(Řecko, Řím)

 

• Starověk
• Středověk

 

STAROVĚK

První významné kulturní centrum bylo ŘECKO. Výhodná zeměpisná poloha umožňovala kontakt s ostatními civilizacemi. Vliv na kulturu a vzdělanost. Byli dobří mořeplavci. Řekové pěstovali vědu, zabývali se i filozofií (Sokrates, Platon, Aristoteles). Rozvíjí se řeznictví tzv. Filipiky – útočné řeči proti Filipu Makedonskému. Zakladatel řečnictví byl Demostenes.

 

Vědecké disciplíny – Pythagoras – Matematika, Hypokrates – lékařství, Herodolos – historie.

 

Rozdělení – archaické období, atické období, helénistické období

 

8. Archaické období (8. – 6. století př.n.l.)

Rozvoj eposu, lyrické básnictví. Epika – má děj. Lyrika – nemá děj, city, pocity.

 

Homér – jeho eposy Ílias, Odyssea

Sapfó – milostná poezie plná citu a lásky

Ezop – psal bajky = vyjadřují lidovou moudrost, zvířata přejímají vlastnosti lidí a poukazují hlavně na ty špatné.

 

6. Antické období (6. – 5. století př.n.l.)

Vzniká drama – tragédie, komedie, činohra

 

Tragédie – od slova trágos = kozel. Na oslavách boha Dionísia se muž přestrojoval do kozlí kůže a hrál divadlo.

Aischylos – zakladatel řečnické tragédie, zavedl 2 herce. Peršané, Oresteia, Prométheus.

 

Sofokles – zavedl 3 herce. Élektra, Král Oidipús

 

Eurípides – zavádí na scénu DEUS EX MACHINA = zápletku vyřešil bůh. Napsal Médea.

 

Komedie – vznikla z rozpustilých písní na oslavách boha Dionísia, měly satirický ráz (výsměch, posměch, kritika)

Aristofanés – poukazoval na nedostatky v Athénách. Jezdci, Mír, Žáby – neoblíbené.

 

ŘÍM

• díla byla psána latinsky, většina nepůvodních, převzatých z řecké literatury

 

Období – staré, klasické, postklasické

 

3. Staré období (3. – 2. století př.n.l)

Plautus – prapůvod opery. Hra O Hrnci, Pseudulus – komedie. Hlavní postavou je prohnaný člověk. Chlubivý Voják – stal se předlohou pro Shakespeara, Faust. Vytváří typ lakomce, vytváří ho Moliér.

 

1. Klasické období (1. století př.n.l.)

Nazýváme ho „Zlatým věkem“. Největší řecký řečník je CICEROT. Dochovala se řada politických děl a soudních projevů. Největší básníci: Horalius, Vertgillius – největší dílo je Aentis; Ovidius – nejplodnější římský básník. Umění milovat, Proměny.

 

5. Postklasické období (0 – 5. století př.n.l.)

„Stříbrný věk“. Největší římský filosof je SENECA – vychoval císaře Nerona. Markus Aurelius.

 

STŘEDOVĚK

476 – zánik západořímské říše. Období vzniku feudálních statků. Křesťanství zasahovalo do kultury i umění. Centrum křesťanství byl Řím – sídlo papeže. Křesťanství odmítalo Antickou literaturu a začíná téměř od začátku. Jádrem křesťanské literatury byla bible. Rostla vzdělanost – 1348 Karlova univerzita, Oxford, Cambridge.

 

Francie – Píseň o Rolandovi – rytíř z družiny Karla Velikého

 

Německo – Píseň o Nibelunzích

 

Rusko – Slovo o tažení igorovvě

 

Zpracování staré keltské pověsti – Trystan a Irolda.

 

Dvorská lyrika – zahrnovala romantické písně

1. Pastorela – pastýřská milostná píseň
2. Epištola – milostný listopad
3. Alba – loučení milenců za úsvitu