John Ronald Reuel Tolkien – Hobit aneb cesta tam a zase zpátky
| Charakteristika
|
· Dobrodružný román vydaný roku 1937
· Původně určený pro děti, je často humorný, jednoduchý, napsaný srozumitelnějším jazykem než Pán prstenů · Odehrává se ve fiktivním světě Středozemě – je velmi reálně popisovaná, což vytváří dojem skutečného světa |
| Téma
|
· Putování skupiny trpaslíků, čaroděje a malého hobita za znovuzískáním nejen velkého pokladu a ztraceného království, ale zejména cti, svobody a spravedlnosti |
| Motivy
|
· Fantaskní prvky – drak, kouzla…
· Neustálý boj dobra se zlem, síla přátelství, odvahy – odraz ve světových válkách · Touha po bohatství a majetku, jediná postava, která není pokladem zlákaná je Bilbo · Starověké a středověké legendy (Artuš…), germánská, anglosaská a severská mytologie |
| Postavy
|
· Bilbo Pytlík: na začátku knihy hobit pořádný, pohodlný, dobrosrdečný a přátelský, dny tráví pokuřováním z dýmky a lenošením; v krvi má ale dobrodružnou povahu a tím se liší od jiných hobitů, postupně se z něj stává jiný člověk, je rozhodný, odvážný, vynalézavý a obětavý
· Gandalf: mocný a tajemný čaroděj a poutník; dobrosrdečný, obětavý, ochotný vždy pomáhat druhým, pravý přítel a ochránce, moudrý, rozvážný, vždy stojí na straně dobra a je ochoten za něj bojovat za každou cenu; v Hobitovi a později i Pánovi prstenů je majákem naděje pro ostatní postavy; za nejpozoruhodnější bytosti a nejlepší přátele ve Středozemi považuje hobity; vždy je tam, kde se něco děje · Thórin Pavéza: dědic Ereborského trůnu a vůdce skupiny trpaslíků; chová se povýšeně, důležitě, tvrdohlavě a nedůvěřivě, jako každý trpaslík je trochu chamtivý; je ale silný, šlechetný, hodný a odvážný, miluje svůj lid a dělá pro něj vše; nachází cestu k Bilbovi, ale když zjistí, že nejcennější poklad z Hory – Arcikam – odnesl lidem a elfům, rozzlobí se na něj, nakonec je zabit v bitvě pěti armád po boku synovců Filiho a Kiliho · Dvalin, Balin, Kili, Fili, Dori, Nori, Ori, Oin, Goin, Bifur, Bofur, Bombur |
| Děj
|
· Bilbo se setkává s čarodějem Gandalfem, který do jeho nory přivede společenství 13 trpaslíků. Je označen za lupiče a pozván na výpravu za znovuzískáním trpasličího pokladu, který hlídá drak Šmak v Osamělé hoře. Zpočátku odmítá, pak se k výpravě přidává, když ho zláká touha po dobrodružství. Cestou k Ereboru potkají zlobry, dostanou se do Roklinky. V Mlžných horách jsou zajati skupinou skřetů a odloučeni od sebe. Bilbo pak potkává zvláštního tvora Gluma. Ten ho chce zabít, ale Bilbo si vymíní soutěž v hádání – když vyhraje, nechá ho Glum jít. Bilbo vyhraje, když se Gluma zeptá co má v kapse. Glum neuhádne, že je to kouzelný prsten, který se mu předtím ztratil, Bilbo utíká a setkává se s trpaslíky a Gandalfem.
· Výprava utíká před skřety a zachrání se až díky pomoci obrovských orlů. Donesou je k čaroději Meddědovi. Pak se od výpravy odloučí Gandalf, a trpaslíci s Bilbem se sami vydávají skrz temný hvozd. Lesem procházejí mnoho dní, ztratí se, narazí na velké hnízdo pavouků a všichni, až na Bilba jsou chyceni. Ten pavouky odláká a trpaslíky osvobodí. Posléze jsou všichni kromě Bilba zajati elfy. Bilbo díky svému prstenu, který ho dokáže zneviditelnit, osvobodí trpaslíky. Dostanou se až k Jezernímu městu a Ereboru, kde musí najít tajný vchod, který se ukáže jen v Durinův den. · Po odemčení dveří je Bilbo vyslaný na průzkum. Najde draka a hromadu zlata, část odnese s sebou. Rozzuřený Šmak podpálí město, je však zastřelen. · K hoře přichází vojsko elfů, lidí, trpaslíků a Medděd s Orli, všichni doufají ve vlastní zisk, ale jsou napadeni armádou skřetů a spojí se proti nim v bitvě pěti armád. Bilbo se s dílem pokladu úspěšně vrací domů, je z něho ale jiný Hobit. Bilbo, přestože je malý, tak dokázal ve velkém světě velké a odvážné věci. |
| Kompozice
|
· Chronologická kompozice, retrospektivní (příběhy z minulosti), gradace
· Vyprávění, popisný postup proložený básněmi a písněmi · Kniha rozčleněná na 19 kapitol, které na sebe řetězově navazují |
| Jazyk a styl
|
· Spisovný jazyk, vlastní výrazy a fiktivní jazyky (vrrci, elfština, skřetí jazyk), archaismy, přechodníky – reálnost, autentičnost
· Dialogy, monology, úvahy, přímá řeč · Jazyk je věcný, jednoduchý autor nepoužívá výrazné umělecké prostředky · Charakteristika přímá, nepřímá |
| Autor
|
· 1892 – 1973
· Anglický spisovatel, jazykovědec a univerzitní profesor, působící na Oxfordu · S přítelem C. S. Lewisem členem literárním spolku Inklings · Otec moderní hrdinské fantasy literatury, vychází ze severské mytologie · Vytváří téměř 15 umělých jazyků – sindarštinu, quenijštinu… |
| Další tvorba
|
· Knihy píše původně pro vlastní děti, pak vydává Hobita, který si získává velkou oblibu
· Pán prstenů: o pokračování Hobita, jeho nejznámější dílo, výpravný román o vychází ve třech svazcích (Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále) přestože se nejedná o trilogii o ihned se stává bestsellerem, je zvolený jako nejzásadnější kniha 20. století o temnější příběh určený pro starší publikum · Silmarillion o na příbězích Středozemě pracuje až do své smrti, neustále je rozvíjí o jeho syn vydává Silmarillion jako ucelenou knihu, která dál vykresluje historii a mytologii Středozemě |
| Směry | · Fantasy literatura – magie, nadpřirozené prvky |
| Epocha | · Světová literatura 20. století:
· F: Albert Camus (Cizinec) · It: Alberto Moravia (Římanka), Umberto Eco (Jméno růže) · N: Günter Grass (Plechový bubínek) · VB: Gerald William Golding (Pán much), John Wyndham (Den trifidů) · R: Boris Pasternak (Doktor Živago), Vladimír Nabokov (Lolita), Alexandr Solženicyn (Jeden den Ivana Děnisoviče) · USA: Jack Kerouac (Na cestě), Joseph Heller (Hlava XXII.), Woody Allen, John Irving, William Styron (Sophiina volba) · Latinská Amerika: Gabriel García Marquez, Paulo Coelho · Filmová adaptace (Peter Jackson)
|