TRH

• Poptávka, nabídka, faktory ovlivňující poptávku a nabídku, zákony trhu, dokonalá a nedokonalá konkurence, monopol, oligopol, propojení monopolů, selhání trhu

TRH – Trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou a následně dochází ke směně zboží za peníze

Členění trhu

1. Trh zboží

• Statky a služby určené ke směně na trhu
• Zboží má určité vlastnosti
  • Užitná hodnota: Spočívá ve schopnosti uspokojovat lidské potřeby
  • Hodnota: Je množství výrobních faktorů (práce, zdroje, kapitál), jsou ve zboží obsazené
  • Směnná hodnota: Udává poměr, ve kterém se směňuje jedno zboží za druhé – vyjádřena v penězích vyjadřuje cenu zboží

2. Trh výrobních faktorů

• Trh práce
• Trh přírodních zdrojů
• Trh kapitálu (stroje, budovy, finance)
• Trh finanční

POPTÁVKA – Je ochota kupujících koupit určité množství zboží za určitou cenu

Zákon klesající poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka

Faktory ovlivňující poptávku

• Cena substitutu = je zboží, které nahrazuje sledovaný druh zboží (pomeranč X mandarinka)
• Cena komplementu = je zboží, které souvisí s prodejem sledovaného zboží (auto na které se váže prodej benzínu, náhradních dílů, povinné ručení,….)
• Výše příjmu
• Zvyky a preference

Druhy poptávky

1. Individuální – je to poptávka jednoho zákazníka po různých druzích zboží
2. Dílčí – je to poptávka více zákazníků po jednom zboží
3. Celková (agregátní) – všechny koupě na trhu

NABÍDKA – je ochota prodávajících prodat určité množství zboží za určitou cenu

Zákon rostoucí nabídky = s rostoucí cenou roste nabídka

Faktory ovlivňující nabídku

• Cena prodaného zboží
• Ceny substitutů
• Ceny komplementů
• Výrobní náklady = pokud rostou výrobní náklady a zachováme stejnou cenu, budeme mít nižší zisk
• Změny výrobních podmínek = např. jiná budova

ZÁKONY TRHU

Kupující a prodávající na trhu mají protichůdné zájmy. Kupující se snaží koupit co nejvíce zboží, za co nejnižší ceny. Prodávající se snaží prodat co nejvíce zboží za co nejvyšší ceny. Poptávané a nabízené množství je závislé na ceně. Současně platí, že cena je závislá na nabídce a poptávce.

Bod tržní rovnováhy – V bodě tržní rovnováhy se dosahuje rovnovážná cena a rovnovážné množství (všechno zboží bude na trhu prodáno) za optimální cenu.

Nedostatek a přebytek zboží

• Na trzích převažuje nerovnováha – vzniká přebytek zboží (cena nad bodem rovnováhy), nebo nedostatek zboží při cenách pod bodem rovnováhy
• Při nedostatku zboží na trhu jsou kupující ochotni zaplatit vyšší cenu, což vede ze strany prodejců ke zvýšení ceny a následně ke zvýšení nabízeného zboží.

DOKONALÁ A NEDOKONALÁ KONKURENCE

Konkurence –  soutěž, střetávání různých zájmů různých subjektů na trhu. Tržní subjekty vstupují na trh s jiným cílem a zájmem (výrobci chtějí maximální zisk, domácnosti maximální užitek za co nejnižší cenu)

Dokonalá konkurence

– ideální model, abychom mohli popisovat situaci v realitě, doopravdy neexistuje
– všichni výrobci mají naprosto stejné podmínky, vstup na trh je volný, na trhu působí velké množství malých firem a vyrábějí stejnorodý (= homogenní = indiferentní)
– klad: z hlediska zákazníka – cena nebude vyšší než náklad příležitosti
– zápor: z hlediska zákazníka – žádný výběr, vše stejné
– dokonalost je v tom, že nedochází k plýtvání zdrojů
– jediná možnost zisku je ještě lépe využít zdroje

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence je trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu.

Dělí se na monopol, oligopol a monopolistickou konkurenci

MONOPOL

• protiklad dokonalé konkurence
• na trhu existuje jediná velká firma, která nabízí veškerou produkci a ovládá trh, výrobek je jedinečný a neopakovatelný
• vstup na trh je nesnadný, jsou zde bariéry (př. administrativní opatření – stát je chrání)
• zákazník je v moci firmy, cena je vysoká, ale jestli výrobek chce, musí zaplatit, firma si diktuje cenu, má velký čistý zisk
• trh přestává fungovat a dochází k plýtvání zdrojů, nevýhoda pro hospodářství jako celek, neefektivní – snaha bránit monopolu
• př. monopolu pošta, TELECOM, ČEZ

OLIGOPOL

• existují různé typy, mohou nastat různé situace
• svým charakterem se blíží monopolu
• z mnoha výrobců je jen málo firem spíše větších, které si rozdělily trh
• výrobek může být jak různorodý tak stejnorodý
• podmínky vstupu mohou být jednak volné, ale mohou existovat i různé barikády
• někdy dochází l cenovým válkám, jindy nastane monopol jedné firmy
• př.: u nás ocelárny, letecká doprava

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

• má určité prvky monopolu, ale je to konkurence
• velké množství spíše menších firem, vstup na trh je volný
• rozdíl je v tom, že výrobek je diferenciovaný, výrobky jsou ale velmi blízkými substituenty
• je nejvýhodnější (protože dokonalá neexistuje)
• spotřebitel si může vybrat, cena nemůže být o moc vyšší, protože tu jsou substituty
• plýtvání není tak velké jak o monopolu

SELHÁNÍ TRHU

1. Externality – Jsou případy, kdy trh nedostatečně informuje o vzácnosti výrobku, nedostatečně informuje o nákladech příležitosti

• Cena je nižší, než jsou náklady obětované příležitosti
• Jsou to nechtěné vedlejší efekty výroby nebo spotřeby, nepocházejí trhem (trh je nemůže řešit, proto zde zasahuje stát)

1. pozitivní– podnikatelskou činností můžeme někomu přinést užitek, aniž by se o to osoba nějak zasloužila nebo zaplatila (stavba dálnice, zavedení plynu…)
2. negativní – špatný vliv výrobců na životní prostředí
3. Veřejné statky – Jsou důležité pro celou společnost, ale nelze u nich stanovit podíl spotřeby jednotlivých spotřebitelů. Nemohou být poskytovány jedné osobě, aniž by byly poskytnuty bezplatně i jiným osobám buď současně, nebo následně

• Tím, že je spotřebovává jednotlivec jsou současně uspokojovány potřeby ostatních občanů a obráceně

3. Nedostatečná konkurence – Typ tržního selhání, kdy cena je vyšší než náklady obětované příležitosti