Zahraniční obchod a cla

1) Význam a členění ZO

2) Vývoz (příprava vývozu, uzavření kupní smlouvy, plnění kupní smlouvy)

3) Dodací a platební podmínky ZO

4) Rizika ZO

5) Financování ZO

6) Význam cla

7) Pojmy (celní orgány, celní území, svobodné, celní a pohraniční pásmo, celní sazebník)

8) Celní postup při dovozu a vývozu

9) Výpočet cla

 

 

1) Význam a členění ZO

– odvětví NH

– spojuje naši národní ekonomiku s ekonomiko ostatních zemí

– pomocí ZO se vyměňují – hmotné statky – zboží

– služby  – přeprava, pojištění

–  nehmotná práva – autorská práva

1. Všechny země světa jsou zapojeni do „mezinárodní dělby práce (rozdělení činnosti mezi státy)
2. Státy si mezi sebou konkurují
3. Pomocí ZO se rozšiřují možnosti odbytu země
4. Slouží k obohacování vnitřního trhu (dovoz)
5. Napomáhá ke zvyšování zaměstnanosti
6. Obohacuje naše NH o poznatky techniky, kulturní zvyky v jiném státě

 

Výhody ZO

– dochází k vyrovnání nedostatků a přebytků mezi  jednotlivými zeměmi

– ceny výrobků by se měli snižovat (zahraniční konkurence)

– zvyšuje životní úroveň

– obohacuje o technické a kulturní poznatky

Absolutní a komparativní výhoda

 

Absolutní

	ČR	SR
Automobil	6	2
Víno (hl)	2	6

 

ČR – 1 hl. vína = 3 automobily

SR – 1 hl. vína = 1/3 automobilu (3 hl vína = 1 automobil)

 

Komparativní

	ČR	SR
Automobil	6	4
Víno (hl)	4	2

 

ČR – 2 :4  =  1 : 2  (2 hl vína – 4 auta) (12 :24)

SR – 4 : 6  =  2 : 3

24 : 3 = 8   (8 . 2 = 16) Þ komparativní výhoda

 

Nevýhody ZO

– nízká soběstačnost v případě nebezpečí (válka)

– v případě úzké specializace v období odbytové krize nemá potřebné příjmy

 

 

Zásahy státu

– poskytování doložky nejvyšších výhod (úmluvy mezi státy, které jsou výhodné)

– v cenové politice – poskytování subvence (nenávratné položky) výrobcům exportního zboží

– antidamping – prodej zboží za nižší ceny (kvůli zvýšení poptávky)

– regulace dovozu a vývozu

– devalvace a revalvace peněžních prostředků

 

Členění ZO

Export (= vývoz) a) hmotný – suroviny

1. b) nehmotný (licence, patenty)

Import (= dovoz)

Export, import může být a) přímý – partneři jsou v přímém kontaktu

1. b) nepřímý – mezi  partnery vstupuje prostředník (zprostředkovatel)

 

Reexport – zboží se nakupuje od jedné země a prodává se zemi jiné

– a) přímý – zboží nevstupuje na naše území

1. b) nepřímý – zboží vstupuje na naše území

–  důvodem exportu je a) některé státy se sebou nemohou obchodovat (embargo)

1. b) stát určité zboží nevyrábí a potřebuje ho (výhodné ceny)

 

Platební bilance

– přehled devizových příjmů a výdajů určité země za 1 rok

1. a) aktivní – z ciziny jde více peněz než do ciziny Þ přírustek deviz
2. b) pasivní – platby do ciziny jsou větší než platby z ciziny Þ úbytek deviz a země se dostává do

zadlužení – krátkodobé

– dlouhodobé

 

Obchodní bilance

– přehled dovozu a vývozu zboží určité  země za jeden rok

1. a) aktivní E > I
2. b) pasivní E < I

– rozdíl mezi exportem a importem je saldoobchodní bilance (čistý vývoz – může vyjít i záporný)

 

Měnový kurz

– poměr mezi měnovými jednotkami jednotlivých zemí (cena měnové jednotky určité  země vyjádřená

v měnových jednotkách jiné země)

– výši kurzu určuje nabídka a poptávka po národní měně na devizových trzích  (klesá – li kurz (cena)

určité měny a dochází ke znehodnocení – devalvace (změna úředně stanoveného kurzu dvou měn)

– měnová parita (objem statků a služeb, které si lze za

stejný počet různých měnových jednotek koupit

– revalvace (růst úředně stanovené měny)

 

Finanční instituce v mezinárodních platebních stycích

 

Mezinárodní měnový fond (MMF)

– poskytuje úvěry zemím s platebními problémy

– podmínkou jsou vypracované ekonomické programy (vypracovávají experti MMF)

– podporuje mezinárodní obchod, stabilita kurzu a měny

– poskytuje informace (HND, cenové indexy…)

 

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)

– poskytuje dlouhodobé úvěry  na  financování rozvoje státu podle vypracovaných programů

– napomáhá k obnově, investuje kapitál do výroby

– poskytuje půjčky i soukromým investorům

 

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

– společně s MMF a světovou bankou podporuje strukturální změny a investice do zemí Střední a

Východní Evropy

– podporuje drobné soukromé podnikání

 

2) Vývoz

Vývozní obchodní operace má 3 části – 1. Příprava vývozní  operace

2. Uzavření kupní smlouvy
3. Plnění kupní smlouvy

 

1. Příprava vývozní operace
2. a) personální a organizační zajištění vývozu

– zajištění pracovníků, znalost jazyků, vědomosti o ZO, proškolení, vytvoření útvarů…

1. b) zajištění výrobního programu a průzkum zahraničních trhů

– na  základě studia publikace (přímá jednání), informací (Česká obchodní komora, bank, z výstav a

veletrhů, osobní kontakty)

– na závěr průzkumu trhu se vybírá obchodní partner a zvolí si vhodnou obchodní politiku

– při průzkumu trhu se zaměřuje na konkurenci, zvyklosti obyvatel, kupní sílu obyvatel, náboženství

1. c) rozbor finanční situace

– podnik musí zvážit zda má dostatek finančních prostředků na výrobu a nutné změny ve výrobě

– finanční zdroje – vlastní, cizí, dohoda platby předem

1. d) vývozní marketing (volba konkrétní obchodní politiky)

– pokud se vývozce rozhodl, že bude výrobek vyrábět a vyvážet musí se zaměřit na obchodní

politiku (obchodní marketing – cena, zboží, propagace…)

– zboží – vždy kvalitní, určeno ke směně, musí se zvlášť upravovat, hygienické předpisy, ochrana

životního prostředí, zvláštní obaly…

– prodej výrobků je podmíněn v kupní smlouvě

– cena – záleží na nabídce a poptávce, platební a dodací podmínky, cena je ovlivněná tím, kdo platí

dopravu, pojištění…takto stanovená cena se nazývá cena obchodní parity (franko cena)

– podmínky INCOTERMS 1990 – dokument ve kterém jsou určeny dodací podmínky vydané

Mezinárodní obchodní komorou se sídlem v Paříži

– propagace – propagaci je nejlepší svěřit zahraniční propagační agentuře, která zná zvyky prodeje

 

2. Uzavření kupní smlouvy

Uzavření kupní smlouvy předchází a) vyhotovení nabídky

1. b) objednávka (kupní smlouva)
2. c) potvrzení objednávky (kupní smlouva)

 

1. a) Vyhotovení nabídky

– je to první písemnost, kterou zákazník obdrží, a proto ukazuje na úroveň prodávajícího a je pro něho

závazná, může být doplněna vzorky, prospekty

– obsahuje druh zboží, kvalitu, množství, dodací podmínky, cenu, platební podmínky, do kdy je

závazná

 

1. b) Objednávka

– návrh smlouvy, pokud je odběratelem potvrzena, stává se závaznou pro obě strany

– obsahuje předmět plnění, cenu

 

1. c) Potvrzení objednávky

– uzavření Kupní smlouvy se vývozce zavazuje dodat zboží a dovozce je povinen zboží převzít a

zaplatit

 

Podoby smluv:

1. a) Kontrakt (smlouva)
2. b) Závěrkový list (nakupujeme-li zboží na burze)
3. c) Proforma faktura – předem vystavená faktura, kterou potřebuje dovozce, které zboží a kolik se

doveze, aby  dostal dovozní povolení (kvóty)

 

3. Plnění kupní smlouvy

– odběratel je povinen odebrat jsou-li splněny následující podmínky

– zabalení a zajištění zboží (adjustace)

– uzavřené dopravní pojištění a doklady (silniční doprava – cornetkit)

– celní záležitosti, balící a vážný list

– vyhotovení faktury, předání dokladů k placení

– doklad o původu zboží a hygienické nezávadnosti

3) Dodací a platební podmínky

Dodací podmínky

– jsou součástí kupní smlouvy, stanový přesně místo, kde přechází náklady a rizika spojené s dopra-

vou zboží a prodávajícího na kupujícího – INCOTERMS 1990 – mezinárodně používaný přehled, byl

vydán mezinárodní obchodní komorou v Paříži (např. EXW – ze závodu, CPP – dopravné placeno do)

 

Platební podmínky

 

– Hladká platba

– mezi klienty musí být důvěra

– používá se při neobchodních platbách (alimenty, dědictví…)

– probíhá přes bankovní účty (příkaz k úhradě)

– levnější, ale riskantnější

 

– Clearing

– měna nepřechází přes hranice

– každý stát vede účet druhé země

– domácí vývozce dostane z tohoto účtu zaplaceno

– clearingová špička – clearingové účty se nerovnají – srovnají se devizami

 

– Dokumentární akreditiv / inkaso

– obě strany se neznají

– používají se v tuzemsku i v zahraničí

– prostřednictvím bank (nákladnější)

– menší riziko ztráty peněz

– jedná se o velkou částku peněz a nikdo nechce přistoupit na platbu pře dodáním zboží nebo po

dodání zboží (proto dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso)

 

Firma ALFA (vývozce) -do zahraničí my

Firma BETA (dovozce) – někdo v zahraničí

Nejdříve uzavřou dovozní (vývozní) smlouvu

 

Dokumentární inkaso

– ALFA vyváží do zahraničí zboží

– ALFA uzavře s bankou smlouvu o provedení DI

– ALFA předá bance dokumenty (současně je dá i přepravci)

– naše banka doklady zkontroluje a pošle zahraniční bance

– zahraniční banka vyzve dovozce, aby dal příkaz k zaplacení

– dovozce dá příkaz k zaplacení

– zahraniční banka vydá dokumenty

– BETA dostane zboží

Riziko: příkaz k zaplacení (úhradě) by BETA nemusela dát a zboží by tak šlo nazpět na naše náklady

 

Dokumentární akreditiv

– bezpečnější, ale časově i finančně náročnější

– dvě firmy se musí dohodnout na použití DA

– BETA dá příkaz své bance (zahraniční) k otevření tzv. akreditivního účtu ve prospěch firmy ALFA,

zároveň bance sdělí, že platba bude uskutečněna až při předložení určitých dokumentů

– banka otevře akreditní účet a tuto skutečnost oznámí naší bance (že platba bude provedena až po

převzetí určitých dokumentů, sdělí naší bance, které dokumenty nutno předložit)

– ALFA předá zboží přepravci

– ALFA předá dokumenty své bance

– naše banka doklady zkontroluje a pošle je zahraniční bance

– zahraniční banka převede peníze (provede platbu)

– BETĚ jsou předány dokumenty, aby mohla převzít zaplacené zboží

Nemůže se stát, že zboží nebude zaplaceno, protože byl otevřen akreditivní účet

 

Odvolatelný akreditiv – v akreditivu lze provést změny

Neodvolatelný akreditiv – všechny zúčastněné strany musí souhlasit se změnami

 

 

Potvrzený akreditiv – za splácení ručí obě zúčastněné banky

Nepotvrzený akreditiv – za splácení ručí pouze banka importéra

 

Krytý akreditiv – peníze v momentě uskutečnění vývozu jsou už v bance vývozce

Nekrytý akreditiv – peníze jsou ještě v zahraničí (odběratel)

 

faktoring (prodej krátkodobých pohledávek faktoringové společnosti ještě před zplacením – přebírá

rizika)

forfajting – odkup dlouhodobých pohledávek

 

 

4) Rizika ZO

 

1) Hospodářská – a) dodavatel neodhadne dobře situaci na trhu (nevhodný sortiment, špatná kvalita)

Þ zboží se neprodá, nebo ho prodáme se ztrátou

1. b) nepřevzetí a neplacení (odběratel odmítne převzít a zaplatit zboží)
2. c) dopravní – při přepravě může dojít k poškození

2) Politická a) změna režimu v určitém státě = související bankrot odběratelů

1. b) embargo – zákaz obchodu s určitým státem

 

Odstranění rizik

1. dobře zabezpečit přípravnou fázi vývozu
2. zvolit jistější platební podmínky
3. průběžně ověřovat bonitu kupujícího (bonita – jestli je schopen platit)
4. pojistit rizika u pojišťovny

 

5) Financování ZO

– zajištění dostatečného množství finančních prostředků na vývozní operaci

1) pokud nemáme dostatek vlastních zdrojů – vzít si obchodní úvěr

2) bankovní úvěr

3) leasing (krátkodobý, dlouhodobý)

 

Poznámky

Při výběru svého zahraničního obchodního partnera využívají některých služeb např. banky, nebo

Česká obchodní komora

– provádí poradenskou službu (v oblastech daňových, právních, finančních, devizových

– provádí činnost tiskovou a ediční (příručky, publikace)

– poskytuje informační servis cizím firmám o našich

– celní oddělení

– certifikační agenda – má přehled, které firmy mají jaké certifikáty

– součástí je Rozhodčí soud. který řeší spory vyplývající z ZO

 

Překážky ZO

1. a) cla (cenové přirážky)
2. b) kvóty (omezené množství)

 

Opatření při dovozu

1. a) od Svazu průmyslu a dopravy

– certifikace

– kontrola průvodu zboží

– oddlužení exportérů

– zavedení obchodní přirážky

– zrychlení nelikviditních odpisů pohledávek

 

1. b) Ministerstvo

– zlepšit právní základ pro obchod podle mezinárodního obchodu

– zlepšit služby EGOPU (pojišťovací společnost) a České exportní (výhodnější úvěry než banka)

– vytvořit zóny volného obchodu

 

6) Význam cla

– poplatek, který se vybírá při přechodu zboží přes hranice státu, každé clo vede ke zdražení zboží

– význam – fiskální – příjem do SR

– obchodněpolitický – ochrana domácích výrobců před dodávkami levného zboží ze zahraničí

– cenotvorný – clo je důležitá položka,zvyšuje cenu při jeho prodeji a ovlivňuje konkurence

schopnost

 

Druhy cla

1. podle směru pohybu
2. a) dovozní
3. b) vývozní clo (obvykle se nepoužívá)

 

2. podle způsobu výpočtu
3. a) hodnotové (valorické) je stanoveno v %
4. b) specifické – stanovená pevná sazba na jednotku

 

3. podle obchodně politického hlediska
4. a) autonomní – nezávisle si ho stanovuje každý stát sám
5. b) smluvní – stanoveno smlouvou s jedním státem (bilaterální)

s více státy (multilaterální) – mnohostranná smlouva

– je výhodnější – preferenční –  nízké clo (zvýhodňuje zboží nebo země)

– odvetné – vysoké clo

 

7) Pojmy

Celní orgány

1. Ministerstvo financí
2. Generální ředitelství cen
3. Celní ředitelství
4. celní úřady – pohraniční

– vnitrostátní

 

Celní unie

– integrační seskupení státu, které tvoří jednotné celní území, kde jsou odstraněna cla, je zaveden

společný celní sazebník vůči nečlenským zemím

 

Světová obchodní organizace WTO (CATT)

– mnohostranná dohoda, cílem je snížit cla a odstranit překážky v ZO

– sídlo v Ženevě a schází se jednou do roka

– základem dohody je doložka nejvyšších výhod (celní výhody dojednané mezi dvěma státy se

automaticky vztahují na ostatní účastníky WTO)

 

Celní území

– celý stát, vodstvo i vzduch

– a) celní pohraniční pásmo – 25 km kolem hranic a letišť

1. b) celní vnitrostátní pásmo – zbytek

 

Svobodné celní pásmo

– vyhlašuje vláda ČR, na tomto území zboží nepodléhá celní kontrole ani clu, slouží k uskladnění

výrobků, k aktivnímu přepracování zboží

 

Celní sazebník

obsahuje – všeobecné celní sazby (vyšší než smluvní)

– smluvní sazby

– část pravidla harmonizovaného systému – vychází z mezinárodních dohod (zboží stejně

značeno – stejné clo)

– přehled tříd a kapitol (třídění zboží)

– dovoz (1 – 97 kapitola cla) , vývoz beze cla

– seznam států s kterými máme uzavřenou Doložku nejvyšších výhod a smluvní cla

Celní dluh

– částka, kterou je potřeba zajistit, tzv. celní jistotu – podmínka potřebná k zajištění celního dluhu,

splatná do 10 dnů (vyjímky až 31 dní)

– vzniká okamžikem podání celní deklarace

 

Celní dohled

– veškerá opatření, které směřují k dodržování celního zákona

 

Celní kontrola

– kontrola dokladů, automobilů

 

Celní schválené ručení

1. Propuštění cla do celního režimu
2. a) volný oběh – propustí se k normálnímu prodeji (vybere se clo a daně)
3. b) tranzit – průvoz přes ČR, zapečetí se celní závěrou a celníci vypracují tranzitní průvodku (čas a

cesta, kudy má jet)

1. c) uskladnění v celním skladu – po vyskladnění clo a daně (výhodou je, že clo a daně neplatíme při

přechodu)

1. d) aktivní zušlechťovací styk – zboží se upravuje, přepracuje, opravuje pak se zpět vyváží, 2 systémy
2. a) podmínečný – všechno se doveze zpět do ciziny (nevybírá se clo a

daně), pečlivá kontrola zda-li je to všechno

1. b) navrácení – na hranicích se vybere clo a daně, není jisté, že se vše

vyveze, po vyvezení se vrátí clo a daně

1. e) přepracování pod c. dohledem – zboží se doveze do svob. cel. pásma nebo skladu (přepracuje se)

– dovozce žádá tehdy, když ví, že existují 2 různé sazby pro materiál

a výrobek (výhody:clo se vypočítává z cel. hodnoty před opracová-

ním, zaplatíme clo a daně až po opracování)

1. f) režim dočasného použití – úplné osvobození od cla (leasing, zapůjčení)

– částečné – zboží, které se bude používat, clo se neplatí v době dovozu,

snižuje se o 2 % za měsíc

1. g) pasivní zušlechťovací styk – my vyvezeme zboží, v zahraničí se přepracuje, opracuje, upravuje

(osvobozeno od cla), kompletuje (podléhá clu), clo se snižuje o

vyvezený materiál

1. h) režim vývozu – nezatěžuje se clem ani daní – jediné co podléhá clu (uměl. sbírky, starožitnosti,

drogy), máme nárok na vrácení cla a daní (do 3 let)

 

2. Umístnění zboží do svobodného celního skladu (celního pásma)

Svobodní celní sklad – část území naší republiky ve kterém platí stejné předpisy jako v celním prostoru

– nevybírá se clo – přísné kontroly

 

3. Zpětný vývoz

– písemně požádat

– při dovozu zaplatíme clo a daně, při vývozu žádáme o vrácení cla a daní

 

4. Zničení pod přísným celním dohledem, nebo přenechání zboží státu

– zničení  – nesmí dojít ke znečištění životního prostředí

– drogy, závadné potraviny

– přenechání – stát nesmí mít žádné náklady (kromě rozprodeje)

 

8) Celní postup při dovozu a vývozu

Celní postup při vývozu

1. navrch na celní řízení (JCD)
2. předložení dalších dokladů a) dopravní doklady – cornet kit – automobilová doprava

– mezinárodní nákladní list – způsob dopravy

1. b) osvědčení o původu zboží – EUR 1 – dokument osvědčující původ z.

– EUR 2 – čestné prohlášení vývozce o pův.

1. c) povolení vývozu
2. d) ostatní doklady – vážný list (hmotnost zásilky), balící list
3. zboží předložit k prohlídce, kontrola na celnici, ověří zboží celní uzávěrou, potvrdí JCD
4. zboží při vývozu nepodléhá clu ani DPH

Celní postup při dovozu

– za dovážené zboží platíme celní dluh celníkům

– dovozci mají právo na vrácení DPH

 

DPH při dovozu

– nárok státu vzniká v rámci celního řízení automaticky

– výpočet DPH: základ = celní hodnota + clo (popř. SD)

 

Zboží v cestovním styku

– zboží, které je určeno k osobní spotřebě FO se při dovozu vyměřuje jednotná celní sazba ve výši 5%

z celní hodnoty, pokud je celní hodnota do 8 000,–, může deklarant požádat o sazbu z celního sa-

zebníku (pokud je výhodnější), zboží do 3 000,– se neproclívá

 

Celní přestupky

1. porušení předpisů o oběhu zboží s cizinou (nesprávné doklady, nepřihlášení zboží na celnici, ne-

správné údaje…)

2. zkrácení cla
3. ztěžování celní kontroly (padělání dokladů, porušení celní závěry…)

 

9) Výpočet cla

Výpočet celní hodnoty

cena zboží v cizí měně (fakturovaná cena)

– DPH                              .

= cena po odečtení daně . přepočet na Kč podle kurzovního lístku = celní hodnota

 

Celní hodnota . příslušná sazba = clo

 

Způsoby placení cla

1. v hotovosti na celním úřadě
2. bezhotovostně (převod částky z účtu deklaranta na účet celního úřadu)
3. přeplatkem na jiném clu

 

Známe 2 druhy celních prohlášení

1. a) ústní – do hodnoty 30 000,– neexistuej doklad – nevrátili by nám clo ani daně
2. b) písemná – Jednotná celní deklarace

 

Jednotná celní deklarace

– navrch na propuštění zboží do určitého celního systému

– potvrzení, jde o rozhodnutí o propuštění

– podklad pro výpočet cla

– daňový doklad (deklarant prokazuje, že zboží bylo vyvezeno)

– statistický doklad

– má 4 díly (1 deklarant, 2 celnice, 1 přepravce)