ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL A JEHO ÚLOHA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE
PRŮMYSL, JEHO ROZDĚLENÍ A CHARAKTERISTIKA
- prům.výroba tvoří hlavní složku výrobní základny světového hospodářství (70% celkové materiální produkce)
- průmysl dělíme na:
TĚŽEBNÍ: řadíme ho do primárního sektoru hospodářství, zde se jedná o těžbu surovin, odvětví a obory řadíme k těžkému průmyslu
ZPRACOVATELSKÝ: sekundární sektor, jedná se o přeměnu surovin na výrobky ve výrobním procesu, jsou buď využity k dalšímu zpracování či k výrobě (koks, elektrická energie, stroje, kaučuk, cement, slad aj.) a nebo k přímému užití (automobily, počítače, televizory, léky, nábytek, oděvy, obuv aj.), odvětví a obory řadíme k průmyslu spotřebnímu
VÝVOJ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY
- počátky jsou spjaty s první průmyslovou revolucí (např. vynálezy a využití prvních pracovních strojů), začala ve 2.pol. 18.stol. v Anglii a postupně se rozšířila do dalších částí Evropy, S Ameriky a postupně i do celého světa
- industrializace – přinesla nejen značný kvantitativní růst materiální produkce, výrazný vzestup produktivity práce, ale vyla spojena i se změnami krajiny, sociální struktury a s urbanizací
- rozvoj průmyslu – jak plynule tak i ve skocích
- kvalitní změnu přinesla druhá průmyslová revoluce na přelomu 19. – 20.stol (např. užití elektřiny, spalovacích motorů…)
- v současnosti, od 60.let 20.stol. probíhá vědeckotechnická revoluce (rozvoj přírodních, technických věd, aplikovaného výzkumu, informačních technologii aj.)
- v průmyslové výrobě jde o uplatnění automatizace, robotizace, elektronizace, využití počítačů, nových biotechnologií, přenos a zpracování informací
- tyto procesy neprobíhají ve světě rovnoměrně, již v 19.stol. získala Evropa a S Amerika značný náskok před ostatním světem
- i když proces industrializace je globální, v prům. zpracování a technické a technologické úrovni jsou velké rozdíly mezi Severem a Jihem (Sever – žije 15% obyvatel světa – 85% světové průmyslové výroby)
HLAVNÍ PRŮMYSLOVÉ MAKROREGIONY
- USA (zejména SV pobřeží s oblastí Velkých jezer, nověji Jih a západní pobřeží), průmysl se vyznačuje vysokou výkonností, sepětím s výzkumem, důraz na moderní odvětví a obory
- ZÁPADNÍ EVROPA (pás táhnoucí se ze stř.Anglie přes Benelux, V Francie, Z Německo a Švýcarsko do S Itálie), tradiční průmyslová oblast s dlouhodobým vývojem a postupnými změnami struktury průmyslu, která reaguje na vědecký a technický pokrok
- JAPONSKO (hlavně J Honšú a ostrov Kjúšú), konec 19.stol. rychlá změna v průmysl. vyspělý stát, typické je rychlé zavádění technických novinek
- význam má i Rusko, jeho pokles způsobila dřívější jednostranná orientace na těžký průmysl
LOKALIZAČNÍ FAKTORY
- pro rozmístění průmyslu je charakteristická koncentrace do průmyslových zón s řadou na sebe navazujících průmyslových závodů a odvětví
- přílišná koncentrace, zejména těžkého průmyslu, způsobila neúměrnou zátěž pro životní prostředí (Pensylvánie, stř.Anglie, tzv. černý trojúhelník ve střední Evropě, Donbas aj.), proto v těchto oblastech dochází k omezování průmyslu
- prosazuje se dekoncentrace, rozptyl průmyslu
- rozmístění ovlivňuje řada lokalizačních faktorů:
– blízkost surovinových zdrojů (tepelné elektrárny, hutě, cukrovary)
– dostatek, popřípadě i kvalita vody (chemický, potravinářský průmysl, jaderné elektrárny)
– trh (dostatečná a koupěschopná poptávka po zboží)
– náklady spojené s dopravou surovin a zboží (poloha při dopravních tepnách, vzdálenost mezi zdroji surovin)
– pracovní síla (její dostatek, cena, kvalifikace)
- jedním z důležitých faktorů je dostatek finančních zdrojů investovaných do průmyslové výroby
- kapitálově silné nadnárodní společnosti dnes mají rozhodující vliv na lokalizaci průmyslu v určitých částech světa, v zemích i menších regionech
- proto je snaha chudších států (i postkomunistické země) získat zahraniční kapitál pro investice do průmyslu
- cílem těchto společností je dosažení zisku
- jedním z důležitých faktorů úspěšnosti v prům.podnikání je pružná reakce na stav nabídky a poptávky
- pro příznivý rozvoj je nutné hledat též optimální soulad ekonomických potřeb s hledisky ekologickými – nutné brát v úvahu vliv na životní prostředí
ZMĚNY V ODVĚTVOVÉ A ÚZEMNÍ STRUKTUŘE
- dochází k velkým změnám v odvětvové struktuře (nástup moderních a útlum tradičních oborů náročných na množství energie, surovin, pracovních sil, s množstvím odpadu), ale také v územní struktuře (ústup od přílišné koncentrace tradičních zón a umisťování nových oborů do méně industrializovaných oblastí)
- strojírenský průmysl – má vedoucí postavení v objemu výroby i v počtu pracovníků, člení se na řadu odvětví, jejich škála a kvalita patří ukazatelům hospodářské vyspělosti států
– podstatná část je koncentrovaná na S polokouli (30° – 60° s.š.), rozvoj – Latinská Amerika, země V a J Asie
- chemický průmysl – prodělal rychlý rozvoj, zvláště zpracovávající ropu a zemní plyn a biochemie. Jelikož kontaminuje prostředí, přesouvá se výroba do rozvojových zemí (podobně i černá metarulgie)
- spotřební průmysl – zahrnuje širokou škálu odvětví, největší podíl – textilní (přesun do méně vyspělých zemí s levnější pracovní silou, mnohdy i domácí surovinou) a potravinářský průmysl