1. 60. – 80. léta 19. století
2. 1848 – poražena buržoazní revoluce, Rakousko nastolilo absolutistickou vládu (Bachův absolutismus), utichl politický život i kultura, pronásledování spisovatelů; 1858 – zakládání politických stran (Mladočeši, Staročeši, Sociální demokraté), kulturní spolky (např. Hlahol), sportovní organizace (Sokol), rozvoj divadla a literatury, žurnalistika; 1868 – položen základní kámen k Národnímu divadlu, organizace sbírek na jeho stavbu; 1881 – požár národního divadlo; 1883 – znovu otevřeno po opravě, Smetanova Libuše;
3. architektura: Národní divadlo
   malířství: Karel Purkyně, Julius Mařák
   sochařství: J. V. Myslbek
   hudba: B. Smetana, R. Wagner
4. romaneta – povídka naplněná napínavým dějem plným rozporů a nepochopitelných jevů
   almanach – sborník
   sociální balady – balady se špatným koncem (Neruda)

Májovci

Roku 1858 vychází almanach Máj na počest K. H. Máchy. Májovci se hlásí k jeho odkazu. Nehledají náměty v minulosti, snaží se zaměřit na současné problémy. Chtějí pozvednout českou literaturu na evropskou úroveň (překlady, využití cizích námětů).. Mají zájem na svobodě umělecké tvorby. Neruda tuto dobu nazval časem zaživa pohřbených.

Poezie

Jan Neruda

Pocházel z Prahy, z Malé strany, kde měl jeho otec, vysloužilý voják, malý obchod. Jeho matka byla služebná v domácnosti Joachyma Barranda. Studoval práva a filosofii, ale nedokončil je, protože mu zemřel otec a on se musel starat o rodinu. Střídal zaměstnání, působil v redakcích časopisů Čas, Hlas, Květy, Lumír a Národní Listy. Byl aktivní a společenský člověk, velmi rád tančil, hrál na několik hudebních nástrojů. Nebyl pochopen, psal pesimisticky, jeho vyjadřování bylo složité a náročné. Psal fejetony, místo podpisu byl u článku trojúhelník.

Hřbitovní kvítí – pesimistická básnická sbírka, první literární dílo, protest proti nespravedlivým majetkovým rozdílům mezi lidmi

Knihy veršů – 1. část je sociálně laděná (Dědova mísa), 2. obsahuje lyriku věnovanou „Otci, Matičce a Anně“, 3. vyjadřuje vlasteneckou obavu o osud slovanského národa

Písně kosmické – optimističtější sbírka; je ovlivněna dobovými astronomickými objevy, zamýšlí se nad vztahem člověka a vesmíru, lidstvo pomocí pokroku překoná všechny problémy

Balady a romance – staré legendy a lidové pověsti; asi nejznámější je Romance o Karlu IV., také Balada dětská

Prosté motivy – ve stylu lidové poezie popisuje krásy jednotlivých ročních období

Zpěvy páteční – obsahuje vlastenecké motivy, po jeho smrti vydal J. Vrchlický

Arabesky, Povídky malostranské – městské povídky; čerpá ze svých vzpomínek na Malou Stranu. Povídky: Hastrman, Přivedla žebráka na mizinu, Týden v tichém domě, Figurky

Trhani – román, věnuje se tématu lidí z nejnižších vrstev, obrazy ze života dělníků pracujících na stavbě železnice

Ženich z hladu, Prodaná láska, Francesco di Rimini – dramatická tvorba, nevzbudila velký ohlas

 

Vítězslav Hálek

Pocházel z venkova, studoval v Praze na filosofické fakultě. Pracoval jako redaktor v redakci Květů, Lumíra a Národních listů, většinou pracoval s Nerudou. Měli podobné pokrokové názory, ale jejich tvorba byla odlišná. Byl velmi obdivován za svého života, psal optimisticky a jednoduše.

Alfred – poema, nechal se inspirovat Byronem a Máchou, V přírodě, Večerní písně – inspiruje ho jeho láska k ženě Dorotce

Pohádky z naší vesnice – ovlivněn Erbenovými baladami, zobrazuje radostné i smutné chvíle života venkovanu

Muzikantská Liduška – příběh dívky z bohatého statku, které rodiče bránili provdat se za chudého mládence, nakonec utekla a svého milého hledala

Na statku a v chaloupce – realistické zobrazení života; ukazuje lásku (v chudé chaloupce) a nelásku (na statku)

Na vejminku – honba za penězi narušuje dobré rodinné vztahy; líčí smutný osud výminkáře, kterého syn vyhnal ze statku, z neštěstí se pomátl, zdržuje se na hřbitově, hrobník mu pomůže zpět na statek

Poldík Rumař – o muži, který se ujal syna svého bývalého soka v lásce a na žádost jeho matky ho vyučil povoznictví

Pod pustým kopcem – jedna z jeho nejlepších povídek; k manželskému štěstí nejsou potřeba peníze

 

Adolf Heyduk

Pracoval jako profesor kreslení v Písku, psal hlavně lyrickou poezii. V jeho díle jsou znát česko-slovenské myšlenky. Patřil k prvním básníkům almanachu Máj. Dožil se roku 1918 – jako jediný májovec.

Básně – oslava svobody v oddíle Cikánské melodie

Lesní kvítí, Ptačí motivy – inspirovány rodným krajem, jižními Čechami, nevzbudily větší ohlas

Cimbál a housle – lyrika, citové vyznání lásky ke Slovensku, autor byl nadšený hlasatel československé vzájemnosti

 

Rudolf Mayer

Studoval gymnázium v Klatovech, práva ve Vídni a v Praze, pak byl advokátním koncipientem a vychovatelem. Byl politicky činný. Zemřel na tuberkulózu.

Písně v Bouři, Znělky noční – pesimistické, připomínají Hřbitovní kvítí

V poledne – tragický osud proletář, který přemýšlí o osvobození z bídy s vědomím třídní sounáležitosti

Pravý Čech, Proslov k oslavě Havlíčka – vlastenecká poezie, uvědoměle demokratická

 

Václav Šolc

Studoval gymnázium v Jičíně, filosofii v Praze. Tu ale nedokončil. Stal se členem divadelní kočovné společnosti.

Prvosenky – dobové verše – slovanské myšlení, politické verše – po pádu Bacha; sociální problematika, milostná, venkovská, historická, městská

 

 

Próza

Karolína Světlá

Pocházela z velmi bohaté německé rodiny Rottů. Provdala se, jméno převzala podle vesničky v podještědí, odkud pocházel její muž. Ona tam později strávila velkou část svého života. Usilovala o zrovnoprávnění žen. Psát knihy začala po smrti své jediné dcery. Ovlivnila jí četba G. Sandové a Božena Němcová. Je zakladatelkou českého románu.

Láska k básníkovi, První Češka – povídky čerpající z prostředí pražské měšťanské a aristokratické společnosti, pobuovalo j mravní pokrytectví této společnosti, nesmyslná váchova dívek

Nemodlenec, Kříž u Potoka, Vesnický román, Kantůrčice – zobrazila zde duševní a mravní katarzi (duševní očista spojená s uvolněním) postav zosobňujících ideální hodnoty a idealizovaný lidový mýtus o životním koloběhu ještědského kraje; hrdiny uváděla do neobvyklých, tajemných až fantastických příběhů a předurčila jim dějovou motivaci vedoucí k mravnímu sebe poznání

Frantina – romantický příběh; Frantina se provdala za dobrého, ale těžce nemocného rychtáře Kvapila, starala se o statek a o něho, po jeho smrti spravovala dál rychtářství, neváhala potrestat smrtí svého milého Apolína, když zjistila, že je vůdcem loupežné bandy, rezignovala na osobní štěstí a obětovala se ve prospěch druhých jako vykonavatelka spravedlnosti

Povídky z Podještědí – prózy s jednodušším dějem

Černý Petříček, Zvonečková královna – náměty z pražského měšťanského prostředí, z něhož sama pocházela

Mladší bratr, Černá divizna, Divousové, Přišla do rozumu, Námluvy, Nebožka Barbora, Hubička – o postavení venkovských žen a jejich obrodného působení na své okolí

 

Gustav Pfleger – Moravský

Byl novinář, působil v redakci Národních listů. Psal knihy se sociální tématikou, romány se odehrávají v dělnickém prostředí. V textu se často objevují tajemné záhady, které nakonec logicky vysvětluje. Vytvořil nový literární útvar romanetto. Psal odborné studie o Máchovi a Sabinovi.

Z malého světa – sociální román, obraz života českého továrního dělnictva, bouře v smíchovské kartounce spojené s rozbíjením strojů, sociální konflikt spojen s motivem národnostním

 

Jakub Arbes

Vystudoval ČVUT. Je zakladatelem moderní literatury sci-fi.

Ďábel na skřipci – první romaneto

Svatý Xaverius, Sivooký démon, Ukřižovaná – další romaneta

Newtonům mozek – romaneto o stroji rychlejším než světelný paprsek; poutavý příběh s napětím založen na fantastickém prvku; vypravěči se ve snu zjeví přítel a nabídne mu výlet v záhadném přístroji, při němž má možnost zhlédnout historii lidstva v opačném sledu

Štrajchpudlíci – líčí stávku dělníků u Ringhofera na Smíchově

Mesiáš – sociálně kritický román

Kandidáti existence – zabývá se zde myšlenkou na změnění světa

 

Ruchovci

Autoři soustředění kolem almanachu Ruch. Na rozdíl od Májovců usilují o svébytnou a nezávislou českou literaturu. S tím souvisí silná orientace na české dějiny, zvláště u Svatopluka Čecha.

Svatopluk Čech

Pocházel z velice vlastenecky založené rodiny. Vystudoval právnickou fakultu, ale právníkem se nestal – věnoval se výhradně literatuře. Působil v redakcích kulturně-vzdělávacích časopisů. Byl kritikem české buržoazní společnosti.

Adamité, Žižka – eposy používající historických kulis pro vyslovení současných myšlenek

Evropa, Slavie – soudobá politická a sociální problematika zahalená do průhledné alegorie

Ve stínu lípy – venkovská epika, cyklus 7 veselých i vážných příběhů vyprávěných vesničany při nedělní besedě pod starou lípou u hostince

Lešetínský kovář – národní a sociální problematika konfliktu mezi německými průmyslníky a českým dělnictvem

Hannuman – komický zvířecí epos, veršovaná satira na soudobé společenské nedostatky; zesměšnění přizpůsobivého opičáctví, povrchního, bezduchého napodobování nesprávně chápaných hesel o civilizaci a osvětě; Hanumana, syna královského opičího rodu odnesl z indického pralesa lodník, nastrojil ho do pestrých šatů a prošel s ním Evropu jako komediant. Později se vrací k opicím. Začne mezi nimi zavádět evropské způsoby, zařídil si sídlo jako kníže a pořádal hostiny.

Jitřní písně – sbírka politické, vlastenecké lyriky, téma národní a sociální svobody, myšlenka činorodého vlastenectví a hrdosti

Písně otroka – skladba situovaná do exotické oblasti pralesa; motivy otroka, otrokáře, výzva k boji za svobodu, obžaloba národního a sociálního rakouského útisku

Výlet pana Broučka na Měsíc – ironický výsměch literárním a uměleckým poměrům

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do IV. století – satira ostře útočící na nemorálnost českého měšťáka konce 19. století, zbabělost a bezcharakternost, malost a nekulturnost; Matěj Brouček při návratu z hradčanské hospody na Vikárce spadl do sudu a usnul, ve snu byl vystaven nemilosrdné konfrontaci s husity

 

Eliška Krásnohorská

Literární kritička, básnířka, překladatelka (např. Byron a Puškin). Psala přírodní lyriku, dívší romány.

Hubička (na motivy Světlé), Tajemství, Čertova stěna – libreta ke Smetanovým operám

 

Josef Václav Sládek – dočasně

Pocházel z venkova, z dělnické rodiny. Reagoval na problémy své doby, bojoval za národnostní, politická a sociální práva českého lidu. Odjel studovat přírodní vědy do Ameriky, kde si musel těžce vydělávat na živobytí, pracoval např. na stavbě železnice. Po návratu působil v Národních listech, účastnil se tvorby almanachu Ruch, nakonec se stal redaktorem Lumíru.

Básně – první básnická sbírka, obsahuje intimní lyriku, je optimistická, konfrontuje svůj osud s ostatním národem, promítá sem své zážitky z pobytu v Americe

Jiskry na moři – kombinace intimní lyriky s vlasteneckými a politickými básněmi, inspiruje se lidovou poezií

Světlou stopou, Na prahu ráje, Ze života, Sluncem a stínem – vytrácí se intimní lyrika a nahrazuje ji stále více zájem o společenské otázky. Jsou o hodně optimističtější (našel štěstí ve druhém manželství), jazyk se mění z jednoduchého a přístupného na náročnější

Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky – věnováno dětem, psáno přístupnou formou, snaží se děti zaujmout svým objevným pohledem na svět

Selské písně a české znělky – považuje sedláka za ztělesnění české národní povahy, obdivuje jeho svobodu a nezávislost, ovlivnila ji politická situace v osmdesátých letech, šanci pro národ vidí v selském lidu, jeho práci a lásce k rodné zemi

Starosvětské písničky, Písně smuteční – inspiroval se lidovými pohřebními písněmi

České písně – silně vlastenecké, brání národní svobodu a jazyk

V zimním slunci, Za soumraku – píše pod vlivem nemoci, zamýšlí se nad svým životem

 

Lumírovci

Lumírovci navazují na Májovce ve své snaze o světový význam české poezie. Usilují také o její originalitu a tvůrčí svobodu, odsuzují průměrnost soudobých měšťanských uměleckých žánrů. Jméno je odvozeno od časopisu Lumír.

Jaroslav Vrchlický

Vlastním jménem Emil Frída. Pocházel z obchodnické rodiny z Loun. Vystudoval Karlovu Universitu. Po studiu působil v Itálii jako vychovatel, jako profesor literatury na universitě, jako vychovatel v šlechtických rodinách. Byl velmi aktivní. Napsal přes 80 básnických sbírek.

Z hlubin – sbírka milostné lyriky

Hořká jádra – pesimistická básnická sbírka

Okna v bouři – intimní lyrika, vyjádření bolesti a trýznivého zklamání ze ztroskotaného rodinného štěstí a z nepochopení nastupující generací, ze situace konce století

Strom života – oslavuje přírodu a věčný koloběh života

Zlomky epopeje – epický cyklus o historii lidstva. Nesnaží se o úplnost, ani o chronologickou souslednost, jsou to skutečně jen zlomky dějin. Dějinami se spíše inspiruje. Věří ve šťastnou budoucnost lidstva, nevyhýbá se kritice současnosti, kterou přirovnává k historickým příkladům.

Selské balady – věnuje se zde protišlechtickým povstáním a oslavuje selské vůdce, např. v Baladě o Janu Kozinovi

Noc na Karlštejně – veselohra; zápletka této hry je daná zákazem pobytu žen na hradě Karla IV. a jeho pochopitelným nedodržováním.

Hippodamie – antický námět; skládá se z částí: Námluvy Pelopovy, Smír Tantalům a Smrt Hippodamie

 

Julius Zeyer

Pocházel z pražské německo-francouzské bohaté rodiny. Měl zdědit dobře prosperující dřevařský podnik, ale odmítl ho a celý život věnoval pouze literatuře. Cestoval po Evropě (v Rusku vychovatelem), témata z ciziny využíval ve své tvorbě. Psal o pražské židovské historii. Byl nespokojen se současným světem.

Radúz a Mahulena – lyrická pohádková hra; o lásce Radúze a Mahuleny, která dojde naplnění přes všechny překážky, je schopna překonat nenávist a smrt; princ z Magury na lovu pronásledoval a zabil bílou laň, která patřila krásně princezně Mahuleně ze sousedního nepřátelského tatranského království, byl potrestán přikováním na štítě Orlí skály, ale Mahulena ho z lítosti a lásky osvobodila, její matka ji za to proklela a proměnila v topol