JEDNOTA BRATRSKÁ, ČESKÝ A LATINSKÝ HUMANISMUS, Á. KOMENSKÝ
Jednota bratrská vyšla z myšlenek Petra Chelčického, byla založena v r. 1457 v obci Kunvald u Vamberka (panství Jiřího z Poděbrad). Z počátku odmítali vzdělání a účast na společenském životě, ale v 16. a 17. století se dostala kulturní činnost do popředí jejich zájmu. První biskup byl Jan Blahoslav a posledním Jan Ámos Komenský
Humanismus v českých zemích:
– má 2 směry: a) latinský – Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Jan Kampánus Vodňanský (byl rektorem Karlovy univerzity)
b) národní = český – Daniel Adam z Veleslavína
Viktorín Kornel ze Všehrd
– národní humanisté kritizovali nedostatky humanismu latinského, především nedostatek lásky k českému jazyku, málo vlastenectví a málo soudobé tematiky. K rozšíření literatury přispěl vynález knihtisku Jana Guttenberga.
Přehled literatury:
- právnická – vynikajícím právníkem byl Viktorín Kornel ze Všehrd, který jako právník
napsal Knihy devatery a v něm srovnává římské právo s českým a zdůrazňuje
demokratičnost našeho práva. Je také tvůrcem programu národního
humanismu, zdůrazňuje nutnost psát česky, chce češtinu vypracovat na úroveň
klasické latiny a zdůrazňuje překladatelskou práci
- historická – Václav Hájek z Libočan – Kronika česká – byla důležitým dílem v době
pobělohorské, nebyla zakázána a stala se tehdy jediným zdrojem o vědění a
dějinách české země
- péče o český jazyk – Jan Blahoslav – spis Gramatika česká – v tomto spisu zdůrazňuje
slohovou správnost, odmítá cizí slova, hovorový jazyk a nářečí
– přeložil Nový zákon, který se stal součástí Kralické bible a byl psán
tak dokonalým jazykem, že se ho používalo jako jazyka spisovného
až do konce 19. století
– Filipika proti misomusům (filipika = obranná řeč; misomusové =
nepřátelé vzdělání) – obhajuje nutnost vzdělání a říká, že lidé
nevzdělaní se nemohou bránit
Literatura doby pobělohorské (8.11.1620-bitva na Bílé hoře – konec 18. století)
Habsburský panovník, vysoká šlechta a církevní hodnostáři se spojili proti české šlechtě a měšťanům a ty v bitvě porazili (1618-1620 – česká válka – třicetiletá válka (1618-1648))
1621 – poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí
1627/1628 (Čechy/Morava)– Obnovené zřízení zemské:
- listina zajišťovala dědičnost českého trůnu pro Habsburky
- byla zavedena dvojjazyčnost, úřední – němčina
- byla povolena pouze katolická víra
- byl zaveden jezuitský řád – jezuité měli kontrolu nad školstvím a kulturou, zavedli cenzuru
- majetek české šlechty byl zkonfiskován a města ztratila politickou moc
Literatura v tomto období se dělí na 3 směry:
- a) oficiální (katolická)
b) exilová (Komenský)
c) lidová slovesnost
JAN ÁMOS KOMENSKÝ
* 28.3.1592 Nivnice, Koma, Uh. Brod
† 1670 Amsterodam (Naarden)
Studoval na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici. Své vzdělání dokončil v cizině. Po návratu působil jako bratrský kněz a učitel v Přerově a ve Fulneku. Po vydání Obnoveného zřízení zemského r. 1628 odchází do vyhnanství – Polsko, Maďarsko, Anglie a od r. 1656 žil v Amsterodamu.
Dílo: je velice rozsáhlé, psáno česky a latinsky a můžeme ho rozdělit do 3 oblastí:
1) umělecká – Labyrint světa a ráj srdce
2) pedagogická
3) pansofická (vševědná)
ad 1) Labyrint a ráj srdce – poutník, který je představován samotným Komenským si jde prohlédnout svět, aby si vybral vhodné zaměstnání, na cestě jej doprovází Vševěd (Všudybud), který mu radí, aby byl spokojený se vším, co spatří. Pak se připojí 2. průvodce – Mámení, a ten nasazuje poutníkovi brýle mámení, které zkreslují pohled na svět, ale poutník se nenechá zmást. Vstupují do města, které je opravdovým bludištěm. Poutník pozoruje různá povolání, ale ve všech vidí neupřímnost a podvod
ad 2) – původně bylo psáno česky, později, když Komenský věděl, že se do vlasti už nevrátí, své dílo překládá do latiny a věnuje ho celému světu
– Velká didaktika – 1. stupeň – mateřská škola }mateřský jazyk – čeština
- stupeň – základní (obecná) škola
3. stupeň – gymnázia }latina
4. stupeň – univerzity
– Informatorium školy mateřské – dílo je určeno pro rodiče a vychovatele dětí předškolního věku
– Svět v obrazech (Orbis pictus) – jedná se o první ilustrovanou učebnici, původně psaná latinsky, přeložená do němčiny, polštiny, česky vyšla až v 19. století
Požadavky Komenského na školu:
- všeobecné vzdělání pro všechny bez rozdílu majetku a pohlaví
- školy mají být po celé zemi a mají na sebe navazovat
- základem školy je kázeň „Škola bez kázně je jako mlýn bez vody“, kázeň má být dokládána morálním příkladem učitele
- škola má být hrou a dílnou lidskosti a radosti
Požadavky Komenského na výchovu:
- kladl důraz na rovnoměrný rozvoj osobnosti
- požadoval rozumové poznání a úsudek
- vyučovací metody – postup od věcí jednoduchých ke složitějším
- opakování, praktická cvičení, ověřování znalostí zkoušením