JOHN STEINBECK – O MYŠÍCH A LIDECH – rozbor díla
John Steinbeck (1902-1968)
– americký spisovatel
– držitel Nobelovy ceny z roku 1962 a Pulitzerovy ceny
– finanční poměry jeho rodiny nebyly příznivé, a tak musel již jako školák vypomáhat na farmách
– v sedmnácti letech odešel na studia na univerzitu v San Franciscu, kde se věnoval historii a anglické literatuře
– ve vysokoškolském diplomu neviděl životní cíl, a tak v roce 1925 definitivně univerzitu opustil
– odešel do New Yorku jako reportér, rozhodnut stát se spisovatelem
– žurnalistiky však brzy zanechal a pracoval jako pomocný zedník, námořník na nákladním parníku a dělník v továrně na rybí konzervy
– hlavním tématem Steinbeckova díla je negativní postoj člověka k moderní civilizaci
– jeho hrdiny jsou tuláci a povaleči, lidé bez domova a práce, ale také bez starostí
– nevidí je ale negativně, spíše o nich píše s jistými sympatiemi, s pochopením pro jejich slabosti a prohřešky
– zemřel v New Yorku
- zařazení autora do uměleckého směru
Literatura mezi světovými válkami, americký realismus, tzv. Lost generation
– generace amerických autorů 20. let., kteří byli poznamenáni 1. sv. válkou a vystřízlivěli z tzv. amerického snu
– v jejich díle se objevují pocity zklamání a skepse
– došlo k rozkladu hodnot, je ztracen smysl života
– východiskem je příroda nebo kultura, hrdinové se uzavírají do sebe
– typický hrdina je apatický a těžce navazuje vztahy, nemůže zakotvit
- určení století, v němž autor tvořil
- polovina 20. století
- určení dalších autorů stejného um. směru
William Faulkner (1897-1962)
– jeho život silně ovlivnil jeho dílo
– z jižanské rodiny – bělošská rodina, černošští otroci (inspirace pro většinu próz = jižanská sága)
– účastník 1. světové války – pilot
– scenárista v Hollywoodu
– neměl rád publicitu
dílo:
– psychologie jižanských lidí, výjimeční hrdinové, dějové odbočky, epizodičnost
– pomalá cesta ke čtenářům, obliba nejprve u Francouzů
Divoké palmy, Vojákův žold, Hluk a vřava
Francis Scott Fitzgerald (1896-1940)
= autor džezového věku
– období po roce 1920, Amerika „žije“ novými objevy (auta, rozhlas, film, hudební nosiče)
– lidé z venkova se stěhují do měst, obdiv černošské hudby a tance
– prohibice = vyšší zájem o alkohol
dílo:
– „sonda“ do života americké společnosti dvacátých třicátých let
– kritický, nemilosrdný = mluvčí americké mládeže
– čtenářsky oblíbený i dnes
Velký Gatsby, Krásní a prokletí, Něžná je noc
Ernest Hemingway (1899-1961)
– Američan, romanopisec, povídkář a novinář
– po maturitě reportérem
– v r. 1918 dobrovolníkem na italské frontě – vážně raněn jako vůbec první voják → velká publicita
– zajímal se o box a býčí zápasy
– trpěl depresemi, spáchal sebevraždu
dílo:
– typický hrdina: fyzicky silný, osamělý
– píše podle tzv. metody ledovce = vynechává všechno méně podstatné, životní tragédie zobrazuje na malé ploše bez komentáře vypravěče
– roku 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu
Sbohem, armádo – román, láska mezi raněným americkým vojákem a anglickou zdravotní sestrou, z 1. sv. války
Zelené pahorky africké – inspirováno výpravami do Afriky
soubory povídek: Pátá kolona, Smrt odpoledne
Komu zvoní hrana – román, příběh z občanské války ve Španělsku
Stařec a moře – novela, poslední H. vydané dílo
– jednoduchý děj – kubánský rybář Santiago dva dny zápasí s mečounem, úlovek mu sežerou žraloci
- názvy (případně obsahy) dalších autorových děl
Na plechárně – děj románu se odehrává v malé ulici s továrnou na zpracování ryb v Monterey v Kalifornii. Román se zabývá osudy lidí zde žijících během Velké krize
Hrozny hněvu – Děj se odehrává v období hospodářské krize a popisuje osudy rodiny chudých zemědělců Joadů. Ti byli vyhnáni z pronajaté půdy a odešli za prací do Kalifornie, po cestě však umírají babička s dědečkem. Ani po příjezdu do Kalifornie však jejich útrapy nekončí, práce je málo a přistěhovalců příliš. Jsou tedy nuceni žít ve velmi nuzných podmínkách. Stěhují se z jedné farmy na druhou a rodina se postupně rozpadá, čemuž se ale snaží zabránit máma Joadová. Na konci příběhu porodí její dcera Róza mrtvé dítě a strhne se strašlivý déšť, kvůli kterému se musí rodina přesunout z vagónu, ve kterém žili, do nedalekého stavení. Róza pak mateřským mlékem zachrání hladem umírajícího muže, jenž dal všechno jídlo svému synovi.
Na východ od ráje – románová kronika vycházející z biblického mýtu o Kainovi a Ábelovi. Kniha poprvé vyšla v roce 1952
Charakteristika uměleckého textu jako celku:
- literární druh
epika
- literární žánr
novela
- literární forma
próza
- dominantní slohový postup
vyprávějící
- typ vypravěče
er-forma
- vysvětlení názvu díla
Lennie si na začátku knihy hladí hebkou myší srst.
- posouzení aktuálnosti díla
Nenávist k černým už se neprojevuje v takové míře. Nejsou tak vystrkováni ze společnosti.
- určení místa a času textu
Kalifornie, 30. léta 20. století
- stručné nastínění děje
Hlavními postavami jsou Lennie Small a George Milton. Lennie není z nejchytřejších, je spíš uzavřený do sebe a po smrti tety Kláry se ho ujal kamarád George a chodí spolu pracovat. Lennie je na Georgovi závislý a má ho rád. George často Lenniemu vyčítá, že nebýt jeho, mohl si užívat, ale svým způsobem ho má také rád a nedal by na něj dopustit. I když Lennie moc rozumu nepochytil a vše hned zapomene, práce se neštítí.
Dostali práci na ranči v Soledadu, kde se seznamují s ostatními pracovníky. Oba sní o tom, jak si spolu pořídí své hospodářství a budou si pracovat na svém. George měl vyhlídnutý takový malý domeček, kde budou mít králíky a pole s vojtěškou. Během pobytu na ranči v Soledadu se k nim přidal ještě starý uklízeč Candy, který sice moc práce nezastane, ale pomůže jim finančně.
Curley, syn majitele ranče, má ženu, která s ním ovšem není moc šťastná, a tak často vyhledává společnost jiných mužů na ranči. Jednoho dne navštívila i Lennieho, kterému se líbily její vlasy, a tak si je chtěl pohladit, jenomže je hladil tak silně, že žena začala křičet. Lennie se vyděsil a nechtěně jí zlomil vaz. Utíkal se schovat na místo, které mu poradil George v případě, že něco provede. Když Curley zjistil, že je jeho žena mrtvá, vydal se hledat Lennieho a chtěl ho zabít. George však našel Lennieho dřív, a tak ho zastřelil on sám, aby ho ochránil před bolestí a krutým zacházením.
- určení smyslu díla
Ukázka společenských poměrů na venkově v tehdejší Americe. Kritika a odsouzení násilí, rasismu a vykořisťování lidí.
- pravděpodobný adresát
Tehdejší vyšší vrstva amerického obyvatelstva.
- zařazení knihy do kontextu celého autorova díla
americký realismus, v této době se v Americe odehrávala hospodářská krize, v této době se v Americe řeší problémy obyčejných lidí za hospodářské krize
- porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací
film O myších a lidech z roku 1939, (USA) 106 minut, režie Lewis Milestone, na ČSFD hodnoceno na 84%
film O myších a lidech z roku 1992, (USA) 115 minut, režie Gary Sinise, na ČSFD hodnoceno na 86% (224. nejlepší film)
Charakteristika úryvku z uměleckého textu:
Lennieho ohromné prsty ji začaly hladit po vlasech.
„Ale abyste mi je nerozcuchal.“
„Jé, to je hezký,“ liboval si a trochu víc přitlačil. „Jé, to je hezký!“
„Dejte přece pozor, vždyť mi je rozcucháte.“ A pak už rozzlobeně: „Nechte toho už, budu celá rozcuchaná!“
Uškubla hlavou na stranu, a Lennieho prsty se jí na vlasech sevřely a nechtěly pustit. „Pusťte! Tak už pusťte!“
Lennie se vyděsil. Obličej se mu zkroutil. Vtom zaječela, a jeho druhá ruka jí přikryla ústa a nos a sevřela se. „To ne, prosím vás,“ žadonila. „nechte toho, prosím vás. George se bude zlobit.“
Škubala se mu divoce pod rukama. Nohama tloukla do sena a hleděla se mu vykroutit; zpod ruky mu vycházelo zastřené ječení. Lennie se hrůzou rozplakal a začal ji prosit: „Jé! Tohle mi prosím vás, nedělejte. George pak řekne, že jsem něco proved. A nedovolí mi opatrovat králíky.“
- atmosféra úryvku
napínavá, depresivní, hysterická
- počet postav
2; Lennie, Curleyova žena
- charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)
Lennie – plachý, hodný, necitlivý
Curleyova žena – hysterická
- charakteristika dalších postav
George – stará se o Lennieho a má ho rád, je pracovitý
Curley – žárlivec, nehezký, svou ženu hlídá, ale nevěnuje se jí
Crooks – černoch, který je inteligentní, ale kvůli barvě pleti je odstrkován
- vztahy mezi postavami
Curleyova žena přišla za Lenniem ze zvědavosti, její manžel Lennieho zaměstnává.
- zařazení úryvku do kontextu celého díla
Skoro na konci knihy, těsně před tím, než Lennie ženu zabije.
- použité jazykové prostředky
ohromné prsty ji začaly hladit ve vlasech – synekdocha
„Ale abyste mi je nerozcuchal.“ – přímá řeč
„Nechte toho už, budu celá rozcuchaná!“ – věta rozkazovací, žena je zděšená
„Pusťte! Tak už pusťte!“ – epizeuxis, opakování slova krátce za sebou (zdůraznění)
zastřené ječení – oxymóron
že jsem něco proved – nespisovná řeč