České knihovnictví v letech 1918 – 1989

První knihovnický zákon:

• vznik 22.7.1919
• název: Zákon o veřejných knihovnách obecných
• každá obec musela mít vlastní knihovnu
• vycházelo se z anglo-americko-skandinávských vzorů
• měly být zdarma nebo za velmi malý registrační poplatek
• zákon vytvořil Ladislav Jan Živný
• dohled tvořilo Mano
• týkal se pouze veřejných knihoven
• byl závazný
• knihovna musí vzniknout do dvou let
• měla se skládat z půjčovny, čítárny a příruční knihovny
• financuje ji obec
• v každé obci musí být knihovní rada, která jmenuje knihovníka a stará se o doplňování fondu
• v obci nad 10 000 obyvatel musel být profesionální knihovník
• výpůjční doba musí odpovídat počtu obyvatel
• registrační poplatek a ostatní je bezplatné
• na Slovensku a Zakarpatské Rusi začali až v roce 1926
• knihovny byly progresivní, moderní, závist ze světa
• nedostatky – nikdy nedošlo k novelizaci

Vznik obecních, univerzálních a speciálních knihoven:

• 1919 – 1928 = rozkvět knihovnictví (konec finanční krize)
• školní knihovny = zákon se jich netýká
• vědecké knihovny = zákon je také téměř opomíjí
• jsou zaměřeny na studenty VŠ
• vojenské knihovny a administrativní knihovny = knihovny ministerstev a státní správy
• nebyl problém získat si čtenáře
• velké problémy s doplňováním (pomalé a byly malé soubory literatury)
• 1929 = vznik Městské knihovny v Praze
• byla to první budova určena pouze pro knihovnu
• Veřejná a univerzitní knihovna
• dnes je to NK
• uvažovalo se i o knihovnu Národního muzea, ale vyhrála veřejná univerzitní
• vedl ji Jaromír Borecký
• fungovala v Klementinu
• na podnět Z.V. Tobolky vzniká konzervační fond (a původně jemu se začalo říkat NK)
• získává povinný výtisk od roku 1935
• Živný zpracovává od r. 1929 bibliografický katalog
• univerzitní knihovny v Brně, Olomouci a Bratislavě

Knihovnické spolky:

• 1905 = Svaz osvětový
• snaha o prosazování kultury
• vznikl z něj návrh knihovnického zákona
• 1919 = Spolek československých knihovníků a jejich přátel
• měli tam být všichni knihovníci ze všech typů knihoven
• vydávali vlastní časopis
• navázali spolupráci s IFLOU
• předsedou byl Z.V.Tobolka
• jedním ze zakladatelů byl Koutník
• 1927 – vznik tzv. SVOKu (Spolek knihovníků veřejných obecních knihoven)

? vytvořil se v Brně ? významnou postavou byl J. Mahen

• 1930 – vznik Československé knihovnické společnosti

? vydávali časopis Slovanská knihověda

• 1935 – Ústřední spolek československých knihovníků

? NK dostává povinný výtisk

• časopis Knihy a knihovny

Česká osvěta

• působil L.J.Živný
• zajímavé postřehy ze svých cest

Mezinárodní spolupráce:

• 1926 = Mezinárodní kongres knihovníků v Praze
• konal se pod záštitou IFLY
• významnými osobnostmi byli Tobolka a Živný

MŠaNO – vytvořilo putovní soubory knihoven, které se posouvaly z knihovny do knihovny – stará se o to orgán Výprava knihoven

• 1929 – hospodářská krize – chybí peníze na základní věci
• IFLA – tvrdí, že je ohrožena kultura, věda a vzdělávání na celém světě
• snížení životní úrovně
• masivnější návštěvnost knihoven, aby unikly od svých starostí – nejlevnější kultura

čte se lehčí až braková literatura – vznik soukromých výpůjčen knih (půjčoval se brak) – byly samostatně výdělečné, za malý poplatek, atraktivnější fondy

• Slovensko – u moci jsou nacionálnější snahy – snaha vytvořit vlastní stát – v knihovnách jsou české knihy
• uzavření knihovnických škol
• snaha obhájit smysl existence knihoven a bránit se nacistickým vlivům
• 1937 – státní nařízení zakazující nacistické knihy v knihovnách

Vnik Státní Vědecké knihovny a rozvoj speciálních knihoven:

• 1952 – vznik KAVČR a Státní vědecké knihovny

Zákon o JSK:

Knihovnické školství:

• 1918 – probíhají 2–3 týdenní kurzy
• organizoval je L.Živný
• učili se dějiny knihtisku, jak se tvoří bibliografické záznamy, zásady půjčování a doplňování fondů
• 1920 – vznik Státní knihovnické školy
• na 1 rok
• založil ji Z.V.Tobolka
• 1921 – vznik Německé státní knihovnické školy
• byla v Ústí nad Labem
• byla jenom pro veřejné knihovny
• 1926 – na FFUK – vznikají kurzy pro knihovníky na 2 roky
• organizuje Z.V.Tobolka
• pro vědecké knihovny
• existovalo i dálkové studium
• 1927 – byla uzavřena Státní knihovnická škola

Československé knihovnictví 1945 – 1989:

• obnova knihoven a knihovnických spolků a škol
• 1948 – všechno bylo zestátněno
• proběhl 1 knihovnický sjezd
• konal se v Brně
• potvrzení toho, že knihovny budou poplatné režimu
• 1950 – obnoveny knihovnické kurzy na FFUK a na Slovensku vzniklo něco podobného v Bratislavě
• vznik státních vědeckých knihoven v Liberci, Brně, Ostravě a Olomoci
• 1953 – vznik SOŠK v Praze, Brně (naše škola) a Bratislavě
• 1959 – Zákon č. 53/1959 sb. O jednotné soustavě knihoven – 2. knihovnický zá­kon
• Jaroslav Drtina se o něj zasloužil
• byl určený pro všechny typy knihoven
• knihovny mají spolupracovat — MVS, výměna inf., rady pro akvizici, výměny fondu, společná akvizice,…
• propagace literatury
• knihovny mají právo na přednostní získávání literatury (protože jich bylo málo)
• povinná evidence knih (ted to má na starosti MŠ)
• přeměna NK na Státní knihovnu ČSR; udává 4 úkoly:
• vytvářet konzervační fond
• budovat ČNB
• je univetzální vědeckou knihovnou (má sbírat literaturu ze všech vědních oborů)
• provádění výzkumů, radit knihovnám, zjišťovat jestli jsou spokojení, starat se o knihovnictví a ostatní knihovny
• ISK – tvořily ji sítě:
• lidové (veřejné) knih. – místní (malé obce)
• městské (velké obce)
• okresní
• krajské
• státní knihovny
• vědecké knih. – technické (zastřešovala je STK v Praze a v Brně —

dnes již neexistuje)

• školní (zastřešovala je Národní pedagogická knihovna)
• ZŠ
• SŠ
• pedagogické ústavy
• VŠ
• zemědělské (zatřešovala je Úřední zemědělská

a lékařská knihovna

• vědecké (Státní knihovna)
• lékařské (zastřešovány Národní lékařskou knihovnou)
• vojenské knihovny
• akademické knihovny (zastřešovala je knihovna AV ČR)
• administrativní knihovny = knihovny ministerstev, soudů (zastřešovala je Parlamentní knihovna)

? knihovny muzeí, galerií a archivů

• knihovníci – u velké knihovny odborně vzdělaní
• můžou tu pracovat dobrovolnci (hlavně v menších obcích)
• umístění – nemá se bezúčelně stěžovat
• nesmíme ji dát do horších prostor než je teď

Doplňující vyhláška MŠK č. 51/1963 O evidenci knihoven ISK:

• každá knihovna musí být zaevidována
• bezplatná MVS
• přednostní právo knihoven je nákup literatury

Vyhláška 140/64 O povinném výtisku

• 1974 – vznik dohody Zásady rozvoje ISK:
• zaměřeny na státní vědecké knihovny (někdy se starají o svůj kraj— měly by se vytvářet souborné bibliografie okresů)
• mají vytvořit regionální fond
• do regionálního fondu by měly knihy přibývat povinným výtiskem
• katalogy regionálního fondu
• bibliografie regionálního fondu
• přispívat do ČNB
• typy služeb:
• MVS, MMSVS, rešeršní služby, reprografické služby, standardní a výchovná vzdělávací činnost (exkurze, vzdělávání knihovníků,…), výzkumná činnost (zajišťování čtenářských zájmů,…
• publikační činnost
• Soustava VTEI (vědecké, technické a eknomické informace):
• 1959 – vládní usnesení O organizacii a řízení TEI CVTEI)
• v čele ÚVTEI (ústředí věd a technických a ekonomických informací)
• informační středisko — měla zajistit literaturu pro firmy a společnost

1. ZIS (základní informační středisko)
2. OBIS (oborové informační středisko)
3. ODIS (odvětvové informační středisko) – větší než OBIS