Výrobní faktory

– nezbytné pro fungování podniku

• půda – pole, lesy, vodní plochy, ner. bohatství
• práce
• kapitál
• přírodní zdroje – vítr, voda, vzduch, slunce
• technologie – výr. postupy

 

TRH PŮDY

• P představují ti, co na půdě chtějí pracovat
• N představují vlastníci půdy
• cenou pronájmu půdy je renta
• trh z půdy je pachtovné
• vlastnosti půdy: 1) bonita (kvalita) – daná polohou

2) nereprodukovatelnost – neopakovatelná

                            3) rozloha

                            4) poloha – vzdálenost od místa zpracování

                            5) kvantitativně omezená – N je dána a nelze je zvyšovat

Poptávková křivka

• čím je cena půdy vyšší, tím je nižší poptávané množství po půdě

 

Nabídková křivka

• čím je cena půdy vyšší, tím se zvyšuje nabízené množství, ale jenom do určitého bodu, do toho bodu nedochází ke změně nabízeného množství, ale pouze ke změně ceny půdy

 

P  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Q

TRH KAPITÁLU

Kapitál = prostředky vložené do podnikání

• finanční – stroj x peníze
• věcný – peněžní a zbožoví (c. p.)
• produktivní – fixní – stálý – budovy, stoje

oběžný – zásoby

• oběhový – peníze, zboží, c. p.

 

Poptávku po penězích tvoří domácnosti a podniky, jejich cílem je možnost disponovat cizími prostředky

 

 

Nabídku tvoří peněžní ústavy, jejich cílem je zisk ve formě úroků

 

– předmětem obchodu je úvěr

– cenu peněz tvoří úrok

– druhy poptávky po penězích: a) transakční (P domácnosti)

1. b) celková
2. c) majetková

P = úroková míra

P

 

 

 

 

C

 

M

T

 

 

Q

– vlivy působící na P: 1) N zboží a výrobních faktorů

2) ceny zboží a výrobních faktorů

 

Nabídka peněz

• poskytnutím úvěru majitel peněz získá úrok, ale musí za něj něco obětovat, tzn. musí se zdržet spotřeby
• nabídková křivka je poměrně strmá, tzn. změna velkosti nabízeného množství peněz jako reakce na změnu úrokové sazby je malá

P

reaguje na změnu úrokové sazby a není citlivá na změnu úrokové sazby

Q

 

 

 

P

nabídka roste, ale množství zboží je stejné

 

Q

 

 

 

– změny působící na N  – cena a N zboží a výr. faktorů

 

Členění trhu

• podle účastníků a obchodu: a) bankovní trh (trh s c. p.) – primární

sekundární

1. b) trh valut, deviz a zlata

 

2) podle časového hlediska: a) peněžní trh (vklady do 1 roku)

1. b) kapitálový trh (dlouhodobé vklady, úvěry a c. p.)
2. c) trh valut (cizí peníze v hot.)
3. d) trh deviz (cizí peníze znějící na cizí měnu)

 

Členění kapitálu

• podle pohybu: a) produktivní – fixní

                                                      oběžný

1. b) oběhový – peněžní (vklady)

                                                zbožní (peníze uložené ve zboží)

portfoliový (c. p., které má k držení)

 

2) podle funkce: a) průmyslový (cílem je prům. zisk)

1. b) obchodní (oběh statků a služeb, cílem obchod. zisk)
2. c) zápůjční (úvěrový, úrokový) – funkcí je půjčovat peníze a realizací je úrok

 

TRH PRÁCE

– zaměstnavatel má zájem zaměstnávat co nejvíce lidí za co nejnižší mzdu (poptávka)

– zaměstnanec má zájem pracovat za co nejvyšší mzdu (nabídka)

– nastane-li rovnováha mezi N a P není nezaměstnanost

– jestliže je P > N, pracovníci snadněji nacházejí uplatnění za lepších podmínek (mzda, dodatková dovolená)

– jestliže je N > P, , pracovníci obtížně hledají své uplatnění, zaměstnavatel odebírá výhody zaměstnanců => nezaměstnanost

– s rostoucí mzdou roste nabídka prac. síly

– substituční efekt – mzda je tak veliká, že někteří zaměstnanci (hlavně ženy) mění práci za volný čas (starají se o domácnost, děti, … )

 

mzda P

N zaměstnanec

• substituční efekt

 

 

důchodový efekt

rovnováha

rovnovážná

mzda

P zaměstnavatel

 

 

množství                                                  Q – množství práce

prac. N

 

 

Práce

– uvědomělá lidská činnost, pomocí níž si člověk opatřuje prostředky k uspokojení svých potřeb

 

kvalifikace = souhrn předpokladů pro výkon práce

služby – vzdělání, praxe, zručnost, umění jednat s lidmi

 

rozdělení:

1. duševní – převládá činnost mozku (lékaři, učitelé)
2. fyzická – svalů (horníci, kopáči)
3. jednoduchá – namáhavá (pásová výroba, recepce)
4. složitá – je třeba mnoho znalostí (lékař, manažer)
5. produktivní – vzniká něco nového – poskytování služby (opravář)
6. neproduktivní – nic nevzniká (učitelé, lékaři)
7. mechanická – rutinní (dělníci)
8. tvůrčí – vznikají nová řešení (programátor)
9. živá – konaná nyní
10. neživá – zvěčnělá (minulá práce)

 

= výrobní faktor

– mzda je cena práce – práce je zbožím na trhu

– vlastnosti práce: kvalita a množství

– cena práce (mzda) závisí na: kvalitě, množství, tržní úspěšnosti

 

MZDY

Mzda je ohodnocení práce výkonu neboli cena práce

– může mít následující podoby:        peněžní

naturální

podílová (% z tržby)

úkolová (kde se výkon dá změřit)

časová (záleží na přesnosti – účetní)

akordní (mzda za určitou sjednanou práci)

hrubá (součet všech položek mzdy, na kterou má pracovník právo)

Druhy nezaměstnanosti:

1. frikční – vzniká z neinformovanosti (o volných pracovních místech) a migrace prac. sil
2. strukturální – může mít 4 podoby:
   1. cyklická – střídání hospodářského cyklu
   2. sezónní . střídání ročních období (zemědělství, turismus, stavebnictví)
   3. profesní – nezaměstnanost v určitém oboru
   4. regionální – nezaměstnanost v určité oblasti
   5. c) dobrovolná X nedobrovolná – víc volných míst než uchazečů X míň volných míst než uchazečů

 

pomoc při nezaměstnanosti: stát vyplácí sociální dávky prostřednictvím ÚP

– nezaměstnanost se vyjadřuje tzv. mírou nezaměstnanosti

 

míra

nezaměstnan.  =       počet nezaměstnaných   .  100

(%)              všichni práce schopní pracující

 

Poptávka

Poptávka – je množství jednotlivých druhů, které jsou kupující ochotni koupit na trhu

Poptávková tabulka – je to vyjádření množství při různých cenách uspořádání do tabulky

Poptávková křivka – je grafické vyjádření téhož

Poptávku rozlišujeme a) agregátní (je to poptávka po veškerém druhu zboží)

1. b) individuální (je poptávka 1 kupujícího)
2. c) dílčí (poptávka po 1 druhu výrobku)

 

zákon klesající poptávky – s klesající cenou roste poptávané množství

komplement – je to zboží, které provází prodej jiného zboží (hodinky bez baterek)

substitut – je to zboží, kterým se dá nahradit zkoumané zboží (maso)

důsledkový efekt – je-li důchod daný, můžeme si při vyšších cenách koupit méně a naopak

substituční efekt – při zdražení mění lidé struktury své potřeby, sníží podíl zdraženého výrobku a zvýšit podíl jiného

Vlivy působící na poptávku

1) výše důchodu (příjmu) domácnosti: a) při zvýšení ceny se sníží množství poptávaného zboží

1. b) při zvýšení nominálního důchodu dojde k posunu na vyšší poptávkovou křivku, pokud ceny zůstanou stejné u zboží nezbytného (potraviny), nemá změna ceny velký vliv na změnu poptávky, naopak u luxusních předmětů je silná citlivost P na změny důchodu domácnosti

ad a)vliv ceny                                                   ad b)vliv důchodu

 

 

 P                                                       P

P2                    E2

 

                                          E1                                                                    E2

                                                                                                   E1

 

                                                     

                                                          Q                                                                    Q

 

2)Změny počtu obyvatelstva

– přírůstek obyvatel vede ke zvýšení poptávky

– úbytek obyvatelstva vede ke snížení poptávky

 

3) zvyky, styl, tradice

– ovlivňují P po určitém zboží (např. P po alkoholických nápojích, vepřovém mase, v muslimských zemích (zákaz požívání) nebo rybách v přímořských oblastech)

4) ceny substitutů a komplementů

1. a) vliv změny cen substitutů – substitut nahrazuje zákl. zboží, např. zákl. zboží = chléb, substitut = houska, kavá X čaj, maso, X sojové maso

– zvýšení ceny zákl. zboží (chléb) vyvolává zvýšení poptávky po substitutu (houska)

 

 

P

 

 

 

Zvýšení poptávky po substitutu

 

 

 

Q

 

1. b) vliv změny cen komplimentu – komplement doplňuje zákl. zboží, tvoří s ním celek lampa X žárovka (komplement), auto X benzín, video X kazeta

– rostoucí cena zakl. Zboží (lampa), klesá P po komplementu

P

 

 

 

 

 

 

 

Snížení P  po komplementu

Q

 

Nabídka

Nabídka – je množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodal na trhu

Rozlišujeme nabídku: 1) individuální

2) agregátní

3) dílčí

 

zákon rostoucí nabídky – s rostoucí cenou roste nabízející množství

nabídková křivka má stoupající tvar, protože: 1) výrobci můžou s danými zdroji měnit strukturu výroby (snížit podíl výrobků a zvýšit podíl zdraženého výrobku)

2) do odvětví vstoupí noví výrobci, kteří nemohli při nižších cenách své výrobky prodat

 

 

Vlivy působící na nabídku

• změny cen – víc stoupající křivka N při zvýšení cen zb. Roste množství nabízeného zb.

2)Změny nákladů na výrobky – jsou způsobeny: a) změnou cen vstupů (suroviny, mzdy) dražší suroviny nebo zvýšení mezd vede k zvýšení nákladů a poklesu nabídky

 

P

 

 

 

 

 

 

Q

Snížení cen vstupů a snížení mezd – umožní vyrobit více -> zvýšit N

P

 

 

 

 

 

 

Q

1. b) změnami v tech. vývoji = tech. potrotem

zlevňuje výrobu -> zvyšuje N

P

 

 

 

 

 

 

 

Q

3) změny cen alternativních výrobků

– které může výrobce vyrábět s danými zdroji, např. zemědělec na pozemku pěstuje ječmen a žito, pokles ceny žita při stejné ceně ječmene vede ke zvýšení N ječmene a opačně

 

4)změna výrobních podmínek

– např. vliv počasí na úrodu v zemědělství může vyvolat neúrodu a tedy pokles nabídky

5) regulace trhu státem

– možnost státu regulovat N (např. pomocí cel)

 

Elasticita poptávky

– vyjadřuje vztah mezi procentní změnou ceny a procentní změnou množství

 

Ed –     %změna Q

%změny T

 

Ed < 1 – nulastická poptávka

Ed = 1 – jednotkově elastická poptávka

Ed > 1 – elastická poptávka (poptávka po autě)

 

2 krajní možnosti:    1) dokonale elastická P (cena se nemění a mn. Se mění libovolně)

2) dokonale nulastická P (cena se mění, ale nevyvolává cenu mn.) = nájemné