Humanismus a renesance ve světové a české literatuře
- Itálie – přelom 13. a 14. století; do 17. století
- rozvoj věd, lidé se chtějí mít dobře i za života, výpravné cesty za oceán – Amerika, obeplutí Afriky, astronomické objevy (Koperník)
- malířství: Leonardoda Vinci – MonaLisa, Rafael – Madona Sixtinská
sochařství: Michelangelo Buonarroti – Mojžíš, David
architektura: vodorovné linie, jónské sloupy; Belvedér
hudba: Kryštov Harant - renesance – znovuzrození
humanismus – lidský
inkunabule – prvotisky
sonet – znělka
strofa – sloka
filipika – výmluvná řeč s pádnými důkazy
mizomuzové – nepřátelé múz, tj. umění a vědy
Světová literatura
Itálie
Dante Alighieri (1265 – 1321)
původem z Florencie
Božská komedie – Peklo, Očistec, Ráj – 3 části (hrdinou je básník, jeho průvodcem Vergilius, kterého vyslala Beatrice, Dantova zemřelá milenka, s tou nakonec putuje po ráji)
Giovanni Boccaccio (1313 – 1375)
Dekameron – 100 novel zasazených do dějového rámce; kritika soudobých mravů měšťanstva, duchovenstva (sedm urozených žen a tři šlechtici opouští Florencii kvůli morové epidemii, na venkově si krátí čas vyprávěním příběhů (o lásce, nevěře, závisti))
Francesco Petrarca (1304 – 1374)
vypovězen, odešel do Avignonu, píše o ženě jménem Laura (normální žena, ne zbožštělá, jako Beatrice, rozmarná, veselá…)
Sonety Lauře
Francie
Francois Villon (1431 – 1461)
moderní evropský básník, bohém
Malý testament – ironický a satirický obsah
Velký testament – zamyšlení nad pohnutým životem, vzpomínání na lásky
Španělsko
Lope de Vega (1562 – 1635)
Ovčí pramen – veršovaná divadelní hra (vzbouření proti kmotru Gomezovi, svévolnému tyranovi)
Miguel de Cervantes y Saavedra (1547 – 1616)
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – rytířský román; hrdina je chudý venkovský šlechtic, snílek, touží obnovit zašlou slávu rytířství; boj s větrnými mlýny, se stádem ovcí; při návratu domů hrdina vystřízliví ze svých fantazií, ale to pro něj znamená smrt
Anglie
Geoffrey Chaucer (1340 – 1400)
Canterburské povídky – veršované, vliv Boccacciova Dekameronu, vyprávění příběhů, obraz soudobého anglického života
William Shakespeare (1564 – 1616)
připisuje se mu 37 her
komedie:
Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské – energické a optimistické postavy žen, nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě
historické hry:
Richard III., Jindřich VI.
tragédie:
Romeo a Julie (milenci ze dvou znepřátelených rodů, Verona, tragická smrt obou milenců); Hamlet (Ofélie), Král Lear, Othello (Desdemona); obraz normálního života lidí, nadčasová témata, příčinou tragédie je lidská vášeň, nebo náhoda (ne osud jako v antické tragédii), lidový jazyk, střídání veršů a prózy
Čechy
v pravém smyslu se renesance neprosadila, jen v knížkách lidového čtení a zábavné próze
objevil se humanismus – rozkvět spisovné češtiny pod vlivem latiny
národní humanismus:
Viktorin Kornel ze Všehrd
původně psal latinské spisy, později psal česky
O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery – počátek česky psané vědy
cestopisné knihy:
Václav Vratislav z Mitrovic
Příhody Václava Vratislava z Mitrovic (cesta do Cařihradu, turecké zajetí), jedna z nejzdařilejších zábavných knih té doby
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Cesta do Benátek a Egypta; representant české renesanční hudby
kronika
Václav Hájek z Libočan
Kronika česká – dějiny od praotce Čecha do roku 1526, historicky nepřesné, oblíbené, vynikající vypravěč; poprvé se zde objevují pověsti o Horymírovi a Daliborovi
péče o jazyk
Jan Blahoslav
biskup jednoty bratrské
Filipika proti misomusům – obhajoba nutnosti vzdělání člověka
Gramatika česká – úsilí o vytříbený a správný jazyk v ústním i psaném projevu, odmítá nářeční prvky