent je mu ale ukraden a při obhajování svého práva je obviněn ze lži a je uvězněn; Lucien mu nepomáhá; Lucien je společností znechucen a chce spáchat sebevraždu; zastaví ho jeden abbé a slíbí mu, že mu ukáže tajemství života; osudy pokračují v dalším románu

Lesk a bída kurtizán

• v románu vystupuje Lucien, který si plně užívá života (charakterově slabý, využívá všechny okolo sebe, aby dosáhl společenského úspěchu); vylíčeno propojení světa vysokých kruhů s pařížskou spodinou; Lucien se nakonec dostává do vězení, kde spáchá sebevraždu

Evženie Grandetová

• román líčí osudy hlavní hrdinky, která je s matkou ovládána despotickým a hamižným otcem, který ji nechce provdat za chudého bratrance Karla; Karel je poslán do Indie, kde zbohatne; když se vrátí, vezme si mladou šlechtičnu; Evženie je provdána z rozumu

Šagrénová kůže

• román obsahuje pohádkový motiv (kouzelnou kůži) a spoustu novoromantických prvků; hlavní postavou je ctižádostivý mladík, který v Paříži propadne světáckému životu; když vidí, jak peníze mizí a octne se tak na mizině, je na pokraji sebevraždy; po svém strýci zdědí oslí kůži, která mu splní každé přání; po každém splněném přání se kůže zmenšuje (až se zmenší natolik, že zmizí a její majitel umře)

 

cyklický román = označení pro románovou skladbu dvou nebo několika svazkovou, koncipovanou jako celek

 

Gustave Flaubert

• mistr v zobrazování lidských vášní a citových vztahů; jeho romány nejsou přelidněné

Paní Bovaryová

• román je z prostředí normandské provinční buržoazie; lékař Karel Bovary si po smrti své ženy vezme krásnou a mladou Emu, která žije iluzemi a doufá, že sňatek bude podle jedné z nich; po sňatku prožívá deziluzi; nelíbí se jí maloměšťácký život a to ani po narození dcery; snaží se uniknou ve snech a milostných románcích; nakonec se sama otráví

Bouvard a Pécuchet

• u nás v podobě televizního seriálu Dva písaři (Sovák, Horníček)

Citová výchova aneb Historie mladého muže

• psychologicko-společenský román s autobiografickými prvky; hlavní hrdina Frederik Moró přichází z venkova dobýt Paříž; prožívá deziluzi; neví co chce; prožívá mnoho milostných románků

 

Emile Zola

• zakladatel a hlavní představitel naturalismu
• Zola se postavil na stranu francouzského důstojníka Alfréda Dreyfuse, který byl obviněn z velezrady a špionáže; soudní proces byl zinscenován na základě podvrhnutých důkazů (obvinění sloužilo jako záminka k protižidovské kampani – Dreyfus byl Žid); později byl amnestován a rehabilitován

Experimentální román

• teorie naturalismu

Rougon – Macquartové aneb Přírodopis a sociální historie rodiny za druhého císařství

• cyklus románů, povídek a článků; cílem cyklu bylo vylíčit člověka po fyziologické stránce

Štěstí Rougonů

• autor nás seznamuje s představiteli rodu Rougonů; vdova Rougonová si vezme za muže opilce Macquarta; Rougonové představují vyšší a Macquartové nižší vrstvu obyvatel; další romány líčí osudy členů těchto dvou rodin

Zabiják

• pokrývač Coupeau se zraní pádem ze střechy; přichází o zaměstnání a toulá se po putykách, kde za nějaký čas propadá alkoholu (zabiják); Coupeau žije s Gervaisou (hezká), která o něj pečuje, ale prostředí ji ubíjí a s postupem času začíná pít alkohol; oba nakonec umírají; příčinou tragédie je sociální prostředí, alkohol a dědičnost

Nana

• volně navazuje na román Zabiják; Nana je dcerou Gervaisy a Coupeaua; nejprve se živí jako prodavačka květin, ale nakonec se nechává vidinou peněz zlákat k prostituci, díky níž se dostává k vyšším kruhům; nakonec umírá

Germinal

• román o hornících a jejich stávkovém boji

Lidská bestie

• silný motiv žárlivosti

Břicho Paříže

 

Guy de Maupassant

• je pokračovatelem Flauberta a Zoly; považován za mistra povídky a novely
• díky volnému mládí neuspěl v semináři; po seznámení s literaturou se rozhodl stát spisovatelem; později se seznámil s Flaubertem, který se ho v soudní při zastal (Maupassant byl obviněn z psaní nevhodného druhu literatury); trpěl duševní chorobou, a tak po neúspěšném pokusu o sebevraždu byl umístěn do sanatoria, kde po roce umřel přirozenou smrtí

Kulička

• děj novely se odehrává v roce 1870 za prusko-francouzské války; skupina “vážených” občanů opouští obsazené město společně s Kuličkou (prostitutka; trochu při těle; vznikla podle skutečné předlohy) – má dobré srdce a morálně převyšuje všechny ostatní cestující; do dostavníku se dostala díky tomu, že si sbalila s sebou koš s jídlem, na které ostatní zapomněli; při průjezdu jednou obsazenou vesnicí je kočár zastaven; pruský vojenský velitel pustí kočár dál, jen když mu bude Kulička po vůli; ta zprvu odmítá, až na naléhání ostatních svolí; když jsou puštěni dál, všichni v kočáře Kuličkou opovrhují a té je líto chování lidí, které právě zachránila

Miláček

• společensko-kritický román; hlavním hrdinou je Georges Duroya, drobný úředník z venkova, pohledný mladík; chce začít svou kariéru ve městě, kde se náhodně setká se známým novinářem, načež se dostává do jeho deníku jako redaktor; v zaměstnání, ve společenském i osobním životě využívá žen, které mu svou pomoc rády nabízejí (od nich název Miláček)

 

Anglie

Charles Dickens

• prožil neradostné dětství (otec byl drobný úředník, který se pro dluhy octl ve vězení, kam ho pak následoval i zbytek rodiny; od 12 let si už musel sám na sebe vydělávat – pracoval v dílně na výrobu leštidel); psal o špatných osudech dětí (idealizace)

Oliver Twist

• jeden z prvních sociálních románů; příběh chlapce s neznámým původem, který je vychováván v chudobinci a později pracuje jako hrobníkův pomocník; odtud utíká do Londýna, kde se nevědomky dostane do zločinecké bandy; při jedné akci je chycen, ale soud ho na žádost okradeného propustí; na jednom lupu je zraněn a zůstává v domě, kde loupil; osazenstvo se o něj začne dobře starat; dovídá se o svém původu; zločinecká banda je zatčena

David Copperfield

• vývojový román; David měl neutěšené dětství (matka ho milovala, ale otčím ho nenáviděl); byl poslán do internátní školy, odkud utíká ke své tetě; zde se zamiluje do její dcery Agnes; po studiích si bere za ženu jinou dívku, ta ale brzy umírá; David se chce po její smrti ucházet o Agnesinu ruku, ale překáží mu v tom zlý Heef, který je nakonec za trestný čin odsouzen na doživotí; nakonec se Agnes a David vezmou

Nadějné vyhlídky

• vývojový román; hlavní postavou a vypravěčem je Pip, který byl vychováván svojí bezcitnou sestrou; útočiště nalézá u jejího hodného muže; další ústřední postavou je paní Havishamová (bohatá, vlastní přepychový dům, v kterém se zastavil čas); když se měla paní Havishamová vdávat, utekl jí ženich, a tak v domě zakonzervovala vzpomínky tak, jak se staly v den její nevydařené svatby; paní Havishamová vychovává adoptivní dceru Estellu, do které se Pip zamiluje; Estella je vychovávána jako nástroj pomsty mužům, a tak dělá jen na oko, že má Pipa taky ráda; díky peněžnímu daru (předpokládal, že byl od paní Havishamové, ale skutečným dárcem byl trestanec, kterému Pip kdysi pomohl) odjíždí do Londýna (zde si začíná uvědomovat pravou hodnotu všech věcí); Estella se mezitím vdává bez lásky; jednou přepychový dům paní Havishamové vyhoří a ona v něm zahyne; po 11 letech se Pip setkává s Estellou na spáleništi domu paní Havishamové a zde si vše vyjasní

Kronika Pickwickova klubu

• humoristické dílo (laskavý humor), které vznikalo jako doprovodný text comicsu; příběhy vypráví o cestách čtyř členů klubu v okolí Londýna; nakonec se klub rozchází

 

William Makepeace Thackeray

• používá ironii a výsměch

Kniha o snobech

• kritika omezenosti vyšší anglické společnosti

Trh marnosti

• román bez hrdiny; analýza anglické společnosti 19. století

 

Thomas Hardy

• prvky naturalismu, dobrá charakteristika postav (hlavně ženských); je více pesimistou; vyjadřuje lítost nad hrdiny a jejich osudy

Tess z d’Ubervillů

• příběh svedené dívky

Starosta casterbridgeský

• hlavní hrdina románu v opilosti prodá svou ženu a dítě; za nějaký čas se díky svým schopnostem dostane na vysoké místo; lituje svého činu a snaží se získat lásku těch, které dříve tak zneuctil

 

Robert Louis Stevenson

• hlásil se k myšlenkám novoromantismu

Poklad na ostrově = Ostrov pokladů

• hlavním hrdinou je Jim Hawkins, který je zároveň vypravěčem; jde o cestu za pokladem; v hostinci Hawkinsových umírá pirát a je u něj nalezena mapa k pokladu legendárního kapitána Flinta; lidé kolem Jima Hawkinse se vydají hledat poklad, najímají spoustu námořníků a mezi nimi i Johna Silvera, který o pokladu také ví a chce jej získat pro sebe, a tak se snaží zorganizovat na lodi vzpouru; na ostrově dojde k boji; nakonec je poklad nalezen; vzbouřenci jsou zanecháni na ostrově a John Silver uniká

Podivuhodný případ Dr. Jekylla a pana Hyda = Dr. Jekyll a pan Hyde

• Jekyll poznává, že se v každém člověku sváří dobro se zlem; díky chemickému přípravku dokáže od sebe oddělit osobnost dobra (Jekyll) a osobnost zla (Hyde); zlá stránka postupem času vítězí nad dobrou a převládá; nakonec následuje smrt Jekylla

 

Rusko

Časté téma venkova a nevolnictví.

Nikolaj Vasiljevič Gogol

• hrdinové jeho románů se snaží vybudovat si postavení na mystifikaci; sám kritizuje úplatkářství, podvody, obohacování na úkor chudých; dobře prokreslené postavy hamižných statkářů, kteří touží po bohatství a pohodlí

Revizor

• děj se odehrává v zapadlém provinčním městě v Rusku, které očekává příjezd revizora; omylem pokládají za revizora nižšího úředníka Chlestakova, který jede z Petrohradu navštívit svého otce a náhodou se ve městě zastaví; v nastalé situaci vidí zisk, a tak přijímá rád jemu udělenou funkci; jelikož se ve městě dříve uplatňovalo úplatkářství a veškeré veřejné instituce byly odírány (tudíž vypadají hrozně), snaží se odpovědní lidé revizora uplácet (peníze, naturálie, sňatek); Chlestakov je spokojen, a tak píše svému příteli o nastalé situaci; poštmistr poruší listovní tajemství a dopis otevře a přečte; Chlestakov ujíždí a do města přichází skutečný revizor

Mrtvé duše

• román kritizující poměry v Rusku; hlavní postava Pavla Ivanoviče Čičikova chce zbohatnou, ne však prací; za pár peněz nakoupil několik “mrtvých duší” (lidé, kteří zemřeli od posledního sčítání lidu, za něž musel statkář do dalšího sčítání platit daně, a tak nebyl problém je získat); pokud jich člověk vlastnil určité množství, mohla mu být téměř bezplatně přidělena půda v málo obydlených oblastech; takto získanou půdu chtěl za větší peníze prodat

 

Ivan Sergejevič Turgeněv

• pocházel z bohaté šlechtické rodiny; studoval v zahraničí a hodně cestoval (Německo, Itálie); v Rusku pobýval málo; znal se s Flaubertem

Lovcovy zápisky

• soubor črt; důležitou roli hraje malebná středoruská krajina; vypravěč touto krajinou prochází na svých loveckých toulkách se svým pomocníkem (lov však tvoří jen vnější rámec); důležité portréty statkářů, nevolníků, příběhy o lidových hrdinech, smýšlení prostých lidí

Šlechtické hnízdo

• román z prostředí šlechtické inteligence; časté řešení problémů mladé generace; zamýšlení se této vrstvy lidí nad smyslem života

Otcové a děti

• román řešící vztahy mezi rodiči a dětmi; různé názorové rozvrstvení ruské společnosti; největší pozornost kladena na mladou generaci; jejím mluvčím je Bazarov (lékař); tvrdí o sobě, že nic neuznává (nihilismus), popírá veškeré hodnoty, je znechucen dobou, je bez perspektivy; i když si hraje na nihilistu, touží po lásce

 

črta = prozaický žánr menšího rozsahu s jednoduchou, nerozvitou fabulí a uvolněnou kompozicí; zápletka nemá dramatičnost, syžet je budován jako řetěz scén, výjevů ze života a pozorování vypravěče; u nás nazývána obrazy ze života

 

Ivan Alexandrovič Gončarov

Oblomov

• hlavním hrdinou románu je Oblomov, dobrosrdečný a upřímný člověk, který je ohromen naprostou pasivitou (nečinností); krátce pracuje v úřadě, ale nakonec žije jen z výnosů svého statku; pasivita ho připraví o lásku a přátelství

 

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

• šlechtic, ale nežil v blahobytu; zajímal se o dění v Rusku; byl proti útlaku, nespravedlnosti; zapojil se do pokrokového hnutí Petraševců, kteří usilovali o spravedlivější společnost reformní cestou na základě utopického socialismu (jakékoliv odmítnutí bojů, útlaku a násilí); za účast v tomto hnutí odsouzen k trestu smrti, který nebyl vykonán; rozsudek zmírněn na dlouholetý pobyt v káznici na Sibiři, kde žil mezi politickými vězni, zločinci a blázny (depresivní prostředí; soucítění s utrpením; vliv na tvorbu); zde se začaly projevovat záchvaty padoucnice
• překládal světovou literaturu (Balzakovu Evženii Grandetovou) a psal povídky; dobře prokreslené osobnosti psychicky narušených lidí

Zločin a trest

• filozofický román; hlavním hrdinou je Raskolnikov, chudý petrohradský student, který spáchá vraždu (dobře si ji odůvodní); zabije bohatou a zlou lichvářku (zdá se mu bezcenná, nepotřebná); donucen zabit i její sestru, která se náhodou k vraždě své sestry připlete; dobře zahladí stopy; i přes racionální promyšlenost činu se sám sebe zhrozí, kořist ukryje a už ji nikdy nepoužije; onemocní (autor nás seznamuje s psychikou Raskolnikova; muka z pomyšlení na vraždu); svěřuje se své přítelkyni Soně (jemná, pobožná, na život si však vydělává prostitucí), která mu radí přijmout trest; Raskolnikov prožívá vnitřní boj, zda žít nebo se přiznat; přiznává se, i když není zcela přesvědčen o svém činu; je odsouzen na nucené práce na Sibiř, kam ho doprovází Soňa; zde poznává lásku, pokoru; oběť Soni způsobí přerod Raskolnikova (kaje se, dochází k poznání, že člověk nesmí zabíjet)
• řeší otázku práva některých silnějších jedinců na překračování morálních zákonů (konkrétně zda zabít či nikoliv)

Zápisky z mrtvého domu

• “kronika” (zážitky) káznice vycházela nejprve v časopisech, později souborně

Idiot

• hlavní postavou je kníže Myškin (čistotou srdce podobný Soně); oslava překrásného člověka; Myškin je zchudlý šlechtic léčící se v sanatoriu (trpí epilepsií); po návratu do normálního života je hodný, čistý, vyniká ušlechtilostí a dobrotou; ostatními považován za idiota (nemohou pochopit jeho dobrotu); Myškin poznává nemožnost žití v tomto světě; zavírá se do své duševní choroby

Bratři Karamazovi

• román líčí osudy rodiny Karamazových (otec a jeho 4 synové); starý Karamazov je člověk pochybných morálních hodnot; synové nemají otce rádi, a tak je zabit; autor odhaluje vnitřní motivy všech synů; vrahem je nemanželský syn, který došel k názoru, že neexistuje bůh, a proto je povoleno vzít život tomu, kdo je zlý (nesouhlas Dostojevského); nakonec vrah spáchá sebevraždu (nemůže žít s tímto pocitem)

Běsové = Běsy = Běsi

• román ve formě politického pamfletu; ostře útočí proti revolučnímu hnutí, politickým vraždám a teroru; bránil ideály humanismu; viděl zlo ve společnosti a člověku; nesouhlasil s revolucí, násilím (obával se radikálního řešení); vyzývá k mravní obrodě člověka v duchu křesťanských ideálů

 

filosofický román = románový žánr demonstrující autorovo filosofické stanovisko; charaktery postav, průběh děje a způsob vyprávění jsou podřízeny autorovu filosofickému přístupu a umělecké zobecnění tedy převládá nad individualizací; vyvažováno napínavým dějem, exotičností a bizarností námětů; každé myšlenkově závažné dílo

pamflet = útočné, kritické dílo zaměřené politicky; velmi citově zabarvený (nespisovné výrazy, vulgarismy)

 

Lev Nikolajevič Tolstoj

• šlechtic; v závěru života změnil názor na život, mravní hodnoty (odmítal vědu, umění a civilizaci vůbec) a oddal se náboženskému hloubání (hlásal odklon od pozemského života); znal dílo a názory Chelčického, které mu byly blízké

Vojna a mír

• rozsáhlá románová epopej; líčí osudy Ruska v letech 1805 – 1820; za nejdůležitější historické události považuje tažení Napoleona do Ruska, požár Moskvy a ústup francouzské armády; popis života tehdejší společnosti; autor podrobně studoval historické prameny; historické postavy (Napoleon, Kutuzov) a románové postavy (Andrej Bolkonský, Pierre Bezuchov, Nataša Rostovová); Bolkonský a Bezuchov milovali Rostovovou; více než 250 postav; názor, že dějiny nevytvářejí vynikající jedinci, ale mnoho drobných bezejmenných lidí a nepředvídatelné náhody; román měl velký vliv na další tvůrce historického románu

Anna Kareninová

• děj se odehrává v prostředí šlechty; hlavním tématem je láska vdané ženy Anny; manžel je státním úředníkem (žena je zabezpečená); miluje mladého důstojníka Vronského (volný, svobodný člověk, flirtuje s mnoha ženami); Anna se ocitá v neřešitelné situaci (nemůže se rozvést díky postavení a ve vztahu s Vronským nevidí žádnou perspektivu); spáchá sebevraždu skokem pod vlak; Vronský odchází dobrovolně do války; autor zaměřen na psychologii postav (vnitřní boj Anny)

Vzkříšení

• myšlenky o duchovnu, boží pravdě, vzkříšení

 

epopej = velká výpravná báseň, nebo románové dílo 19. století s širokým záběrem reality a realisticky věrným ztvárněním skutečnosti

 

Anton Pavlovič Čechov

• psal dramata a povídky (humorné, satirické až tragické); z děl vane melancholický smutek (“smích slzami”)
• měl krušné dětství, od 16 let se staral sám o sebe, živil rodinu, vychovával sourozence, studoval lékařskou fakultu; onemocněl tuberkulózou, načež se léčil na Krymu, kde se dostal do spojení s ostatními spisovateli; nenáviděl měšťáky

Povídky

Varce se chce spát

• zabývá se krušným postavením dětí; Varka je služka, která se stará v noci o děti; nemůže spát, a tak zabije děti jako své nepřátele

Chameleón

• kritika lidí klanících se autoritám; kritika proměnlivosti názoru jen kvůli prospěchu (chameleóni – mění barvu); hlavním hrdinou je policejní inspektor Očumělov, který na pochůzce uvidí člověka, kterého pokousal pes; Očumělov psa zatracuje; když zjistí, že by pes mohl být generála, obviňuje člověka, že se zranil sám; po prokázání, že pes není generála, Očumělov psa opět zatracuje; nakonec se ukáže, že byl pes generálova bratra, a tak Očumělov opět obviňuje člověka

Vaňka

• melancholická povídka; motiv dítěte vyrůstajícího v nepříjemném prostředí (bez lásky, tvrdá práce, hrubá výchova); kritika poměrů ve společnosti

Dramata

• Čechov považován za tvůrce lyrizovaného a psychologického dramatu

Tři sestry

Višňový sad

Racek

Strýček Váňa

 

Polsko

Henryk Sienkiewicz

• autor historické beletrie; často srovnáván se Scottem; vybírá si motiv, aby pozdvihl sebevědomí

Křižáci

• obrana Polska proti křižákům v 15. století

Ohněm a mečem

• trilogie o boji Polska proti ukrajinským kozákům v 17. století

Quo vadis

• pronásledování křesťanů v Římě za Nerona

 

Boleslav Prus (vl. jm. Alexandr Glowacki)

Farao

• hlavním hrdinou Ramses III.

 

Norsko

Henrik Ibsen

• prolínání romantismu s realismem

Peer Gynt

• náročná dramatická báseň s mytologickými prvky; filosofické úvahy o životě, smrti, mezilidských vztazích

Nora

• hrdinkou dramatu je vzorná matka a manželka, která dojde k poznání, že je pouhou loutkou v rukou svého muže, a proto opouští rodinu

 

Švédsko

August Strindberg

• zakladatel realistického románu ve Švédsku; prvky naturalismu; psal i dramata

 

Selma Lagerlöfová

• nositelka Nobelovy ceny za literaturu; vrcholná představitelka novoromantismu ve Švédsku

 

Dánsko

Hans Christian Andersen

Pohádka mého života

• autobiografie

Pohádky

• filosofický ráz

 

USA

Mark Twain (vl. jm. Samuel Langhorne Clemens)

• autor románů a humoristických povídek

Dobrodružství Toma Sawyera

Dobrodružství Huckleberryho Finna

Princ a chuďas

Jak jsem redigoval zemědělské noviny

 

humor = forma komična, jejíž doménou je úsměvné a chápající hodnocení směšné situace nebo objektu, není v něm pocit převahy nebo útočnosti, nezatracuje

 

O’Henry (vl. jm. William Sydney Porter)

• autor humoristických povídek

Rytíř s bázní a hanou

 

B)    Věty jednočlenné

 

• nemají základní syntaktickou dvojici, mají jen jeden základ, tj. větný člen holý nebo rozvitý, není to ani podmět, ani přísudek (navzájem se oba předpokládají)

 

Slovesné

• vyjadřují přírodní jevy (Smráká se. Stále ještě prší. Hřmělo.), tělesné stavy (Bolí mě v zádech.), duševní stavy (Je mi smutno. Stýská se mi.), smyslové vjemy (Hoří. V kamnech praská. Zvoní.)
• neosobní tvar slovesa (Je dovoleno se nepřezouvat.), neosobní reflexivum (Jede se na hory.), neosobní tvar pasiva opisného (Bylo o tom rozhodnuto.)
• infinitivní věty (Zastavit stát! Nevyklánět se z oken! Moci to všechno napravit!)

 

Neslovesné

• jmenné (Lidové noviny, Jaká krása! Lidičky! Pane Novák!), adverbální (Rychle k oknům! Všichni vpravo!), citoslovečné (Ouvej! Ach! Brr! Haf! Cinkylinky! Hrome! Běda!), částicové ( Ne. Ovšem. Zajisté.)