Trh je oblast ekonomik, která určuje pravidla, podle nichž dochází k výměně činností mezi jednotlivými účastníky trhu prostřednictvím směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze. Na trhu se střetává poptávka a nabídka.

Fce trhu

Trh plní tři základní funkce:

• Přenáší informace (o cenách)
• Stimuluje (podporuje) ekonomickou činnost
• Rozděluje vyrobenou produkci
• ODPOVÍDÁ NA TŘI ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY:
• Co vyrábět
• Jak vyrábět
• Pro koho vyrábět

Lidé v ekonomickém životě vystupují buď jako fyzické osoby (jednotlivci), nebo jako právnické osoby (skupinové subjekty).

Tržní subjekty

Na trhu se setkávají kupující a prodávající, aby prostřednictvím peněz směnili své výrobky a služby.

Patří mezi ně:

• Domácnosti: subjekty (subjekty, jednotlivci), které přicházejí na trh za účelem uspokojení svých potřeb. Na trhu vstupují jako:

1. Kupující výrobků a služeb – své příjmy vydávají na nákup spotřebních statků
2. Prodávající – na trhu nabízejí:

• Práci
• Půdu
• Volný kapitál (investice)
• Firmy (podniky): organizují podnikání, firmy vstupují na trh za účelem dosažení maximálního zisku. Trhu se zúčastňují jako:

1. Prodávající výrobků a služeb
2. Kupující výrobních faktorů

• Stát: zasahuje svou činností do ekonomiky prostřednictvím orgánů státní správy (parlamentu, vlády, ministerstev, obecních úřadů. Stát například zasahuje při regulaci plnu, elektřiny, nájemného; ale dochází i k deregulaci. Vláda a její orgány většinou stanovují určitá obecní pravidla (forma zákonů, předpisů), obecné podmínky hospodaření (daně, cla). Vládní orgány nakupují od firem statky (pro státní správu, státní školy, nemocnice, armádu, policii), investují do stavby dálnic a železnic (tzv. státní zakázky) a přerozdělují finanční prostředky např. formou programů sociální pomoci. Účast státu v ekonomice se zaměřuje hlavně na: udržování tržního prostředí, udržování rovnoměrného vývoje ekonomiky, ochranu životního prostředí, poskytování obecně prospěšných statků, péče o sociálně slabé skupiny obyvatelstva. Stát svoji hospodářskou a sociální politiku uplatňuje pomocí přímých nástrojů (příkazů, zákazů), ale především pomocí nástrojů nepřímých (daní, cla, výdajů stát, rozpočtu)

Typy trhů

Trh se nemusí uskutečňovat vždy za přítomnosti prodávajícího a kupujícího. Trh není ohraničen určitým místem . Vzájemné nákupy a prodeje se uskutečňují  na celém území státu, ale i za hranicemi státu.

• Podle toho, co je předmětem koupě a prodeje rozeznáváme:

1. Trh zboží a služeb , který se člení na:

• Trh spotřebních statků
• Trh kapitálových statků¨

1. Trh výrobních faktorů tj. trh práce, půd a kapitálu)
2. Trh finanční

-Trh peněžní (krátkodobé finanční zdroje; např. krátkodobé úvěry, směnky, depozitní certifikáty, netermínované vklady)

-Trh kapitálový (středně a dlouhodobé finanční zdroje; např. střednědobé a        dlouhodobé termínované vklad a úvěr, emise akcií a obligací)

-Trh devizový(trh s devizovými prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz)

 

• Podle vztahu nabídky a poptávky rozlišujeme:

1. Trh nasycený – nabídka je větší než poptávka. Dodavatele bojují o zákazníka.
2. Trh nenasycený – nabídka je menší než poptávka. Odběratel musí snížit své požadavky vůči dodavateli.

• Podle míry zapojení ekonomiky do mezinárodní dělby práce rozeznáváme:

1. Trh otevřený – jestliže je velká produkce, zejména zpracovatelského průmyslu, směňuje se zahraničním
2. Trh uzavřený – jestliže podíl směny domácí produkce se zahraničím je nízký

• Podle množství druhů zboží a služeb na trhu známe:

1. Trh agregátní (celkový) – trh veškerého zboží
2. Trh dílčí – trh jednoho zboží, např. Nábytek, automobil, cukroví

• Z hlediska územního se trh člení na:

1. Trh místní
2. Trh národní
3. Trh světový

• Z hlediska konkurence rozlišujeme

1. Trh konkurenční – kdy probíhá soutěž domácích a zahraničních dodavatelů
2. Trh monopolizovaný – jde o výsadní postavení jednoho hraničních dodavatelů
4. adavky vůči dodavateli, emise akcií a obligací)

Dodavatele na trhu

 

Působení trhu jako hlavního nástroje regulování ekonomiky je účinné jde-li o trh nasycený, otevřený a konkurenční.

 

 

 

 

 

 

Konkurence

Konkurence je forma hospodářské soutěže mezi výrobci či prodávajícími nebo kupujícími. Na jejím základě dochází ke zvyšování technické úrovně kvalit, užitnosti, produkce, rozšiřování výroby, a tím ke snižování cen. Konkurence motivuje k inovaci výrobků, prodeje i služeb.

Konkurence představuje nejen soutěžení, ale i boj mezi výrobci za nejvýhodnější podmínky výroby a prodeje zboží za účelem dosažení co nejvyššího zisku. Z konkurence má prospěch spotřebitel. Soutěž o zákazníky nutí výrobce, aby snižovali náklady, zdokonalovali a vyvíjeli nové výrobky a služby a přitom nezvyšovali cen.

Konkurenci dělíme na cenovou a necenovou, podle nástrojů používaných v konkurenčním boji, nebo dokonalou a nedokonalou podle struktur trhu, na kterým konkurence probíhá.

• Cenová konkurence – kupující na trhu se rozhoduje podle ceny a ti výrobci, kteří nabídnou své zboží za nejnižší ceny, nejsnáze a nejrychleji své boží prodá.
• Necenová konkurence – je založena na snaze získat si zákazníka jinými metodami (kvalita, technická úroveň výrobku, diferenciaci výrobku, designu, image apod. -> reklama
• Dokonalá konkurence – na trhu působí velké množství malých firem, z nichž žádná nemá významný podíl na trhu, to znamená, že žádná nemá významný podíl na trhu. Statky, které tyto firmy vyrábějí, jsou stejnorodé. Vstup do odvětví, není ničím omezen. Cena je pro individuální firmu danou veličinou.
• Nedokonalá konkurence
• Monopol – jedná se o takovou tržní strukturu, kdy jediná firma tvoří celou nabídku odvětví
• Přirozený monopol – jde o zvláštní tržní, při níž vzniká tendence k monopolu (zpravidla místnímu) přirozeně, protože jedna firma vyrábí levněji než více firem.
• Oligopol – „oligos“ =malý, tato tržní struktura se vyznačuje malým počtem firem vyrábějících celou nebo převážnou většinu nabídky odvětví
• Monopolistická konkurence – vyznačuje se velkým množstvím malých nebo středních podniků a také vstup i výstup z odvětví jsou snadné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka

Zboží

Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem \)věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby a který je předmětem směny (prodeje, koupě) uskutečňované na trhu.

Za zboží nepovažujeme:

• Volné statky (hmotné statky, které nejsou výsledkem lidské práce)
• Samozásobitelskou produkci (hmotné statky, které jsou výsledkem lidské práce, ale jsou vyrobeny buď pro vlastní spotřebu výrobce, nebo pro jiného spotřebitele prostřednictvím směny.
• Netržní služby (poskytované prostřednictvím společenské spotřeby (školství, zdravotnictví, státní správa..)

Vlastnosti zboží, projevují se v :

• Užitné hodnotě zboží (uspokojování lidských potřeb; např.: auto zajišťuje přepravu materiálu, pračka = praní)
• Hodnotě zboží (množství výrobních faktorů; např.: práce, přírodních zdrojů, kapitálu; které bylo do výroby vloženo)
• Směnné hodnotě zboží (udává poměr, ve kterém se směňuje jedno zboží za druhé, směnná hodnota vyjádřená v penězích představuje cenu zboží, která se vytváří na základě nabídky a poptávky na trhu)

Peníze

Formy peněz

• Hotové peníze – v podobě peněz (bankovky) a mincí
• Plastikové peníze – platby platebními kartami
• Bezhotovostní peníze – na vkladových a úvěrových účtech => depozitní peníze

Soustava peněz stanovená zákonem, která platí na území určitého státu je měna => měnová jednotka. Hotové peníze v cizí měně označujeme jako valuty. Devize označujeme jako vklady na účtech u bank a další platební nástroje (např. šeky, směnky). Vydávání peněz do běhu (emise) je jednou z funkcí České národní banky (centrální banka), ke které patří Státní tiskárna cenin v Praze, kde se tisknou bankovky a Státní mincovna v Jablonci n./N.,  kde se razí mince. Cenné papíry (směnky, šeky, akcie, dluhopisy, vkladové listy) se kterými se obchoduje na finančních trzích (např. na Pražské burze)

Podstata peněz

Peníze jsou všeobecným ekvivalentem, jímž se vyjadřuje hodnota veškerého zboží. Peníze jsou zvláštním druhem zboží, které plní funkce prostředku směny, mír hodnota uchovatele hodnot.

 

 

 

Fce peněz

Plní 3 základní funkce:

• Prostředek směny
• Míry hodnot
• Uchovatele hodnot

Požadavky kladené na peníze

Peníze musí splňovat určité požadavky. Musí být:

• Dělitelné
• Snadno přenosné
• Obtížně padělatelné
• Stabilní ( musí mít stálou kupní sílu)
• Malé množství peněz má velkou hodnotu
• Dobře rozeznatelné
• Dají se dobře uchovávat (skladovat)

 

Poptávka

Množství statků a služeb na trhu závisí na výši ceny. Čím vyšší bude cena, tím méně bude těch, kteří si dané zboží mohou koupit a opačně.

Poptávka je množství statků a služeb (určitého zboží), které jsou kupující ochotni a schopni při daných podmínkách (při určité ceně v určitém čase a místě) koupit. Mluvíme o tzv. koupěschopnosti spotřebitelů.