Dynamika je obor mechaniky, který se zabývá příčinami změn pohybového stavu tělesa.

Tělesa na sebe působí silou:

1. při vzájemném dotyku
2. prostředníkem polí

• magnetické
• elektrické
• gravitační

Inerciální vztažná soustava – soustava, v níž platí 1. pohybový zákon

Neinerciální vztažná soustava – soustava, v níž neplatí 1. pohybový zákon

Newtonovy pohybové zákony

1. Newtonův pohybový zákon (= zákon přitažlivosti)

Každé těleso setrvává v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočaré, pokud není nuceno tento stav změnit pomocí vnějších sil.

2. Newtonův pohybový zákon (= zákon zrychlení)

Je to vztah mezi výslednicí sil F, působících na hmotný bod, a zrychlením „a“ hmotného bodu.

3. Newtonův pohybový zákon (princip akce a reakce)

Síly, kterými na sebe navzájem působí 2 tělesa, mají stejnou velikost, ale opačnou orientaci. Současně vznikají a zanikají. Každá akce vyvolává úplně stejnou reakci.

Setrvačnost je schopnost odporování, jestli-že těleso zůstane v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém.

Síla – jednotka je 1N. Newton je síla, která tělesa o hmotnosti 1kg uděluje zrychlení 1m ^. s^-2

1 N = 1 kg ^. m ^. s^-2   Je to vektorová veličina udávající míru vzájemného působení těles.

Hmotnost – jednotka je kilogram „kg“, označení „m“. Je to vlastnost hmotných těles klást odpor vůči změnám svého pohybového stavu (setrvačná hmotnost) a navzájem na sebe působit (gravitační hmotnost).

Hybnost – označení „p“, jednotka je kg ^. m ^. s^-2 , je to vektorová veličina. Říká nám, že pohybový stav tělesa nezávisí jen na rychlosti, ale i na hmotnosti. Hybností charakterizujeme pohybový stav tělesa nebo hmotného tělesa v dané vztažné soustavě.

Izolované těleso – nepůsobí na něho žádné síly.

Izolovaná soustava těles – na soustavu těles nepůsobí žádný jiný objekt.