TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Trh

Nabídka a poptávka

Tvorba cen

Konkurence

 

V tržním systému se ekonomické subjekty rozhodují v zásadě samy. Firmy si samy stanovují, co budou vyrábět a jak, spotřebitelé se sami rozhodují, co si za své důchody koupí. Jejich rozhodnutí ovšem není libovolné, zvažují vždy podmínky trhu.

 

 

Trh

• je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a utváří se cena zboží. Jednotliví účastníci trhu vstupují do vzájemných interakcí dobrovolně, bez nátlaku a pociťují vzájemnou výhodnost směny.
• trh není ohraničen určitým místem, na kterém by se setkal kupující a prodávající.

 

Účastníci trhu:

1. domácnosti – nakupují na trhu statky a nabízejí (prodávají) výrobní faktory
2. firmy (podniky) – vyrábějí a nabízejí na trhu statky a zároveň poptávají výrobní faktory.
3. Stát – ovlivňuje trh tím, že odstraňuje jeho negativní vlivy a jeho pozitivní vliv naopak posiluje.

 

Vzájemné nákupy a prodeje se uskutečňují mezi prodávajícími a kupujícími na celém území státu (národní trh) i v rámci celého světa (světový trh).

Zbožím na trhu mohou být spotřební statky a služby, kapitálové statky, předměty přírody (např. půda) i pracovní síla. Zvláštním druhem trhu je finanční trh (peníze a cenné papíry).

 

Můžeme hovořit nejen o trhu všeobecně, ale i zvlášť o trhu zboží, trhu práce a finančním trhu.

 

Členění trhu:

1. a) z teritoriálního hlediska

• domácí
• zahraniční
• národní
• ekonomických seskupení
• světový

 

• místní
• okresní
• celostátní
• světový

 

1. b) z komoditního hlediska

• trh zboží a služeb – trh spotřebních statků
• trh kapitálových statků (zásoby, inv. statky)
• trh práce – souhrn nabídky práce (domácnosti) a poptávky po práci (firmy)
• trh finanční

Členění finančního trhu:

1. a) podle časového hlediska

• peněžní – krátkodobé c. p. (méně než jeden rok)
• kapitálový – dlouhodobé c. p. (nad jeden rok)
• devizový – devizy, valuty, zlato

 

1. b) podle účastníků a používaných nástrojů

• bankovní – banky + obyvatelstvo – hotové peníze, úvěry
• cenných papírů – primární – první prodej, cena pořizovací
• sekundární – další prodej
• devizový – devizy, valuty, zlato

 

 

Především musíme vědět, že se na trhu kupuje a prodává. Přitom se obvykle sjednává cena. Dokonce i tam, kde si prodávající stanoví cenu a nediskutuje o ní se zákazníkem, např. v samoobsluze, přece jen zákazník ovlivňuje cenu tím, že si příliš drahé zboží nekoupí, nebo tím, že porovná ceny ve více obchodech a koupí zboží tam, kde je nejlevnější. Prodávající pak musí podle chování zákazníků zvažovat, zda má cenu snížit nebo zvýšit. Cena tak vzniká vzájemným působením prodávajících a kupujících, ať už o ceně přímo jednají, nebo působí jen nepřímo svým chováním.

 

Cena = informace

• informuje o nákladech na získání daného statku

 

Trhy a na nich vznikající ceny koordinují samostatná rozhodnutí jednotlivých subjektů tak, že ekonomika řeší všechny základní ekonomické problémy.

 

Funkce trhů by se daly schématicky shrnout takto:

1. trhy přinášející informace (prostřednictvím cen)
2. trhy stimulují (podněcují) ekonomické činnosti
3. trhy rozdělují důchody jednotlivým subjektům

 

 

Zboží

Moderní hospodářství je založené na principu utváření nabídky zboží. Vedle tržní produkce statků a služeb existuje i produkce netržní. Do ní shrnujeme jednak samozásobitelskou produkci (naturální výrobu), jednak netržní služby poskytované prostřednictvím společenské spotřeby (školství, státní správa, bezpečnost,…).

 

Vlastnosti zboží

Zboží má na trhu tyto základní vlastnosti:

1. užitečnost (užitek, užitnou hodnotu)
2. cenu

 

Užitečnost zboží – spočívá v jeho schopnosti uspokojovat lidské potřeby. Jako užitečné věci se jednotlivé druhy zboží nedají srovnávat. Proto různé užitné věci se na trhu směňují za jiné užitečné věci, zpravidla prostřednictvím peněz. Mají tedy směnnou hodnotu.

Směnná hodnota – poměr, ve kterém se směřuje jedno zboží za druhé. Vyjádřením směnné hodnoty v penězích představuje cenu zboží. Základem ceny zboží je hodnota zboží, tedy množství práce, přírodních zdrojů a kapitálu, které je ve zboží obsaženo.

Ceny zboží se však od své hodnoty výrazně odchylují na základě nabídky a poptávky, takže konkrétní ceny jsou zcela zásadně ovlivňovány nabídkou a poptávkou. Pro tržní ekonomiku jsou charakteristické ceny smluvní (volné), které vznikají dohodou mezi dodavatelem a odběratelem. I zákazník, který nakupuje v obchodě, přijal svou koupí nabízenou cenu.

 

 

Tržní ekonomika

Většina vyspělých tržních ekonomik svěřuje řízení ekonomických rozhodnutí (jak, co a pro koho) systému trhu a cen. V tržním systému rozhodují spotřebitelé svými peněžními hlady, co se bude vyrábět a ke komu vyrobené statky poplynou.

Teorie nabídky a poptávky, která ukazuje, jak preference spotřebitelů určují poptávku po zboží, zatímco náklady firem jsou základem nabídky zboží a jak pohybu cen uvádí nabídku a poptávku do rovnováhy.

 

Segment trhu

• velmi důležitá ekonomická kategorie, konkrétní skupina lidí s určitými konkrétními zájmy a cíli

 

Co všechno lze sledovat:

• velikost trhu – rozsah potřeb i potencionálních zákazníků
• místní hledisko – např. čistírna oděvů
• hledisko věku, příjmů, zaměstnání lidí v dané oblasti
• kvality trhu – připravenost lidí si skutečně daný výrobek koupit
• dynamika trhu – má svůj výrobek budoucnost?
• atraktivita trhu – dostupnost výrobku pro spotřebitele – ziskovost pro výrobce
• umístění trhu – centrum nebo okrajová část města

 

Hospodářství čili ekonomika – celek, ve kterém probíhají hospodářské procesy – výroba, rozdělování, směna a spotřeba.

 

Hospodářský proces

 

Mezi výrobou a spotřebou se uskutečňují ještě další hospodářské činnosti, které umožňují přechod na výrobky z výroby do spotřeby. Jsou to rozdělování a směna (oběh).

Souhrn výroby, rozdělování, směny a spotřeby ve své návaznosti tvoří hospodářský proces.

 

Všechny složky hospodářského procesu:

Výroba – činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly k užitečné věci

 

Rozdělování – vytváření podílů jednotlivců a kolektivů na celospolečenské výrobě. V tržní ekonomice se rozdělování uskutečňuje především prostřednictvím tržních vztahů na základě nabídky a poptávky.

 

Jedním ze základních nástrojů rozdělování je mzda, která je především výsledkem trhu práce. Trh však není jediným nástrojem rozdělování národního produktu. Ve státech s vyspělou tržní ekonomikou prochází zhruba jedna třetina národního produktu procesem přerozdělování čili redistribuce.

 

Prostředky redistribuce jsou různé typy daní, příspěvky sociálního pojištění (nemocenské a důchodové). Z této redistribuce dochází k úplnému nebo částečnému dotování obrany, bezpečnosti, sociálního zabezpečení, školství, dopravy, spojů a dalších veřejných potřeb.

 

Směna (oběh) – představuje všechny činnosti, které se uskuteční po ukončení výroby až do předání výrobků spotřebiteli (doprava, skladování, evidence, prodej,…). Rovněž rozsah směny je výsledkem spojení nabídky a poptávky na trhu.

 

Spotřeba – využití výrobků k uspokojování lidských potřeb.

 

Hospodářské procesy se uskutečňují v celém národním hospodářství, v domácnosti, podniku, ekonomice státu (národním hospodářství).

 

 

Tržní mechanismus

Je zřejmé, že s růstem ceny roste počet výrobců nabízejících určité zboží a současně klesá počet kupujících. Dochází k vyrovnání nabídky a poptávky při rovnovážné ceně, kterou také možno nazývat tržní cenou.

 

Jestliže požadované množství zboží na trhu (poptávka) se nerovná nabízenému množství (nabídka), vzniká rozdíl (přebytečná nebo nedostatečná nabídka). Tato situace nutí výrobce, aby měnil cenu.

 

Je-li nabídka nedostatečná (nedostatek zboží na trhu), výrobci cenu zvýší. Potom část kupujících je ochotna zaplatit vyšší cenu. Množství kupovaného zboží se sníží. Vyšší cena však vyvolá větší zájem výrobců (prodávajících) o výrobu a prodej tohoto zboží a začnou jeho výrobu rozšiřovat. Tím roste nabídka a cena zboží začne klesat. Při určité ceně se nabídka a poptávka vyrovnají.

 

Je-li nabídka nadbytečná, výrobce (prodávající) cenu sníží. Tím roste počet kupujících, kteří si zboží mohou koupit. Při určité ceně se nabídka a poptávka vyrovnají.

 

Tržní mechanismus do značné míry reguluje množství vyráběného, a tím i spotřebovaného množství zboží v celém hospodářství a většinou s pomocí vhodných státních zásahů vede i k hospodářskému rozdělování hmotných statků a služeb v celé společnosti.

 

 

Výzkum trhu

• zabezpečuje podniku potřebné informace o trhu, jeho cílem je vytvořit předpoklady pro předvídání budoucího vývoje trhu.

 

Výzkum je možné uskutečňovat 2 metodami:

1. průzkumem „od stolu“ – pracuje se s informacemi, které jsou v podniku běžné, ty se utříbí, zpracují a vyhodnotí pomocí statistických metod a odhadují se vývojem budoucím.
2. průzkumem „v terénu“ – zaměřuje se na chování zákazníka, konkurence nebo zboží

 

Výzkum trhu se využívá při sestavování plánu odbytu. Plán odbytu má formu bilance, každý podnikatel musí vědět, jaký objem produkce chce prodat (zdroje odbytu) a komu chce svou produkcí prodat (rozdělení odbytu podle ekonomického určení výrobku). Prodej jednotlivých výrobků se plánuje v jednotkách naturálních, celkový prodej v jednotkách peněžních.

Poptávka a nabídka

 

Poptávka – představuje objem zboží, které je kupující ochoten koupit na trhu za určitou cenu.

 

Poptávku můžeme rozdělit na:

1. Celkovou (agregátní)
2. Individuální
3. Dílčí (tržní)

 

Ochota kupujících závisí na mnoha faktorech. Klíčovým faktorem je cena zboží. Nepřihlížejme k ostatním faktorům a sledujme pouze cenu. Kupující reagují na zvýšení ceny statku tím, že jsou ochotni koupit zpravidla menší množství než dříve. Na snížení ceny reagují obráceně – rádi by koupili větší množství statku. Poptávané množství se tedy mění v opačném směru než cena – tuto závislost nazýváme – zákon klesající poptávky.

 

Proč platí „zákon klesající poptávky“ s růstem ceny?

 

Příčiny lze shrnout do dvou oblastí:

 

1. a) je-li důchod kupujících daný, mohou za něj při nižších cenách koupit větší množství zboží. A naopak. Této příčině klesající poptávky s rostoucí cenou říkáme důchodový efekt. Důchodový efekt je zesilován tím, že kupující mají různé výše důchodů. Při vyšší ceně přestanou výrobek kupovat lidé z nižších důchodových vrstev. A naopak – po snížení cen mohou např. kvalitní osobní počítače kupovat i méně majetní.

 

1. b) při zvýšené ceně lidé mění strukturu své spotřeby, sníží podíl zdraženého výrobku, zvýší podíl jiných. Tomuto jevu říkáme substituční efekt.

 

 

Jaké jiné faktory ovlivňují poptávané množství?

 

1. změny cen jiného zboží, mezi nimi si všimneme zejména substitutů a komplementů.

 

Komplement (komplementární zboží) – je takové zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží, kupuje se paralelně s ním (benzín je komplementem auta,…). Změny cen komplementu působí stejným směrem jako by působila změna ceny zkoumaného výrobku.

 

Substitut – zboží, které může nahradit zkoumané zboží: Změna jeho ceny působí opačným směrem než cena výrobku, který zkoumáme. Poptávka se prostě přesune k jinému (zlevněnému) zboží.

 

2. změny úrovně důchodů (např. zvýšení průměrné mzdy vede k vyšší poptávce po autech i mase).

 

3. změny v preferencích lidí, tj. v potřebách, zájmech, módě. Preference se mění pod vlivem reklamy a informovanosti vůbec. Rozdíly v preferencích plynou i z rozdílných podmínek spotřeby.

 

 

 

Nabídka

 

Nabídka – představuje objem zboží, které je výrobce na trhu ochoten za určitou cenu prodat.

Rozlišujeme nabídku:

1. agregátní (celkovou) – souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh se nazývá agregátní (celková) nabídka. Agregátní nabídka je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat.
2. Individuální – jedná se o nabídku jednoho výrobce
3. dílčí (tržní) – jde o nabídku jednoho výrobku od různých výrobců

 

Individuálním nabídkou se rozumí jednoho výrobce, jedné firmy. Tržní nabídkou se rozumí součet individuálních nabídek na určitém trhu.

Nabízené zboží je závislé především na ceně, je funkcí ceny.

 

Proč nabídka stoupá?

 

1. výrobci mohou s danými zdroji měnit strukturu výroby (při zvýšení ceny sledovaného výrobku zvýší jeho podíl a sníží podíl jiných výrobků)
2. do odvětví stoupí noví výrobci – ti, kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět

 

Jiné faktory působící na nabízené množství

• představme si naopak, že cena bude stabilní, ale že výrobci budou měnit nabízené množství. Povedou je k tomu jiné důvody než cenové.

 

Jaké to jsou důvody nebo faktory?

 

1. Náklady výroby (na jednotku produkce)

Ty se mění pod vlivem:

1. cen vstupů (dražší nebo levnější suroviny, mzdy)
2. technických pokroků, který zlevňuje výrobu

 

Pokles nákladů umožňuje se stejnými zdroji vyrobit větší množství výrobků, zvýšit nabízené množství.

 

2. Ceny alternativních výrobků, které můžeme s danými zdroji vyrábět
3. Změny výrobních podmínek různého druhu. Např. jsou to výkyvy počasí, které zmenšují nebo zvětšují úrodu.

 

 

Působení nabídky a poptávky

Na jedné straně je poptávané a nabízené množství závislé na ceně. Ale na druhé straně zároveň platí, že cena je funkčně závislá na nabídce a poptávce. Závislost je tedy vzájemná.

 

Existuje cena, při které se poptávané a nabízené množství rovnají – tím je určeno tzv. rovnovážné množství a rovnovážná cena. Při jiných cenách vzniká přebytek nebo nedostatek nabízeného množství ve srovnání s poptávaným. Při rovnoběžné ceně nevzniká ani přebytek ani nedostatek zboží, cena „vyčistí“ trh od všech přebytků či nedostatků zboží. Nazývá se též cena vyčisťující trh.

 

Přizpůsobování trhu při nerovnováze

Při rovnováze je trh stabilní (cena i množství). Při nerovnováze začnou působit tržní síly a měnit cenu i množství.

 

Při nedostatku zboží vzniká soutěž kupujících – jsou ochotni koupit i za vyšší cenu. Výrobci na to reagují:

1. zvýšením ceny
2. zvýšením nabízeného množství (protože vyšší cena jim umožňuje vyrábět více, i s vyššími náklady)

 

Kupující reagují na vyšší cenu snížením poptávaného množství. Nedostatek zboží se postupně zmenšuje, až zcela zanikne.

 

Při přebytku nabídky nad poptávkou zboží nejde na odbyt, vzniká soutěž prodávajících. Aby prodali, snižují ceny.

Reakce výrobců na snížené ceny: pokles nabízeného množství

Reakce kupujících: vzroste poptávané množství

 

Přebytek zboží se postupně zmenšuje, až zcela vymizí.

 

Při rovnosti nabízeného a poptávaného množství zboží výrobci nemohou ceny zvýšit a nemají důvod je snížit, jinak řečeno na trhu nepůsobí síly ke změně stavu. Rovnováha trvá, dokud se nezmění některý z „ostatních“ faktorů.

 

Rovnováha – množství, která jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat, se rovná množství, které jsou kupující ochotni při dané ceně koupit.

 

Tržní síly vedou k utváření rovnovážných cen u všech výrobků. Tím jsou určena i vyráběná množství výrobků – struktura výroby, což je jeden ze tří koordinačních úkolů řešených tržní ekonomikou.

 

cena

Přebytek

 

 

 

26                              Bod rovnováhy

 

Nedostatek

 

 

1580                    množství

 

 

 

 

 

 

 

 

Konkurence

– probíhá na různých trzích a v různých podobách, záleží na podmínkách, jaké na daném trhu převládají. Souhrnu podmínek, které charakterizují daný trh, říkáme struktura trhu.

 

 

Pro strukturu trhu jsou podstatné zejména tyto podmínky:

• počet firem operujících na daném trhu
• velikost firem, povaha výrobku
• podmínky vstupu do odvětví (a výstupu z odvětví)

 

Dokonalá konkurence – struktura trhu, kdy na trhu působí mnoho malých firem, z nichž žádná nemá významný podíl na trhu, a proto nemůže výrazně ovlivnit cenu na tomto trhu.

 

Výrobek je přitom stejnorodý a spotřebiteli je lhostejné, od které firmy výrobek pochází, neboť jeho vlastnosti jsou v zásadě u všech firem stejné.

Při dokonalé konkurenci jednotlivá firma nemůže ovlivnit cenu. Cena se totiž utváří působením celkové nabídky a poptávky v odvětví. Jednotlivá firma dodává tak malou část celkové nabídky odvětví, že její změnu trh nijak nepocítí. Firma v dokonalé konkurenci je tzv. příjemcem ceny.

 

V dokonalé konkurenci tak existuje mechanismus, který stlačuje cenu na úroveň nákladů příležitosti. Dokonalá konkurence je struktura trhu, která vede k utváření cen na úrovni blízké nákladům příležitosti. Takové ceny jsou z ekonomického hlediska nejracionálnější, protože vedou k nejúčinnějšímu využití výrobních zdrojů, bez plýtvání. Jsou to ceny, které poskytují spotřebiteli přebytek spotřebitele a výrobci přebytek výrobce.

 

Monopol

Úplný monopol – představuje takovou tržní strukturu, kdy jediná firma dodává na trhu celou produkci odvětví, její produkt je jedinečný (jiné firmy jej nevyrábějí). Vstup do odvětví je velmi nesnadný, firma-monopol je tak chráněna před možnými konkurenty. Vidíme, že úplný monopol je přímým opakem dokonalé konkurence. Monopolní firma může ovlivňovat cenu svých výrobků, protože nemá konkurenta. Přitom bere v úvahu poptávkovou křivku po daném výrobku. Zvýší-li monopolní firma cenu, klesne odbyt jejich výrobků. Proto firma zvažuje současně nabídku (množství produkce, které dodá na trh) a cenu.

 

Monopolistická konkurence – čtvrtá typická tržní struktura. Vyznačuje se větším množstvím malých nebo středních firem.

 

Oligopol

Oligopol – jako tržní struktura je charakterizován malým počtem firem (oligos = malý), z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu, tj. mohou ovlivňovat cenu.

Přitom výrobek může být buď stejnorodý (např. cement) nebo diferencovaný (pivo různých značek).

Oligopolní struktura v sobě obsahuje určité prvky konkurenci i prvky monopolu. V praxi nastává řada možností, jak se oligopolní firmy chovají. Někdy postupují ve shodě. Pak jsou schopny vytvořit situaci velmi blízkou monopolu – všechny firmy nasadí vysoké ceny,

nezvyšují výrobu a nesnaží se jedna druhé konkurovat nižšími cenami. Všechny z této situace těží na úkor spotřebitelů.

Jindy je shoda narušena tím, že některá z firem začne ostatním konkurovat snížením cen.