Živnosti, spojování podnikatelů bez vzniku PO, obecná ustanovení obchod.zákoníku, privatizace
FO
- zaměstnanci
- drobní podnikatelé (OSVČ): a)živnostníci b) koncesionáři- –> 2 druhy oprávnění: živnostenský list (ŽL) nebo koncese (=koncesní listina KL)
+ podnikatelé na základě zvláštního oprávnění – musejí mít povolení od příslušných komor a mít smlouvy s pojišťovnami – např. v právnické sféře, zdravotnické, finanční..
Sociální, zdravotní pojištění
-zaměstnanci-každý platí soc.a zdrav.pojištění-11%hrubého –> zdrav.poj.jde zdravotní pojišťovně + soc.poj. jde státu, na starobní důchody a soc.dávky
-zaměstnavatel platí 34% zaměstnancova platu (hrubého)
-drobní podnikatelé- S a Z platí z 50% svého roč. zisku a z toho zaplatí 45%
–>když v minusu, tak jsou minimální sazby +- 16 000,- (toto také platím 1.rok, kdy podnikám)
–>platí se zálohy, protože nevíme zisk do konce roku a pak doplácíme nebo dostaneme zpátky po vyúčtování
-daň z příjmu- zaměstnanec -15% ze superhrubé mzdy(naše hrubá+to,co platí zaměstnavatel, 134%hrubého platu,)
-drobní podnikatelé-15% ze zisku, když ve ztrátě, neplatí nic a další až 5 let si mohou tuto ztrátu z daní odepisovat
ŽIVNOSTI /KONCESE
-pracujeme na své jméno, na vlastní riziko a zodpovědnost
-ručíme celým svým osobním majetkem (domem, pozemkem, chalupou,..)
-za účelem zisku
-podmínky k založení ŽL/KL :
- právní způsobilost
- plnoletost
- čistý trestní rejstřík
- nesmíme mít nedoplatky vůči státu –> propojení soudu a FÚ počítačem
-splňujeme-li vše, můžeme začít podnikat
-ŽL-poplatek 1000,-; KL-poplatek 3000.-
-kdy nemůžeme provozovat:
- zakázáno soudem z dřívějška (něco jsme v oboru už provedli)–> nikdy není zakázáno na věky-je dána lhůta
- byl na nás uvalen konkurz–> selhali jsme lidsky–> schovávali jsme se před problémy–> už nikdy nesmíme podnikat(ani v rámci EU)
- do konkurzu posláni, ale konkurz zrušen pro nedostatek majetku
-co dělají ti, kteří chtějí podnikat v oboru, ale nejsou v něm vzdělaní:
–>najdou si odpovědného zástupce,který nám to odborně zastřeší–>máme tam odborníka, ale ten za naší činnost neodpovídá
-po 6 letech podnikání v jakémkoli oboru získáváme praxi a už ho nepotřebujeme
-když odejde sám dřív, musím si najít nového
-každá česká PO musí mít odpovědného zást.(většinou jeden ze spoluvlastníků/společníků)
-všechny zahraniční FO a PO, které nemají trvalý pobyt v ČR, musí mít odpov.zástupce (musí umět mluvit česky nebo slovensky); jinak platí všechny ostatní podmínky +musí přinést trestný rejstřík z druhé země
-některé tresty se promíjejí (abych měla čistý TR a mohla začít podnikat)
–> lze zažádat o alternativní tresty —> pouze když jsme odsouzení nepodmíněně na max 1 rok –> veřejně prospěšné práce
-hodiny podle odsouzení na kolik měsíců–> musíme je odpracovat všechny za 1 rok od pronesení rozsudku, jinak nás pošlou do vězení a zapisuje se mi to zpět do rejstříku
-např. drobní zloději; ti, co neplatí alimenty, rvačky s majetkovou újmou,..
-záznamy se po nějaké době mažou(pouze ty menší, ty větší jako vraždy, daň.úniky, podvody NE)
-rozdělení živností:
- Ohlašovací živnosti-na základě ŽL
- Řemeslné – různé profese – kadeřnice, zámečník, pekař —>jen doklad o vzdělání (VŠ, diplom) – nepotřebuju praxi!
- Volné – pouze jedna! – „nákup zboží za účelem dalšího obchodu-..+veškerá zprostředkovatelská činnost“
- Vázané – nejsložitější – potřebujeme doložit doklad o vzdělání + praxi (SŠ+5let praxe, VŠ+2roky) – účetní, geolog.práce, uč.autoškoly
- Koncesované-na základě KL
-KL-složitější, zodpovědnější živnosti–> na živn.úřadě zažádáme a čekáme; můžeme začít podnikat, až když fyzicky ten papír máme (zhruba měsíc)
+ často ještě pohovor na ŽÚ + většinou k tomu potřebuji ještě jiná povolení (např.: z Ministerstva dopravy, financí..)
-např.když chci vést CK, tak musím podat žádost na Ministerstvu pro místní rozvoj
-v živnostenském rejstříku je soupis koncesí – např. soukromý detektiv…
zánik živnostenského oprávnění
- smrtí podnikatele (pokud otec vede restauraci a zemře, já jako dcera, když ji chci vést, do 14 dnů si ŽL musím obstarat taky)
- mnoho stížností,pokut.. –> ŽÚ odebere nebo zruší ŽL
- Pokud jsme měli ŽL jen na dobu určitou (něco se jim třeba na úřadě nezdálo)
- Zánik PO –> zánik ŽL (každá firma musí mít i ŽL)
Živnostenský rejstřík
=soupis všech živnostníků na území celé ČR
-2 části:
- veřejná– zákl.char.,identifikace-jméno,předmět živnosti, sídlo,datum vydání ŽL (na netu, sem se dostane každý!-ARES)
- neveřejná– má přístup pouze ŽÚ-můžou nám ukázat,prokážeme-li,že jsme oprávněni se na to podívat (např.: kvůli trestní oznámení)
-Jsou tam uvedeny pokuty, stížnosti, problémy… –> 90%živnostníků tam nic nemá (můžou tam doplňovat i informace o daních)
-ŽÚ může trestat podnikatele –> pokuta 100,- – 1mil,- (podle závažnosti)
-za co? / na co pozor:
- dlouho podnikáme bez živn.oprávnění (obcházíme daně) -až 1 mil. pokuta!
- na obchodě musí viset IČ+ jméno odpov.zást., otevírací doba, kontakt
- Musíme se zaručit, že je tam někdo, kdo mluví česky/slovensky
- všechno zboží musí být označeno cenou a musíme být schopni to doložit fakturou, složenkou(doklad o nabytí)
-doklady o zboží – musíme to tam archivovat alespoň 5 let (5-10let)
-paragon o prodeji alespoň 3 roky(doklad o prodeji), věc dražší než 50,- povinně musíme paragon vystavit
+musíme vystavit povinně doklad, vyžádá-li si zákazník
Obchodní rejstřík
=soupis podnikatelů na území ČR
–všechny české PO se tam zapisují –> různé sazebníky za zápis (s.r.o.-3000,- ..) + platí se i za změnu v OR
–všechny FO i PO zahraniční, které podnikají na území ČR
–FO jsou tam dobrovolně
-povinně se tam registrují živnostníci, kteří mají příjem 2 roky po sobě v průměru 120mil. Kč (musej to znát ze zákonů)
Obchodní zákoník
-upravuje vztahy mezi podnikateli i mezi podnikateli a zákazníkem
-můžeme se na něj v obchodě odvolat
-ustanovuje pojem obchodní firma –> každá FO a PO se musí nějak jmenovat
-FO –> jméno podnikatele+ obor (Truhlářství Dostál) – v daném regionu nesmí být 2 stejně znějící jména
-PO –> např.Čez a.s.-musí být jasné, co je to za firmu, název, popř.zkratka
-jednání podnikatelů:
1)FO- jednají sami za sebe svým jménem-můžeme dát někomu plnou moc (na den,na rok,…)-on u sebe musí mít tu plnou moc a doklad o totožnosti (OP)
2)PO-jednají pomocí statutárních orgánů (majitel); ten může hodně cestovat –> potřebuje někoho,kdo bude jednat za něj —> osloví svého zaměstnance, kterému hodně věřÍ –> dá mu prokuru (=zvláštní plná moc) —> on=prokurista-v nepřítomnosti majitele firmy firmu řídí a může dělat všechno kromě prodej
-prokurista musí být zapsán v OR (např.kvůli úvěrům) + nikdy nesměl být v konkurzu(nebyl by důvěryhodnou osobou) –> je to kontrolováno soudem!
-OZ dále upravuje:
-jak se může vést účetnictví (buď samotné účetn., nebo daň.evidence, či tabulkově)
-od 2004 mají ČR podnikatelé možnost mít účetní období, jak jim to vyhovuje
-úč.obd.- libovolných 12 měsíců po sobě (hospodářský rok) nebo kalendářní rok
-lze zvolit, že 1.nebo poslední úč.obd. je kratší či delší-max.2roky
-při přeměně společ. (např. ze s.r.o. na a.s.) max. 15 měsíců
1)nekalá soutěž
- klamaná reklama-říkáme něco,co není pravda(90.léta v ČR hodně)
- klamavé označování zboží a služeb-obaly-klamové údaje na obalech,např.BIO
- vyvolávání nebezpečí záměny-snaha,aby výrobek vypadal jako druhý (př. Smetanito, apetito)
- Podplácení – šedá ekonomika-úplatky
- parazitovat na pověsti firmy (poškození dobrého jména firmy)-neslučitelné chování s pravidly firmy
- porušení obch.tajemství-nesmí se vynášet strategické plány firmy,…
- ohrožení zdraví spotřebitelů-závadné výrobky
- dovolena srovnávací reklama(nebývala)-musí být empiricky podložená,že to naše je lepší,než to,s čím to porovnáváme
- nesmí se prodávat napodobeniny-žádný faky!
-např.FR,IT-úplný zákaz, je pokutován i ten,který kupuje i ten,která prodává
-EU chce rozšířit tyto zákony do všech zemí EU
2)omezování hospodářské soutěže
a)pokudmonopol zneužívá svého dominantního postavení (ale kontroluje antimonopol.úřad)
b)pokud v rámci EU fúzuje společnost s ročním obratem přes 1,5mld Kčàevropská komise musí fúzi povolit (většinou povolují)
spojovaní podnikatelů bez vzniku právnické osoby:
- tichý společník – osoba s volnými financemi
– finance dá tajně podnikateli pro jeho návrh – vloží sumu a očekává jisté procento ze zisku
– informace o něm má pouze FÚ (kvůli odvádění daní ze zisku) a majitel firmy, kterého podporuje
– sepisuje písemnou smlouvu (kvůli zisku) – ošetřeno obch.zákoníkem
– v případě bankrotu podnikatele on ztrácí pouze vložené peníze
KDO: např. lidé, kteří nemohou podnikat z jistých důvodů (byli v konkurzu, ve vězení) nebo lidé ve státní funkci, topmanažeři, politici, už jsou v oboru…
- sdružení podnikatelů (konsorcium) – není to PO, jen jistá spolupráce podnikatelů
-může vznikat na základě poškození několika podnikatelů, kteří vystoupí jako celek proti svému poškozovateli
– nebo zakládají např. fondy, které něco společně financují –> společný cíl, pro který je potřeba více společníků
– jasně dané podmínky podnikání ve smlouvě – o dělení zisku mezi sebou
– nemá právní subjektivitu, podnikatelé jsou navzájem nezávislí, jen mají na chvíli jednotné účetnictví
Privatizace
(=přechod státního (veřejného) majetku do soukromého vlastnictví)
-v ČR probíhala pomocí několika metod (některé byly i světovými raritami) :
- Restituce
- Mimosoudní rehabilitace
- Malá privatizace
- Velká kupónová privatizace (česká rarita)
- Velká privatizace
1.RESTITUCE
-probíhalo po r. 1990
–> vrácení zabaveného majetku (hlavně pro FO, i některé org.), který byl zabaven komunisty od mezi léty 48- r. 89 – továrny, nemovitosti, pozemky….
-mohli jsme se přihlásit jen jako přímí dědicové (např. majetek byl babičky, ta mi ho odkázala)
– podmínkou bylo, že byl tehdy majetek zabaven bezúplatně = bez náhrady (že jsme za to tenkrát nic nedostali, ani třeba pytel brambor)
-táhlo se to dlouho–> až do r. 2000 – ultimátum – buď se o to přihlásíte nebo už na to pak nebudete mít nikdy nárok – ale nemuseli jsme, bylo to jen na nás
-tehdy jsme měli i Ministerstvo privatizace – mohutná korupce tam – úplatky až v milionech, abych dostal majetek, i když nebyl tehdy úplně bezúplatně
2.MIMOSOUDNÍ REHABILITACE
– taková zrychlená restituce –>navrácení majetku pouze FO a to pouze konkrétním přímým vlastníkům, kterým to tehdy bylo zabaveno
-nesměly se sem dávat pole, louky.. Vše, co přešlo potom pod družstva – na tyto pozemky se čekalo v restituci
3.MALÁ PRIVATIZACE
-rozprodávání drobnějšího majetku soukromníkům – maloobchod.jednotky, malé firmy, hotely, nákupní centra…
-spuštěno v lednu 1991
-probíhala aukcemi (dražbami) –> vždy sepsáno přesné datum dražby + co se bude dražit + vyvolávací cena –> my jsme se předtím mohli jít (po dohodě) podívat na ten majetek, co se bude dražit – kupovala se totiž celá ta provozovna i se zařízením a zásobami – mohli jsme kouknout do účetnictví
-pravidla: 1.KOLO – do 1.kola dražby nesměl zahr.kapitál – báli se, že český majetek bude rozprodán mezi cizince (obcházelo se to)
-do 2.KOLA už zahr.kapitál mohl (zbylo jen to, co si Češi v 1.kole nekoupili)
- průběh dražby: vyhlásila se cena, když jsme tam chtělí jít –>vstupní poplatek 1000Kč (tehdy dost peněz -aby se tam nešlo jen tak z hecu), tehdy se muselo chodit s kufry plnými peněz -protože se tam na místě musela složit kauce v hotovosti (dnes proti tomu zákony)-takže jsme museli mít jasno dopředu, zda to chci nebo nechci koupit –>lidé přihazují, získává ta nejvyšší nabídka
-licitátor mohl říct např. vyvol.cena 1 mil. –>nikdo nezvedl ruku–>Holandská aukce – snižuje se cena=sestupná licitace – nikdy ale ne míň než na polovinu původní ceny!
-lidé si na to i půjčovali -dopředu si sjednali úvěr v bance- tím jsme ukázali, že o to máme opravdu zájem (např.hotel v centru Prahy vyšel tehdy na 30mil)
(tato privatizace celkově vynesla státu 24mld Kč- z toho za 1.rok se prodalo 14tisíc jednotek za 17mld Kč – ale nemuseli jsme si firmu přímo kupovat, někdy jsme jen vydražili právo užívat ji po dobu 10let..)
4.VELKÁ KUPÓNOVÁ PRIVATIZACE
-česká specialita – vymysleli ji 3 pánové – Klaus, Tříska, Ježek
-princip: státní podniky bylo třeba převést do soukr.rukou –>vládě bylo jasné, že bude těžké najít kupce vždy pro celou obr-firmu —> každý plnoletý občan ČR (co tu má trvalý pobyt) si mohl koupit ve 2 vlnách tzv. kupónové knížky – za 1000 Kč, registr.na naše rodné číslo
-1.vlna r.1993, 2.vlna r.1995
-za těch 1000Kč bylo k dispozici 1000 investičních bodů – za tyto body jsme mohli pak směnit ten majetek=akcie státních firem —> podmínkou ovšem bylo, že všechny státní podniky byly předtím převedeny na a.s. –> a teď sháněli vedení a akcionáře těch firem, mezi které se rozprodají
- Pokud jsme se alespoň trochu orientovali na trhu, měli jsme čas sledovat N a P – mohla jsem si za těch 1000b. koupit akcie nějaké firmy
-jednotl.kola se vyhlašovala všemožně na poštách, v novinách, u Sazky.. –>např.KB prodávala 100tisíc akcií a každou za 1000b. —> přihlásilo se jen 2tisíce lidí–> nikdo nedostal nic… –>další kolo 200tisíc akcí po 500b. – museli jsme to hlídat, když nám zbylo třeba 300b., tak něco za něj koupit, popř. odprodat někomu
- Jednodušší metoda – když jsme si nechtěli kupovat akcie a starat se o ně, existovaly tzv. Privatizační fondy – s tím přišel V.Kožený a jeho harvardské fondy –>prodali jsme fondu naše kupónové knížky, někdy až za 10násobek původní ceny –>fond pak skupoval majoritní podíly akciovky, vytvářel holdingy – my mu tak pomohli a zároveň jsme na tom vydělali
- Popularita investičních fondů hodně vzrostla, lidé tak začali mít o privatizaci zájem – v 1.vlně 72% dicků (majitelů kup.knížek) prodalo svou kup.knížku fondům
- My, co jsme si koupili samostatné akcie –>dostali jsme listinné akcie – odstřihával se proužek, vyplácely se dividendy na ruku + současně jsme byli v Registru CP a ty akcie jsme mohli pak kdykoli prodat za aktuální cenu (spoustu lidí tak na tom vydělalo)
Výhody:
- Vysoká účast –>rozprodal se ohromný majetek, se kterým se předtím nevědělo co bude (celkem za 360mld. Kč) + velmi RYCHLE
- Každý občan ČR se mohl zúčastnit, nebylo to jen pro majetné, nebo podnikatele, nebyl potřeba velký kapitál
- Díky Velké kupón.privatizaci vznikla Burza CP Praha
- Díky ní se také velký počet lidí dozvěděl něco o ekonomii, burze, různé pojmy + vyzkoušeli si svůj invest.talent
- Pomohlo to k vítězství pravice – v té době to bylo velmi důležité –>vyrovnané rozpočty, inflace OK, sytý trh
Nevýhody:
- Roztříštěné vlastnictví ( 1 firma a.s. měla až 1000vlastníků, majoritu ale často měli privatizační fondy)
- Stát z toho nezískal vůbec nic do své kapsy – maximálně dobrý pocit, že se rozprodaly i ty podniky, co na tom nebyly dobře
5.VELKÁ PRIVATIZACE
=převody majetku
-probíhala několika způsoby:
1)převod majetku (či částí) na české nebo zahraniční PO/FO
2)stát pronajímal některý svůj majetek
3)zaměstnancům se mohla odprodat část podniku
4)převod majetku na obce (takhle vznikal obecní majetek) nebo třeba na nemocnice
5)tzv. obálková metoda (specialita ČR) – převod FO/PO
-vyhlásilo se, že se prodává ta a ta firma + jakási odhadní cena–>“ kdo se chce zúčastnit a vyhrát tuto firmu, nechť do 15.1. předá v obálce svoji finanční nabídku“ (tam stála jen částka a kontakt na sebe)—> 20.1. se za přítomnosti notáře a komise rozlepily obálky a firma se prodala „té nejvyšší nabídce“
-bylo to velmi neprůhledné, kdo ví jestli to nebylo zkorumpované?