George Orwell – Farma zvířat
Charakteristika
|
· Satirický a antiutopický (společnost se vyvíjí špatným směrem, má nedostatky – nesvoboda, totalita, utlačování) román vydaný roku 1945
· Forma bajky (zvířata jsou hlavní hrdinové, mravní ponaučení, kratší rozsah) · Alegorické podobenství stalinistické degenerace SSSR · Děj se odehrává v neurčeném čase na statku v Anglii |
Téma
|
· Farmářská zvířata se rozhodnou bojovat za svou svobodu revolucí proti farmářům, dobrá myšlenka je ale zničena, když tyranie člověka je nahrazena tyranií prasat |
Motivy
|
· Kritika totalitních režimů, zejména stalinismu
· Hloupost, proradnost, intrikářství, pokrytectví, prospěchářství vede ke zničení idey · Touha po rovnoprávnosti, spravedlnosti a lepším životě |
Postavy
|
· Charakter postav od začátku jasně daný, nevyvíjí se – typizace hrdinů
· Major: starý kanec, metafora Lenina; pokládá základní kámen revoluce, ale umírá · Napoleon: prase, metafora na Stalina; ujímá se vedení nad statkem společně s Kulišem; je nejchytřejší ze všech, čehož zneužívá toho ve svůj prospěch; je prolhaný, prospěchářský, intrikářský a pokrytecký · Kuliš: inteligentní prase, metafora na Trockého; je pravým opakem Napoleona: čestný, má dobré nápady, přátelský · Pištík: prase podporující Napoleona; stejně jako on je prolhaný, často se ohání smyšlenými výpočty či rovnicemi, aby obalamutil zvířecí společnost · Benjamin: osel, představuje pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší následky, ale nevidí východisko, odpor považuje za zbytečný · Psi: představují tajnou policii, slepě plní rozkazy Napoleona, jsou mu věrní a poslušní · Koně: Boxer a Lupina těžce pracují, obětovali by vše pro vlastní stát, idealisté, přespříliš důvěřivý ; Molina · Ovce: tupý dav opakující naučené fráze, nemají názor, neptají se; přehluší jakýkoliv odpor – ideální materiál pro totalitní diktátory · Havran: alegorie Mojžíše, představuje pevnou víru, která přestože ztrácí místo, nedá se zahubit · Slepice: první Napoleonovi odpůrci, rozbíjeli vejce, kterých chtěl Napoleon víc; jsou potrestány, je jim odepřeno jídlo, umírají, Napoleon to ostatním vysvětluje nemocí · Lidé: vykořisťovatelé, kapitalisti |
Děj
|
· Majitel farmy, pan Jones se o zvířata špatně stará, jednou večer je zapomíná zavřít. Zvířata se sejdou ve stodole a prase Major jim vypráví, jak se budou mít dobře po revoluci, která jistě proběhne. Učí zvířata zpívat píseň Zvířata Anglie.
· Za několik dní umírá, ale po jeho smrti se zvířata bouří a vyhání pana Jonese. Prasata, která umí psát a číst přejmenovávají Panskou farmu na Farmu zvířat a na vrata píší sedm přikázání:
o Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel o Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel o Žádné zvíře nebude chodit oblečené o Žádné zvíře nebude spát v posteli o Žádné zvíře nebude pít alkohol o Žádné zvíře nezabije jiné zvíře o Všechna zvířata jsou si rovna
· Ovce si přikázání nedokázaly zapamatovat, proto je prasata naučila jednodušší 4 nohy dobré, 2 nohy špatné. Všechna zvířata kromě prasat se pouští s chutí do prací na statku, v bitvě u kravína odráží první útok lidí. · Po čase se na farmě narodila štěňata, která si hned po odkojení vzal Napoleon na výchovu. Kuliš pracoval na stavbě větrného mlýna. Napoleon byl proti, ale Kuliš byl podporován ostatními zvířaty. Na pravidelném nedělním shromáždění mělo dojít k hlasování o stavbě mlýna. Před zahájením hlasování Napoleon náhle přivolává devět psů, dorostlých převychovaných štěňat, a vyhání Kuliše z farmy pryč. Přestože se to zvířatům nelíbí, mlčí, protože se bojí psů. · Poté Napoleon rozhoduje, že se mlýn začne stavět. Stavba je obtížná, ale zvířata dělají, co můžou. Téměř dokončený mlýn však shazuje vichřice. Napoleon vinu svaluje na Kuliše, který se údajně uchýlil na sousední farmu a tu zvířecí sabotuje. Následně jsou veškeré nezdary přičítány Kulišovi. Řada zvířat je obviněna ze spolupráce s ním a odsouzena k smrti. · Napoleonův pomocník Pištík mění přikázání. Zvířatům to připadá divné, ale Pištík jim říká, že se pletou, že mají špatnou paměť. Nakonec zvířata uznávají, že má pravdu. Prasata soustřeďují větší a větší moc, až nakonec vládnou v čele s diktátorem Napoleonem stejně přísně jako lidé. Vraždí ostatní zvířata, nechávají je dřít za málo jídla, nejoddanější kůň Boxer je odvezen na jatka. Prasata naopak nedělají nic, přejídají se a pijí alkohol. Učí ovce nové přikázání 4 nohy dobré, 2 lepší a začínají chodit po dvou. Sedm přikázání se nakonec mění v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. · Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé, delegace sousedních farmářů. Zvířata hostinu sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila a Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata teprve teď shledávají, že nelze odlišit prasata od lidí. |
Kompozice
|
· Chronologická kompozice
· Kniha rozčleněna do deseti číslovaných kapitol, navazují na sebe, každá má ucelený děj · Barvité popisy, děj má velký spád · Vyprávěcí a popisný slohový postup |
Jazyk a styl
|
· Er-forma
· Přímočarý jednoduchý spisovný jazyk, odborné termíny, slova se socialistickým zabarvením – pesimismus · Personifikace, metafory (psi jako policie, prasata jako vůdci, koně jako dříči), eufemismus (ospravedlňování jednání prasat) · Přímá a nepřímá řeč |
Autor
|
· 1903-1950, vlastním jménem Eric Arthur Blair
· Anglický spisovatel, novinář, esejista · Kritizoval sociální a politické poměry, nehumánnost totalitních ideologií · Alegorické antiutopické romány parodují a poukazují zejména na události v Rusku, varuje před diktaturami |
Další tvorba
|
· 1984
o Antiutopický román zachycující osud Winstona Smitha v totalitním státě s tvrdou diktaturou – reakce na totalitní režimy, zejména stalinismus |
Směry | · Realismus
· Absurdní prvky, sci-fi prvky – fiktivní světy, vize budoucnosti, fantastičnost |
Epocha | · Světová literatura druhé poloviny 20. století
· F: Albert Camus (Cizinec), Robert Merle (Smrt je mým řemeslem), · It: Alberto Moravia (Římanka), Umberto Eco (Jméno růže) · N: Günter Grass (Plechový bubínek) · VB: Roald Dahl (Milostné rošády), Gerald William Golding (Pán much), John Wyndham (Den trifidů), J. R. R. Tolkien · R: Boris Pasternak (Doktor Živago), Vladimír Nabokov (Lolita), Alexandr Solženicyn (Jeden den Ivana Děnisoviče) · USA: Jack Kerouac (Na cestě), Joseph Heller (Hlava XXII.), Woody Allen, John Irving, William Styron (Sophiina volba) · Latinská Amerika: Gabriel García Marquez, Paulo Coelho |