Trh, tržní hospodářství
Vznik trhu
- v prvních zvykových ekonomických systémech převládaly statky a služby pro vlastní spotřebu, směna byla nahodilá a měla podobu výměny zboží za zboží = barterová směna
- postupem času rostly lidské potřeby, výrazně se změnil i poměr mezi statky určenými pro sebe a pro trh
- v současné době množství vyrobených statků určených ke změně značně převyšuje množství statků vyráběných k osobní spotřebě
- => význam trhu s časem roste
- s vývojem trhu souvisí i vývoj peněz
Podstata a subjekty trhu
Podstata:
- trh = místo, kde se střetává nabídka a poptávka
- zboží = statky a služby určené k prodeji
Subjekty:
- podniky
- domácnosti – provádí výkony malého rozsahu, které jsou určeny pro zajištění života členů domácnosti
- stát
Členění trhu
- podle předmětu koupě a prodeje:
- trh práce – střet nabídky práce a poptávky po práci
- finanční trh – trh se všemi formami peněz
- trh přírodních zdrojů – především půda
- trh zboží – střet nabídky zboží a poptávky po zboží
- dílčí
- nabídka a poptávka 1 druhu zboží
- abstraktní trh, umožňuje zkoumání nabídky a poptávky
- agregátní
- všechny druhy zboží
- reálný trh
- územní hledisko:
- trh místní – nabízejí se speciální výrobky
- trh národní – v rámci státu
- trh světový – souvisí s rozvojem mezinárodní dělby práce
- dílčí
Základní prvku trhu
- Poptávka (Demand)
= množství zboží, které jsou kupující ochotní za určitou cenu koupit
- rozlišuje se:
- individuální poptávka – poptávka 1 kupujícího po určitém zboží
- dílčí poptávka – součet individuálních poptávek (poptávka všech kupujících z určitého státu po určitém zboží)
- agregátní (celková) poptávka – poptávka všech kupujících z určitého sátu po veškerém zboží
- na trhu platí zákon poptávky – s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží
faktory, které ovlivňují poptávku:
- cena = faktor, který způsobuje pohyb po poptávkové křivce (křivka se nemění)
- demografické změny – počet a struktura kupujících
- změny velikosti důchodu (= příjmů) – mzdy a platy zaměstnanců
- změny v preferencích – móda, zvyky, zájmy
- změny cen jiných zboží
- substitutů = jiné zboží, které může nahradit sledované zboží (náhradní výrobek)
- komplementů = jiné zboží, které doplňuje sledované zboží
faktory 2 + 3 + 4 + 5 způsobují posun celé poptávkové křivky
růst poptávky (posun poptávkové křivky doprava)
- zvýšení počtu obyvatel
- zvyšování mezd
- zvýšení preferencí
- zlevnění komplementů
- zdražení substitutů
pokles poptávky (posun poptávkové křivky doleva)
- snížení počtu obyvatel
- snížení mezd
- snížení preferencí
- sdružení komplementů
- zlevnění substitutů
- Nabídka (Supply)
= množství zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat
- rozlišuje se:
- individuální nabídka – nabídka 1 výrobce určitého zboží
- dílčí nabídka – součet individuálních nabídek = nabídka všech výrobců určitého zboží v 1 státě
- agregátní (celková) nabídka – nabídka všech výrobců všech druhů zboží v 1 státě
- na trhu platí zákon nabídky = s rostoucí cenou roste nabídka zboží
faktory, které ovlivňují nabídku:
- cena = faktor, který způsobuje pohyb po nabídkové křivce (křivka se nemění!)
- náklady výroby a obchodu – zvyšování cen vstupů (surovin, energie,…)
- změny vnějších podmínek podnikání – daně, počasí (v zemědělství)
- změny kapitálové výnosnosti – přelévání kapitálu (kapitál směřuje do podnikání, které má vyšší rentabilitu)
faktory 2 + 3 + 4 způsobují posun celé nabídkové křivky
růst nabídky (posun nabídkové křivky doprava)
- levnější vstupy
- nižší daně
- úrodný rok
pokles nabídky (posun nabídkové křivky doleva)
- dražší vstupy
- vyšší daně
- neúrodný rok
- Cena
= směnná hodnota vyjádřena v penězích
- tvoří se na trhu působením nabídky a poptávky
- faktor, který pohybuje křivkou
Pružnost (= elasticita) poptávky:
- udává, do jaké míry zákazníci reagují na změnu ceny
- čím více zákazníci na změnu reagují, tím pružnější je poptávka
- ovlivňuje tržby:
- jestliže je poptávka cenově elastická, potom se tržby zvýší snížením ceny
- jestliže je poptávka cenově neelastická, potom se tržby zvýší zvýšením ceny
- poptávka je pružná jestliže:
- produkt není nezbytným statkem
- je snadné najít náhradu
- produkt je relativně drobný
- Konkurence
- dokonalá konkurence
- trh s dokonalou konkurencí je trh ideální
- předpoklady:
- stejné podmínky přístupu na trh pro všechny, kdo nabízejí své zboží (nikdo nemá výsadní postavení)
- jediným kritériem, které rozhoduje o koupi zboží, je jeho cena
- nedokonalá konkurence
- monopolistická konkurence
- na trhu existují 2 nebo několik málo podniku s dominantním (= výsadním) postavením a hodně malých podniků
- nejčastější situace
- oligopol
- na trhu existují 2 nebo několik málo podniku s dominantním postavením
- monopol
- v odvětví vyrábí jen 1 výrobce, který má výsadní postavení na trhu, neexistuje konkurence, nemůže působit tržní mechanismus
- může svého dominantního postavení zneužívat a určovat podmínky prodeje, zejména cenu
- stát svou hospodářskou politikou reguluje vznik a působení monopolů – zneužití výsadního postavení je trestné (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže)
Monopson = výsadní postavení má jediný kupující (podobný jev jako monopol, ale na opačné straně – na straně poptávky)
Konkurence = pilíř tržního systému
důvody:
- v důsledku konkurence získají spotřebitelé statky a služby, které chtějí
- snižují se ceny statků a služeb
- podniky produkují statky a služby s použitím co nejmenšího množství výrobních faktorů
- konkurence je prospěšná pro spotřebitele
Funkce trhu v hospodářství
- N > P
- vzniká tedy přebytečná nabídka (zboží zůstává neprodáno – ve skladech a prodejnách)
- výrobci sníží cenu, zvýší se počet kupujících
- N < P
- vzniká neuspokojená poptávka (zboží je nedostatek)
- výrobci zvýší cenu, sníží se počet kupujících
- N = P
- při určité ceně (rovnovážná cena) se vyrovnává nabídka a poptávka
- při rovnovážné ceně je poptáváno a nabízeno stejné množství (= rovnovážné množství)
Tržní mechanismus = pohyb N a P, jehož výsledkem je pohyb cen
Důsledky působení tržního mechanismu
- TM reguluje objem výroby a objem spotřeby
- jestliže je cena příliš vysoká, N > P, zboží je přebytek
- jestliže je cena příliš nízká, N < P, zboží je nedostatek
- Jestliže není podnik schopen nabízet zboží, o které je zájem, za přijatelnou cenu, zanikne. Bude je nabízet konkurence!
Charakteristika tržního ekonomického systému
- Co a kolik se bude vyrábět? – Zákon nabídky a zákon poptávky
- Jak a s jakým rozdělením zdrojů se bude vyrábět? – Zákon nabídky a zákon poptávky
- Jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí? – Zákon úspěšnosti na trhu
Úloha státu v tržním ekonomickém systému
- v počátcích ekonomie převládal názor, že trh řeší všechny problémy nejlépe – stát by neměl zasahovat do ekonomiky a má nechat volný průběh jednání jednotlivých subjektů na trhu
- později se zjistilo, že takto funguje jen v podmínkách dokonalé konkurence
- v současné době v podmínkách nedokonalé konkurence jsou nutné státní zásahy do ekonomiky, protože se doformuje působení zákonů nabídky a poptávky => jedná se o smíšený ekonomický systém
Důvody selhání trhu:
- vznik monopolů
- existence veřejných statků a služeb – získáváme je zdarma, poskytuje je stát, prostředky získává z daní
- externality trhu = vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržní vztahu neúčastní
- pozitivní externality – někomu přinášejí užitek, ale ten za to nic neplatí (např. silnice, elektrifikace, …)
- negativní externality – někoho poškozují, ale ten, kdo poškození způsobuje, za to neplatí (např. znečištění životního prostředí)