Arnošt Lustig – MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU

Charakteristika
• Psychologická novela sepsaná během 12 dní, od vydání 1964 v podstatě neupravovaná, patří k tzv. druhé vlně válečné prózy
• Inspirováno skutečnou událostí z roku 1943, kdy Němci zajali na Sicílii skupinu židovských podnikatelů, do příběhu navíc zasazena polská Židovka Kateřina (inspirovaná polskou herečkou, které na cestě do plynu zastřelila důstojníka)
• Autobiografické prvky
Téma • Osud skupiny zajatých Židů a Kateřiny, její boj za život proti drtivé přesile; cesta za výměnou za německé zajatce
Motivy
• Cesta
• Lidská důstojnost, vůle žít, bezpráví, odhodlání přežít, moc peněz
• Zločiny nacistického režimu, prostředí koncentračního tábora
Postavy
• Kateřina Horovitzová: 19 dívka, krásná (černé sametové vlasy, vysoká, hluboké oči), živila se jako tanečnice, pochází z Varšavy z chudé rodiny (matka, otec děd a šest sester, nejmladší Lea), má vůli žít, proto se brání, cítí vinu za to, že opustila rodinu, aby to odčinila, snaží se je taky zachránit, odmítá připustit že byli zplynováni; postupně ale chápe, že její osud je tábor a smrt, nevzdává se ale a naposled se vzepře – protiklad proti pasivitě ostatních, nemá největší prostor, ale jako postava má velkou symbolickou funkci, je spojena např. s biblickými mýty
• Bedřich Brenske: důstojník německé tajné služby, vlídně se tvářící, cynický (tahá ze Židů peníze na výměnu a přitom plánuje jejich vraždu), necitlivý, ziskuchtivý, brutální, manipulátor, profesionální lhář; kultivovaným vyjadřováním dává najevo svoji „úroveň“ a nadřazenost
• Herman Cohen: vůdčí osoba skupiny zajatých Židů, působí jako prostředník a tlumočník, rozhodne se zachránit Kateřinu, aby potlačil špatné svědomí, že nemůže nic udělat pro ostatní, zároveň jedná zbaběle a Brenskemu se nepostaví
• Rappaport-Lieben: jeden ze zajatých Židů, jako první si přestane namlouvat, že se výměna skutečně uskuteční, uvědomí si hrůznost všeho kolem → je zastřelen strážemi, aby nezneklidňoval ostatní
• Ostatních 17 zajatých Židů: bohatí Židé, američtí občané, Spojenci je mají vyměnit s Němci za německé zajatce; jejich jedinou jistotou jsou peníze, které určují hodnotu jejich životů (dokud mají peníze, budou žít), zbabělí, na druhou stanu je jejich zaslepené doufání ve výměnu výrazem, jak lpí na životě
• Krejčí: „produkt holocaustu“, zničený, zlomený člověk, nucený na rozkaz zradit souvěrce, snaží se Kateřině předat zprávu o smrti jejích příbuzných (ta ho nechápe, protože nechce)
• Rabín Dajem z Lodže: řídí komando v sušárně vlasů, Brenske ho vyňal z likvidace, protože umí zpívat (zpívá hebrejské zpěvy za mrtvé); oddal Kateřinu a Cohena; blázen, ale je moudrý, chápe utrpení kolem sebe
• Schillinger: velitel popravčí čety, obhroublý, vulgární, oddaný myšlenkám nacismu x věřící
• Emerich Vogeltanz
Děj
• Odehrává se 1943, v táboře, ve vlaku. Na Sicílii je zadrženo 20 bohatých židovských podnikatelů s americkým občanstvím, Němci je hodlají vyměnit za německé zajatce. Celé je to ale léčka: snaží se z Židů vymámit peníze z jejich švýcarských kont za náklady údajně spojené se zařizováním výměny (výpalné za osobu, strava, stráže, vlak, loď, odminování moře, další „nepředvídatelné náklady“ – celková částka dosahuje několika milionů švýcarských franků), když dojdou jejich peníze, žádají o peníze příbuzné.
• Židé jsou transportem dovezeni do „mateřského“ koncentračního tábora, na rampě vidí transport polských Židů (řeči o plynu, Kateřina nahlas řekne, že ona ale nechce umřít) → Cohen se rozhodne zachránit i ji, což mu umožní, pokud za ni zaplatí všechny náklady → celá rodina Kateřiny je zplynována → v synagoze čekají na soumrak, až budou moci vyrazit na cestu (vlak jede se zatemněnými okny), po cestě se stále objevují různé problémy a z nich plynoucí zvýšené náklady → Kateřina požádá Cohena, aby vyplatil i její příbuzné, Brenske pak „zachraňuje“ i množství příbuzných ostatních Židů; americké úřady nechtějí dát Kateřině americký pas, z přístavu se proto vrátí do tábora, aby ve vlaku rabín Dajem oddal Kateřinu a Cohena. Znovu se vydají na cestu, v přístavu se opět vyskytne problém na americké straně (menší počet zajatců atp.), Rappaport-Lieben je strážemi zastřelen, když vykřikuje, že je Němci podvedli → opět se vrací do tábora, aby zde Rappaporta-Liebena pohřbili a byli vydezinfikováni (mají jet do neutrálního Švýcarska) → jsou nahnáni do údajných sprch, ve skutečnosti plynových komor → všichni muži se poslušně svlečou, ale Kateřina už vše pochopila, odmítne se svléci, nakonec to udělá, aby se jí Schillinger, který je uráží a vykládá dvojsmysly, nedotýkal → vytrhne mu pistoli, postřelí jeho a dalšího německého vojáka → jsou vězni nahnáni do plynové komory, popravčí četa je na Brenskeho rozkaz zastřelí → všechna těla jsou spálena, jen Kateřinino je ještě vystaveno v sušárně vlasů rabína Dajema. Po celou dobu je tábor všudypřítomný, ale skupina nevěří řečem o plynu, ikdyž sami cítí hustý dým vycházející z pecí.
Kompozice
• 3 části
• Jednoduchá, chronologická kompozice
• Převažuje neděj (dialogy), úmyslné protahování děje, na konci rychlý spád
• Er-forma (objektivní vyprávění)
Jazyk a styl
• Dlouhé věty, německé výrazy
• Jazyková charakteristika, barvitě líčené prostředí a dopad na postavy, každý mluví podle svých vlastností a cílů (Brenske)
• Kultivovaný projev – „úroveň“, nelidskost systému
• Spisovný, neutrální a knižní, expresivní výrazy (Rappaport-Lieben, vojáci), věcný
• Převažují dialogy, neděj
• Nepřímá charakteristika postav
Autor
• 1926-2011
• Židovského původu, z rasových důvodů nemohl studovat, přítel Oty Pavla, zažil koncentrační tábory Terezín, Osvětim, Buchenwald – bohaté životní zkušenosti
• Po válce působil jako novinář
• V roce 1967 emigroval do Izraele, později do USA (působil na Americké univerzitě ve Washingtonu)
• Přes desítky děl s židovskou tématikou – autobiografické prvky
• Znaky tvorby:
• Beletristické zpracování osudů Židů v období nacismu
• Hrdinové jsou obyčejní lidé zachycení v mezních situacích (pravý charakter člověka)
• Hl. hrdina = ženy (krásné, morálně silné) – jména se objevují v názvech
• Zdánlivě nedějové, ale rozhoduje se o životě a smrti → napětí, strach
• Kontrasty přítomnosti a minulosti, neurčitosti a detailnosti, hovorovosti a knižnosti
• Er-forma → obecná platnost příběhu
Další tvorba
• Dita Saxová (novela o dívce, která přežila válku, ale ztratila příbuzné i iluze, proto spáchá sebevraždu)
• Nemilovaná: z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (novela o dívce, která se živí prostitucí, aby oddálila svůj odjezd do vyhlazovacího tábora)
• Dívka s jizvou, Krásné zelené oči
Směry • Realismus
Epocha • Česká literatura druhé poloviny 20. století:
• Lustig, Fuks (Spalovač mrtvol), Procházka (Ucho), Pavel (Smrt krásných srnců), Körner (Adelheid, Údolí včel), Páral, Škvorecký, Kundera, Vaculík, Kohout
• Ve světové literatuře:
• Sartre, Eco, Dahl, Orwell, Pasternak, Solženicyn, Kerouac, Bukowski, Heller, Styron, Irving, Marquez, Coelho
• Filmová adaptace – režie Antonín Moskalyk, divadelní představení