Spolehlivost součástek a systémů  

Spolehlivost  – zabývá se vznikem poruch, řídí se dle norem (MIL, ISO9000), kde je definována jako schopnost výrobku plnit po stanovenou dobu v předepsaných podmínkách požadované funkce.

Jakost(řízení jakosti) – snažíme se vyrobit takový výrobek, který můžeme „vyhodit celý“, tedy aby byla životnost součástek přibližně stejná a nestalo se, že jedna se rozbije mnohem dříve než druhá. Posuzujeme jí ze dvou hledisek, jednak dle peněz (ekonomické) a pak podle přiměřené spolehlivosti jednotlivých částí v závisloti na sobě (účelné)

Poruchy – mohou být závislé (nastane v závislosti na předchozí) nebo nezávislé

Pravděpodobnost bezporuchového provozu – je to jeden z ukazatelů s kterým je spolehlivost spojována. Je pravděpodobnost toho, že v době od počátku sledování systému do okamžiku t nenastane porucha.

Pravděpodobnost – číselné vyjádření našeho (oprávněného) očekávání. U jevů náhodných probíhajících z neznámých, nezjistitelných příčin. Poměr počtu případů příznivých k počtu všech možných.

, kde se P dá zjistit 1) a priori (předem, systémy), 2) a posteriori (potom, součástky)

Relativní četnost – je poměr příznivých ku všem pokusům

Zákon velkých čísel – jestliže počet pokusů neomezeně roste k n, pak se tedy relativní četnost blíží k jeho pravděpodobnosti

Ukazatele spolehlivosti:

1)Hustota pravděpodobnosti poruch , derivace pravděpodobnosti poruch

, hustota poruch         , intenzita poruch      , experimentálně zjištěno

2)Střední doba bezporuchového provozu, MTBF – mean time between failures, označení T_S [hod]

Údaje o součástkách – ovlivnění při výrobě (vhodnou technologií) – poučení pro příště nebo při užití (způsobem montáže, provozním režimem atd.) Dříve l=10^-5 v dnešní době l=10^-7 až 10^-6.

Spolehlivostní modely – vhodné sestavení součástek (prvků), jak moc a jakým způsobem závisí systém na jednotlivých prvcích; sériový – porucha jednoho prvku způsobí poruchu celého systému (žárovičky na stromečku), paralelní – porucha nastane až teprve, dojde-li k poruše všech prvků současně (lustr). Ve skutečnosti se hledají mezi těmito dvěma modely kompromisy.  Zvětšení spolehlivosti systému se realizuje pomocí spolehlivějších součástek, vhodného dimenzování, minimalizací počtu součástek (jejich integrací), vhodnou konstrukcí z hlediska spolehlivosti, poskytnutí součástkám vhodný režim (teplota, filtrace), technologická kázeň, zahořování.