Česká literatura od nejstarších dob do doby Husovy
Dílo: Dalimilova kronika – Oldřich a Božena
Staroslověnština
– uměle vytvořený nejstarší slovanský jazyk, základ nářečí Slovanů z okolí Soluně, používaný Konstantinem a Metodějem
– pol. 9. stol. – pol. 13. stol. – vznik prvních písemných památek = vznik Velkomoravské říše – Přemyslovský stát
– převažují duchovní témata, žánry – životopisy, kroniky, písně, legendy
– 863 – příchod Konstantina a Metoděje (Soluňští – Bizanští věrozvěstové) na pozvání knížete Rastislava vyučovat jazyk Staroslověnštinu
– vytvářejí písmo = Hlaholici, základ azbuky = cyrilice (území Bulharska)
Po Metodějově smrti násilné ukončení jazyka Staroslověnštiny.
Díla:
Proglas – veršovaná předmluva k evangeliu proklamující právo vyslechnout si bohoslužbu v mateřském jazyce
Život Konstantinův a život Metodějův (Panonské legendy) – autor: jejich žáci, lící život od narození do smrti
Legenda o svatém Václavovi
Život sv. Ludmily a život sv. Václava
Hospodine, pomiluj ny (pane smiluj se nad námi) – nejstarší česká duchovní píseň, zpívala se na mších, Karel IV jí zařadil do korunovačního řádu, Mistr Jan Hus jí dal zpívat v kapli Betlémské
Svatý Václave – slavnostní chorální píseň, plnila funkci hymny
Latina
Centra vzdělanosti jsou kláštery např. Zbraslavský klášter (školy, knihovny), pol. 12. stol. – Glosy (vpisy v latinských textech)
Díla: Zbraslavská kronika (poč. 14. stol ) – psaná latinsky, autoři: Ota a Pavel
Kronika česká – první česká latinsky psaná kronika, líčí humorně s anekdotami a dialogy dějiny našeho národa, má tři části: kronika a legendy, události co prožívali pamětníci, události co prožil sám Kosmas
autor: Kosmas – první významný český spisovatel, kronikář, zakladatel českého dějepisectví
Vita Caroli (Život Karlův) – autobiografie, nejvýše ceněná dějepisná próza, autor: Karel IV (hovořil 5 jazyky), vysoce vzdělaný
Česká
Pol. 13. stol. – do konce 14. stol., doba vrcholného feudalismu, jazyk: čeština, konkuruje latině, francouzštině, němčině, znaky: rozvíjí se města, řemesla jsou oddělena od zemědělství, nastává kulturní rozmach – Gotika (umělecký sloh – lomený oblouk, vysoké štíhlé stavby, strnulé pozice, obrazy: Mistr Theodorik – Karlštejn)
kultura – hlavní postavení má církev, v literatuře se hlásí o slovo šlechta
1, období – pol. 13. stol. – 40 léta 14. stol. – zesvětštění (laicizace) – literaturu vytváří šlechta
Díla: Alexandreis – epická veršovaná skladba o antickém králi Alexandru Velikém, autor neznámý, patrně vysoký šlechtic, pod maskou A. Velikého se skrývá Přemysl Otakar II.
Dalimilova kronika – česky psaná, veršovaná kronika, líčí české dějiny od počátku až do roku 1314, čerpá z Kosmovy kroniky, ale i jiných dějepisných pramenů, autor: neznámý, sepsal patrně vyšší příslušník české šlechty, v 17. stol. omylem přisouzena boleslavskému kanovníkovi Dalimilu Meziříčskému
2, období – od 40. let 14. stol. – konec 14. stol. – úsilí o demokratizaci, doba vlády Karla IV – výstavba Prahy, založení univerzity (1348), roste význam češtiny
Díla: Legenda o sv. Prokopu – líčí život opata Sázavského kláštera ( staroslovanská vzdělanost)
Legenda o sv. Kateřině – patronka fakulty UK, královská dcera, pro svou víru se nechá umučit
Tři Marie – tři ženy hledají tělo Kristovo, aby ho pomazaly vonnými mastmi, anděl jim oznámí, že Kristus vstal z mrtvých
Mastičkář – drama, děj se odehrává na trhu, kde tři Marie kupují mast na pomazání Ježíše Krista
Podkoní a Žák – prezentuje spor, který nakonec vyvrcholí rvačkou, Podkoní=dělník, žák=vysokoškolsky vzdělaný člověk
Tkadleček – próza vycházející z pomyslného sporu mezi milencem a neštěstím, tkal myšlenky
Hradecký rukopis – satiry o řemeslnících a konšelích
Trojanská kronika – vypráví o trojské válce a jejich hrdinech
(1468) – první česká tištěná kniha, vydaná v Plzni (Johan Gutenberg – vynálezce knihtisku)
inkunábule – prvotisk = první tištěné knihy, do roku 1500 mimořádně vzácné
Otázky: Historismus – , Archaismus
Druhy Jazyků: slovanské, germánské, románské