Ernest Hemingway – Stařec a moře
Charakteristika
|
· Novela psaná na Kubě, publikovaná 1952 (předloha Santiaga možná v autorově příteli a rybáři Gregoru Fuentesovi)
· Poslední dílo vydané za autorova života, v době osobní a tvůrčí krize, oceněno Nobelovou cenou za literaturu (1954) · Metafora o zápasu člověka s přírodou a zlem · Svědectví o nezdolnosti člověka, vzdát se = ztratit čest a důstojnost |
Téma
|
· Příběh o starém kubánském rybáři Santiagovi, statečném a nezdolném, když čeká na úlovek a bojuje všemi silami, aby jej uhájil před nepřáteli, odehrává se na Kubě, ve vesnici poblíž Havany, nejspíš ve 40. letech 20. století |
Motivy
|
· Příroda (moře, ryby) – soužití člověka s přírodou
· Sociální motivy, generační problémy, solidarita malého chlapce k starci · Křesťanské symboly – rány na rukou, utrpení, lano jako kříž · Statečnost a nezdolnost člověka, maximální vypětí v klíčových situacích |
Postavy
|
· Stařec (Santiago): chudý kubánský rybář, nachází se v krajní situaci, prostý, podivný člověk, samotář, vdovec; mistr v rybolovu, praktický člověk, žije v souladu s přírodou (pozná změny počasí, orientuje se na moři, rozezná ryby); pracovitý, skromný, statečný, odhodlaný se nevzdat, i když je situace beznadějná a už nemá co ztratit, psychicky i fyzicky silný; na moři rozmlouvá sám se sebou i s rybou; zajímá se o baseball (jeho vzor: Di Maggio)
· Chlapec Menolin: chlapec, kterého Santiago naučil rybařit, stará se o Santiaga jako o vlastního otce (nosí mu kávu, jídlo, spravuje mu nářadí…); Santiago je pro něj nedostižný vzor · Ryba (marlin, druh mečounovité ryby): největší a nejkrásnější ryba, jakou kdy Santiago spatřil, chápe ji jako svého bratra na moři, přitom je i jeho protivník, kterého musí porazit; po její smrti se ale cítí osamělý, je pro něho rovnocenný a dobrý soupeř |
Děj
|
· Stařec se už 84 dní vrací z moře bez úlovku, rodiče proto pošlou jeho přítele a pomocníka Menolina na jinou loď, která má víc štěstí; stařec se vydává na moře s tím, že jednou jeho smůla musí skončit
· Vyplouvá ráno za úsvitu, pluje daleko od pevniny, dál než kdokoli jiný → odpoledne cítí, že mu zabrala ryba, je velká, táhne ho dál, Santiago ji drží na laně a nechá se táhnout dál do moře →souboj trvá i další den, ryba je ale obrovská, jen pomalu jí docházejí síly, zato starce trápí slunce, žízeň, hlad (nic neměl s sebou, musí jíst syrové ryby), nedostatek spánku, bolavá záda, zraněné ruce, křeče v levé ruce… → nakonec ryba začne skákat (= nabere vzduch a nemůže se potopit) a stařec ji zabije harpunou, vidí, že je to největší ryba jakou kdy chytil → pak ji přiváže ke své loďce (dovnitř se nevleze, je větší než loď), napne plachtu a nechá se unášet proudem zpátky k ostrovu → po cestě ho napadají žraloci (cítí krev ryby) – prvního zabije harpunou, další nožem uvázaným k veslu; pak už žádnou zbraň nemá, tak je odhání kyjem → žraloci sežerou všechno prvotřídní maso, které na rybě bylo → stařec se vrací uprostřed noci domů, ale k loďce už je přivázaná jen bezcenná kostra ryby · Ráno ho najde chlapec, jak tvrdě spí ve své chatrči, úplně zubožený; donese mu jídlo a pití, zajistí mu nové návnady a nástroje, o které stařec přišel; opět se rozhodne, že bude na moře vyplouvat s ním → stařec je opět plný odhodlání; kostru ryby mezitím všichni obdivují, protože ještě nikdy takovou neviděli → přestože Santiago rybu nepřivezl, necítí se pokořen, je spokojený s vykonanou prací → „člověka je možno zničit, ale ne porazit“ |
Kompozice
|
· Text není členěn na kapitoly
· Zachycuje tři dny a tři noci (od úsvitu prvního dne, kdy rybář vyplouvá na moře, po noc třetího dne, kdy se s kostrou ryby vrací domů) · Chronologický děj, vyprávěcí a popisné pasáže · Ve vnitřních monolozích stařec vzpomíná na chlapce, epizody ze svého života… · Er-forma, objektivní zachycení událostí |
Jazyk a styl
|
· Metoda ledovce: typický autorský styl, vyznačuje se úsporností obsahu díla, je strohý, prostý, objektivní a úsporný, krátké věty, eliminace nepodstatných věcí vede k velké účinnosti textu a k zvýraznění pointy
· Vnitřní monology hrdiny, metafory, přirovnání, personifikace, gradace · SZ: spisovná neutrální, hovorová · Španělské výrazy (jména ryb a žraloků) – autentičnost |
Autor
|
· 1899-1961 (kvůli depresím a zdravotním problémům spáchal sebevraždu)
· Americký autor, romanopisec, novinář a reportér · Představitel tzv. ztracené generace (zkušenost z války → zklamání, skepse) · Jako dobrovolník řídil sanitku na italské frontě, 1. americký voják zraněný v první svět. válce · Podnikal dlouhé cesty – Afrika, Španělsko v době občanské války · Silný vztah k přírodě se odráží v díle · Jedinečný styl – objektivní, metoda ledovce, hrdinové se nachází v krajních situacích a vyjadřují myšlenky svobody |
Další tvorba
|
· Sbohem, armádo (román čerpající ze zážitků z války)
· Komu zvoní hrana (román z občanské války ve Španělsku) · Reportážní knihy: Zelené pahorky africké, Smrt v poledne · Fiesta atp. · Povídky (Krátké štěstí Francise MacCombella) |
Směry | · Realismus
· Symbolismus |
Epocha | · Světová tvorba první poloviny 20. století
· F: Rolland – Petr a Lucie, Exupéry – Malý princ · N: Remarque – Na západní frontě klid, nebe nezná vyvolených, Kafka · R: Bulgakov – Mistr a Markétka · USA: Fitzgerald – Velký Gatsby, Steinbeck – O myších a lidech · F: Proust – Hledání ztraceného času · VB: Joyce – Odyssea, Woolfová, Lawrence · V české literatuře: Čapek, Hašek, Vančura, Bass, Poláček, Olbracht, Havlíček · Novela byla zfilmována
|