1. Zdroje evropské kultury a vzdělanosti

• literatura starověká:
  • orientální
    • indická, perská, čínská, předního východu (sumerská, akkadská, staroegyptská, hebrejská)
  • antická
    • řecká (období archaické, attické, helénistické)
    • římská (období archaické, vrcholné – zlatý věk, stříbrný věk, obd. úpadku)

Literatura:

• sumerská, akkadská (Mezopotámie)
  • 4.tis. př.n.l., klínové písmo, hliněné destičky
  • Epos o Gilgamešovi
    • původem sumerské, později akkadské, jedno z nejstarších lit. děl, vznik 4.tis. př.n.l., zapsáno o 2000 let později, řeší základní životní problémy, hledá tajemství věčného života
    • příběh o sumerském králi, který se snažil najít lék na nesmrtelnost; zjistil, že to bude rostlina, která roste kdesi v moři, potopí se pro ní, avšak sebere mu ji ryba; přichází na to, že nesmrtelný se člověk stává svými činy
• staroegyptská
  • 4.tis. př.n.l., hieroglyfické písmo, papyrus, třtinové pero
  • Milostné písně, Kniha mrtvých (sbírka zaříkadel – přechod k posmrtnému životu)
• hebrejská
  • tvoří most mezi orientální a evropskou literaturou
  • Starý zákon
    • historické, liturgické, právnické texty
    • vznik 1.tis. př.n.l., zapsáno cca 200 př.n.l.
    • po vzniku křesťanství se stal první částí Písma svatého (Bible)
    • obsahuje Desatero, žalmy (náb. lyrika)
    • Tři oddíly (žid. dělení):
      • Tóra – knihy Mojžíšových (5) o stvoření světa, prvních lidech…
      • Knihy prorocké – z dějin Izraele, David a Šalamoun, život židů v zaslíbené zemi
      • svaté spisy – básnické knihy
    • navazuje na něj Nový zákon – „nová smlouva“, nepatří do hebrejské lit.
      • vznik v letech 50-150 n.l., 27 knih, psán řecky
      • popisuje narození, život a smrt Ježíše Krista, zázračné skutky, které učil, prezentuje jeho názory založené na lásce a víře
      • Evangelia podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana
      • Skutky apoštolů – popisují vznik církve v Jeruzalémě a počátky jejího šíření
      • knihy Zjevení Janova, Apokalypsa
• čínská
  • čínské znakové písmo, soubor čínského básnictví Kniha písní
• antická
  • základem evropské vzdělanosti
  • výhodná zeměpisní poloha – spojnice 3 světadílů
  • dodnes inspirační zdroj
• řecká
  • 8. st. př.n.l. – 2. a 1. st. př.n.l., do expanze Říma
  • prehistorická fáze – ústní lid. slovesnost – mýty (báje)
  • období archaické
    • do 6. st. př.n.l.
    • Homér
      • epické eposy Ílias (Ílion=Trója) a Odysseia
        • rozsáhlá veršovaná epická skladba o význ. událostech
        • bohatá na děj (více linií, hodně postav)
        • popisné pasáže i lyrické vložky
        • členěn do zpěvů, kapitol
        • prvky epické šíře (epiteta, přirovnání, detailní popisy) – zpomalují děj (retardace)
        • hlavní postavy jsou vyjímeční hrdinové
        • zdrojem mýty
        • Ilias
          • boj Sparty (velitel vojsk Agamemnon) s Trójou, Trojané (syn krále Hektora) unesli Helenu, 10ti letá válka
          • krátká epizoda o hněvu bojovníka Achillea, Agamemnon mu sebere odměnu, odmítá bojovat
          • nakonec mu zabijou přítele, jde do bitvy, zabije Hektora
        • Odysea
          • o návratu Odysea domů (kyklop, sirény, …) , manželka Penelopa
    • Sapfó
      • sálová lyrika, milostná poezie, ostrov Lesbos
    • Anakreon
      • lyrika o víně, ženách, zpěvu
    • Ezop
      • bajky
  • období attické
    • 5. – 4. st. př.n.l., vrchol řecké otrokářské poezie, rozkvět Athén
    • rozvoj řecké tragédie:
      • téma čerpá z mytologie
      • hrdinové odvážní a stateční nebo krutí a samolibí
      • konflikt se silnějšími (osud, bohové, společenské zákony)
      • forma: verš
      • existence chóru (vyjadřuje veřejné mínění)
      • jednota času, děje a místa (Aristoteles – zásada tří jednot)
      • děj se nečlení do dějství
      • spojení mluveného slova, zpěvu, tance
      • Aischylos
        • náměty z oblasti morálky, cti, konflikt člověka a bohů
        • Oresteia (Orestes povinen pomstít smrt svého otce Agamemnóna, tj. zabít svou matku)
      • Sofoklés
        • Král Oidipus
          • hl. hrdina trestán za viny, jichž se dopustil nevědomky
        • Antigona
          • plní mravní příkaz – pohřbí přes zákaz bratra Polyneika, odsouzená ke kruté smrti
      • Eurípidés
        • kritický poměr k mýtu, zájem o skutečné lidi, téma lásky, psychologie ženy
        • zavádí na scénu nadpřirozený zásah božstva, náhlé nemotivované řešení
        • snaha pochopit jednání postav
        • Médea
    • antická komedie:
      • veselohra, komický účinek
      • zesměšňuje jevy života, šťastný nebo mírný konec
      • útok na politické poměry, soudobou morálku
      • Aristofánes
        • řeší aktuální politické otázky, názory, kritika, přetvářky, podlosti apod.
        • Žáby
    • historická próza:
      • Hérodotos
        • zakladatel his. proz., Řecko-perské války
      • Thukydides
        • kritika pramenů, věrohodnost
        • Peloponéské války (Sparta x Atény)
    • řečnictví
      • Démosthenes
        • Filipiky (Filip II. Makedonský)
    • filosofická próza
      • Platón
        • Ústava
      • Aristoteles
        • Poetika
  • helénistické období
    • 4. st. př.n.l., příchod římské lit., vědecké dílo
    • Archimédes
• římská
  • archaické období
    • 300-200 př.n.l
    • komedie
      • Plautus
        • propuštěný otrok z Řecka, vulgárnější díla – psal pro lidi – oblíben
        • Komedie o hrnci
      • Terentius
        • propuštěný otrok z Kartága, psal pro střední vrstvy, záviděl Plautovi jeho oblíbenost
        • proto napsal vulgární dílo Kleštěnec – velkého úspěchu se však nadočkal
  • zlatý věk
    • 100 př.n.l. – počátek n.l.
    • přechod z císařství na republiku, vznik zejména děl z odborné literatury
    • rétorika
      • Cicero
        • zavražďen, řečnil proti Antoniovi, ruka a jazyk pak vystaveny v Římě
        • zásady řečnictví: znalost prostředí a tématiky, používání gest, vytříbená řeč (ovl. jazyka)
    • historie
      • Gaius Julius César
        • hovoří o sobě ve třetí osobě
        • Zápisky o válce Galské, Zápisky o válce občanské
    • lyrika
      • Catullus
        • Písně pro lesbii – milostné verše, lásku zobrazoval s jejími klady i zápory
      • Ovidius
        • dvorní básník císaře Oktaviána Augusta, později se mu znelíbil, poslán do vyhnanství do Rumunska
        • Proměny – staré řecké milostné báje, kde se hrdina z lásky proměňuje
        • Elegie – žalozpěvy psané z Rumunska
        • Umění milovat
      • Vergilius
        • právník a básník (nahradil Ovidia u císaře)
        • Zpěvy pastýřské – o státu pastýřů
        • Zpěvy rolnické – o tom jak hospodařit
        • Aeneas – epos psaný na objednávku císaře, inspirace u Homéra, o hrdinovi z Trojské války, který založl Řím a je předkem císaře Oktaviána Augusta
  • stříbrný věk
    • Petronius
      • Satirykon
    • Tacitus
      • Germánia – navazuje na Herodóta, popis území severo-východně od Říma
    • Seneca
      • O duševním klidu – filosofické dílo
  • období úpadku
    • Marcus Aurelius – filosof, císař, epigramy