PRVNÍ POMOC PŘI ÚRAZU ELEKTRICKÝM PROUDEM
Účinek elektrického proudu na živý organismus je pozorovatelný již při střídavém proudu 1 mA. Při proudu 10 až 15 mA vzniká pocit bolesti a křeče. Bezpečný proud při frekvenci 2 až 1 000 Hz je do 10 mA. Bezpečný stejnosměrný proud je do 25 mA. Elektrický odpor lidského těla se uvádí 800 až 3 000 Ω. Nejnebezpečnější průchod poruchového proudu lidským tělem je při dotyku ruka—ruka. Nejméně nebezpečný je dotyk noha—noha.
Faktory ovlivňující možnost přežití při úrazu elektrickým proudem
- a) napěťová soustava,
- b) velikost proudu,
- c) frekvence,
- d) doba působení proudu,
- e) cesta poruchového proudu,
- f) prostředí,
- g) pracovní cyklus srdce,
- h) fyzický a psychický stav člověka.
Postup při záchraně postiženého
- a) vysvobodíme postiženého z dosahu proudu,
- b) nedýchá-li, zahájíme okamžitě umělé dýchání,
- c) nemá-li hmatatelný tep, okamžitě zahájíme nepřímou srdeční masáž,
- d) přivoláme lékaře,
- e) co nejdříve oznámíme úraz nadřízenému.
Zachránce musí jednat rychle a rozvážné. Musí dávat pozor, aby sám neutrpěl úraz. Nejúčinnější umělé dýchání je z úst do úst. Před zahájením nepřímé srdeční masáže je nutné silněji udeřit do hrudníku plochou dlaní v oblasti srdce (2 až 3krát), aby se odstranila případná fibrilace srdečních chlopní (chlopně se chvějí vysokou frekvencí a srdce nepumpuje krev). Po úderech zjišťujeme tep.
Organizace jsou povinny zajistit všechny pomůcky nutné pro poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Každý, kdo utrpěl úraz elektrickým proudem, má být pod lékařským dohledem. K postiženému v bezvědomí musí být přivolán lékař. Těžce raněný musí být po nabytí vědomí co nejdříve dopraven do nemocnice.