Kinematika hmotného bodu
Mechanika je nejstarší obor fyziky, který zkoumá zákonitosti mechanického pohybu těles.
Mechanický pohyb – nejjednodušší forma pohybu, nastává pří přemísťování tělesa nebo jeho částí vzhledem k okolí. Součástí mechaniky je také kinematika.
Kinematika se zabývá pohybem těles, aniž by zkoumala, proč nastává.
Dynamika studuje příčiny pohybu těles a jejich pohybových změn.
Dělení mechaniky:
1. kinematika hmotného bodu
2. dynamika hmotného bodu
3. energie hmotného bodu a soustavy hmotných bodů
4. gravitační pole
5. mechanika tuhého tělesa
6. mechanika tekutin.
Kinematika hmotného bodu
Hmotný bod
– je myšlenkový model tělesa.
Vztažná soustava
– je soustava těles, ke kterým vztahujeme pohyb nebo klid sledovaného tělesa.
– nejčastěji volíme za vztažnou soustavu povrch Země nebo tělesa pevně spojená se Zemí (silnice)
Relativnost klidu a pohybu
Pohyb a klid těles je pouze relativní.
Absolutní klid neexistuje.
Pohyb je základní vlastností všech hmotných objektů.
Poloha hmotného bodu – určujeme jí pomocí pravoúhlé soustavy souřadnic, spojenou se vztažnou soustavou.
– polohový vektor r – znázorňujeme orientovanou úsečkou, počáteční bod úsečky O umísťujeme do počátku soustavy souřadnic.
– velikost polohového vektoru r – se rovná vzdálenosti hmotného bodu od počátku souřadnic O.
Trajektorie hmotného bodu
– jde o geometrickou čáru, popisující všechny polohy, kterými hmotný bod prochází.
Dráha hmotného bodu
– je délka trajektorie, kterou bod opíše za určitý čas
– značí se: s
– jednotky: jednotky délky
Rychlost hmotného bodu
– průměrná rychlost: vp
– jde o skalár, definován podílem dráhy s a doby t, za níž bod dráhu urazí
– matematický vztah:
– jednotky: metr za sekundu m/s nebo m.s-1, kilometr za hodinu km/h km.h-1
– okamžitá rychlost – je vektor, určovaný pomocí změny polohového vektoru bodu.
– Matematický vztah: kde je velmi malé
Zrychlení hmotného bodu – zrychlení a je vektor, který se týká časové změny vektoru rychlosti.
– Matematický vztah: kde je velmi malé.
Tečné a normálové zrychlení
– velikost tečného zrychlení = změna velikosti rychlosti
– velikost normálového zrychlení = změna směru rychlosti
– vztah: