George Orwell – 1984 (Velký bratr tě sleduje!!)
Charakteristika
|
· Antiutopický román publikovaný 1949, jedno z nejzásadnějších děl 20. století
· Alegorie totalitních režimů, obsahuje absurdní a sci-fi prvky · Odehrává se v Londýně 1984, ve fiktivním superstátě Oceánie, během několika měsíců · Popisuje svět, v němž vládne absolutní totalita, lidská individualita se stává zločinem, odstrašující vize budoucnosti, varování před zrůdností totalitních režimů – Orwell předpovídá další vývoj světa, reaguje na totalitní režimy – zejména stalinismus |
Téma
|
· Román zachycuje osud Winstona Smitha – jeho postupné zničení státní mašinérií, nemůže jí vzdorovat, je degradován na cosi „zvířecího“, jsou mu upírány základní potřeby |
Motivy
|
· Totalitní stát s tvrdou diktaturou:
o v čele stojí Velký bratr (uctívaná modla, nikdo ho nikdy neviděl), veškerou politickou moc drží v rukách Strana (Vnitřní strana – úzká elita s opravdovou mocí, netrpí nedostatkem, nelže; Vnější strana – kvalifikovanější pracovní síla, život pod neustálým dohledem a v nedostatku, vykonávají vůli strany) o ideologie Angsocu (anglický socialismus) o zrušeny veškeré principy soukromého života, občané jsou neustále sledováni, narušení mezilidských vztahů (manželství, rodina) – vše jen pokud to slouží straně (děti udávají své rodiče, sex je služba straně, rozkoš je zakázána) o opozice je popírána, zločinem je i pouhá myšlenka, která se příčí ideologii (ideozločin) → zásah Ideopolicie, člověk je mučen, až se přizná, je vaporizován (zastřelen bez soudu, vymazán z dějin, jeho existence je naprosto popřena, neexistuje objektivní nástroj pravdy, lidé nemají s čím porovnávat, neznají bídnost situace, minulost přizpůsobena současnosti) o strana ovládá veškeré myšlení lidí (např. proti domnělému ideozločinci Goldsteinovi jsou denně pořádány Dvě minuty nenávisti); nevládne kvůli naplnění ideálu, ale kvůli moci samé – proto je na rozdíl od dřívějších diktatur nezničitelná o doublethink: schopnost udržet pohromadě dvě zcela protikladné informace a zároveň jim věřit (názvy ministerstev (ministerstvo lásky Lamini – cely a mučírny pro politické vězně, ministerstvo pravdy Pramini – se programově zabývá lhaním), vyjadřovat se obojetně, přijímat lež za pravdu a ihned zapomenout, že to byla lež o newspeak: nový jazyk, jsou z něj odstraněny všechny výrazy se závadným významem (svoboda, věda…), tím se omezí schopnost člověka myslet, protože není, jak by se vyjádřil; výrazy mají často pozitivní i negativní význam současně, aby vyhovovaly principu doublethinku; technokratický, frázovitý jazyk, zbavený expresivity, citové zabarvení mají jen výrazy podporující Angsoc a odsuzující jeho nepřátele, slovní zásoba se zužuje o Ministerstvo lásky (sídlo Ideopolicie), Ministerstvo pravdy (falšování minulosti), Ministerstvo hojnosti (řídí ekonomiku k hladomoru), Ministerstvo míru (řídí válku) o největší část společnosti tvoří proléti, méněcenné obyvatelstvo udržované v chudobě jako zvířata, žijící ale relativně svobodně, pokud nezačnou samostatně myslet o Oceánie je v neustálé udržovací válce s Eurasií a Eastasií, není vedena proto, aby byla vyhrána, ale aby byla udržována, aby obyvatelé nebohatli a byli v nedostatku, neměli čas přemýšlet, báli se a neměli emoce, aby v nich bylo podněcováno vlastenectví o hesla: Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla
|
Postavy
|
· Orwell se věnuje myšlenkám a vývoji charakteru postav, zejména u Winstona, odpůrce režimu, ze kterého se mučením stane milovník Velkého Bratra; ostatní postavy pouze vstupují do jeho života
· Winston Smith: úředník Pramini; pátrá po tom, co bylo před Stranou, zachovává si zbytky kritického, samostatného myšlení, ví, že kvůli tomu jednou bude vaporizován (stejně jako jeho rodiče a sestra); instinktivně cítí, že vše kolem něj je lež, naučil se ale kontrolovat svůj zevnějšek i myšlení; potkává Julii, nejdřív ji nenávidí a bojí se jí, pak kromě fyzické přitažlivosti se do ní opravdu zamiluje; přestože neví, jestli ho neudá, je jediná blízká osoba; uvědomuje si ale, že když ho budou mučit, zradí sebe i Julii, jen aby unikl bolesti · Julie: krásná, mladá a pragmatická dívka, nenávidí režim, ale dělá vše proto, aby ve společnosti přežila – angažuje se v Antisexuální lize mládeže, je na první pohled nenápadná přívrženkyně Strany; bojuje proti režimu tím, že porušuje pravidla (spí s muži, v tajnosti se líčí, nakupuje na černém trhu) · O’Brien: šarmantní, inteligentní a autoritářský muž; Winston se domnívá, že je odpůrce režimu, ve skutečnosti je ale ideologii plně oddaný člověk; Winston k němu trpí stockholmským syndromem (závislost vězně k vyšetřovateli) · Charrington, Goldstein, Syme, Parsons |
Děj
|
· Po druhé světové válce došlo k dalším bojům a svět se rozdělil na tři totalitní mocnosti: Oceánii, Eurasii a Eastasii.
· Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, kde manipuluje minulost, sám se ale nemůže ubránit myšlenkám, jaký byl život před nastolením diktatury, píše deník, přestože je to zločin. Seznamuje se s Julií, bojí se jí i opovrhuje, pak ho ale kontaktuje lístkem s nápisem: miluji tě; zjistí, že Julie je odpůrce režimu a zamilují se do sebe. Začnou se scházet v lese, v rozbořeném kostele, pronajmou si pokoj u Charringtona, majitele antikvariátu, u kterého myslí, že nejsou sledováni. Ví, že láska je ideozločin a že budou vaporizováni, ale snaží se přežít. · Pak Winstona kontaktuje O’Brien, zasvětí jeho a Julii do chodu tajemné odbojové organizace Bratrstvo, do které je přijme, mají jakkoli škodit režimu, doručí jim Goldsteinovu Knihu → při čtení Knihy jsou v najatém pokoji odhaleni (obrazovka, která všechny sleduje, byla skryta za obrazem) a zatčeni s pomocí Charringtona. · O’Brien Winstona sledoval už několik let; jsou drženi na Lamini, mučeni (bití, elektrošoky, vyprazdňování hlavy), týráni hladem, ideologicky převychovávání (cílem není zničit ideologicky závadné jedince, ale naprosto ho převychovat a pak zlikvidovat); postupně se učí správně myslet i cítit; Winston Julii udává, ale nezrazuje ji, dokud není tváří v tvář své největší noční můře, krysám, které mu měly žrát obličej (chce, aby raději žraly Julii), naprosto ztrácíl schopnost cítit, nezávisle myslet, je propuštěn na svobodu jako oddaný člen strany. Později ještě potkává Julii, která se mu svěří, že i ona ho zradila (dokonce dřív, než on ji). Vrcholem knihy je okamžik, kdy si Winston uvědomí, že miluje Velkého bratra, zanedlouho poté je vaporizován. · Goldstein i jeho Kniha byly ve skutečnosti propracovaná díla strany |
Kompozice
|
· Chronologická, retrospektivní pohledy do minulosti, děj na konci graduje
· Obsahuje pasáže z Knihy (tajná kniha údajně sepsaná ideozločincem Goldsteinem, která vysvětluje svět nezkresleně, popisuje principy fungování totality) · 3 části (1. část do známosti s Julií, 2. část do zatčení, 3. část věznění), 23 kapitol · Er-forma |
Jazyk a styl
|
· Spisovný neutrální jazyk, smyšlená a cizí slova (absurdní prvek – jazyk neslouží k dorozumívání, je záměrně pokřiven – newspeak)
· Přímá řeč, popis myšlenek hlavního hrdiny · Objektivní vyprávění, nejsou použity výrazné umělecké prostředky – jednoduchost, reálnost |
Autor
|
· 1903-1950, vlastním jménem Eric Arthur Blair
· Anglický spisovatel, novinář, esejista · Kritizoval sociální a politické poměry, nehumánnost totalitních ideologií · Alegorické antiutopické romány parodují a poukazují zejména na události v Rusku, varuje před diktaturami |
Další tvorba
|
· Farma zvířat
· alegorický román (zvířecí bajka), který zachycuje revoluci a porevoluční události v Rusku na příkladu zvířecí farmy, zvířata zastupují společenské vrstvy · katastrofická vize lidské společnosti, varování před komunismem, obraz zneužití myšlenek revoluce, despotismu, absolutizace moci; snaží se o odhalení příčin |
Směry | · realismus
· absurdní a sci-fi prvky – fantastičnost |
Epocha | · Světová literatura 20. století
· F: Albert Camus (Cizinec), Boris Vien (Pěna dní), Robert Merle (Smrt je mým řemeslem), · It: Alberto Moravia (Římanka), Umberto Eco (Jméno růže) · N: Günter Grass (Plechový bubínek), Mario Johanes Simmel (Všichni lidé bratry jsou) · VB: Kingsley Amis, Roald Dahl (Milostné rošády), Gerald William Golding (Pán much), Patrick Ryan (Jak jsem vyhrál válku), John Wyndham (Den trifidů), J. R. R. Tolkien · R: Boris Pasternak (Doktor Živago), Vladimír Nabokov (Lolita), Alexandr Solženicyn (Jeden den Ivana Děnisoviče) · USA: Jack Kerouac (Na cestě), Charles Bukowski (Hollywood), Henry Miller (Obratník Raka), Joseph Heller (Hlava XXII.), Woody Allen, John Irving, William Styron (Sophiina volba), Norman Mailer (Nazí a mrtví) · Latinská Amerika: Gabriel García Marquez, Paulo Coelho · Filmová adaptace |