Česká filosofie na přelomu19. století a 20. století

• Situace v Čechách ? Bachův absolutismus ? reakce na revoluční léta 1848–49 (policejní sledování, cenzura)
• Filosofické myšlení se v Čechách tvořilo těžce.
• Na univerzitách se vyučovala německá filosofie.
• Za vlády Františka Josefa I. dochází k určitému uvolnění, začínají vznikat politické strany (Staročeši, Mladočeši, Česká strana lidová, Česká národně sociální strana apod.)

Bernard BOLZANO (1781–1848)

• otec byl původně Ital, matka pocházela z pražské německé rodiny
• vystudoval filosofii, teologii, matematiku
• působil na pražské univerzitě; pro své názory byl zbaven místa
• hlavní jeho přínos je v oblasti matematiky
• nejvýznamnější filosofické dílo je „Vědosloví“(1837) – snaha vytvořit návod, jek užívat veškeré vědění pro pokrok společnosti; staví se kriticky ke kantovské tradici ve filosofii, usiluje o hledání objektivních (jistých) pravd
• jeho sociální názory jsou uloženy v utopickém díle „O nejlepším státě“

• Hlavními filosofickými směry u nás v této době jsou:

HERBASTISMUS Herbart=něm. fil. – zakladatel

• střízlivý, racionalistický a mechanický pohled na skutečnost
• zabývají se psychologií, pedagogikou, estetikou
• kladně hodnotí rozvoj věd a podnikání
• představitelé: František Exner, Josef Dastich

DARWINISMUS (evoluční Spencerova teorie)

• opak herbatismu, důraz na aktivitu, sebezdokonalování člověka
• sjednocování přírodních a společenských věd
• představitelé: Miroslav Tyrš(zakladatel Sokola), František Krejčí

HEGELIÁNSTVÍ

Augustin Smetana (1814–1851)

• jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 19. st.
• přednášel na UK Praha filosofii a teologii
• byl největším propagátorem Hegelovy filosofie u nás
• 1848 děkanem filosofic. fakulty UK (bojoval se studenty na barikádách, proto byl vyloučen z univerzity)
• zabývá se filosofií dějin : je to boj dvou sil ?

POZEMSKOST proti BOŽSKOSTI spojuje je věda

• náboženství láska
• právo umění
• německý živel slovanský živel
• zvláštní úlohu v historickém hledání filosofické pravdy sehrají v budoucnosti Slované (jímž je vlastní umění a láska)
• hlavní dílo: „Význam současného věku“

František PALACKÝ

• souboj ducha a hmoty v dějinách
• významný představitel našeho národního obrození

Iracionalistické proudy v české filosofii

Ladislav KLÍMA (1878–1928)

• zaujímá v dějinách českého fil. myšlení poněkud zvláštní postavení
• odmítal veškeré univerzitní filosofování
• filosof-samouk; žil jako svobodný myslitel, bez stálého povolání, stýkal se s podsvětím, hýřil a pil, zanechal mnoho deníků se svou osobní výpovědí
• odpůrce jakéhokoli racionálního vysvětlení podstaty tohoto světa
• nejvyšší hodnotu viděl v aktivitě člověka, v jeho svobodné vůli
• nejvíce na něho působil Schoppenhauer a Nietsche
• pohrdá všemi hodnotami a vymoženostmi tradičního kulturního života, tak jako Nietsche boří i on veškeré „pozitivní“ hodnoty tzv. civilizovaného svě­ta
• stává se tak jakýmsi prorokem věštícím budoucí tragedii společnosti, která věří vědeckému pokroku
• Dílo: „Svět jako vědomí a nic; Vteřina a věčnost; Utrpení knížete Sternenhocha, Vlastní životopis LK“

Český pozitivismus

• u nás se pozitivismus rozvíjí od 80.let 19.století
• nejvýznamnější postavou českého pozitivismu je František KREJČÍ (1858–1934)
• dalšími jsou Josef TVRDÝ –sociolog a filosof; Josef KRÁL – profesor filosofie (Brno)

zvláštní postavení v české filosofii zaujímá

Tomáš Garrigue MASARYK ( 1850–1937)

• jako filosofa ho můžeme zařadit k českému pozitivismu, i když měl k němu jisté výhrady
• především byl vynikajícím sociologem, politikem
• narodil se v Hodoníně, studoval v Brně a ve Vídni
• nejprve působil jako profesor filosofie a sociologie v Praze
• později se dal na politickou dráhu (poslanec v rakouském parlamentu, pracoval v odboji proti Rakousku-Uhersku)
• 1918–1935 prezident Československa
• hlavními tématy jeho filosofie jsou otázky dějin, morálky a politiky; problém krize moderního člověka, etické otázky demokracie, náboženství, etika, marxismus a problémy společenského vý­voje
• neztotožňoval se s pozitivismem A. Comta, ale byl přesvědčen o autoritě vědeckého poznání a podřizoval mu i další teoretické a praktické činnosti člověka; požadoval např., aby náboženství nebylo v rozporu s nároky vědy; soudil, že demokracie se musí opírat o vědecké poznání apod.
• ve filosofii dějin vyšel T.G.M. z koncepce F. Palackého, avšak jinak ji interpretoval, dle něj je vůdčí ideou českých dějin náboženská otázka; české dějiny jsou poznamenány úsilím o čistší křesťanství
• dílo: Sebevražda – sociologická analýza rozpadu osobnosti v souvislosti s vlivy společnosti

Česká otázka

Ideály humanitní

Moderní člověk a náboženství

Světová revoluce