Vliv politické situace po válce na rozvoj kultury a literatury

První vlna poválečné literatury, která spontánně reaguje na okupaci, válku, a porážku fašismu. Reportáže, povídky, dokumenty- usilující o pravdivost. Tématem je válka, život v koncentračních táborech, v různých věznicích.

Julius Fučík

Český komunistický novinář, literární a divadelní kritik, překladatel. Vystudoval FF UK a byl členem devětsilu. Byl popraven fašisty pro účast v odboji.

Reportáž psaná na oprátce– psáno z věznice na Pankráci, bylo vynášeno pomocí motáků. Její úspěch spočívá jak v tématu bezprostředního prožitku vězení, tak v kvalitě literárního zpracování.

Jan Drda

Prozaik, dramatik, scénarista, reportér. Vystudoval gymnazium, poté nedokončil studium filozofie. Šefredaktorem Lidových novin,poslanec národního shromáždění, předseda svazu československých spisovatelů. Psal povídky, hry, fejetony, črty, reportáže, pohádky.

Městečko na dlani, Němá barikáda, Dažbuján a Pandrhola, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Dětsví soudruha Stalina

Jan Otčenášek

Spisovatel, divadelní, filmový i seriálový scénarista. Vystudoval obchodní akademii. Spisovatel z povolání, dramaturg filmového studia Barrandov. Publikoval v Literárních novinách, časopisu Květy, Právo, Host do domu.

Občan Brych ( o politickém převratu r. 1948) Romeo, Julie a tma, Milenci v roce jedna, Když v ráji pršelo

Rok 1948- politická situace a rozvoj literatury

Únorové události roku 1948 výrazně poznačily kulturní orientaci republiky 40. Let. (převrat- nástup komunistické vlády, Klement Gotwald)

Svoboda umělecké tvorby byla potlačena, byli pronásledováni umělci vycházející z křesťanské ideologie a ti spisovatelé, kteří nebyli ochotni podřídit svou tvorbu záměrům vládnoucí moci. Autoři odcházejí do exilu, někteří jsou uvězněni, jsou zastavovány nekomunistické časopisy a zavedena cenzura.

Za této situace dochází k rozštěpení literatury na literaturu vydávanou v československých nakladatelstvích – literaturu oficiální a literaturu šířenou ve strojových opisech a v exilu. (oficiální, samizdatová, exilová)

Základní principy, jimiž se měla řídit oficiální literatura byly zásady socialistického realismu. Jeho charakteristickými znaky byl dogmatismus (nepřipouštěl jinou pravdu než vlastní), přeceňování aktuální tématiky, výchovné působení díla, a tedy nedocenění estetické funkce umělecké tvorby a tvůrčí individuality.

Padesátá léta

Budovatelský román: má výchovné cíle na úkor své kvality. Pracovní nasazení lidí, budování, průmysl, hl. hrdina je člověk ve správné straně. Snaha o vytvoření kladného dělníka, který zasahuje do děje tehdy, kdy je potřeba radikálního zásahu. Odráží budovatelské úsilí lidí. Hrdinové se staví do cesty těm, kteří se snaží práci brzdit.Témata: osidlování pohraničí, budování socialismu, průmyslu, družstev, združstevňování vesnic, uvědomělý komunista, který vždy zvítězí nad nepřáteli.

Združstevňování v důsledku socialistické zemědělské politiky. Začaly vznikat JZD za účelem vytvoření co největších orných ploch. Řada rolníků byla nucena vzdát se svého majetku pod různými druhy nátlaku. Do družstev byli rolníci nuceni vstupovat pod nátlakem.

Angažovaná poezie: optimistická poezie o práci, strojích, budování, JZD. Nenávistná poezie proti nepřátelům (např. proti Miladě Horákové- popravena za odpor proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Květoslav F. Sedláček: Závod ve stínu (o budování vodní přehrady)

Šedesátá léta

Postupné uvolňování v politice i kultuře. Hrdina je obyčejný člověk, běžný život, běžné vztahy. Romány, povídky, novely. Autoři často využívají ICH formu, dialog se čtenářem. V díle se objevuje více hovornosti, slang, nářečí

Karel Kryl: básník a autor textů hudby ke svým písním. Písně vyjadřují atmosféru beznaděje a skepse- odpor proti politickým poměrům. Píseň Klaun a král, Texty písní Knížka Karla Kryla

Jaroslav Dietl: autor televizních seriálů- nejznámější Nemocnice na kraji města. Publikoval také v deníku Mladá fronta.