Zásobování (logistika)

 

Oběžný (krátkodobý) majetek

Znaky oběžného majetku:

1. neustále mění podobu (obíhá, koluje)
2. krátkodobá povaha (doba použití je kratší než jeden rok)

Členění OM:

• zásoby – nakupované:

1. materiál (převažuje ve výrobních podnicích, jednorázově se spotřebovává)
2. suroviny, základní materiál – tvoří podstatu výrobku; př. rám, sklo na výrobu oken
3. pomocný materiál – méně podstatné části výrobku; př. barva, kliky, těsnění
4. provozovací materiál – zabezpečuje provoz podniku; př. benzin, úklid. prostř., kancl. potř., oleje, paliva
5. obaly – plní estetickou funkci a ochranu při manipulaci; př. přepravky, krabice, sáčky
6. náhradní díly – slouží k opravám dl. h. majetku; př. náhradní ozubené kolo, jehla do šicího stroje
7. drobný hmotný majetek – doba upotřebení > 1 rok, cena < 40 000,-, evidován jako materiál (př. židle, kalkulačka, mobil, …)
8. zboží (movité věci nakoupené za účelem dalšího prodeje) – kniha, televizor, pečivo, boty

– vlastní výroby:

1. nedokončená výroba – produkty, které prošly několika výrobními stupni, ale ještě nejsou polotovarem ani hotovým výrobkem (např. vytištěné archy nesvázané do knihy)
2. polotovary – odděleně skladované produkty, které ještě musíme dohotovit do finálního výrobku, dají se prodávat (např. náhradní díly do auta, knedlíky v prášku, sirup k výrobě limonád)
3. výrobky – hotové produkty (např. kniha, televizor, nábytek, zubní pasta)

• pohledávky
• krátk. fin. maj.

Zásobování

• souhrn činností zabezpečující potřebné druhy materiálu k výrobě v potřebné kvalitě, čase a místě

Zásobovací činnosti:

• pořizování materiálu
• plánování materiálu
• skladování materiálu
• evidence o materiálu
• využití materiálu

Organizace zásobování:

1. centralizovaná organizace – za podnik jako celek (z jednoho místa)
2. decentralizovaná organizace – více zásobovacích útvarů
3. smíšená organizace – plánování, nákup > centralizované, sklady > decentralizované

Materiálový tok

výběr dodavatele > objednávka materiálu od dodavatele > dodavatel (podle kvality, ceny, jména, vzdálenosti) dodá materiál (+ dodací list) > dodavatel zašle doklad – fakturu > vzniká závazek vůči dodavateli > provedeme tzv. kvantitativní (množství) a kvalitativní přejímku > je-li dodávka v pořádku, skladník přijme do skladu (příjemka) > v případě zjištění závad uplatníme nárok na reklamaci > pro každý druh materiálu skladník vyhotoví skladní kartu > podle požadavků útvarů dílen skladník vydává materiál pro jednorázovou spotřebu

ZÁSOBOVACÍ ČINNOSTI

• Pořizování materiálu

– nákupem od dodavatele nebo vlastní výrobou

Výběr dodavatele a uzavření kupní smlouvy (povinností prodávajícího je dodat zboží, povinností kupujícího je dodávku převzít a zaplatit)

nákup – v tuzemsku, v členské zemi EU, dovoz z nečlenské země EU

doprava – dopravní firma, vlastní, dodavatel

• Plánování materiálu

1. plánování spotřeby
2. plánování nákupu
3. plánování velikosti zásob (norma zásob)

 

1. Plánování spotřeby

S = THN sp. mat. * plán výroba

THN – udává max. množství spotřeby materiálu na 1 měrnou jednotku (ks, m)

Př. THN = 2,5 m/1 košile, 40 ks košilí                        S = 100 m látky

1. Plánování nákupu

Př. Sklovina S=848 kg, PZ=20 kg, KZ=28 kg

1. Plánování velikosti zásob (norma zásob) (optimální = KZ)

Normovaná zásoba = zásoba materiálu, která by v podniku měla vždy být pro plynulost výroby (neměla by být příliš vysoká, ani příliš nízká)

NZ

d (dodávkový cyklus) = období mezi dvěma dodávkami

p (pojistná zásoba) = pojistná zásoba (počet dnů na kolik by měla vydržet zásoba v případě zpoždění)

t (technická zásoba) = udává počet dnů pro úpravu dodaného materiálu

s (spotřeba)

= časová norma zásob ve dnech – udává počet dnů, na něž by měla vydržet optimální (normovaná) zásoba

= jednodenní průměrná spotřeba

Minimální zásoba = (p + t)* .. pod jakou výši nesmí zásoba klesnout, aby nebyla narušena plynulost výroby

Maximální zásoba = (d + p + t)*

 

Normativ = norma zásob v Kč           NO = norma zásob*cena za jednotku

Př. norma zásob = 18 kg, cena 1 kg = 20,-                 Normativ = 360,-

• Skladování materiálu

Sklady řeší časový nesoulad mezi nepravidelnými nákupy a každodenní výrobou.

Sklady – decentralizované (více skladů), centralizované (1 sklad)

Sklady – uzavřené, otevřené, polootevřené

Sklady – vlastní, pronajaté

Sklady spravují skladníci s využitím nejmodernější techniky.

Skladník eviduje příjem materiálu, výdej materiálu (příjemky, výdejky).

Podrobnou evidenci o každém druhu materiálu vede na skladních kartách (podle příjemek a výdejek).

• Evidence materiálu
• zásadou evidence je vystavování dokladů o stavu a pohybu zásob
• poskytuje podklady pro kontrolu, plánování a řízení v průběhu zásobovací činnosti

> výběr dodavatele > objednávka > v dodávce je dodací list > podkladem pro zaplacení je faktura (vzniká závazek vůči dodavateli) > reklamační nárok (protokol o vadách v případě nepořádku) > bance zašleme příkaz k úhradě > dojde nám výpis z bankovního účtu > skladník vyhotoví příjemku (přijatý materiál) > podle požadavků výroby vyhotoví výdejku > příjmy a výdaje zapíše do skladní karty

Metody řízení zásobovací činnosti

metoda Just in time (Právě včas)

• snižuje náklady na skladování
• podmínkou pro uplatnění metody jsou podrobně časově propracované dodavatelsko-odběratelské vztahy

metoda ABC

• rozdělení materiálu do 3 skupin podle důležitosti, spotřeby nebo výpočtu

Skupina A

• nejdůležitější druhy materiálu (základní druhy materiálu)
• podíl na spotřebě 60-80 %
• podrobné propočty (bilance materiálu, normativ, norma zásob)

Skupina B

• dobře dostupné druhy materiálu (pomocný materiál, obaly, náhradní materiál)
• jen výpočet minimální zásoby
• podíl na spotřebě 15 %

Skupina C

• velice dobře dostupné druhy materiálu (kancl. potřeby, úklidové prostředky, provozovací materiál)
• podíl na spotřebě 5 %
• nakupuje se podle požadavků útvarů

Měření účinnosti zásob

Koloběh oběžného majetku se měří ukazateli rychlosti obratu.

Počet obrátek

Doba obratu (ve dnech)

PRODEJNÍ ČINNOST

Výrobní podniky prodávají VÝROBKY.

Podniky poskytující služby SLUŽBY.

Obchodní podniky NÁKUP a PRODEJ ZBOŽÍ.

Příklad prodejních činností:

průzkum trhu, propagace, plánování prodeje, jednání s odběrateli, vyřizování objednávek, vyřizování reklamací, skladování výrobků, expedice, fakturace, evidence prodeje

Způsoby prodeje:

přímo (výrobce > konečný spotřebitel)

nepřímo

výrobce > zprostředkovatel > konečný spotřebitel

výrobce > maloobchod > konečný spotřebitel

výrobce > velkoobchod (sklady) > maloobchod > konečný spotřebitel

Evidence prodeje

– kupní smlouva, objednávka, odváděcí výkaz, skladní karta výrobku, expediční příkaz, faktura, paragon (účtenka)