Bankovní systém

• Organizace, která má povolení provádět bankovní operace (poskytování úvěru, přijímání vkladů, ostatní služby bank)

Bankovní systém

• Souhrn všech bank ve státě a souhrn všech vazeb mezi nimi

• Centrem ekonomiky, propojuje všechny ekonomické subjekty navzájem

• V tržní ekonomice je dvoustupňová bankovní soustava

 I. stupeň: ústřední (centrální) banka

 II. stupeň: ostatní komerční banky

Centrální emisní banka Cíl: zabezpečení stability měny nízká inflace

• u nás ČNB se sídlem v Praze, pobočky po celé republice je zřízena na základě zákona, v čele je guvernér jmenovaný prezidentem ČR.

• nejvyšší orgán Bankovní rada.

Funkce:

1. Měnová politika

• soubor opatření, kterým ČNB ovlivňuje množství peněz v oběhu – nabídku:

 povinné minimální rezervy

 diskontní sazba

 obchodování s cennými papíry

 ostatní (nepřímé – stanovení max. rozsahu poskytovaných ú­věrů)

2. Emise hotových peněz

• ČNB má výhradní právo emitovat české koruny. V její pravomoci je i stahování opotřebovaných nebo neplatných bankovek s oběhu.

• při rozhodování o emisí je zcela nezávislá (např. ve V. B. je omezena zákonem, v USA podléhá schválení parlamentu)

• ochrana bankovek proti padělání – ochranné prvky:

 speciální bankovkový papír, určitá síla, struktura, barva

 vodoznak – obrazec zřetelný, když se podíváme proti světlu bankovky zapuštěn po celé její šíři, je v něm uvedena nominální hodnota bankovky

 tisk:

◦ z plochy (ofsed) = na omak je hladký

◦ hlubotisk = vystupuje na povrch papíru a lze jej nahmatat

◦ knihtisk (tisk z výšky) – vytištěny série a čísla bankovek, jedná se o vytlačení barvy k obvodu písmen a číslici

◦ soutisková značka (průhledka) – z jedné strany bankovek je viditelná pouze jedná část značky z druhé zbývající i na nových bankovkách je tvaru C, ve kterém je vloženo písmeno S = v průhledu proti světlu je viditelná celá a linky na sebe navazují

◦ skrytý obrazec (sklopný efekt) = je viditelný tehdy, sklopíme-li bankovku do vodorovné polohy proti světlu – obrazec mění svou barvu

3. Řízení peněžního oběhu, platebního styku a zaúčtování bank

• od r. 1992 funguje v rámci ČNB tzv. clearingové centrum (zúčtovací centrum ČNB)

• zajišťuje mezibankovní platební styk v domácí měně na území ČR

• každá banka zde má otevřen účet, prostřednictvím kterého se uskutečňují platby s ostatními bankami

• ČNB sleduje množství bankovek a mincí v oběhu

4. Bankovní dohled

• podléhají mu všechny banky se sídlem na území ČR

• ČNB: uděluje a odebírá bankovní licence KB

Sleduje likviditu bank

• Cílem je zajistit ochranu zájmů vkladatelů a zabránit poruchám v bankovním systému

5. Ostatní činnosti

• ČNB: je bankou bank (přijímá vklady, úvěry, …) je bankou státu (vede účet SR)

spravuje státní dluh zastupuje ČR v Mezinárodní měnovém fondu vydává cenné papíry vyhlašuje kurz Kč spravuje devizové rezervy

HISTORICKÝ VÝVOJ PENĚZ

Naturální směna

• spočívá ve výměně statků za jiné statky

• v jednoduchých ekonomických podmínkách, lidé byli schopni vyrobit většinu statku sami ⇒ neexistovala dělba práce a specializace

• bylo těžké najít osobu ochotnou vyměnit statek za statek který potřebujeme ⇒ vznik všeobecné přijímaný prostředek – peníze =>

Komoditní peníze

• jako peníze různé komodity = dobytek, pivo, cigarety,…postupně se začalo přecházet na drahé kovy (stříbro a zlato) = plnohodnotné peníze, protože jsou snadno dělitelné, skladovatelné, časem se nesnižuje hodnota = hodnota odpovídá hmotnosti

• rostlo množství zboží, ale ve zlato =>

Papírové peníze

• bankovky = vydané bankou

• státovky = vydané panovníkem nebo vládou

• směnka = obchodní úvěr ⇒ obchodnici je prodali bance, dostali zlaté mince nebo vlastní směnku = název bankovka (kryté zlatem nebo zbožím a byly směnitelné za zlato) =>

• v oběhu mnoho různých bankovek od různých bank ⇒ nejistota ⇒ stát proto stanovil jednu banku ⇒ centrální banka oprávněná vydávat bankovky nebo mince

• Státovky = vznikly v okamžiku, kdy nikdo nechtěl půjčit panovníkovi peníze ke krytí deficitu státního rozpočtu, nebyly ničím kryté ⇒ lidé je přijímali jako platidlo. Obchodnicí je museli přijímat v poměru 1:5

• bankovky i státovky = neplnohodnotné peníze ⇒ mají nižší hodnotu než je na nich uvedeno Bankovní (depozitní, bezhotovostní) pe­níze

• Peníze, které vytlačily bankovky a mince do maloobchodní sféry. Rozhodující množství peněz je vytvářeno komerčními bankami. Bezhotovostní peníze jsou přijímány pouze tehdy, když jim lidé věří. Když vzroste platební neschopnost některých firem, klesá důvěra v bezhotovostní peníze ⇒ lidé se vrací k hotovostním platbám

• Dnes tvoří 90% peněz bezhotovostní platební styk

Peníze • jsou cokoli, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny, placení

• musí splňovat tyto charakteristiky:

 snadná přístupnost

 snadná dělitelnost

 trvanlivost (stejná hodnota dnes i za měsíc)

 rozeznatelnost (proti padělání)

Funkce peněz

1. Prostředek směny

• usnadňují směnu (nemusíme hledat výrobek jako protihodnotu)

• použití k nákupu čehokoliv, můžeme je za cokoli přijmout

2. Účetní jednotka ( měřítko hodnoty)

• jednotka, která umožňuje vyjádřit hodnotu téměř čehokoli

3. Uchovatel hodnot

• možnost přenášet hodnotu z jednoto období do druhého (šetrné)

• pozor ale na inflaci!

Formy peněz:

1. Hotovostní peníze

• vydávat je může pouze ČNB, ta rozhoduje o množství emitovaných peněz, ale i o nominálních hodnotách bank a minci, jejich výtvarného řešení

• bankovky a mince chrání proti padělání ČNB, padělání bankovek je trestný čin k odnětí svobody na 15 let

• platnost bankovek je stanovena předpisem a po její ukončení nelze bankovku nebo minci požit v oběhu, ale banky je musí po doby min. 5 let vyměňovat za zákonné peníze

2. Bezhotovostní peníze (bankovní depozita na viděnou/na požádání)

• vytváří je bankovní systém: peníze si může majitel uložit do banky jako tzv. netermínovaný vklad

• tyto peníze může kdykoli vybrat nebo dále použit k bezhotovostnímu placení ⇒ bezhotovostní peníze jsou tedy vytvářeny obchodními bankami a tomuto procesu říkáme:

MULTIPLIKACE BANKOVNÍCH DEPOZIT:

Př.: ČNB dá do oběhu novou 1000 korunu, její majitel si jí uloží do banky

Kč 1000.– ⇒ Kč 50,–- PMR ⇒ Kč 950,–- ÚVĚR (uložení peněz u banky) ⇒ Kč 47,50 PMR ⇒ Kč 902, 50 ÚVĚR

Banka musí ponechat část v podobě PMR a zbytek půjčí formou úvěru např. Na nákup zboží. Tato částka nakonec skončí u banky (obchodník, který obdržel za prodané peníze si je uloží do banky) a celý proces se znovu opakuje

Množství peněz v oběhu sleduje ČNB pomocí tzv. měnových agregátů (součet všech peněžních prostředků v ekonomice

M1 = transakční peníze zahrnují:

 mince a bankovky

 bankovní depozita na viděnou (neterminované vklady)

M2 = skoro peníze zahrnují:

 krátkodobé terminované depozita – s výpovědní lhůtou

 ostatní depozita u bankovních institucí, která mají vysoký stupeň likvidity

 vklady v cizí měně

KOMERČNÍ BANKY (obchodní banky)

Základní funkce

• jsou právnické osoby, kterým byla udělena ČNB bankovní licence (povolení provádět bankovní operace)

• cíl: dosažení maximálního zisku

• v ČR je cca 40 KB

• liší se velikosti a rozsahem nabízených služeb:

a, univerzální banky

 poskytují širokou škálu služeb všem zákaznickým skupinám, velké banky mají plnou bankovní licenci (např. ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, …)

b, specializované banky

 zaměřují se na určitou klientelu, produkt, území (např. stavební spořitelny, hypotéční banky)

Základní služby Komerčních bank

1. Vkladové služby (depozitní) = za uložení peněz do banky banka připisuje úrok

2. Úvěrové služby = za půjčení peněz banka inkasuje od klienta úrok

3. Ostatní služby = zprostředkování plateb, za tyto služby inkasuje banka provizi

1. VKLADOVÉ SLUŽBY

Depozitum (vklad)

• částka peněz uložena na bankovním účtů ⇒ banky tak shromažďují vklady firem, domácnosti a ostatních institucí

• vklady jsou v souladu se zákonem o bankách pojištěny, za tímto účelem byl zřízen: fond pojištění vkladů:

 je právnickou osobou

 banky jsou povinny do něj přispívat a to dle výše objemu vkladu za předchozí rok

 náhrada oprávnění osobě činní max. 90% celkového vkladu, nejvýše však do částky 25 000,–- EUR pro jednoto vkladatele u jedné banky

• vklad, který banka přijme je pro ní závazek ⇒ v rozvaze banky je v pasivech

Úročení vkladu

Základní pojmy:

• j………………….jistina (částka, ze které se počítá úrok)

• p…………………úroková míra

• d…………………úroková doba (doba, po kterou měl „dlužník“ peníze skutečně půjčeny)

• úrok. období…….1 kal. rok (p. a. = per anum = ročně )

• t………………… počet let úročení

• j0 ………………. úroková sazba (i = p/100)

• odčítací metoda pro výpočet dnů např.:

1. 1. – 14. 4. ⇒ (4–1) • 30 + (14–1) = 90 + 13 =103 dnů

Jednoduché úročení

• úrokovací doby je menší než 1 úrokovací období (1 kal. rok)

• úroky se již k původní jistině nepřipočítávají a dále se již neúročí

• úrok počítáme od data posledního pohybu na účtu

• vzoreček:

Složené úrokování

• úrokovací doba je větší než 1 úrokovací období (větší než 1 rok)

• úrok se po ukončení každého úrokovacího období připisuje k původní jistině a spolu s ní se úročí dalším úrokovacím obdobím

Vkladová služby

• pasivní operace

• banky nabízí klientům různé vkladové služby, které se liší výši úroku a tím, jak rychle můžeme s vkladem disponovat

1. Bankovní (běžný) účet

• netermínovaný vklad: občanů – z úroku je banka povinna srazit daň a za majitele ji odvést podnikatelů – nesráží zde daň z úroků

• při otevření účtu musí klient uložit peníze ve výši minimálního vkladu, některé banky stanovují i min. zůstatek, pod který nesmí stav na účtu klesnout

• při založení banky požadují předložit občanský průkaz, živnostenské oprávnění nebo výpis z obchodního rejstříku. Pak podepíše s klientem Smlouvu o zřízení BÚ, jejíž nedílnou součástí jsou Podmínky pro vedení účtu a Podpisové vzory oprávněných osob

• o pohybu na BÚ je klient informován výpisy z BÚ (denní, týdenní, měsíční, čtvrtletní), poštou, osobně, poplatky za výpisy

• vklad na BÚ se úročí minimálně (0,5% p.a.)

• slouží k provádění bezhotovostního platebního styku:

 Příkaz k úhradě: vystavuje dlužník a přikazuje své bance převést peníze ze svého účtu na účet věřitele (jednorázový nebo hromadný)

 Trvalý příkaz k úhradě: totéž, ale jedná se o pravidelné se opakující platby ? Příkaz k inkasu: vystavuje věřitel, který má písemné povolení k převodu dlužné částky z účtu dlužníka (hovory, telefony)

 Trvalý příkaz k inkasu

Platební karty

• jsou vydávány k BÚ

• kreditní karta (VISA, Mastercard,…) umožňují majiteli operativně vybírat hotovost z bankomatu nebo ji používat přímo k hotovostní platbě

• debetní karta navíc umožňuje získat úvěr (do určitého limitu)

Homebanking

• klient je přes modem napojen svým počítačem na počítač banky, takto může kontrolovat stav na BÚ a zadávat platební příkazy. Obdobné napojení klientova mobilního telefonu – phonebanking, internet – internetbanking

• uložit peníze na BÚ je možno také hotově:

• Pokladní složenka, neoční trezor, zasílání poštovní poukázkou

Balíček služeb

• Pokud má klient zájem i o jiné služby než vedení BÚ

2. Vkladní knížka

• umožňuje vkládat a vybírat peněžní částky při jejím předložení. Pokud je sjednána výpovědní lhůta, musí být určitou dobu před výběrem vklad vypovězen

3. Termínované vklady

• částky uložená na předem sjednanou dobu. Čím delší délek vkladu, tím větší úrok

4. Devizový účet

• vedený ve volně směnitelné zahraniční měně (pouze v jedné). Pokud na účet vkládáme jinou měnu, provede banka dle daného kurzu přepočet na měnu, ve které je veden účet (konverze), za to inkasuje za převod

• u jedné banky je možno mít založeno více devizových účtů současně a každý na jinou měnu

5. Stavební spoření

• pravidelné spoření po dobu min. 5let

• vklad je úročen a navíc klient má nárok na státní příspěvek ve výši 25% uspořené částky, max. Kč 4 500,–-. Možnost získat navíc stavební úvěr

2. ÚVĚROVÉ SLUŽBY

Úvěrové služby

• aktivní úvěrová činnost bank, klient nemá na úvěr právní nárok, jedná se o smluvní vztah mezi bankou a klientem

• banka sleduje 2 cíle: 1, výnosnost úvěru 2. návratnost úvěru – banka se proti případnému nesplacení se jistí Zástavou

Členění úvěru

1. Dle splanosti

a, krátkodobé

• splatné do 1 roku

b, střednědobé

• splatné do 4 let

c, dlouhodobé

• se lhůtou splatnosti delší než 4 roky

2. Dle zajištění

a, nezajištěné

• poskytuje banka pouze prvotřídním bonitním klientům, u kterých má jistotu, že bude úvěr splacen a proto od dlužníka nevyžaduje zástavu

b, zajištění

• je obvyklejší, protože bance nabízí alternativní možnost návratnosti úvěru pro případ, že klient přestane dluh splácet. Úvěr může být zajištěn:

 zástavou nemovitosti (vyžaduje: výpis z katastru, odhad ceny, doklad o uzavření pojištění)

 zástavou movité věci (je nutný odhad ceny, doklad o vlastnictví)

 ručitelem (prověřují se příjmy ručitely)

 bankovní zárukou (jedná banka se zavazuje druhé, že uhradí dlužnou částku a úroky v případě, že je neuhradí dlužník

 jinými způsoby

 vinkulace vkladu = zablokování vkladu dlužníka na účtu ve prospěch věřitele v případě nesplacení úvěru

 postoupení pohledávek

3. Dle způsobu poskytnutí

a, kontokorentní

• klient má zřízen běžný účet ⇒ může čerpat do záporných hodnot. Úvěr je omezen úvěrovým rámcem (max. záporná částka na účtu)

• pokud jsou na účtu kladné hodnoty platí banka úvěry klientovi

b, eskontní

• banka od klienta eskontuje (odkoupí) CP (směnku) ⇒ klient získává peníze dříve. Za tuto směnku sráží diskont (= úrok z nominální hodnoty směnky) a eskontní odměnu ⇒ Banka se stane věřitelem a v den splatnosti předloží směnku dlužníkovi k proplacení. Pokud dlužník závazek neuhradí, obrátí se banka na klienta, od kterého směnku odkoupila

c, lombardní

• poskytnutý úvěr je zajištěn movitou věcí (CP, zboží, pohledávky, drahé kovy, auta a stroje = u těch musí být, že slouží jako záruka úvěru, vyznačeno ve vlastnických dokumentech nebo přímo na daném stroji)

• rizikovější úvěr ⇒ je dražší

d, hypoteční

• úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Klient musí předložit doklady o vlastnění nemovitostí. Nemovitost se ocení soudním znalcem a část této částky poskytne banka klientovi ve formě úvěru (cca 60–80%). Nemovitost, která je zajištěna hypotékou nemůže být použita k zajištění dalšího hypotečního úvěru, doku není splacen.

Splacení úvěru

1. Úmor:

• dlužník splácí zvlášť dlužnou částku a zvlášť úrok. Výše úroků se počítá s aktuální dlužné částky, splátka se nazývá úmor

2. Anuita:

• dlužník splácí po celou dobu stále stejnou částku – anuitu, která zahrnuje úrok i splátku úvěru dohromady

Poskytování úvěru:

• na základě smlouvy o úvěru, která stanoví:

 účet

 částku

 průběh splátek (splátkový kalendář)

 výši úrokové sazby

 způsob zajištění úvěru

 výši poplatku za zprostředkování úvěru

 vedení úvěrového účtu

 sankce při neplnění sjednaných podmínek

• před podepsáním banky smlouvy o úvěru banka posoudí:

a, podnikatelský záměr (účel proč klient žádá o úvěr…) b, bonitu klienta – majetková situace, zadluženost c, likviditu – schopnost přeměny majetku v hotové peníze

• vyžádá si zástava za úvěr v případě nesplacení klienta

• v průběhu splacení banka kontroluje zda úvěr je využívám ke sjednanému účelu, prověřuje hospodaření firmy, kontroluje průběh splátek, apod. …

BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK

O bezhotovostním stavu a pohybu bezhotovostních prostředků se účtuje na bankovních účtech: syntetický účet 221 – Bankoví účty.

Základním předpokladem uskutečnění bezhotovostního platebního styku je zřízení běžného účtu. Bankovní účet je zřízen uzavřením smlouvy o založení bankovního účtu mezi bankou a účetní jednotkou. Ve smlouvě jsou uvedeny osoby oprávněné disponovat s účtem (včetně podpisových vzorů), číslo účtu, počet platebních karet vydaných k účtu, režim výpisů, úrokové podmínky, poplatky apod.

Účetní jednotka může mít:

1. běžný účet – na BÚ má prostředky k financování své běžné činnosti

• zůstatek je vždy aktivní

2. kontokorentní účet – úvěrový rámec

• zůstatek aktivní (banka připisuje úrok) a pasivní (odepisuje)

3. devizový účet – prostředky v cizích měnách, podle příslušné měny se vede analytická evidence v Kč i v cizích měnách
4. termínované vklady a vkladové listy – pokud mají výpovědní lhůtu do 1 roku

Podkladem pro účtování na BÚ jsou výpisy z bankovního účtu (VBÚ). Bankovní poplatky jsou pro účetní jednotku nákladem: účet 568 – Ostatní finanční náklady. Jedná se o poplatky za vedení účtu, za položky ve výpisu, za odeslání výpisu, výběr z účtu, …

Úroky – z vkladu: účet 662 – Úroky (úrok je výnosem)

• z poskytnutých úvěrů: účet 562 – Úroky (úrok je nákladem)

K okamžiku sestavení účetní závěrky (minimálně 1× za účetní období) se provádí dokladová inventarizace stavu peněz na bankovních účtech. Porovnává se stav účetní se stavem uvedeným na posledním výpisu z BÚ.

Bankovní úvěry

• Jsou cizí zdroje krytí majetku podniku, představují závazky účetní jednotky vůči peněžním ústavům.

Úvěry dělíme na:

1. krátkodobé – splatné do 1 roku od poskytnutí
2. dlouhodobé – splatnost delší než 1 rok

Bankovní úvěry jsou poskytovány dvěma způsoby:

1. úvěr banka připíše na běžný účet účetní jednotky
2. banka přímo z povoleného úvěru hradí faktury dodavatelům

Podkladem pro účtování jsou výpisy z úvěrových účtů, účetní jednotka platí z úvěru úroky a další poplatky (za vedení úvěrového účtu, za zasílání výpisu, za další služby banky).

Úroky z úvěru jsou pro firmu nákladem: účet 562 – Úroky. Poplatky z úvěru: účet 568 – Ostatní finanční náklady. O částku úroků a poplatků se nezvyšuje úvěr, ale hradí se vždy z bankovního účtu. Na konci účetního období se ověřuje zůstatek dokladovou inventurou Účtování krátkodobých úvěrů

KONGRESOVÝ CR

• setkávání velké skupiny lidí za účelem výměny vědeckých a odborných poznatků a zkušeností; je spojeno s cestováním a pobytem v kongresovém místě

• třetí nejvýznamnější průmyslové odvětví, rychle se rozvíjející segment

• akce kongresové turistiky jsou realizovány v ubytovacích zařízeních vyšší kategorie a jejich součástí je celý komplex turistických služeb

 stravování

 doprava (na letiště, do centra, do kongresového sálu apod.)

 výlety

 kulturní a společenské akce (rauty, večírky, …)

 jiné využití volného času v kongresovém místě (sport, …)

 program pro doprovázející osoby

 pokongresové akce

Předpokladem pro kongresovou destinaci je pozitivní image. To se hodnotí podle politické stability, ekonomické vyspělosti země, jejich tradice, úrovně poskytovaných služeb apod. Negativní image vyvolávají válečné konflikty, teroristické činy, volební výsledky, epidemie, živelné a jiné katastrofy, …

Charakteristika:

• nepodléhá sezónnosti

• významná společenská a reprezentativní událost

• přináší městu prestiž díky široké prezentaci v médiích (např. zasedání NATO, MMF, filmové festivaly, …)

• nejedná se o klasický skupinový zájezd

Struktura účastníka kongresové turistiky

• lidé, kteří bývají experty ve svém oboru a patří ke středním a vyšším společenským vrstvám a zvyklí na vyšší životní standard a mají vysoké požadavky na ubytovací, stravovací a doplňkové služby

• vysoké požadavky na kvalitu jazykové vybavenosti

• profesionalitu a osobní přístup ke klientům

• dokonalý servis, doprava, komunikace

Výhody kongresové turistiky

• výlohy zahraničních účastníků převyšují 2× až 3× útratu běžných turistů

• cestují v doprovodu rodinných příslušníků, což přináší další peníze

• pro pořádající město znamená vysoký příjem do rozpočtu města (profituje celá místní ekonomika)

• vytváří desítky tisíc pracovních příležitostí

Produkty kongresové turistiky

1. kongres – je setkání odborníků ze stejného nebo příbuzného oboru, kde počet účastníků je několik set až několik tisíc osob, jehož cílem je diskutovat o určitých tématech, trvá několik dnů a část jednání probíhá v sekcích, plánuje se 2–10 let dopředu
2. kolokvium – setkání osob z akademického prostředí, cíl je výměna názorů a zjištění společných zájmů
3. fórum – shromáždění veřejnosti za účelem projednávání veřejných otázek
4. workshop – seskupení účastníků do menších skupin (30–40 osob), které řeší praktické problémy (většinou bývá součástí konference)
5. konference – je to menší akce než kongres, je na konkrétní téma, její součástí jsou přednášky, diskuze, konzultace a výměna informací, je kratší než kongres
6. symposium – setkání úzce specializovaných odborníků, kteří hledají řešení konkrétního problému, např. o AIDS
7. seminář – je setkání zaměřené na seznámení s aktuálními problémy nebo novinkami v určité oblasti, přednáška a následná diskuze
8. meeting – setkání určitého počtu lidí na jednom místě, za účelem projednání společného tématu
9. sumit – setkání státníků na nejvyšší úrovni
10. incentivní turistika – motivační akce pro zaměstnance, klienty anebo obchodní partnery
11. veletrhy, výstavy
12. ostatní – podniková zasedání, valné hromady, porady, mezinárodní jednání, …

Místa konání kongresových akcí

1. kongresová centra

• budována pro pořádání větších akcí, jsou vybavena takovými technologiemi, aby vyhověla vysokým nárokům pořadatelů. Musí obsahovat více sálů a salónky (např. kongresové centrum Praha – sál pro 3,5 tis. osob, jednací sály a salónky s kapacitou 40 – 1000 míst, 870 místností pro delegáty, obsluha, tiskové středisko, gastronomická zařízení, …)

2. hotely

• oproti kongresovým centrům menší, proto se zde pořádají středně velké a menší akce, jejich výhodou je, že současně nabízí ubytování, stravování i jiné služby

3. vysoké školy

• mají vhodné konferenční prostory, akcím propůjčují akademické renomé, někdy nemusí mít tak špičkové technické vybavení jako hotely a kongresová centra

4. specifická místa konání

• jsou prostory, které většinou slouží jiným účelům (např. Pražský Hrad), proto nezajistí dokonalé technické nebo dopravní podmínky pro akci. Bývají využity pro svou symboliku nebo specifickou atmosféru

Příprava a organizace kongresových akcí

• připravuje se odborný program a časový plán akce

• určí se místo konání

• zabezpečí se dopravní, ubytovací a stravovací služby

• doprovodný program

• tisk materiálů

• zajistí se program a pozvánky

• připraví se kalkulace, rozpočet akce a po skončení vyhodnocení a vyúčtování

PLATEBNÍ KARTY

1. Debetní

• peníze jsou odčítány ihned z banky, většinou je stanoveno denní (týdenní) limit

• často lze čerpat tzv. kontokorent

2. Kreditní

• slouží k nákupu zboží nebo úhradě služeb na úvěr. Klient splátku platí ve splátkách většinou měsíčních

• visa,, euro/mastercard, amerikan-espres, maestro

• kolik platím za výběr, jestli platím v cizině za zablokování a vystavení nové karty

• v případě ukradení zablokovat

Základní nevýhodou karty: nelze ji použit v méně rozvinutých zemích

PLATEBNÍ KARTY

Platební kartu získá každý klient při založení běžného účtu v bance a může díky ní vybírat hotovost z bankomatů nebo platit v obchodech. Většina u nás vydávaných platebních karet k běžnému účtu je elektronických, ale je možné si zažádat i o kartu embosovanou. platební karty:

• elektronické

• embosované

ELEKTRONICKÉ KARTY: jsou vydávány ke každému běžnému účtu, setkat se můžeme se dvěma typy – Visa Electron a Maestro. Číslo karty je pouze natištěné a není tak možné platit přes offline terminály. Výhodou elektronických karet je nízký poplatek za jejich vedení (200 – 400 Kč ročně) a jejich blokace při ztrátě nebo odcizení. Jakmile kartu zablokujete, je nemožné ji zneužít. Nevýhodou ale je, že ne každý obchodník disponuje elektronický platebním terminálem.

• jedná se o převod on line – převod se uskuteční ihned

EMBUSOVANÉ KARTY: základním rozdílem oproti elektronické platební kartě je reliéfní písmo, kterým jsou na embosované kartě zobrazeny údaje (číslo karty, jméno majitele a platnost karty). Díky tomu je možno platit za zboží nebo služby i přes tzv. offline terminály (imprintery, lidově žehličky): Celá transakce probíhá tak, že prodavač vloží kartu do imprinteru a otiskne všechny údaje na speciální formulář, který pak zákazník podepíše. Na rozdíl od elektronických karet není platba okamžitě odečtena z účtu zákazníka. Je důležité zmínit, že embosovanou platebkou nejde platit za zboží v neomezené výši – každý obchod má nastaven limit a pokud cena zboží nebo služby tento limit překročí, musí prodavač platbu ověřit telefonem u banky. Výhodou embosovaných karet je existence více platebních míst. Naopak nedostatkem je vyšší cena za vedení a jistá možnost zneužití i po nahlášení ztráty. vklad je vyšší, peníze na účet přichází v rozmezí 12 – 14 dnů,

• jedná se o převod in limit

Banky si z tržeb stahují určité procento (3 – 4% z tržeb), zapůjčení imprintu