Trh a jeho zákony
TRH
-místo střetu nabídky a poptávky, kde dochází ke směně zboží a služeb za peníze (dochází zde k obchodu)
vývoj obchodu/peněz:
-k 1.obchodům docházelo v Babylónii již 5000př.n.l., kde odvažovali kusy stříbra s cedulkami vypovídající o jejich hodnotě, další kolébky Mezopotámie, Antické Řecko, Řím, Čína?
1) barter
-směna zboží za zboží – dříve lidé platili tím, co měli – naturální směna (věc za věc) velmi nepraktické a složité
-v současné době se ještě v rámci mezinárodního obchodu využívá (zejména při obchodování s rozvojovými státy)
-nevýhody: muselo se najít něco, jako prostředníka obchodu – aby se to na něco přepočítávalo
2) zbožové peníze
-jedná se o všemi uznávané druhy výrobků, které každý chtěl směňovat či vlastnit – kožešiny, plátno, olej, mušle…
-problém v netrvanlivosti těchto surovin + zároveň obtížně stanovit jejich přesnou hodnotu
drahé kovy
-trvanlivá forma placení
-ale! špatně dělitelné + špatně se vyjadřovala hodnota
3) mince
-často byl ve znaku panovník–> zaručil se tak za správnou váhu a za ryzost kovu
-první české stříbrné mince (denáry) nechal razit kolem roku 970 Boleslav I.
4) bankovky
– začátek tisknutí bankovek – byl to doklad o tom, že máme v bance zlato –>lidé tyto listiny začali používat k placení (jako šeky), aby nemuseli neustále vybírat zlato z banky (přesto byly kryty zlatem – dlouhou dobu)
-dnes jejich hodnotu garantuje stát a příslušná CNB
5) bezhotovostní platby (platební karty – z účtu na účet)
funkce peněz:
- Objektivní prostředek obchodu – směna za zboží a služby
- ukazují míru hodnoty daného zboží
- akumulace kapitálu (spoření)
likvidita – míra toho, jak rychle dokážeme směnit určitou formu peněz za služby nebo zboží – největší má hotovost
Peněžní zásoba – oběživo + zůstatky na bankovních účtech (depozita)
Peněžní báze – rezervy bank (to co drží a neinvestuje) + zůstatky na účtech
Měna
=peněžní soustava určitého státu, dělí se na určité jednotky (mince, bankovky?)
-jak se měnila konvertibilita měny (směnitelnost) – v ČR
- nekonvertibilní
- do roku 1990 sem spadala i československé koruna (díky orientaci na socialistický blok, RVHP)
- bylo potřeba požádat o devizový příslib (dostaly jsme jen příděl západní měny) nemohlo se přijít do banky s dolary!
=nesměnitelná (měnu totiž nelze jinak směnit)
- částečně konvertibilní
- přechodné období – u nás v letech 1990 – 1995
- stát stanoví podmínky výměny
–> vzhledem k možnosti cestovat nemá stát dostatek devizových prostředků, stanoveny roční limity na jeden pas
- plně konvertibilní (plně směnitelná)
-týká se všech ekonomicky vyspělých států
-od roku 1995 i u nás
-různé banky obchodují s různými měnami, ale ty nejžádanější najdeme všude
-důležité pro obchod v soukromém sektoru, bez udání důvodu směňujeme
-akorát Zákon o daňových únicích – nesmíme mít víc než 100tisíc Kč v ruce
-do roku 1997 -fixní kurz české koruny – KČ vázána na dolar (35%) a německou marku (65%) – nezahrnovalo t inflaci, poptávku..
-od roku 1997 přechází Česká koruna na plovoucí kurz (=floating) – každý den se kurz mění dle aktuální celosvětové situace, je přesnější
Měnový kurz – cena je vyjádřena poměrem k jiné měně (např. 1 dolar = 21Kč)
křížové kurzy – CNB stanoví kurzy k nejobvyklejším měnám
– následně pomocí kurzů světových bank přepočítají přes tyto měny kurzy ostatních měn do české koruny
-CNB každý všední den vydává kurzovní lístek – jednotlivé banky a směnárny si kurzy drobně upravují
valuta – hotovost v cizí měně
devize – účty (bezhotovostní) v cizí měně
apreciace – samovolné posílení domácí měny vůči zahraniční na základě nabídky a poptávky
depreciace – samovolné oslabení domácí měny vůči zahraniční na základě na N a P
devalvace – úřední snížení kurzu – znehodnocování domácí měny vůči zahraniční -uměle na základě extrémního skoku a prohlášení CNB
revalvace – posilování domácí měny vůči zahraniční (uměle)
zavěšení na cizí měnu – cena domácí měny se pohybuje stejně jako měna cizí ( je z ní počítána)
rating – dvě světové agentury hodnotí jednotlivé banky ( od AAA+ do C-)
N a P
Nabídka, Poptávka = 2 nejdůležitější elementy na trhu – vzájemně se doplňují a podporují
a) individuální – N a P jedince
b) dílčí – např. nabídka všech pekařů v Praze, nebo P: kolik zmrzliny se sní v Karlových Varech
c) agregátní – nabídka a poptávka celé ekonomiky ve státě
Poptávka
-samotná spotřeba produktů, jako zákazníci produktů jsme poptávka my (my se poptáváme po nabízeném zboží/službách..)
graf poptávky se posouvá se změnou příjmu spotřebitele – vyšší příjem znamená větší poptávku, nižší znamená menší poptávku
Nabídka
-přináší jednotlivé produkty – zboží a služby na trh (vše co je nám k dispozici je nabídka)
graf nabídky se posouvá s možností producenta nabízet zboží
např. vyšší úroda znamená pro zemědělce větší možnost nabízet sklizené produkty
Marshallovy nůžky
(alfred Marschall, NC – poč.20.století, neoklasická škola, cambridg.větev)
-nemůžeme přesně určit velikost N a P, odborníci ji odhadují
-podmínkou je nezasahování státu a přítomnost konkurence
-s rostoucí cenou klesá poptávka, roste nabídka
–ekonomická rovnováha (=tržní rovnováha) – když se N a P rovnají (v praxi asi nenastane)
poptávka závisí na:
- Ceně
- Kupním fondu (příjmu – jak na tom jsme)
- Na demografických faktorech (věk, jací a odkud jsme)
- Samotné N
- Preferencích (/značka/kvalita/co máme rádi)
- Reklamě
–substituce (nahrazování jednoho zboží jiným s podobnou mezní užitečností )
– např. jsou drahá jablka, tak koupim levnější broskve – podobné vlastnosti, ovoce!
–komplementarita (doplňovaní se jednotlivých druhů zboží – např. auto a benzin)
– čím více bude jezdit aut, tím více se prodá benzínu, bez něj nevyjedu
nabídka závisí na:
- Samotné P
- Ceně (za náklady)
- Konkurenci
- vnějších podmínkách pro podnikání
(krize, hosp.situace, zákony,daně..)
- Změně kapitálové výnosnosti (vyšší náklady?)
- přelévání kapitálu (co zrovna frčí)
Konkurence
-úžasná věc pro spotřebitele – dělá zázraky s kvalitou,designem, množstvím – je na výběr
-konkurence tlačí náklady dolů, ale bohužel i výnosy ost.podnikatelů
a) dokonalá – neexistuje (nebo málo pravděpodobné)- stejné podmínky pro podnikání, nikdo nemá stejné platy, materiály, vstupy, ceny E…
b) nedokonalá – ta, která je přítomna na celém světě – různé mzdy, ceny, … monopol, oligopol, monopolistická konkurence
na straně nabídky:
–celá škála produktů, výběr potravin, počet prodejen v regionu…
-specialitou je také doba otevření – u nás v ČR je extrémní, včetně nedělí
1) cenová – konkurence v ceně – vím, že konkurence prodává za 1000,-, já taky, tzn.že máme podobné produkty, i kvalitně, tak to dám na 950,-
2) necenová – konkurence v kvalitě, reklamě, značce, bonusech, …např. 2+1zdarma, prodlužujeme záruku, servis, rozvoz zdarma, věrnostní programy..
na straně poptávky:
– poptávající = my, zákazníci – každý chce nakoupit to, co potřebuje, bez ohledu na množství zboží na skladě, proto třeba když je v Lidlu akce a já vykoupim všechny zásoby, co mají na skladě – ostatní by pak měli smůlu –> dnes se to ošetřuje „Akce do vyprodání zásob, akce platí do…“
Druhy konkurence:
- monopol
-výsadní postavení na trhu
-vznik není trestný, zneužívání následného postavení už ano –> kontrola antimonopolním úřadem, který ho může pokutovat
-fúze dvou společností s ročním příjmem 1,5 miliardy – potřebují povolení od EU pro fúzi
- monopson
– výhradní postavení na straně poptávky
-absolutní monopson – např. stát, protože jediný kupuje stíhačky – jediný poptávající
– např. státní zakázky
- oligopol
-dva až tři výrazní distributoři -silné tolerantní subjekty, velká konkurence, přetahování zákazníků na akce…
-větší kontrola ze strany antimonopolního úřadu
např. mobilní operátoři, benzinky
- monopolistická konkurence
-malí, střední i velcí podnikatelé – typické pro většinu firem na trhu
-snaha zničit tu menší a slabší konkurenci –> i zde kontrola antimonop.úřadem, zda nevznikají kartely
-odlišnost ve všech sférách
Druhy spolupráce:
- kartel
– velké firmy se dohodnou na stanovení stejné ceny (spíše vyšší) – cílem bývá zlikvidovat malé firmy
– tato spolupráce je trestná – zastírá to přirozený průběh ceny
– kontrola ze strany antimonopolního úřadu
– špatně se dokazuje, protože zde není žádná smlouva, je to vyřčené jen mezi firmami
– vysoké pokuty
- syndikát
-dvě firmy , které nakupují stejné potřeby, materiály – osloví jednoho společného dodavatele,
—> získají tak množstevní slevy a ušetří tak na nákladech
- trust
– společnosti si navzájem vyrábějí a prodávají potřebné zboží – ušetří tak na výdajích
- koncern
– sloučení dvou a více firem
– fúze – sloučení rovnocenných firem
– akvizice – sloučení velkých a malých firem
– společně silnější a výdělečnější
Selhání na trhu:
-sitauce, kdy trh podle obecně uznáv.pravidel neplní dost dobře své funkce
1) vznik monopolu – omezená možnost výběru, garance vyšší ceny
2) existence veřejných statků – národní obrana, policie, silnice, povinné očkování….
3) externality – efekt přelévaní, ovlivňují mě a omezují, ale nic s tím neudělám
– pozitivní – rozšíření metra, obchodní centra, (mám nové možnosti)…
– negativní – lidé žijící v blízkosti metra, center – trpí např. hlukem, emisemi, prašností (negativní vliv, za který nejsem nijak kompenzován)
Hospodářská soutěž:
= souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků, popř. výsledků, a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost
-soutěž mezi firmami podporuje inovaci, omezuje výrobní náklady a zvyšuje výkonnost celého hospodářství
-má velký význam zejména pro spotřebitele, neboť silná konkurence mu umožňuje výběr ze širšího sortimentu zboží za nižší ceny
-je klíčovým motorem pro generování konkurenceschopnosti a ekonomického růstu
-patří do něj i tzv. nekalá soutěž – takové chování, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a „chce“ přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům
Např.
- Klamavá reklama (do reklamy dáme něco, co není pravda)
- Klamavé označení údajů a služeb ( na obalech nepravdy – např. Bio a není to bio)
- Vyvolávání nebezpečí záměny (snažíme se, aby to vypadalo jako konkurence a lidi si to kupovali -Smetanito, Apetito)
- parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
- Podplácení (šedá eko)
- porušování obchodního tajemství (nevynášet strateg.plány, průšvihy..)
- ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí
-rozšířeno o: povolena srovnávací reklama – můžeme i jmenovat konkurenta v reklamě, jen když vědecky ověřené, že jsme lepší (Persil pere líp než Bonux)
-nesmíme prodávat napodobeniny, faky (např. ve Fr, It. funguje zákon, že nás můžou zkontrolovat, zda vlastním skutečného Louis Vittona – mám nosit certifikát originálu v kapsičce, nemůžu se vymlouvat –>pokuta)
-nedovolené omezování hospodářské soutěže:
a)využíváme svého monopolního postavení – dát si pozor na antimonopolní úřad
b)v rámci EU pokud fúzuje společnost s obratem po fúzi více než 1,5mld Kč, musí to EU-komise prověřit a povolit to