Husovi předchůdci a Mistr Jan Hus
Husovi predchudci
ê počátek reformního hnutí – 70. – 80. léta 14. st.
ê rozpor mezi tím co církev hlásí a jak se chová
Konrad Waldhauser – německý mnich, kázal v Týnském chrámu
– zahájil řadu myslitelů, kteří uvažovali o reformě
Jan Milíč z Kroměříže – někdy nazýván otcem „české reformace“
– byl notářem, později kanovníkem
– kázal česky (chudině)
Matěj z Janova – studoval v Paříži
– napsal spis Pravidla Starého a Nového zákona
Tomáš ze Štítného – pocházel z Jižních Čech ® Husinec u Prachatic
– o náboženských věcech psal česky
– zchudlý zeman
– nejznámější díla: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
Řeči besední
Řeči nedělní a sváteční
– autor rozsáhlého díla Traktáty = poučení (psáno uměleckou formou a
pojednává o závažných problémech)
Literatura doby husitské (poc. 15. st. – 70. léta 15. st.)
– myšlenky reformního hnutí se dostávají k nejširšímu okruhu posluchačů díky kázání Jana Husa
charakteristika: charakter písemnictví odpovídá době společenského napětí =>čeština
převládá nad latinou a němčinou, proniká i do bohoslužeb. Mezi žánry patří
satira, kázání, kroniky, písně. Důležitou funkci plní manifesty – listy
vysvětlující program Husitů.
Jan Hus (1371 – 1415)
– pocházel z Jižních Čech ® Husinec u Prachatic
– vystudoval pražskou univerzitu
– kázal v Betlémské kapli
– prosadil Kutnohorský dekret (upraveno hlasovací právo na univerzitě)
– postupně se dostával do rozporu s církví (rozpor byl r. 1412 – papež vyhlásil interdikt =
církevní trest a to, že jde prodávat odpustky – Jan Hus to odsouhlasil) → došlo k řadě
výtržnostem, Hus opustil Prahu; žil nejprve na Kozím Hrádku a posléze odešel na hrad
Krakovec
– psal latinsky pro vzdělance a cizince, později česky
– 6. července r. 1415 upálen v Kostnici, popel vhozen do Rýna
univerzitní období – latinsky psaný Quodlibet (soubor projevů na rozmanitá témata)
hlavní latinské dílo De ecclesia (O církvi)
spis o Husových názorech na víru – De sex erroribus (O šesti bludech)
Z českých spisů:
Knížky o svatokupectví (ostrá kritika církve)
Výklad Viery, Desatera a Páteře – Hus uvažuje o otázkách mravního života a upozorňuje, že
pravý křesťan má pro pravdu obětovat i život
Postila – spis, který Hus napsal, když mu bylo znemožněno kázat (výklad svatých
čtení nedělních)
Dcerka – spis určený ženám
Ø Hus je rovněž autorem latinských a českých listů, z nichž nejvýznamnější jsou ty z období
kostnického.
Ø S Husovým jménem bývá spojován spis o českém pravopise De orthographia bohemia (O
pravopise českém – napsán latinsky). Hus zjednodušil pravopis, vytvořil z spřežkového tzv.
diakritický pravopis.
Písňová tvorba:
Ktož jsú boží bojovníci – z roku 1420, bojová píseň, tzv. „husitská hymny“
Jistebnický kancionál – sborník husitských písní
Tvorba protihusitská:
Viclefice – zesměšňovala husitské ženy
Budyšínský rukopis – texty prozaické a veršované
součástí: Hádání Prahy s Kutnou horou (vítězí husitská Praha)
Žaloba koruny české
Porok koruny české (porok = výtka – vyčítat něco někomu)
Vavřinec z Březové – husitská kronika
Doznívání Husitství (30. a 70. léta 15. st.)
Petr Chelčický – svobodný člověk (nebyl poddaný a nebyl nikde vázán)
– vzdělání z Prahy, sebevzdělával se, psal česky
kazatelé: Štítný, Byklef, Hus
spisy: O boji duchovním (traktát, odmítá fyzický – skutečný boj)
O trojím lidu (zastává myšlenku rovnosti všech lidí)
Siet viery pravé (siet znamená síť – a ta je ničena dvěma velkými rybami)
nová církev: Jednota bratrská – vychází z Chelčického učení (založeno roku 1467)
– neuznává trojí lid
– věřící si říkali bratři a sestry
Ø českým panovníkem v této době byl Jiří z Poděbrad