Využití výpočetní techniky v ekonomice
HOSPODAŘSKÝ CYKLUS
Pokud sledujeme vývoj ekonomiky dlouhodobě, projeví se jako tendence k růstu, zároveň zjistíme, že tento vzestup není plynulý, ale dochází ke kolísání HDP tzn. že období vzestupu jsou střídána s obdobími poklesu ⇒ cyklický vývoj ekonomiky
je to posloupnost 4 fázi, které se stále opakují
je to opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem.
je to produkt vytvořený při plném využití výrobních faktorů a z hlediska času dlouhodobě udržitelný – nereálné a skutečným HDP
4 fáze hospodářského cyklu:
1. Konjunktura (expanze ) = oživení
• Největší rozkvět ekonomiky. Výroby se blíží potencionálním možnostem ekonomiky (hranice produkční možnosti)
• Růst nabídky i poptávky, růst investic podniku, které očekávají velké zisky
• Zaměstnanost roste a reálný HDP stoupá
2. Vrchol
• Nabídky převyšuje poptávku, období největšího rozkvětu ekonomiky, ale očekávané zisky firem se začínají naplňovat, odbyt začíná váznout, podniky výrábějí na hranicích svých výrobních možností ⇒ ekonomika přichází do další fáze.
3. Krize (recese) = pokles
• Nabídka i poptávka klesají, klesá výroba, investice firem do budov a zařízení ⇒ snižování nákupu materiálu, propouštění ⇒ nezaměstnanost roste (OKŮNŮV ZÁKON): vyjadřuje vztah mezi vývojem HDP a nezaměstnanosti: každá 2 % poklesu skutečného HDP vůči potencionálnímu znamenají zvýšení nezaměstnanosti o 1 %
• Klesá reálný HDP =>4 fáze.
4. Sedlo (dno)
• Dochází k vyrovnání a oživení nabídky i poptávky
• Firmy minimalizovali náklady – výroba zůstává na minimu naopak nezaměstnanost dosahuje maximální úroveň
• Mnoho podniku krachuje
• HDP je minimální
Příčiny kolísaní a cyklického vývoje:
1. Vnitřní
• Hledají příčiny klesání cyklu uvnitř hospodářství
A, spotřeba = zda lidé zvyšují svou spotřebu (poptávky stoupá) nebo ji snižují (poptávka klesá) B, podnikové investice = růst investic podniku ⇒ růst pracovních příležitostí C, činnost států = zmírňuje výkyvy hospodářského cyklů pomocí rozpočtové a peněžní politiky: výše dani, pojištění v nezaměstnanosti…
2. Vnější
A, populační změny = ovlivňují poptávku po statkách a službách B, vynálezy a inovace = změny v technologiích, nové vynálezy (zvýšení investiční aktivity) C, války a politické události = válka, embargo (zákaz vývozu, dovozu) ropné krize, členství mezinárodních ekonomických institucích
1. Keynesiánská teorie (vnitřní příčiny)
• Zastánci aktivních zásahů státu do ekonomiky:
• V době krize, kdy je poptávka nízká by stát měl zadávat co nejvíce veřejných zakázek firmám (výstavba silnice, vodních děl, sídlišť), ale v době krize nemá stát dostatek peněz
• Říkají, že cyklický vývoj je způsobem výkyvy:
A, v agregátní poptávce B, investicích firem
2. Monetavistická teorie (vnější teorie)
• Kladou důraz na fungování tržního mechanismu tzv. neviditelné ruky trh. Doporučují sátu do chodu ekonomiky nezasahovat. Když už do ekonomiky zasáhnout, tak pouze v oblasti monetární politiky (peněžní – hlídat a regulovat množství peněz v oběhu.)
• Příčinou hospodářských cyklů jsou vnější: války, revoluce a nesprávná monetární politika státu.
STÁTNÍ ROZPOČET
• je to plán příjmu a výdajů, dle kterého stát hospodaří
• má povahu roční bilance a podobu zákona (návrh SR vypracovává ministerstvo financí, projednává ho vládá a schvaluje parlament. Když není SR schválen včas hospodaří se dle rozpočtového provizoria)
• po skončení kalendářního roku vládá projednává splnění státního rozpočtu tzn. jaké byty skutečné příjmy a výdaje ⇒ závěrečný účet státního rozpočtu.
• je to centralizovaný peněžní fond, jehož prostřednictvím stát přerozděluje asi 1/3 HDP
• může být sestaven jako:
- Vyrovnaný: příjmy = výdaje
- Přebytkový: příjmy > výdaje
- Schodkový: příjmy < výdaje
Přebytkový = rezerva na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (krize, recese, …) může sloužit ke splacení státního dluhu, stát neutratí veškeré příjmy, nedává zakázky soukromým firmám, nevytváří nové pracovní příležitosti ⇒ nepodporuje rozvoj ekonomiky.
Schodkový = (deficit SR nebo záporné saldo SR), podporuje dočasný růst ekonomiky, ale na dluh (musíme si půjčit nebo v dalších letech ušetřit)
STÁTNÍ ROZPOČET
Příjmová stránka:
• daně
• cla
• sociální pojištění
• ostatní příjmy
• státní zakázky (dálnice,…)
• investice do životního prostředí
Výdajová stránka:
• státní správa (úřady)
• obrana státu, školství, zdrav.
• transféry obyvatelstvu
(důchody, dávky,….)
PŘÍJMY = VÝDAJE CELKEM
Příjmy státního rozpočtu
1. Daně
• je to povinná platba do SR, tvoří 55% z celkových příjmu
2. Cla
• poplatek, který vybírají státní orgány při přechodu zboží přes hranici
• je vyměřované dle celního zákona
• druhy: a, dovozní
b, vývozní (ČR nepoužívá)
3. Sociální pojištění a, sociální pojištění
• spravuje ho správa soc. zabezpečení
• nemocenské pojištění → hradí se z něj nemocenské dávky při nemoci (dobrovolné 1,1%)
• důchodové pojištění → důchody, starobní, invalidní, vdovské, sirotčí,…(povinné 6,5%)
• příspěvek na státní politiku v nezaměstnanosti (podpory, rekvalifikační program, atd…) povinné 0,4%
• zaměstnanci: 8% z hrubé mzdy
• zaměstnavatelé: 26% je souhrnu všech vyplacených hrubých mezd
b, zdravotní pojištění
• spravují ji zdravotní pojišťovny, platí se z něj léky a lékařské výkony
• za děti, studenty, vojáky, ženy na mateřské dovolené, důchodce platí stát
• zaměstnanci platí: 4,5% z hrubé mzdy
• zaměstnavatelé platí: 9% ze všech vyplacených hrubých mezd
4. Ostatní příjmy
• příjmy rozpočtových organizací, pokuty, poplatky,…
Výdaje státního rozpočtu
1. Veřejná spotřeba státu
• výdaje do státní správy, armády, policie, soudy,…
2. Spotřeba obyvatelstva (veřejná)
• zdravotnictví, školství, kultura,…
3. Sociální platby obyvatelstvu = transféry
• důchody, podpory v nezaměstnanosti, peněžní dávky nemocenského poj.,…
• tvoří 40% výdaju
4. Dotace podnikům, krajům, okresům a obcím
5. Investiční výdaje (do životního prostředí, vodní nádrže, dálnice, silnice, atd.…)
Veřejné rozpočty = rozpočty nižších orgánu státní správy, kraje, obce, okresy, města
Státní dluh Schodek (deficit) státního rozpočtu
• je stav, kdy výdaje jsou větší než příjmy ⇒ stát již nemůže pokrýt své výdaje daněmi, ke krytí schodku státního rozpočtu používají vlády půjčky od veřejnosti (= bank, firem, jednotlivců ) a to prostřednictvím vydání vládních dluhopisů, které se prodávají na kapitálovém trhu
• pokud deficit vzniká pravidelně v průběhu několika let ⇒ státní dluh
Státní dluh
• celková výše zadlužené vlády vůči ostatním ekonomickým subjektům
• vnitřní: to co dluží vláda domácím subjektům
• vnější: to co dluží vláda cizincům (zahraniční banky, MMF,…) ⇒ poskytuje se v cizí měně a v ní se zase splácí
• pro posouzení výše státního dluhu se používá
státní dluh • 100 % HDP