Česká poezie po r. 1945 (do r. 1968)
- 1945 – 1968
- malířství: Max Švabinský, Jan Zrzavý – kresby k Seifertovým veršům, Jiří Trnka
- radost z konce války, z osvobození od fašismu, vítězství komunismu, stalinský kult osobnosti, literatura s budovatelskou tematikou, Pražské jaro 1968
Literární skupiny
Skupina 42 – téma města, každodennosti (J. Kolář, J. Kainar, I. Blatný)
Skupina Ra – surrealismus, neorealismus (L. Kundera, Z. Lorenc)
Skupina Ohnice – vliv existencialismu, úzkost, zklamání, program „nahého člověka“ (K. bednář, J. Hiršal)
Skupina kolem Rudého práva – syntetický realismus (J. Skácel)
Skupina kolem Mladé fronty – dynamoarchismus (F. Listopad, L. Fikar)
Skupina surrealistů (V. Effenberger)
Kulturní kádr Českého svazu mládeže (P. Kohout)
Katoličtí básníci (Z. Rotrekl, . Slavík, V. Vokolek)
Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu (O. Mikulášek, J. Skácel)
Skupina kolem časopisu Květen – poezie všedního dne (M. Florian, M. Holub, K. Šiktanc, J. Šotola, M. Kundera)
Skupina kolem časopisu Tvář a Sešity (V. Havel, J. Lopatka, J. Gruša, J. Topol)
Významné osobnosti
Jiří Kolář
člen Skupiny 42, od 60. let se věnuje výtvarnému umění, píše vizuální poezii, překladatel, od r. 1980 v Paříži
Dny v roce – tragické vidění člověka v současném světě
Prométheova játra – próza, deník, věznění, konfiskace, vyšlo v r. 1985 v Torontu, bez interpunkce, volný verš, proti režimu
Ódy a variace – literární koláže
Vršovický Ezop – vliv války
Návod k upotřebení – experimentální překračování hranic poezie
Mistr Sun o básnickém umění – soubor meditací o moderní poezii
Josef Kainar
Pocházel ze železničářské rodiny z Přerova, všestranný umělec, básník, redaktor Rovnosti, člen Skupiny 42, studoval VŠ, studia mu přerušila válka, kreslil a psal dramata
Nové mýty – básnická sbírka obsahující báseň Stříhali dohola malého chlapečka – zhudebněna Vladimírem Mišíkem
Člověka hořce mám rád – nemá rád člověka pro jeho dokonalost, zná jeho omyly, chyby, proto je jeho láska hořká, má rád člověka pro jeho houževnaté lpění na životě, pro jeho nepoddajnost, lásku k pravdě
Lazar a píseň – kritika společnosti, pocity marnosti, ironie, sbírka je experimentální tím, že autor užívá obecné češtiny vedle spisovných tvarů
Moje blues – smysl pro tragiku a tragikomiku životních situací
Veliká láska, Český sen – sbírky z doby komunismu
Říkadla, Nevídáno, neslýcháno – tvorba pro děti
Ivan Blatný
člen Skupiny 42, emigroval do Británie, bál se, aby si pro něj nepřišla tajná policie, texty vyhazoval, ale zdravotní sestra ze sanatoria, kde pobýval, je posílala do Toronty, impresionismus, civilismus
Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Hledání přítomného času, Pomocná škola Bixley
Podzim – vzpomínkové, reflexivní, meditativní, smíření se samotou
Ladislav Fikar
básník, redaktor, překladatel, člen skupiny Mladé fronty
Samotín – obsahuje čistou a hluboce citovou lyriku, smyslové okouzlení Vysočinou
Kámen na hrob – vydán posmrtně, obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti
František Listopad
básník, prozaik, člen skupiny Mladé fronty, po r. 1948 v emigraci, 1989 návrat; ovlivněn Halasem, existencialismem i lidovou slovesností
Sláva uřknutí, Malé lásky – prvotiny
Svoboda a jiné ovoce – exilová sbírka
Umazané povídky – cyklus próz
Jan Zahradníček
vyhraněné metafyzické zaměření, člen katolické skupiny, v 50. letech nespravedlivě odsouzen, uvězněn, v 60. letech rehabilitován, halamovské ladění – bez optimismu
Pokušení smrti – smutné, zoufalé, duchovní poezie
Svatý Václav, Stará země – poválečné sbírky
La Salleta – poslední oficiální, válka, tragédie, ohrožení, předobraz totality
Čtyři léta – smrt dcer, vězení; vyšlo posmrtně
Znamení moci – tíseň, perzekuce, válka, bezmocnost, oporou je Ježíš, dobro proti zlu
Václav Renč
katolický básník, překladatel, v 50. letech vězněn
České žalmy – po únoru 1948, naléhavá volání po pošlapávané lidské důstojnosti, úvahy o mravním selhání doby, volný žalmický verš
Skřívaní věř – doklad pevnosti, statečnosti a křesťanské pokory
Sluncem oděná, Pražská legenda, Popelka nazaretská – vznik ve vězení, mariánské skladby
Jiří Šotola
básník skupiny Květen, prozaik, dramatik, poezie každodenního života
Náhrobní kámen, Svět náš vezdejší – sbírky
Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon, Poste restarte – vrcholné sbírky
Tovaryšstvo Ježíšovo, Kuře na rožni, Svatý na mostě, Malovaný děti, Róza Rio, Podzim v zahradní restauraci
Karel Šiktanc
básník skupiny Květen, v době normalizace zákaz publikace
Heinovské noci – návaznost na vypálení Lidic, odvoz žen a dětí do Německa, strach, úzkost, melancholie, vzpomínky, bezbrannost, soucit, smrt, často chybí slovesa (lepší vyjádření pocitů, více bezprostřední)
Zaříkávání živých – sbírka napsaná na téma lidského osudy, zážitek, existencionální úzkosti, 13 básní složených jako několik variací, opakovaných větných konstrukcí, kompozičních a veršovaných schémat, do nichž vstupují celé verše podobného znění, ale různých obsahů
Adam a Eva – motivována biblickým příběhem o stvoření světa s milostným vyprávěním o Adamovi a Evě, obsahuje melodické verše (zvukomalba)
Horoskopy, Mariášky – sbírky
Český orloj, Jak se trhá srdce – v exilu; výrazná práce se slovem – novotvary, obecná čeština, archaické výrazy, kontrast jazykových rovin, metaforičnost, asociace, prolínání skutečnosti a fantazie
Miroslav Florian
básník, redaktor, Květen
Cestou k slunci – dobová optimistická poezie
Blízký hlas, Otevřený dům, Závrať, Iniciály, Modré z nebe – poezie všedního dne
Záznam o potopě – erotická a přírodní tematika
Tichá pošta – problém dorozumění a lidských kontaktů, msysl básnické tvorby, hierarchie životních hodnot
Miroslav Holub
Denní služba, Achilles a želva, Slabikář, Jdi a otevři dveře, Kam teče krev – úsilí o sloučení vědy a umění, přesné odkrývání reality, přímé jednoznačné vyjadřování lidské velikosti, hodnota života
Tak zvané srdce, Ačkoli
Anděl na kolečkách, Žít v New Yorku – próza, umělecké reportáže
Vratislav Effenberger
básník surrealistické skupiny
Lov na černého žraloka – principy psychického automatismu, polemika s absurditou, bezmocností, citlivostí i krutostí
Oldřich Mikulášek
Člen skupiny Host do domu, do literatury vstoupil už před válkou, byl blízkým přítelem druhého brněnského básníka Skácela
Pulsy – existencialismus, obraz pulzující krve, tj. života
Divoké kačeny – vyrůstá z konfrontace optimistického vztahu k životu a temných stránek života
Ortely a milosti – úzkost a pocit odpovědnosti
Svlékání hadů – sbírka apelující na člověka
To královské, Šokovaná růže – sbírky vzniklé po invazi sovětských vojsk
Agogh – samizdatová sbírka
Čejčí pláč – poslední sbírka, milostná lyrika
Jan Skácel
totálně nasazený v Rakousku (staví silnice, tunely), působí v časopise Host do domu, do r. 1968 člen KSČ, reformista, od 1968 nemůže publikovat, až v roce 1981
Kolik příležitostí má růže – první básnická sbírka, obrazy moravské přírody, venkova, lyrický popis často vyústí do oblasti morálky
Co zbylo z anděla – oslava lidskosti a prostoty
Smuténka – motiv září pole, hroudy, přijde něco šedého, ne tolik veselého, tajemno
Metličky, Hodina mezi psem a vlkem – práce s náznakem, záměrné zámlky, ideálem je prostota, krása reálného světa
Dávné proso – jistota dětství a moravského venkova
Znovu láska
Jedenáctý bílý kůň, Třináctý černý kůň – lyrickoepické prózy, vrací se do světa dětí
písničkáři
Václav Hrabě
Narodil se na Berounsku, básník, hudebník. Tragicky zahynul v 25 letech na otravu svítiplynem. Vliv na Kryla, Nohavicu a další.
Stop – time (Blues v modré a bílé), Černé nebe nad městem, Blues pro bláznivou holku
Jiří Suchý
Klokočí, Motýl, Pro kočku, Med ve vlasech – soubory textů