Státní rozpočet a hospodářská politika
SR – peněžní ford státu sloužící k financování veřejných statků a služeb
- je nutné aby existoval ve smíšené ekonomice, protože smíšená ekonomika je doplněna o zásahy státu
Důvody státních zásahů do ekonomiky:
- Ochrana domácích výrobců
- Aby zabezpečil plynulý růst ekonomiky bez velkých výkyvů (amplitudy)
- Aby zabezpečil zapojení státu do vnějších ekonomických struktur (integrace ČR do Evropských a světových organizací)
- Nutnost přerozdělování důchodů ve prospěch sociálně slabších vrstev (nezaměstnaní, matky)
- Existence veřejných statků a služeb
- Potřeba legislativní úpravy podmínek hospodaření (stát vydává a schvaluje zákony)
- Kontrola hospodaření ekonomických subjektů
Hospodářská politika – souhrn určitých pravidel a cílů, kterými se řídí všechny ekonomické subjekty (na makro i mikro úrovni)
Cíle hospodářské politiky:
- Ekonomický cíl – zabezpečit hospodářskou stabilitu
- Sociální cíle – (cíle v sociální oblasti) oblast zdravotnictví, školství, vzdělávání, kultura, bydlení, ekologie, demokratické svobody, bezpečnost a obrana státu
- Zabezpečit strukturální změny ve státě – ruší odvětví X podpora vzniku nových činností (zruší hutnictví = rekvalifikuje pracovníky)
- Zapojit se do vnějších ekonomických vztahů
Ad 1) Hospodářská stabilita – podnik si stanovuje; pokud rosta HDP, neroste inflace
- plynulý hospodářský růst (růst HDP). Loni vzrostl o 1,5%. VEU asi 4%.
- Nízká míra nezaměstnanosti (zdravá)
- Trvale nízká míra inflace (cenová stabilita)
- Vyrovnaná platební bilance ( zachycuje pohyb peněz ze státu do státu) = pasivní. V současné době se vlády zaměřují na splnění pouze dvou cílů: míra inflace, a nezaměstnanosti. Další dva cíle podporují.
K zjištění cílů má 5 nástrojů (5 politik):
- Fiskální politika (rozpočtová) – stát využívá st. Rozpočtu (příjmové a výdajové stránky)
- Monetární politika (měnová) – uskutečňuje ji ČNB pomocí přímých a nepřímých nástrojů
- Důchodová politika (mzdová)
- Sociální politika
- Zahraniční obchodní politika
- Fiskální politika – vychází z příjmů a výdajů SR (centralizovaných
Cla – podíl vzrůstá, protože objem dováženého zboží roste, pokuty, penále; půjčky (od bank, zahr. Institucí, dluhopisů); poplatky … = příjmy do SR
Veřejné statky a služby, policie, zdravotnictví … = výdaje ze SR
HDP = C + I + G + X
Sestavení SR
Sestavuje se dopředu, pak se plní (čerpá) a hodnotí
Sestavuje se na fiskální rok ( v ČR stejný jako kalendářní = 1. 1. – 31. 12.). Někde je až od dubna do března (lépe vyhovuje výrobnímu cyklu – zemědělství …)
Může se sestavit dopředu jako
- Vyrovnaný ( příjmy = výdaje)
- Přebytkový ( příjmy > výdaje)
- Schodkový ( příjmy < výdaje)
Vznikne dluh a musí se pokrýt půjčkou.
Rozpočet se začíná projednávat a sestavovat až na jaře předchozího roku.
Všechny články napojené na SR jsou povinny předložit ministerstvu financí a své návrhy na čerpání (na výdajovou stránku) prostřednictvím ze SR.
MF vykonává metodickou funkci (řídí sestavování)
MF předkládá 1. návrh vládě, která ho projedná a po schválení předkládá parlamentu. V parlamentu je projednán rozpočtovým výborem a všemi parlamentními výroby, dle jednotlivých resortů (odvětví) – resort školství (bude dost na školství?!). Po projednání schvaluje SR poslanecká sněmovna.
III. /IV. 2003 SR pro fiskální rok 2004
Počátek sestavení 1. 1. 2004 – 31. 12. 2004
MF Plenární zasedání
Vláda poslední návrh se prohlásí za
výroby do 31. 12. rozpočtové provizorium (pokud se
rozpočet neschválí)
Schválený SR má formu zákona. Podepisuje prezident. Nepodaří-li se rozpočet schválit do konce předchozího roku, čerpají se prostředky ze SR dle rozpočtového provizoria (poslední platný návrh SR). Na začátku roku by měl být co nejdříve schválen rozpočet.
Po schválení dochází k čerpání až do 31.12. Dochází k vyhodnocení = v rámci se vystavuje Státní závěrečný účet ( na jaře), který uzavírá rozpočtové hospodaření. Vláda předkládá parlamentu ke schválení a zároveň navrhuje způsob využití přebytku a způsob profinancování schodku = vydání dluhopisů.
Vývoj schodku SR ČR v minulých letech
| Rok | Kč | Rok | Kč |
| 1996 | 1,6 mld | 2000 | 46,1 mld |
| 1997 | 15,7 mld | 2001 | 67,7 mld |
| 1998 | 29,3 mld | 2002 | |
| 1999 | 29,6 mld | 2003 | 111 mld |
Státní dluh
Vzniká tak, že se načítají schodky SR z jednotlivých let.
Zadlužení státu vůči ostatním ekonomický subjektům (občan, MMF, banky, …)
Obsluhou státního dluhu je ověřena instituce – Státní pokladna. Ta provádí operaci (obchoduje) na kapitálových trzích – vydává státní obligace ( vyplácí při splatnosti včetně dividend). Zajišťuje půjčky od mezinárodních finančních institucí. V účetnictví je veden účet náklady luhové služby. Podle Maastr. Kritérií nesmí být zadlužení více ne 60% HDP. Schodek nesmí být vyšší než 3% HDP. Ještě pořád tato kritéria splňujeme.
Rozpočtová soustava
Tvoří ji:
- Především SR
- Rozpočty měst, obcí, krajů
- Mimorozpočtové fondy – nejsou přímo napojeny na SR (silniční fond – má peníze ze silniční daně, známek); státní fond tržní regulace v zemědělství; státní fond pro rozvoj životního prostředí
Funkce SR
- Centralizovaná – shromažduje (soustřeďuje) finanční prostředky od jednotlivých subjektů (občanů, podniků)
- Distribuční – rozděluje a přerozděluje finanční prostředky ve prospěch sociálně slabších občanů, aby se pokusil srovnat důchodově sociální nedostatky (hlavně). Podporuje neziskovou činnost.
- Stabilizační – SR y měl zajistit stabilní vývoj v ekonomice tzn. Bez velkých výkyvů (malé amplitudy) neustále plynule roste HDP, nízká míra nezaměstnanosti, nízká míra inflace, vyrovnaná platební bilance
- Regulační – pomocí SR vláda reguluje určité oblasti v národním hospodářství (reguluje mzdy státních zaměstnanců, i v soukromém sektoru; výše nájemného; ceny léků; ceny taxi služby)
- Kontrolní – pomocí kontroly příjmů a výdajů SR, se dá kontrolovat vývoj celého národního hospodářství
Jak stát pomocí SR ovlivňuje vývoj ekonomiky:
- a) pomocí výdajové stránky SR
Výdaje SR = AD D – poptávka A – agregátní (celková)
Výdaje SR = AD = HDP = C + I + G + X
G – státní výdaje; stát pomocí G působí na HDP
- Když se G (výdaje) zvyšují = HDP + nezaměstnanost + inflace
V tomto případě sestavuje schodkový SR
- Když se G (výdaje) snižují = HDP + nezaměstnanost + inflace
V případě, že chce vláda působit na snižování inflace sestaví přebytkový SR
- b) pomocí příjmové stránky SR
největší podíl plyne z daní. Příjmová stránka ovlivňuje AD i AS. S rostoucí mírou zdanění klesá aktivita podnikatelů a současně i jejich disponibilní prostředky.
Arthur Laffer – ekonom, zabýval se vztahem míry zdanění a celkových příjmů SR. Došel k závěru, že rostoucí míra zdanění nezabezpečuje trvalý růst příjmů SR. Výsledky práce znázornil graficky pomoci Lafferovy křivky.
- Při zvýšení míry zdanění se zvyšuje cenová hladina, roste inflace, klesá HDP. Dochází k poklesu agregátní N i P.
- Při poklesu míry zdanění dochází k růstu agregátní N i P. Podnikatelé investují, více se poptávají po statcích a službách. Dochází k růstu HDP.
ROZPOČTOVÁ – FISKÁLNÍ POLITIKA
Uplatňuje se dvěma způsoby:
- politika expansivní
- politika restriktivní
ad 1) politika expansivní
podporuje růst agregátní poptávky důsledkem je sestavení schodkového SR k této situaci dochází v období úpadku
- deprese nebo období stagnace schodek zvyšuje státní dluh
ad 2) politika restriktivní
omezuje, potlačuje agregátní poptávku důsledek – sestavení přebytkového SR, omezují se výdaje SR
- Monetární politika
Expanzivní – spočívá ve zvyšování množství peněz v oběhu. Cílem je podpora agregátní poptávky, tzn. Investování podpora tzn. Podpora růstu HDP. Sníží se nezaměstnanost a zvýší inflace.
ČNB použije : diskontní sazbu
povinné minimální rezervy
operace na volném trhu – skupuje cenné papíry
Restriktivní – spočívá ve snižování množství peněz v ekonomice. Opak expanzivní.
- Důchodová (mzdová) politika
Zahrnuje různé formy regulace mezd vláda určuje:
- Minimální mzdu
- Sociální minimum
- Mzdy pracovníků ve státním sektoru
Mzdy ve státním sektoru jsou určitým doporučením pro subjekty (podnikatele) v soukromém sektoru. Důležitou roli hrají odbory – vyjednávají podmínky pro zaměstnance podmínky. Vláda společně s odbory a zaměstnavateli projednávají navýšení mezd na další rok = zasedání tripartity.
- Sociální politika
Spočívá v rozvíjení sociálních programů a sociálních podpor. V současnosti má vysoké postavení – ČSSD
Sociální podpory – nezaměstnanost
– příspěvky na dítě
– bydlení, doprava
– pohřebné, porodné
- Zahraničně obchodní politika
- Vláda dělá opatření, která by měla vést k vyrovnané platební a obchodní bilanci (zachycuje pohyb zboží ze země do země – aktivní / pasivní = u nás).
- Platební bilance zachycuje pohyb peněz ze země a do země (veškerý pohyb peněz přes hranice státu – u nás aktivní).
- Vláda prosazuje politiku – liberalismu – vláda nebrání pohybu přes hranice státu
- protekcionismu – vláda reguluje obchodní (cla, kvóty …). Podpora domácích výrobců.
HISTORIE EKONOMIE
Ekonomie – zkoumá působení tří subjektů na trhu a zabývá se tím, jakým způsobem budou použity omezené zdroje (lidí, peníze, materiál, suroviny – vše je omezeno).
Vývoj
Prvopočátky ekonomie spadají do doby před našim letopočtem, období antiky – typické naturální hospodářství. Směna (obchod) byla využívána jen omezeně, pouze jen když obchodovala s přebytky, nebo když se snažili získat statky, které nebyly schopny vyprodukovat.
Myslitelé:
Aristoteles – nejvýsadnější postavení (384 – 322 p. n. l.)
Xenofón – zabýval se ekonomikou, napsal dílo Oikonomicos (předznamenal název této vědní disciplíny).
Merkantilismus – prvopočátky 14. století, Itálie v Evropě do poloviny 18. století.
Merkalisté – základní řešené otázky: Co je to bohatství, a jak ho zvýšit. Bohatý, byl ten, kdo měl zlato.
- panovníci regulovali hospodářství
- podporovaly vývoz hotových výrobků, a podporovaly dovoz surovin (pro další export)
- zakazovaly dovozy hotových výrobků a nezpracovaných výrobků
- hlavní zastáncem byly Francouzi – Colbert – Colbertismus – podporoval vývoz, chtěli konkurovat Angličanům nízkýma cenami (nevydělalo si na sebe např. zemědělství ® vypukla revoluce
Klasická politická ekonomie – od poloviny 18. století do 60. let 19. století (nový směr)
Základ:
- vzniká ekonomie jako věda
- zkoumá co je to bohatství – bohatství společnosti jsou vytvořené statky (v Anglii manufakturní výroba)
- hospodářský liberalismus – politika nevměšování státu do hospodářství; státní regulace narušuje působení samoregulujícího mechanismu hospodaření. Když stát zasahuje způsobuje poruchy v hospodářském cyklu.
Představitelé:
Adam Smith – 18. století
- Dílo: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776)
- Hospodářství řídí neviditelná ruka trhu = vede každého při svém jednání, aby dosáhl co největšího prospěchu a tím prospěch i pro celou společnost
David Ricardo
Jean Baptista Say
Thomas Robert Malthus
John Stuart Mitt
Neoklasická politická ekonomika – 70. léta 19. století – 30. léta 20. století
- hospodářský liberalismus stále pokračuje
Představitelé:
John Maynard Keynes (1883 – 1946)
- Keynesiánci
- Jeho myšlenky přebírá naše vláda
- Vydává knihu : Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
- Je považována za teoretické zdůvodnění o zásahů do ekonomiky státu + vysvětluje všechny nástroje hospodářského politického státu.
Od 70. let 20. století
- Hospodářská krize
- Spousta ekonomů tvrdí, že hospodářské problémy jsou způsobeny státní regulací.
Směr konzervativní – od 70. let 20. století do dneška
- Navazuje na klasickou a neoklasickou politickou ekonomiku
- Zastánci tvrdí: trh má dostatek samoregulujících schopností, není třeba zásah státu, když tak zásah minimální
Představitel:
Milton Friedmann
- Ještě žijící
- V roce 1996 dostal Nobelovu cenu za ekonomiku
- Je profesorem na Univerzitě v Chicagu
- Václav Klaus je jeho zastáncem
- Představitelé se nazývají monetarismé
Monetarismus – poruchy hospodářství jsou způsoby poruchami peněžního sektoru – kritizuje nesprávnou politiku centrálních bank