Úloha trhu v ekonomice (subjekty a složky trhu, nabídka a poptávka )
Ekonomika
- je předmětem zkoumání vědecké disciplíny ekonomie
- pojem ekonomika může mít tyto 3 významy
- hospodářství: nadnárodní, národní či podnikové
- hospodaření: ekonomické činnosti, jako je plánování, organizace, výroba, prodej či investování
- hospodárnost: využití dostupných prostředků ekonomickými subjekty tak, aby bylo dosaženo minimálních nákladů a zároveň maximálního možného zisku
- zahrnuje výrobu statků a služeb, jejich rozdělování, směnu a spotřebu
- černá ekonomika = nelegální (prostituce, dealerství)
- šedá (stínová) ekonomika = podnikání, které je legální, ale neodvádí se z ní daně (pálení tvrdého alkoholu doma, zaměstnání pracovníků na černo – musíme platit pojištění za něj – když si ho najdeme někde a nedodržujeme placení pojištění tak je to šedá ekonomika, objednání si pobytu na horách a neodvádění z toho daně – není to přes cestovku, ale přes známého, pronájem bytu (vlastního))
Tržní ekonomika
- Tržní systém je založen na volném působení tržních sil, které za využití trhů koordinují ekonomický život společnosti
- Základní pilíře tržní ekonomiky : trh, soukromé vlastnictví, vynutitelnost práva, konkurence, nabídka a poptávka, cenový mechanismus
- Je buď pozitivní (zkoumá skutečný stav a fakta) nebo normativní (hodnotí stav na základě dodání doporučení)
Plánovaná ekonomika – její nedostatky
- ekonomický systém, v němž rozhodující úloha připadá rozhodnutím centrálního plánovacího orgánu, který ekonomickým subjektům určuje závazné úkoly v tvorbě výstupů i jejich užití, a dokonce i ve spotřebě vstupů
- Plánované hospodářství mělo odstraněním nekoordinovanosti tržní ekonomiky vést k větší efektivitě ekonomických procesů, nebylo však schopno koordinovat všechny ekonomické činnosti; vedlo ke vzniku deformací ekonomiky a ke ztrátě iniciativy ekonomických činitelů.
- Přes úspěchy, jichž plánované hospodářství dosáhlo v prvních fázích zejména v méně rozvinutých zemích, se složitější problémy vyspělejších ekonomik nedařilo řešit.
- Modely plánovaného hospodářství zahrnují formy sovětského typu – vysoce centralizované a direktivní (příkazová ekonomika)
Trh
- = místo, kde se střetává prodávající s kupujícím, vzniká zde nabídka a poptávka, tvoří se zde cena zboží
- Př. supermarket
- Předpoklady fungování trhu:
- Soukromé vlastnictví
- Volná tvorba cen (tzn. neurčovaná státem)
- Konkurence
Druhy trhů:
- podle velikosti trhu
- místní – trh malé geografické oblasti
- národní – trh na úrovni jednoho státního celku
- světový (globální) – trh vznikající propojením všech národních trhů
- podle množství směňovaného zboží (stupeň agregace)
- dílčí – obchoduje se na něm pouze s jedním druhem zboží
- agregátní – veškeré druhy zboží
- podle předmětu směny
- trh výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu)
- trh peněz (akcie, dluhopisy)
- trh výrobků a služeb
Podstata tržní ekonomiky
Soukromé vlastnictví
- Soukromé vlastnictví je soubor majetnických práv
- Je to zejména právo vlastněné věci užívat, právo mít z nich výnosy, směňovat ji za jiné statky, překopávat a vrtat do nich
- Tyto statky mají také tržní hodnotu a lidé mají právo ji pronajmout, právo je prodat či koupit za jakoukoliv cenu, kterou se jim podaří dosáhnout
- Kromě práv ukládá i povinnosti s tím spojené
Konkurence
- = hospodářská soutěž
- Boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou ekonomickými prostředky o míru splnění vlastních cílů
- Předpokladem konkurence jsou stejné podmínky a šance pro všechny
- Její pravidla jsou upravena zákonem
- formy konkurence:
- konkurence napříč trhem – konkurenčním bojem mezi nabízejícími (kteří se snaží za co nejvyšší cenu) a poptávajícími (kteří naopak usilují o dosažení co nejnižší ceny)
- konkurence na straně poptávky – vzniká ze vzájemného soupeření poptávajících o co nejlevnější nákup zboží, význam této konkurence sílí v okamžicích nedostatku zboží, kdy vede až k růstu ceny zboží
- konkurence na straně nabídky – nejsilnější formou, většina producentů se snaží nejen maximalizovat své zisky, ale současně co nejvíce změnit vliv ostatních producentů či je z trhu zcela vytlačit a převzít jejich zákazníky (tím zvýšit svůj zisk)
- Dokonalá konkurence = podmínky a šance jsou opravdu pro všechny stejné
- Nedokonalá konkurence = podmínky a šance nejsou pro všechny opravdu stejné
- Typy nedokonalé konkurence:
- Monopol – jeden výrobce ovládá trh a ceny
- Oligopol – skupina výrobců téhož zboží ovládá trh a ceny
- Monopolní konkurence – mnoho malých výrobců, kteří nemohou ovládnout celý trh, ale ovládají třeba regiony
Svobodná tvorba cen
- nikde není určeno, jakou má daná věc mít cenu
- cenu si můžeme určit podle sebe, ale v případě, že daná věc bude příliš drahá, nikdo ji nebude kupovat
Subjekty trhu
- existuje několik druhů subjektů, mezi nimiž vznikají vztahy
- domácnosti (spotřebitelé) – jejich cílem je co nejvíce uspokojit své potřeby, ve většině ekonomik jsou domácnosti nejpočetnější skupinou subjektů, jsou vlastníky výrobních faktorů, které poskytují výrobcům za účelem získání důchodu
- firmy – zabývají se výrobou statků, ve většině případů se snaží maximalizovat zisk
- jsou to uměle vytvořená sdružení vlastníků k určité výrobě nutných výrobních faktorů
- mají dlouhodobější charakter
- dlouhá doba trvání napomáhá dosahovat vyšší efektivity
- odměnou majitelům výrobních faktorů za jejich využití je zisk podniku
- stát (vláda) – vstupuje do ekonomického systému s cílem jej ovlivňovat ve veřejný prospěch
- vystupuje jako domácnost i jako firma (nakupuje pro svou spotřebu a vyrábí statky prostřednictvím státních podniků)
- zvyšuje efektivitu ekonomického systému (svými opatřeními napomáhá tam, kde samotný ekonomický mechanismus selhává)
- zvyšuje spravedlnost ekonomického systému (přerozděluje důchody z využití faktorů za účelem rovnoměrnějšího rozdělení mezi domácnosti, poskytuje státní pomoc ekonomicky slabším)
- zvyšuje stabilitu ekonomického systému (snaží se udržet stabilně vysokou míru růstu národního produktu při současně nízké inflaci a nezaměstnanosti)
- zahraniční subjekty – soubor domácností, firem a vlád, které vstupují do národní ekonomiky zvenčí
- ve svých vztazích překračují státní hranici
- musí respektovat více právních režimů a musí řešit i problém rozdílných národních měn
- vlády obvykle stanovují pro zahraniční účastníky ekonomického života zvláštní režim vztahů (placení cla, dovozní povolení, podpory zahraničních investic…)
- zahraniční subjekty – soubor domácností, firem a vlád, které vstupují do národní ekonomiky zvenčí
Složky trhu
- trh zboží – základní složka
- trh zboží dělíme: a) podle druhu statků a služeb, b) lokální – místní, národní, světový trh
- trh práce
- střet nabídky a poptávky práce
- trh finanční
- střet nabídky a poptávky peněz, cenných papíru a kapitálů
- trh finanční
- střet nabídky a poptávky práce
Poptávka = množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit (při určité cenně)
- Vztah mezi cenou a množstvím požadovaného zboží ( )
- Základní potraviny se budou kupovat i když bude cena vyšší
- Dělení poptávky: individuální (poptávka jednoho kupujícího po určitém statku nebo službě); dílčí (poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku nebo službě); agregátní (poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách)
- Faktory ovlivňující poptávku:
- cena
- komplement – zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží a kupuje se paralelně s ním; např. ceny aut se nemění, ovšem existuje faktor, který dokáže vyvolat zvýšenou poptávku po autech, např. zlevněný benzín – benzín je tedy komplementem auta (změna ceny benzínu působí stejně, jako by působila změna ceny aut)
- substitut – zboží, které může nahradit zkoumané zboží; změna ceny substitut působí opačným směrem než cena zkoumaného výrobku; např. nezmění-li se cena hovězího masa, může poptávka po něm klesnout, sníží-li se cena vepřového
- výše a změny reálných důchodů – důchody jsou všechny příjmy domácnosti; pokud jsou důchody konstantní, tak při zvýšení ceny zboží přestanou nakupovat lidé z nižších důchodových vrstev
- změny v preferencích
Nabídka = množství zboží, které jsou prodávající ochotni prodat (při určité cenně)
- Vztah mezi cenou a množstvím požadovaného zboží ( )
- dělíme ji na: individuální (nabídka jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem), dílčí (tržní) (nabídka jednoho zboží všemi ekonomickými subjekty), agregátní (celkovou) (nabídka všech druhů zboží od všech subjektů)
- Faktory ovlivňující nabídku:
- cena
- náklady na výrobu
- cena substitutů (výrobek, který může nahradit jiný) – mají-li substituty nižší cenu, tak klesá nabídka původního zboží
- organizace trhu – stát může regulovat množství nabídky
- změna výrobních podmínek – podmínky při poskytování služeb; situace, které nemůžu ovlivnit
Cena zboží
- Peněžní částka, na kterou se musí prodávající s kupujícím dohodnout
- základem ceny je hodnota zboží, to je množství práce, přírodních zdrojů a kapitálů, které jsou ve zboží obsazeny. Cena zboží se na trhu může odchylovat od jeho hodnoty a to na základě nabídky a poptávky po zboží, cena se stanoví státem (v centrálně řízené ekonomice), na základě dohody prodávajícího a kupujícího (v tržním hospodářství), spojením regulace státu a volné tvorby (smíšený systém)
- Funkce ceny:
- Informační
- Motivační
- Alokační – rozdělení výrobních faktorů mezi jednotlivé oblasti užití
Vzájemné působení nabídky, poptávky a ceny
- Jestliže se nabídka = poptávce, nachází se trh v rovnováze.
- Cena, za kterou se v takovém případě na trhu prodává a nakupuje se nazývá rovnovážná cena. Stav rovnováhy však není na trhu setrvalý, protože dochází k neustálému střetávání nabídky s poptávkou, mění se potřeby spotřebitelů, množství výrobců atd., a tak se mimo rovnovážné ceny můžeme setkat i s cenou tržní.
- Na rozdíl od rovnovážné ceny, která odpovídá představám prodávajících i zákazníků je tržní cena výhodná pouze pro jednu z těchto dvou stran. Pokud je tržní cena vyšší než rovnovážná vzniká na trhu přebytek zboží a prodejci spolu soupeří o zákazníky. Aby je získali snižují své ceny, až na úroveň ceny rovnovážné, při které zákazníci všechno přebytečné zboží vykoupí.
- Pokud je tržní cena nižší než rovnovážná je na trhu zboží nedostatek a zákazníci jsou ochotni zaplatit více, aby toto nedostatkové zboží získali pro sebe, tímto chováním působí na růst tržní ceny až na úroveň ceny rovnovážné. Za rovnovážnou cenu bude zboží dostatek a poptávka všech zákazníků bude uspokojena = Tržní síly vedou k utváření rovnováhy na trhu.