Terciální sféra (služby)

Směna, kterou provádějí právnické a fyzické osoby, přes hranice daného státu s právnickou a fyzickou osobou z jiných států

Subjektem ZO může být i stát, při realizaci státních zakázek se zahraničními partnery

Důvod existence zahraničního obchodu:

Zpestření, sortimentu, zabezpečení konkurence, žádný stát nemá přírodní ani ekonomické podmínky, pro výrobu veškerého zboží ( ABSOLUTNÍ + KOMPARATIVNÍ VÝHODA  viz. 4. ročník)

 

Význam ZO:

1. Ekonomický

Snižuje se nezaměstnanost, export (vývoz) podporuje hospodářský růst, zaměstnanost, a příliv devizových prostředků (zlepšení obchodní a platební bilance státu) import (dovoz) při vhodně zvoleném dovozu, může dojít k úspoře zvoleném dovozu může dojí k úspoře surovin a pracovních sil daného státu

 

2. Politický

Vzájemný obchod posiluje mírový stav (přátelské stavy), zvětšuje vzájemnou závislost což se považuje za mírový faktor

 

3. Kulturní

Poznání způsobu života v jiných zemích Þ s jazykem, kulturou, náboženstvím

 

Předmět ZO:

1. Zboží spotřební statky a kapitálové statky
2. Služby – doprava, cestovní ruch, bankovnictví, pojišťovnictví
3. Právo (něco vlastnit) – patenty, licence, leasing

 

Čím je stát menší, tím je postavení v ZO v jeho ekonomice významnější, a stát je na ZO závislejší.

 

Hodnocení pomocí 2 ukazatelů:

• podíl ZO na GDP (HDP) = obrat ZO = V + D

GDP           HDP

 

• hodnota ZO na 1 obyvatele

= obrat ZO

počet obyvatel

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Formy ZO:

1. vývoz (export)
2. dovoz (import)
3. reexport (vývoz dovozu)

 

Ad 2. dovoz

z hlediska předmětu prodeje máme export

• hmotný nebo-li komoditní
• nehmotný nebo-li vývoz služeb a práv (licence)

Dále se člení:

Z hlediska, kdo ho zabezpečuje:

Přímý – tuzemský výrobce a zahraniční odběratel jsou v přímém spojení. Výrobu musí mít dobré znalosti zahraničního trhu – zpravidla má vlastnosti exportní oddělení, sám sleduje vývoj na zahraničním trhu

Použití: tam, kde není třeba provádět velký průzkum trhu ( u vývozu surovin)

tam, kde získání odběratele je delší dobu zajištěn odbyt (dodávky investičních celků)

 

Nepřímý – mezi výrobcem a odběratelem je prostředník, který zboží od výrobce koupí na domácím trhu a prodá ho do zahraničí

 

Ad 1. vývoz

Všechny činnosti spojené s nákupem zboží a služeb e zahraničí. Rozlišujeme dovoz přímý, nepřímý, hmotný, nehmotný

 

Ad 3. reexport

Činnosti, při kterých si zboží nakoupí formou dovozu v jedné zemi a prodává se do země třetí.

 

Z hlediska pohybu zboží rozlišujeme:

Přímý reexport

 

 

 

 

 

 

 

 

Nepřímý reexport

 

Země dovozce Importér

Reexporter

Země vývozce Exportér

 

 

 

 

 

 

 

Úprava, třídění kompletace

 

 

 

 

 

Důvody reexportu:

1. obchodně politické překážky
2. kompletace zboží
3. ekonomické důvody

 

ad a) obchodně politické překážky

mezi státem ve kterém se zboží nakoupí a státem, kam se zboží prodává mohou být vysoká cla, množstevní omezení nebo embargo

 

ad b) kompletace zboží

reexportér kompletuje sortiment Þ nakupuje v několika zemích a jednotlivé komponenty spojuje ve své zemí Þ tím rozšiřuje svoji nabídku

 

ad c) ekonomické důvody

velký nákup umožní reexportérovi nákup za nižší cenu a následný prodej za cenu vyšší

 

 

Vývoz – export

Při vývozu se uskutečníˇují následující operace:

A příprava vývozní operace

A1 vlastní připravenost k vývozu

A2 navázání obchodního vztahu (volba partnera)

A3 vývozní marketing

 

B uzavření kupní smlouvy

B1 nabídka

B2 dohodnutí podmínek obchodu (platebních a dodacích)

B3 vlastní uzavření kupní smlouvy

 

C  plnění kupní smlouvy

C1 dodání zboží

C2 zaplacení zboží

 

A příprava vývozní operace

 

A1 vlastní připravenost k vývozu

Jestliže chce podnik vyvážet, musí nejdříve vyhodnotit své možnosti a schopnosti v následující oblastech

 

• personální zabezpečení
  • podnik musí zhodnotit, zda má dostatek kvalifikovaných pracovníků na další rozšíření výroby, a dále těch, kteří ovládají jazyk a právní normy dané země, znají tradice a zvyklosti dané země
  • v řadě podniků se zřizují (specializované) exportní oddělení

 

 

 

 

 

• výrobní program
  • hodnotí vlastní výrobek zda je konkurence schopný a jestli ho bude nutno upravovat podle přání zákazníka
  • dále podnik hodnotí, zda bude schopen vyrábět větší množství (hodnotí svou výrobní kapacitu)

 

• podnik hodnotí svou finanční situaci
  • jestli výrobce má dostatek finančních prostředků, aby mohl vývoz uskutečnit

 

A2 navázání obchodního vztahu (volba partnera)

• Podnikatel si musí vybrat zemi, kam by chtěl vyvážet, výběr provádí na základě různých informací. Např. o možných odběratelích, o konkurenci, o dovozních předpisech, o obyvatelstvu (počet, kupní síla)
• Informace může získat průzkumem trhu přímo v dané zemi – primární od určitých institucí (tisk, výstavy, veletrhy, od bank, od hospodářské komory)

 

A3 vývozní marketing

• Výrobce se rozhodl jaké výrobky a kam ho bude prodávat
• Musí se přistoupit k další konkretizaci svých a stanovit si svou obchodní politiku ta se týká:

1. zboží
2. cen
3. propagace

 

musí se zaměřit na kvalitu zboží, často se musí u vývozu zboží upravit

Důvody:  zeměpisná poloha, náboženské zákazy, zákonná opatření, zvláštnosti trhů (rozvojové země, těžko chtějí nejmodernější techniku), etikety – zvláštní označení,           obaly – bolení zboží (doprava, podnebí)

 

Způsoby prodeje zboží na zahraničních trzích:

1. vlastní prodej
2. nepřímý vývoz
3. založení vlastní výrobní firmy (100% vlastnictví)
4. český podnikatel bude vlastnit část zahraničního podniku

 

ad b) cena

• obecné hodnoty
• cena se stanovuje na základě nabídky a poptávky
• ovlivňuje konkurenci
• dodací a platební podmínky
• přímé obchodní náklady

 

ad c) propagace – stimulace

• nejvýhodnější je svěřit ji do rukou zahraniční propagační agentuře, protože ta nejlépe zná podmínky na trhu

 

 

 

 

 

B uzavření kupní smlouvy

 

B1 nabídka

Prvním korkem při uzavírání kupní smlouvy je zaslání nabídky potenciálnímu zákazníkovi

Než se nabídka odešle, je nutné získat o zákazníkovi určité informace ( o jeho platební morálce, možnosti získat úvěr, výše jeho základního kapitálu)

Při sestavování nabídky je nutno dbát na obsahovou stránku, ale také na formální stránku

Nabídka je první písemností, kterou zákazník obdrží a proto by ho měla zaujmout, nabídka zde působí jako přímí propagační prostředek

 

Náležitosti nabídky:

• Oslovení
• Předmět
• Jaké množství jsme schopni dodat
• Dodací lhůta
• Cena
• Platnost nabídky
• Dodací a platební podmínky
• Všeobecné prodejní podmínky

 

Formy nabídky

Závazná

Nezávazná

 

Závazná – obsahuje všechny náležitosti kupní smlouvy, posílá se starým zákazníků, kteří mají vážný zájem o koupi

Nezávazná – neudává se cena, platnost ani všeobecné prodejní podmínky

 

 

B2  Sjednání podmínek obchodu

při uzavírání kupní smlouvy je důležité, aby se partneři dohodly na důležitých náležitostech

kupní smlouva   a) cena

1. b) dodací podmínky
2. c) platební podmínky

 

ad a) Cena

stanovení ceny závisí na mnoha okolnostech

1) situaci na trhu – vztah nabídky a poptávky,  cena konkurence

2) druh zboží a kvalita, značka

3) množství prodaného zboží

4) závisí na platebních podmínkách

– jestliže jsou dohodnuty výhodné platební podmínky, může být stanovena nižší cena

5) náklady na výrobu

 

ad b) Dodací podmínky

• vyjadřují se dodací paritou – určuje místo, kde přicházejí náklady (clo, pojistné, dopravné, skladování)
• rizika (poškození, ztráta, utopení) spojená s dopravou zboží z prodávajícího na kupujícího
• v ZO se partneři mohou dohodnout na různých dodacích podmínkách, v praxi se často používají dodací podmínky INCOTEMS, které vydala Mezinárodní obchodní komora v Paříži; poslední vydání je z roku 1990
• v praxi se mohou užívat i starší podmínky (1936, 1953, 1967, 1980, 1990), ale vždy se musí udat i rok vydání podmínky 2. skupiny

 

1) 9 doložek

2) 4 doložky            13 doložek

 

1. skupiny jsou doložky, kterých náklady a rizika z prodávajícího na kupujícího přecházejí ve stejném místě

 

2. skupiny doložky, kde náklady přicházejí v jednom míst a rizika na místě jiném

 

1. Skupina
2. EXW – EX WORKS = ze závodu
3. FCA – FREE CARRIER = vyplacené dopravci
4. FAS – FREE ALONGSIDE SHIP = vyplacené k boku lodě
5. FOB – FREE OF BOARD = vyplaceně loď
6. DAF – DELIVERD AT FRONTIER = s dodáním na hranici
7. DES – DELIVERD EX SHIP = s dodáním k lodi
8. DEQ – DELIVERD EX QUAY = s dodáním k nábřeží
9. DDU – DELIVERD DUTY UNPAID = s dodáním bez placení cla
10. DDP – DELIVERD DUTY PAID = clo placeno

EXW – náklady a rizika spojená s dodávkou přecházejí z prodávajícího na kupujícího v závodě, a to v okamžiku, kdy je zboží dáno k dispozici kupujícímu ê prodávající není zodpovědný za nakládku zboží na dopravní prostředek, dopravní prostředek zajišťují kupující (cena pro kupujícího je nízká)

– prodávající má povinnost poskytnout kupujícímu pomoc při obstarávání dokladů, které se vystavují v zemí odeslání, clo, poplatky hradí kupující

– nejvýhodnější podmínka pro prodávajícího a v praxi velmi využívána

 

FCA – prodávající je povinen předat dodávané zboží v ujednaném místě dopravci, přitom, místo a druh dopravy volí kupující v momentu převzetí zboží dopravcem přecházejí náklady a rizika na kupujícího, který hradí všechny poplatky

 

FAS – náklady a rizika přecházejí okamžikem dodání zboží k boku lodi, v místě nalodění, které stanovil kupující

 

FOB – v okamžiku přechodu zboží přes zábradlí lodi v ujednaném přístavu nalodění; prodávající hradí veškeré náklady až na palubu lodi včetně všech poplatků a cla

– kupující je povinen na vlastní náklady najmout loď nebo zajistit lodní prostor, oznámit jméno lodi, místo nalodění a den (pokud by loď nebyla přistavena včas hradí to kupující).

 

DAF – náklady a rizika přecházejí přechodem hranic ê prodávající nese náklady až na hranici a zajišťuje doklady spojené s vývozem, kupující vyřizuje dovozní doklady a hradí celní a jiné poplatky spojené s dovozem zboží

 

 

2. skupina

CFR – COST AND FREIGHT

CIF – COST INSURENCE AND FREIGHT

CPT – CARRIAGE PAID TO

CIP – CARRIAGE AND INSURANCE PAID TO

 

CFR – prodávající obstarává na vlastní náklady přepravu zboží až do ujednaného přístavu určení, zároveň prodávající vybírá loď, rizika spojená se zbožím nese pouze do okamžiku přechodu zboží přes zábradlí lodi v přístavu nalodění

 

ad c) Platební podmínky

jedna z nejdůležitějších náležitostí kupní smlouvy a předtím jsou již v nabídce

prodávají se snaží prosadit takovou platební podmínku, která mu zaručuje, že kupující zboží převezme a zaplatí

kupující chce mít jestotu, že prodávající splní své závazky z kupní  smlouvy

 

Faktory, které ovlivňují stanovení platební podmínky

1. Předmět prodeje (druh zboží nebo poskytnutých služeb)

• u některého zboží se v mezinárodní praxi osvědčili určité podmínky tak, že se staly zvykem (placení investičních celků, strojů a strojních zařízení stavba + zařízení )
• jak se tam platí: 1/3 se platí předem při podepsání smlouvy „částečná akontace“
• 2/3 se hradí při dodání – provedena kolaudace
• 3/3 se poskytuje na obchodní úvěr (splátky)

 

2. Situace na trhu

• při nedostatku zboží vzniká na trhu nedostatečná nabídka
• platební podmínku určuje prodávající
• přebytečná nabídka – je platební podmínka prostředkem konkurenčního boje – prodávající vyhoví kupujícímu

 

3. Vzájemné obchodní vztahy partnerů

• jestliže se partneři dobře znají, zvolí levnější a jednodušší platební podmínku

 

4. Mezinárodní dohody a pravidla

• jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární inkaso
• jednotné zvyklosti a pravidla dokumentární akreditiv
• všeobecná dohoda o clech a obchodu

 

5. Celková mezinárodní politická, hospodářská a měnová situace

Platební podmínky určují:

1. a) doba placení
2. b) místo placení
3. c) způsob placení
4. d) subjekty placení (kdo Ù komu)
5. e) úroková sazba
6. f) měna
7. g) sankce v případě neplacení

 

 

 

ad a) doba placení – vztahuje se k dodání zboží

• Před dodávkou – akontace nebo-li placení předem. Nejvýhodnější způsob placení pro prodávajícího, kupující nese největší riziko. Akontace může být 100% (moc se nepoužívá, jen u malých částek nebo u finančně nejistých partnerů) nebo částečná (častější)
• Při dodávce – nejrozšířenější forma spočívající v tom, že prodávající je povinen odevzdat zboží a doklady, které se vztahují k dodávce ve stanovené lhůtě a kupující je povinen zaplatit hned při převzetí nebo dle dohody
• Po dodávce – na obchodní úvěr. Prodávající nese riziko platební liknavosti nebo neschopnosti kupujícího. Prodávající úvěruje kupujícího a tím se mu prodlužuje návratnosti jeho vložených prostředků. Dalším rizikem je že může dojít ke změně kurzu, inflaci V některých případech nabízí prodávající kupujícímu SKOUNTO = sleva z prodejní ceny za to, že kupující zaplatí před termínem splatnosti. Stanovuje se % z prodejní ceny. Částka skonta se porovnává k rizikové sazbě v bance.

 

ad b) místo placení

• nejčastěji je v kupní smlouvě místo udáno názvem banky a číslem bankovního spojení. Pokud není banka v kupní smlouvě uvedena, musí kupující na vlastní náklady a nebezpečí uhradit v místě bydliště nebo sídlo firmy prodávajícího

 

ad c) způsob placení

rozlišujeme 3 způsoby:

1. placení v hotovosti
2. hladká platba (bez problémů – pomocí převodního příkazu)
3. dokumentární platby

• dokumentární inkaso
• dokumentární akreditiv

 

ad 1) placení v hotovosti

hotovostně – ve světovém obchodě se prakticky nevyskytuje

použití – při placení provizí

menší částky

v ČR ale naopak vzrůstá

(nesolventnost Ù nedůvěra)

nevýhody – falzifikace bankovek

krádež, ztráta

kurzové výkyvy

 

ad 2) hladké  platby

devizový zákon určuje banky, které mohou provádět převody do zahraničí – banky mají devizovou licenci

 

schéma hladké platby:

Banka vývozce

Banka dovozce

Vývozce

Dovozce

 

1                                   2                                   3

 

 

ad 1) příkaz k úhradě

ad 2) komunikace mezi bankami

ad 3) výpis z účtu

 

Příkaz k úhradě do zahraničí je složitější, má formát A4 a obsahuje náležitosti:

• volba způsobu platby (hladká nebo dokumentární)
• volba druhu účtu (korunový nebo devizový – měna se zvolí)
• částka – i slovy i číslem
• vymezení stran – pomocí obchodní firmy (název), adresa, číslo účtu, IČO
• důvod platby – přeložené dokumenty faktura, skladní doklad, dopravní doklad
• poplatky za platbu
• podpisy, razítko, datumy
• způsob komunikace mezi bankami

 

Způsob komunikace:

• dálnopis
• telegraf
• SWIFT – propojení bank pomocí počítačovou sítí

 

3) Dokumentární platby

Dokumentární inkaso

• vývozce přikazuje své bance, aby vydala dokumenty k zásilce zboží kupujícímu po zaplacení nebo po akceptaci směnky nebo po vzájemné výměně dokladů (při protidodávce) nebo po vystavení bankovní záruky. Dokumenty faktura pojistná smlouva, skladní doklady, dodací list, dopravní doklady, jiné doklady

 

Dokumentární akreditiv

• představuje větší jistotu pro prodejce než příkaz k úhradě, protože dovozce se nedostane ke zboží dříve než zaplatí akceptuje směnku nebo planí jiné inkasní podomníky
• Banky zabývající se inkasem nepřebírají na sebe žádný závazek

Rozlišujeme 2 formy inkasa

DIP – DOCUMENTS AGAINTST PAYMENT

DIA – DOCUMENTS AGAINTST ACCEPTANCE

 

 

 

Schéma dokumentárního inkasa

 

Vývozce = BENEFICIENT

Dovozce

1

 

2

 

 

 

 

7                    6                                                   3            4            9

 

 

 

5

Banka vývozce

Banka dovozce = INKASNÍ

 

 

 

8

 

1) dovozce s vývozcem uzavírají kupní smlouvu platební podmínku zvolí dokumentární inkaso

2) vývozce odesílá zboží a nechává u speditéra nebo ve skladu nebo ho dá k dispozici zahraniční bance

3) vývozce předkládá své bance inkasní příkaz a doklady

banka vše kontroluje

4) banka informuje svého klienta, že zkontrolovala doklady a požádá o provedení inkasa

5) banka vývozce předává doklady inkasní bance a žádá ji o obstarání inkasa

6) inkasní banka kontroluje a uvědomí dovozce, že obdržela doklady a může je předat k nahlédnutí

7) dovozce zkontroluje doklady podle kupní smlouvy, pokud vše souhlasí, dává souhlas k provedení inkasa. Po provedení platby obdrží dovozce, doklady o zaplacení a může si (jít) zboží vyzvednout

8) převod peněžních prostředků mezi bankami

9) výpis účtu

 

 

Dokumenty provázející dokumentární platby

1) příkaz k inkasu

• inkasní příkaz
• dokumentární akreditiv

2) faktura + dodací listopad

3) dopravní doklady

4) pojistné doklady

5) skladovací doklady

6) ostatní doklady

 

 

 

 

 

2) faktura

• doklad, který specifikuje dodané zboží nebo poskytovanou službu
• fa musí odpovídat kupní smlouvě
• náležitosti: označení dokladu, své číslo, datum vystavení fa, vymezení stran, splatnost fa, číslo bankovního účtu dodavatele, předmět smlouvy – přesná specifikace zboží nebo poskytnutí služby, na objednávku, částka, způsob balení, doprava, skonto, množstevní slevu, konečná cena, podpis a razítka

 

3) dopravní doklady

• se liší podle druhu použitého dopravního prostředku
• nákladní listy (nejčastěji) v železniční dopravě, silniční, letecké
• výjimku tvoří doklad při námořní dopravě KONOSAMENT
• vystavuje kapitán lodi, je to jeho potvrzení, že převzal zboží a zároveň%n je to jeho závazek, že vydá zboží v přístavu určení proti vrácení konosamentu ê obchodovatelný cenný papír, které je na něm uvedeno. Na konosamentu se uvádí takzvaná nouzová adresa, na tu se orací dopravce v případě, že se ke zboží v přístavu určení nikdo nepřihlásí

 

V případě použití služeb se vystavuje poštovní průvodku

 

4) Skladovací doklady

1. a) WARRANT – skladní list, který vystavují veřejné sklady. Obchodovatelný cenný papír (obdoba konosamentu).
2. b) potvrzení o převzetí zboží k uskladnění

– neobchodovatelný doklad

 

5) Pojistná smlouva

 

6) Ostatní doklady

• osvědčení o jakosti – vydává ČOI (Česká obchodní inspekce)
• osvědčení o původu zboží – česká obchodní a průmyslová komora
• veterinární osvědčení
• vážní listy – osvědčení o hmotnosti
• JCD

 

Dokumentární akreditiv

• c/c letter of credit
• jedna z nejdůležitějších forem placení v ZO, ale v současné době se rozšiřuje v tuzemském platebním styku
• je to písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta (kupující), že poskytne třetí osobě (prodávající) určité plnění jestliže budou splněny akreditivní podmínky
• u dokumentárního akreditivu vývozce = beneficient (B)

dovozce = příkazce

 

 

1) otevření akreditivu

 

Beneficient

Dovozce (příkazce)

1

 

 

 

5

 

 

Beneficient arizující

Dovozce otevírající

9         2        8                                                       4         6      11

 

 

3

7

10

 

 

1. kupní smlouva – rozhodnutí o platebních podmínkách
2. příkaz – otevření akreditivu na předtištěném formuláři

prověření solventnosti klienta

3. B dovozce otevře akreditiv a pošle avízo

B beneficienta, že jeho klient je solventní

4. informace o solventnosti kupujícího

 

 

2) čerpání e/c

5. pošle zboží
6. vývozce předává doklady své bance, ta je zkontroluje
7. doklady zalány bance dovozce, zkontroluje
8. informuje dovozce o příchodu dokladů
9. příkaz k úhradě
10. převedení peněz
11. výpis z účtu

 

Druhy akreditivů:

Krytý

• používá velmi omezeně – k úhradě patřičné částky dochází současně s otevřením akreditivu
• peníze mohou být blokovány v bance

 

nekrytý

• více používaný
• ke krytí dochází až po předložení dokumentu
• z hlediska jištění

 

odvolatelný

• kdykoliv lze změnit a odvolat
• příkazce může bez předchozího souhlasu benefecienta změnit nebo zrušit akreditivní podmínky

 

neodvolatelný

• aby byl akreditiv neodvolatelný musí být tímto slůvkem označen „Neodvolatelný“ ê není možno změnit akreditivní podmínky vedené v kupní smlouvě

 

akreditiv s odloženým placením

• používá se u investiční dodávky (výrobní linky ..)
• kupující může převzít dodávku, vyzkouší funkci a pak teprve platí
• k placení dochází až po určité době po předložení dokladů

 

Potvrzený neodvolatelný akreditiv

• potvrzuje navíc další banka
• k potvrzení dochází, když je vývozce neznámý

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. otevření – stejné
2. čerpání

Vývozce Beneficient

Dovozce

5

 

 

zboží

 

 

 

10    12       11                                                      6                7

	Banka dovozce		Banka beneficienta

 

 

8   doklady

 

 

placení

 

 

ad f) Měna

sjednává se v kupní smlouvě

1. v národní měně
2. v EURU
3. jakákoliv směnitelná měna (USD)
4. CLEARING (PO ROKU 1993 mezi SR a ČR)
   • spočívá ve vyrovnání vzájemných pohledávek a závaznou formou kompenzace tzn. bez hotového placení
   • používá se při nedostatku volně směnitelných měn

 

 

 

 

 

 

 

Postup při placení

• v clearingovém ústředí (centrální banka) se v každém ze smluvních států zřizují účty na kterých se soustřeďují příkazy k platbám pro domácí vývozce
• dovozci uhrazují došlé faktury na clearingový účet z těchto peněz jsou hrazeny pohledávky vývozcům z druhé země
• přechodná nerovnováha mezi pohledávkami a závazky je řešená – MEZNÍM ÚVĚREM (úvěr, který poskytují banky domácím vývozcům)
• při překročení mezního úvěru vzniká clearingová špička, která musí být zaplacena ve zlatě nebo ve volně směnitelné měně
• clearingová špička má ještě dražší podmínky
• clearing není výhodný pro země, jejichž partneři málo vyvážejí

 

 

 

 

 

 

 

Příklad:

CLEARING = Mezní ÚVĚR

 

ČNB – ČR                                                                      SNB – SR

 

 

VÝVOZ          DOVOZ                                                    VÝVOZ              DOVOZ

 

500                 300                                                          300                     500

800                 200                                                          200                     800

 

1300                 500                                                          500                   1300

 

ê 300 clearingová špička : slováci zaplatit 300

 

 

 

B3   Vlastní uzavření kupní smlouvy

 

Kupní smlouva

• právní závazek, kdy se dvě nebo více tran dohodnou na právech a povinnostech

 

Náležitosti kupní smlouvy uzvavíráme se zahraničním partnerem:

• vymezení stran (česká strana si náležitosti přebírá z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku – identifikační daje
• předmět smlouvy
• množství
• dodací a platební pdmínky
• cena (dána fixn – napevno s odvoláním na ceník, cenová doložka – cena může být změněna hlavní zvýšení – růst inflace)
• určení soudu, v které zemi by soud zasedal a řešil případné spory
• ověřený předlad smlouvy

 

Formy kupních smluv

běžná kupní smlouva

• dle obchodního zákoníku

kontrakt

• (dlouhodobá smlouva) často na několik let dopředu, bývá doplněna technckou dokumentací, týká se to řasto investičních zakázek (stavba pivovari, cukrovaru)

uzávěrková nóta

• použití při obchodování s burzovým zbožím – předtištěný formulář na nějž se vyplňují základní body smlouvy

proforma faktury

• vystavuje vývozce jako potvzení objednávky nebo-li je to jeho závazný příslib, že dodávku uskuteční
• na základě proforma faktrury nedocháí k plcení, ale slouží kupujícímu k tomu, aby si zajistil povolení k dovozu, dovozní licenci nebo bankovní úvěr

c1 + c2

• na základě kupní smlouvy vývozce odesílá zboží a dovozce zoží přejímá a platí

 

Způsob financování vývozu

Způsoby jakými vývozce získává finanční prostředky pro výrobu zboží pro vývoz:

• vlastní prostředky
• bankvní úvěr
• podpora státu – státní dotace (z vývozního fondu), – snížení daníí – daňové úlevy

 

v ČR stát nepodporuje vývozce

• stát se zaručí za úvěry, které poskytují banky nebo sám úvěry poskytuje
• stát zajistí nižší úrokové sazby u bank

 

Faktoring

Forfaiting

 

Faktoring

• umožňuje vývozci rychlou návratnost pohledávky
• vývozce odprodává pohledávku v určité době před její splatností faktoringové společnosti za sjednanou odměnu (nižší odměna než u forfaitingu)
• na faktoringovuou společnost přechází riziko platební neschopnosti nebo nevůle dovozce zaplatit
• využívají ho menší a střední firmy. Vztah faktora (zástupce faktoringové společnosti) a klienta (vývozce) je upraven faktoringovou smlouvou, ve které je stanoven max. limit, do kterého bude faktor odkupovat pohledávky

 

Čerpání

probíhá revolningovým způsobem = přůběžně se odpočítávají prostředky ze sjednného limitu a tím jak dovozci uhrazují faktory se prostředky obnovují

 

Faktor si účtuje za odkoupení pohledávky odměnu, tzn. sráží si určité % z pohledávky = nehradí mu celou částku na faktuře

 

Faktor nežádá zajištění pohledávky něěkterým z bankovních prostředků (nežádá ručiteelský úvěr, akceptaci směnky,  záruční směnky … Protože faktoring je na krátkou dobu)

 

Faktor vykonává i další činnosti spojené s pohledávkami, poskytuje klientovi služby:

• vede evidenci pohledávek
• ověřuje platební schopnos dovozců
• vyhledává ochodní partnery
• provádí obchodní poradenství
• pojišťuje zboží

 

Druhy faktoringu

 

Podle firem:

domácí – faktro odkupuje pohledávky tuzemských firem

mezinároní (exportní) – odkupuje pohledávky zahraničních vývozců

 

Podle rozsahu (kolik odkupuje pohledávek)

úplný (faktor odkupuje všechny pohledávky, nevbírá si, provádí s nimi všechny potřebné operace)

důvěrný (faktor si vybírá a odkupuje pouze kvalitní pohledávky a neposkytuje další služby)

 

Výhody faktoringu:

• dochází k přenášení rizika z nezaplacených pohledávek na faktora
• přechází na faktora riziko pohybu devizových kurzů a úrokových sazeb
• může rychle vyuít finanční prostředky pro další výrobu

 

Forfating

• obdoba faktoringu, spíše pro střednědobé a dlouhodobé pohledávky, které se týkají dlouhodobých kontraktů pro vývoz strojů, strojního zařízení a investičních celků popřípadě i služeb souvisejících s dodávkami
• na rozdíl od faktora žádá forfaitér zajištění pohledávky od banky – nutnost zajištění vyplívá z délky splatnosti pohledávky a z vysoké ceny
• uzavírá se forfatingová smlouva pro jednotlivé obchodní případy (pro výstavbu cementárny)

 

Výhody:

stejně jako u faktoringu, zdůrazňuje se význam možnosti rychle využívat finanční prostředky

 

Nevýhoda:

je dražší – riziko je vyšší

 

vývozce může uvažovat o forfaitingu už při uzvařením kupní smlouvy a zahrnout odměnu pro forfaitira do vývozní ceny