Zásoby, logistika
Zásobování v podniku
Koloběh OM
oběžný majetek – znaky:
- mění svou podobu
- jeho doba použitelnosti je nejvýše 1 rok
- spotřebovává se jednorázově
koloběh oběžného majetku:
pohledávky
zboží peníze
výrobky materiál
polotovary nedokončená výroba
Materiálové zásoby
Materiál:
- základní materiál (tvoří podstatu výrobku) (látka)
- pomocný materiál (nitě, knoflíky)
- provozovací látky (olej, mazadla)
- náhradní díly (jehla do šicího stroje)
- obaly
- drobný hmotný majetek
Velikost zásob
optimální zásoba = zásoba, která zabezpečí plynulou výrobu, váže přijatelné množství finanční prostředků a minimalizuje náklady spojené se zásobami
zásoba:
- běžná – slouží pro dodávky do výroby
- pojistné – vyrovnává odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě
- technická – vytváří se pouze tam, kde je třeba materiál před použitím ve výrobě upravit
- příležitostná – podnik využije slevy, mimořádné nabídky
| celková zásoba = běžná zásoba + pojistná zásoba + (technická zásoba + příležitostná zásoba) |
minimální zásoba = množství materiálu, při kterém se musí objednat další dodávka, aby nebyla narušena plynulost výroby
využití:
- nepravidelný nákup materiálu
- málo potřebné druhy materiálu
stanoví se:
- odhadem
- výpočtem:
| minimální zásoba = dodací lhůta * průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba |
– počítá se s kalendářními dny, 360 dní v roce, 30 dní v měsíci
maximální zásoba = množství materiálu, které nemá zásoba přesáhnout (jinak je v zásobách vázáno zbytečně mnoho finančních prostředků)
využití:
- pravidelný nákup materiálu
stanoví se:
- odhadem
- výpočtem:
| maximální zásoba = (dodávkový cyklus + dodací lhůta) * prům. denní spotř + pojistná zásob. |
dodávkový cyklus:
- doba mezi 2 dodávkami, které následují za sebou
- jeho doba závisí na:
- druhu materiálu
- vzdálenosti dodavatele
- způsobu dopravy
- dopravních a skladovacích nákladech
- čím je delší, tím větší zásobu je nutné vytvořit
Řízení zásob
- metoda ABC
3 skupiny materiálových zásob:
skupina A:
- nejpoužívanější materiál (představuje 60-80 % na celkové spotřebě materiálu)
- v této skupině se podrobně sleduje a plánuje stav zásob – minimální zásoba
skupina B:
- méně používaný materiál (představuje 15-20 % na celkové spotřebě materiálu)
- v této skupině stačí vypočítat, nebo odhadnout maximální zásobu
skupina C:
- ostatní materiál (představuje asi 5 % na celkové spotřebě materiálu)
- v této skupině stačí zásobu odhadnout
- metoda just-in-time
= právě včas
- z Japonska (Toyota)
- materiál se dodává přímo do výroby
- metoda se používá pro nejpoužívanější druh materiálu
- výhody :
+ v zásobách je vázáno málo finančních prostředků
+ nízké náklady na zásobování (nejsou velké sklady materiálu)
- nevýhody:
– v případě zpoždění dodávky dochází k zastavení výroby
Zásobovací činnost
- Plánování materiálu
3 způsoby stanovení očekávané spotřeby
- podle technické dokumentace
- ke stanovení plánované spotřeby je třeba znát
- plánovanou velikost výroby (podle odhadu poptávky
- normu spotřeby (určuje maximální množství materiálu, které se může spotřebovat na jednotku výrobku nebo služby)
| norma spotřeby = materiál přecházející do výrobku + norma odpadu + norma ztrát |
plánovaná spotřeba = norma spotřeby * plánovaná velikost prodeje
využití: pro nejpoužívanější druhy materiálu
- podle statistických údajů
- podnik vychází z průměrné spotřeby v uplynulém období, tato spotřeba se upraví podle plánované velikosti výroby
- podle výtěžnosti
- využití: u surovin (maso)
- Nákup materiálu
| nákup = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba |
objednávání materiálu může být:
- v pravidelném cyklu (u nejčastěji nakupovaných druhů)
- v proměnlivých termínech
stanovení velikosti objednávky:
- doplnění stavu na skladě do maximální zásoby
| velikost objednávky = maximální zásoba – současná zásoba |
- tak, aby náklady na dopravu byly co nejmenší
- odhadem
nákupní marketing:
3 fáze nákupního marketingu
- příprava nákupu
- nákupní průzkum – zjišťujeme informace o vhodných materiálech a dodavatelích
- výběr materiálu – provádíme podle požadavků zákazníka
- výběr dodavatele z marketingového hlediska
- posuzujeme všechny 4 prvky marketingu
- srovnáváme vlastnosti materiálu, poskytované služby
- srovnáváme výši ceny a slev vzhledem k vlastnostem materiálu
- rozhodujeme se, mezi přímým nákupem a nákupem s mezičlánkem
- bereme v úvahu využití podpory prodeje, informace poskytované reklamou
- zabezpečení dodávek, kontakt s dodavateli
- vyšší stupeň vztahů k dodavatelům
- usilujeme o dlouhodobé dohody, výměna informací
- odběratel ale také hodnot výhodnost svých dodavatelů
- Skladování
– způsob skladování ovlivní velikost nákupu
- kde umístit sklad
- 1 centralizovaná sklad
výhody – vysoký stupeň automatizace, centralizovaný nákup, jednodušší kontrola, moderní metody řízení zásob
nevýhody – delší vzdálenosti dodávání -> dopravní náklady
- více decentralizovaných skladů
výhody a nevýhody – opačně
- vlastní nebo pronajmutý sklad
- vlastní sklad
výhody – můžeme postavit, aby vyhovoval našim požadavkům
nevýhody – drahá výstavba, nutnost zabezpečení (volíme v případě, že by byl velmi vytížen
- pronájem skladu
výhody – žádné náklady na výstavbu, několik druhů skladů
nevýhody – nemusí být k dispozici vhodný sklad
Rychlost obratu
= doba, za kterou OM projde všemi formami koloběhu
- by měla být co nejvyšší, protože zrychlení obratu
- přinese vyšší výnosy a tedy i zisk
- snižuje množství potřebných finančních prostředků
měření rychlosti obratu zásob
používají se 2 ukazatelé:
| počet obrátek zásob = celková spotřeba
průměrná zásoba |
- vyjadřuje, kolikrát za sledované období proběhla zásoba materiálu celým koloběhem
- čím je tento ukazatel vyšší, tím je hospodaření se zásobami lepší
| doba obratu = 360 _
počet obrátek |
- udává, za kolik dní proběhne jeden koloběh
- čím je tento ukazatel nižší, tím rychleji se zásoby obracejí a podnik jich potřebuje méně k zabezpečení činnosti podniku, tím je tedy hospodaření se zásobami lepší