Soukromé podnikání

1) Definice podnikání a hospodářská soutěž

2) Živnostenské podnikání – vznik živnosti

– druhy živnosti

– zánik živnosti

3) Obchodní rejstřík

4) Pracovně-právní vztahy (pracovní smlouva)

5) Daně soukromých podnikatelů (Daň z příjmu FO, DPH)

6) Ceny v soukromém podnikání

7) Zahraniční obchod v soukromém podnikání

8) Zdravotní a sociální pojištění OSVČ

 

 

1) Definice podnikání a hospodářská soutěž

 

Podnikání

=  soustavná  ucelená  činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem zisku

 

Podnik = právně samostatný  subjekt trhu, zakládaný a provozovaný podnikatelem za účelem dosažení zisku a skládá se ze tří složek: osobní = zaměstnanci, zaměstnavatel

hmotná = vybavení podniku, majetek

nehmotná = výrobní postupy, licence

 

Dělení: Podle jakého zákona podnikají

 

1. Podniky zapsané  do  Obchodního  rejstříku,  upravené  podle Obchodního zákona

– společnosti,  družstva,  státní  podniky,  podniky s zahraniční majetkovou účastí

2. Podnikatelé podnikající na základě živnostenského oprávnění (Živnostenský list, koncesní listina)

FO

3. Osoby podnikající na základě jiného oprávnění – advokáti, znalci, tlumočníci, lékaři,…
4. FO provozující zemědělskou výrobu (zvláštní evidence)

 

Obchodní jméno podniku

FO – jméno a příjmení, dodatek

PO – název společnosti, dodatek (typ společnosti)

 

 

Zákony opravňující soukromé podnikání

Živnostenský zákon, Obchodní zákoník, Občanský zákoník, Zákon o účetnictví,   daňové   zákony,    zákony   upravující   důchodové zabezpečení

 

 

2) Živnostenské podnikání

– řídí se zákonem č.455/91 Sb. o živnostenském podnikání

– je vymezen negativně tzn. je uvedeno co není živností

– provozují je fyzické i právnické osoby

 

Podmínky pro provozování živnosti

1. a) všeobecné – 18 let

– způsobilost k právním úkonům

– bezúhonnost

1. b) zvláštní – odborná nebo jiná způsobilost

 

Druhy živností

1. ohlašovací: a) řemeslné – odborná způsobilost (výuční list, zkouška, praxe)
2. b) volné – vzdělání, praxe (daň. povolení)
3. c) vázané – žádné nároky (vedení UCE, obchodní činnost)
4. koncesované: – činnosti související se zdravím a bezpečností (prodej střelných zbraní, kominictví,

taxi,  příprava jídel)

– jedna z podmínek = spolehlivost

 

Provozování živnosti průmyslovým způsobem

– používá se ve větších podnicích, kde se provozuje více činností, které směřují ke vzniku konečného

výrobku nebo službu (platba 10 000,– Kč)

 

Z hlediska předmětu činnosti:

– obchodní: obchody, hotely, cestovní kanceláře, půjčovny

– výrobní: výroba

– poskytující služby: opravy, kadeřnictví, přeprava osob (zboží)

 

Ohlášení živnosti

– vyplňuje se formulář zvlášť pro fyzické nebo právnické osoby

– náležitosti – identifikační údaje (jméno, RČ, bydliště, datum narození)

– předmět podnikání

– obchodní jméno, IČO

– zástupce firmy

– přílohy k žádosti: – Výpis z rejstříku trestů (max. 6 měsíců starý)

– Doklad o odborné způsobilosti

– Doklad o zaplacení správního poplatku

– Čestné prohlášení odpovědného zástupce o tom že souhlasí s ustanovením do

funkce (pokud ho má)

– Výpis z obchodního rejstříku (pokud zakládá živnost PO)

 

– na základě toho se vydá Živnostenský list nebo Koncesní listina

 

Vznik živnosti

– ohlašovací – dnem ohlášení (každý kdo ohlásí může podnikat) (zaplatíme 1 000,– Kč)

– koncesované – dnem doručení koncesní listiny (zaplatíme 2 000,– Kč)

 

Zaslání opisů živnostenského listu

– finanční úřad

– úřad práce

– okresní správa sociálního zabezpečení

 

Zánik živnosti

– na vlastní žádost

– smrtí

– zánikem právnické osoby

– uplynutím doby

– rozhodnutím soudu nebo živnostenského úřadu

 

 

Pokračování v živnosti po úmrtí živnostníka

– u živností pokračují dědicové ze zákona nebo ze závěti, nebo pozůstalý manžel(ka), který je

spoluvlastníkem firmy až do skončení dědického řízení (i bez živnostenského listu)

– poté si musí opatřit živnostenský list, výjimkou je manžel(ka), který(á) může pokračovat na

živnostenský list zustavitele

 

Provozovna

– prostor v němž je živnost provozována (včetně stánku)

– živnost může být provozována ve více provozovnách, vznik provozovny musí být ohlášen do 15 dnů

živnostenskému úřadu v jehož územním obvodu se provozovna nachází

– označení (obchodní jméno, IČO, osoba zodpovědná za provoz, provozní doba)

– musí být uvedeny ceny (popř. ceník), inspekční kniha

– živnostníci mají některé vyjímky, mohou prodávat zboží i mimo provozní dobu (např. při sportovních

akcích), ale musí to 3 dny předtím ohlásit obci

– mohou také prodávat v pojízdných prodejnách z ložní plochy vozidel a v automatech obsluhovaných

zákazníky (po ohlášení živnostenskému úřadu)

 

Provozování živnosti pomocí odpovědného zástupce

– podnikatel – FO – může ustanovit odpovědného zástupce

– PO – musí ustanovit odpovědného zástupce, může jim být i statutární orgán, pokud

splňuje zvláštní podmínky k provozování živnosti

– odpovědný zástupce nemůže být členem dozorčí rady

– odpovědný zástupce – FO, která je odpovědná vůči podnikateli za provozování živnosti a dodržování

předpisů, zatímco vůči 3. osobě je odpovědný sám podnikatel

 

 

Neoprávněné podnikání a ukládání pokut

FO – pokuta 50 000 – 200 000,– Kč za neoprávněné podnikání

PO – pokuta 50 000 – 1 000 000,– Kč za neoprávněné podnikání

– pokuta může být položena nejdéle od 5 let od doby, kdy neoprávněné podnikání trvalo a 1 rok od

doby zjištění živnostenského úřadu

 

Živnosti se zapisují do  živnostenského rejstříku, který je veden na ŽU, MÚ nebo na OÚ a je přístupný na požádání.

 

Živností není

– poštovní služby, činnost lékařů, advokátů, soudních znalců, notáři, soudci, tlumočníci apod.

 

 

3) Obchodní rejstřík

 

= veřejný seznam, který vede rejstříkový soud

– zápisem  do Obchodního  rejstříku se nabývá právní subjektivity (tzn. právní samostatnost, možnost

vstupovat do právních vztahů

– státní  podniky,  obchodní  společnosti,  družstva,  zahraniční  osoby, fyzické osoby na vlastní žádost

 

Údaje uvádějící se u všech druhů

1. Obchodní jméno
2. Sídlo (adresa)
3. Předmět činnosti
4. Statutární orgán = kdo bude za firmu jednat Prokurista
5. IČO = přidělují ho statistické úřady
6. Forma podnikání
7. Název odštěpných závodů

 

Údaje podle typu společnosti

1. R. O. výše vkladu
2. S. kdo je komanditista a kdo komplementář

 

 

4) Pracovně-právní vztahy

 

– řídí se zákoníkem práce, platí stejné předpisy jako ve státních podnicích.

Podnikatel musí  s pracovníkem uzavřít pracovní  smlouvu, musí mu poskytnout dovolenou, musí být

sjednána pracovní doba. Podnikatel musí uzavřít  smluvní pojištění odpovědnosti  za škodu, vzniklou

jeho zaměstnancům,  ke  dni  vzniku  pracovního poměru. (Dohoda o pracovní činnosti, Dohoda o

provedení práce)

 

 

 

Pracovní smlouva

– písemná forma

– podstatné náležitosti – 1) Den nástupu (je platný den uvedený ve smlouvě, nikoliv den skutečného

nástupu (pokud zaměstnanec do týdne nenastoupí do prac.

poměru a neomluví se, může zaměstnavatel odstoupit od

smlouvy))

2) Místo výkonu práce

3) Druh vykonávané práce

– další náležitosti: – 1) Výše a způsob určení mzdy

2) Pracovní doba (délka, rozvržení)

3) Dovolená

4) Rekvalifikace

5) Služební auto

6) Zkušební doba (nejdéle na 3 měsíce, nebo na dobu kratší, nesmí být dodatečně

prodloužená)

7) Doba určitá (pokud pracujeme po době určité mění se automaticky na dobu ne-

neurčitou, pokud není uvedena ve smlouvě, jedná se o dobu

neurčitou, musí být uzavřena písemně (může podat výpověď

zaměstnanec i zaměstnavatel bez uvedení důvodu))

Pozn.

Zkušební dobu a pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s:

– absolventi škol (považují se též lidé, kteří nemají odpracováno 2 roky)

– s mladistvými

– s držiteli průkazu ZPS

– s lidmi uvedenými v Kolektivní smlouvě

 

 

 

Změna pracovní smlouvy

pokud dojde ke změně, změna musí být dohodnuta se zaměstnancem

1. Změna druhu vykonávané práce

– bez souhlasu pracovníka může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci max. 22 prac.

dní a to ještě se souhlasem odborového orgánu

– vyjímky: zaměstnavatel musí převést zaměstnance na jinou práci:

– jestliže pracovník ztratil způsobilost konat dosavadní práci (odebrání řidič. oprávnění)

– těhotnou ženu a matku dítěte do 9 měsíce věku

– takové zaměstnance, kteří šíří přenosné nemoci

zaměstnavatel může převést zaměstnance  na jinou práci:

– při přerušení práce z povětrnostních podmínek

– odvrácení živelné pohromy

2. Převedení na jiné místo výkonu práce

– nelze v žádném případě bez souhlasu zaměstnance

 

Práce mimo pracovní poměr

Dohoda o pracovní činnosti

– vždy písemná forma a její rozsah nesmí být nad polovinu pracovní doby (21 hod/týdně)

– dohoda může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou

– sjednává se: – druh vykonávané práce

– délka pracovní doby

– odměna

– doba určitá, neurčitá

– ukončení: – vzájemnou dohodou

– výpovědí s 15. denní lhůtou

– mzda se zdaňuje platí se daň a SP a ZP

 

Dohoda o provedení práce

– písemná i ústní forma

– smí se sjednat max. na 100 hodin ročně

– v dohodě se sjednává: – druh práce

– odměna

– doba ukončení práce

– mzda se zdaňuje a do určitého limitu 2 000,– Kč/měs. se neplatí ZP a SP

– mzda se vyplácí až po provedení práce

– odstoupení. – mohou odstoupit obě strany, pokud druhá strana neplní sjednané podmínky

 

Pracovní doba

– délka pracovní doby 8,5 h /denně (42,5 týdně)

– po 5 hodinách práce 1/2 hodinová placená přestávka

– mezi 2 směnami přestávka minimálně 12 hodin

– víkendová přestávka minimálně 36 hodin

– vyjímky – uvedené v zákoně

– denní prac. doba může být prodloužena na 9,5 hodin i déle, a pak vzniká nárok na další 1/4

hodinovou přestávku

– přestávka mezi směnami může být krácena až na 6 hodin

 

Pracovní podmínky mladistvých

– mladší než 18 let

– zvláštní skupina do 16 let, nesmějí:

– práce v noci (od 16. let max. 1. měsíčně)

– práce pod zemí (od 16 po dobu nezbytně nutnou)

– práce přes čas, práce na rizikových pracovištích

– podepsat Dohodu o hmotné zodpovědnosti

 

Pracovní podmínky žen

– nesmějí vykonávat některé druhy práce (práce pod zemí, zvedat těžká břemena)

– ženy v těhotenství (nebo starající se o dítě do 9 měs. věku:

– nesmí dostat výpověď

– nesmí být převedené na jinou práci

– při převedení musí dostat vyrovnávající příspěvek

– pokud mají dítě do 6 let věku nesmí být bez souhlasu vyslány na služební cestu

– mají právo na mateřskou dovolenou (popř. další mateřská dovolená)

 

Odpovědnost zaměstnance za škodu

1. a) Obecná zodpovědnost

– vznik: pracovník zaviní škodu úmyslně nebo neúmyslně, tím, že poruší povinnosti nebo pracovní

kázeň, nebo bezpečnostní předpisy

– způsobení – úmyslné – hradí se celá částka

– neúmyslně – hradí se max. do 4,5 násobku platu

1. b) Zvláštní odpovědnost

1) Dohoda o hmotné odpovědnosti (podepsat může jen osoba starší 18 let)

2) Dohoda o kolektivní odpovědnosti (podepíše více spolupracujících

– pak hradí pracovník škodu do výše svého platu

– pak vedoucí a zástupce hradí škodu do výše 2x svého platu – když to na škodu nestačí rozdělí

si zbylou škodu na 2 části

– zaměstnavatel zaměstnanci nemusí prokázat vinu naopak zaměstnanec musí prokázat svoji

nevinu

– odstoupení od smlouvy – při jakékoliv změně personálního obsazení – pak se musí změnit i

smlouvy o odpovědnosti za škodu

3) Výroby zmetku – do 1/2 průměrného měsíčního platu

 

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

1. a) Obecná zodpovědnost

– zaměstnanci v souvislosti s vykonáváním práce vznikne nějaká škoda (např. ztráta věcí)

– zaměstnavatel hradí škodu v plné výši a má regresní nárok vůči viníkovi

1. b) Zvláštní odpovědnost

– odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání

– zaměstnavatel musí povinně pojistit své zaměstnance proti úrazu a nemoci z povolání

– pracovní úraz – vzniknout na pracovišti a musí se ohlásit

– nemoc z povolání – určí lékař a pojišťovna

– náhrady: – za prac. úrazy (náhrada za ztrátu výdělku, náhrada za bolest a společenské uplatnění,

náhrada za léčení, věčná škoda)

– při úmrtí (náhrada přiměřených nákladů na pohřeb, náklady na výživu pozůstalých,

jednorázové odškodnění pozůstalých)

 

Odpovědnost za škodu na odložených věcech

– musí být odloženy na místě k tomu určeném

– odpovědnost je omezena do výše 5 000,– (auto ne)

 

Bezpečnost a ochrana při práci

– aby nedocházelo k úrazům a nemocím z povolání

1. a) povinnosti zaměstnance

– musí používat ochranné prac. pomůcky a bezpečnostní předpisy

– musí se zúčastňovat  schůzí o bezpečnosti práce (popř. pravidelných lékařských prohlídek)

– oznamovat nadřízenému nedostatky na pracovišti

 

1. b) povinnosti zaměstnavatele

– poskytovat ochranné prostředky

– instalovat ochranné zařízení

– seznamovat a školit zaměstnance o bezpečnosti práce

 

Doklady pro výpočet mezd

 

Mzdové listy

– vedou se pro každého pracovníka

– obsahuje 12 řádků – mzda za každý měsíc

– na 1 rok – na konci roku sečíst a převést na evidenční list důchodového pojištění

– pracovník podepíše – souhlas s tím, že dostal částku celkem za rok

– slouží k výpočtu průměrných mezd a nemocenského pojištění

 

Evidenční list důchodového pojištění (ELDP)

– slouží pro výpočet důchodu

– součet mzdového listu

– celkový příjem ze mzdových listů se přepíše do 1 řádku evidenčního listu

– důchod se počítá za posledních 5 – 10 let

 

Zúčtovací a výplatní listina

– vystavuje se podle kontrolního, úkolového lístku, směnových plánů, a průvodek

– jsou zde všichni pracovníci (každý má svůj řádek)

– uvádí se: odpracované hodiny, základní mzda, ostatní složky mzdy, hrubá mzda, ZP a SP, daň z

přijmu, částka k výplatě

 

5) Daně soukromých podnikatelů

 

FO

Daň z příjmu FO

Poplatník – Daňový rezident  – osoba, která na území ČR má trvalé bydliště, nebo tady pobývá alespoň

186 dní v roce – zdaňuje všechny své příjmy (neomezená d. povinnost)

 

– Daňový nerezident – osoba, která má trvalé bydliště v cizině a nepobývá tady 186 dní

ročně – podléhá pouze příjmy získané na území ČR (omezená

daňová povinnost)

 

Předmět

 

Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7)

1. a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
2. b) příjmy ze živností
3. c) podíly společníků v. o. s. a komplementářů

 

DDZ2 = Příjmy – výdaje

 

– výdaje – skutečné

– vypočítané pomocí paušálu (= z příjmů) – zemědělská výroby – 50 %

– živnosti – 25 %

– příjmy z převodu práv 30 %

– k výdajům vypočítaných paušálem můžeme přičíst ZP a SP

 

 

Družstevník

 

1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

1. a) příjmy z pracovního, členského, služebního poměru
2. b) příjmy členů družstev a společníků s. r. o. , komanditistů
3. c) odměny členů statutárního orgánu

 

DDZ1 = Příjem – ZP a SP

 

– předmětem daně je i nepeněžní plnění (věc musí být oceněna obvyklou cenou)

– nezdaňuje se: – cestovné do limitu

– pracovní pomůcky

– náhrady za opotřebení vlastního nářadí

– příplatky na jídlo, nealkoholické nápoje

– drobné dary

– pokud má poplatník 2 a více zaměstnavatelů, vypracovává si daňové přiznání typu A sám, od za-

městnavatelů si musí vyžádat Zápis o příjmech (kolik už zaplatil daň, ZP a SP, mzda). Z měsíčních

příjmů u druhého zaměstnavatele. který netvoří samostatný daňový základ se odvádí záloha na daň

z příjmu FO, základ daně se nesnižuje o odpočitatelné položky (pouze o SP a ZP), základ zaokrou-

hlíme na 100 nahoru a použijeme (pokud nám podle tabulky nevyjde vyšší)  sazby:

1. a) do 2000,– – 15 %
2. b) nad 2 000,– – 20 %

 

 

Tichý společník

– kapitálová účast

 

 Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

– většina příjmů tvoří samostatný daňový základ (tzn. srážka u zdroje – nepodléhají zdanitelnému

plnění /dividendy – 25 %, úroky 15 %/)

– existují však i příjmy např. úroky z podnikatelského účtu, které tvoří samostatný daňový základ

 

DDZ3 = Příjmy

 

– výdaje nelze uplatnit

 

Daň silniční

– § 16/93 Sb., 302/93 Sb. + doplňky

 

Poplatník

– PO i FO zapsaná v technickém průkazu vozidla (výjimka zaměstnavatel, pokud využívá osob.

automobil svého zaměstnance pro své podnikání)

– zaměstnavatel platí – a) měsíční sazbu (roční daň :12) (kolik měs. používá auto za tolik měs. zaplatí

daň)

1. b) denní sazbu (za každý den 25 Kč)

– auta z půjčovny, z pronajmu daň platí vlastník

 

Osvobození

– speciální vozidla (traktory, pojízdné pracovní stroje, hutní frézy…)

– neziskové PO (pečovatelská služba)

– hasiči, ambulance

– vozidla rozvážející pitnou vodu

– MHD, autobusy, vozidla pro údržbu komunikací

 

Základ

– osobní automobily – objem válců . sazby

– nákladní automobily – počet náprav a hmotnost

 

 

 

Slevy na dani

– je-li kombinovaná doprava s železnicí nebo vodní cestou, automobilem můžeme ujet víc než 100 km

– podle počtu jízd (ročně)  –   31 –   60  – sleva  25 %

–   61 –   90 – sleva   50 %

–   91 – 120 – sleva   75 %

– 121 a více- sleva 100 %

 

Zahraniční automobily

– při vstupu na naše území musí nahlásit jak dlouho se tu zdrží

1. den 1/50 roční sazby (aspoň    500,–)
2. dní 1/20 roční sazby     (aspoň 1 000,–)
3. dní 1/5 roční sazby     (aspoň 3 000,–)

 

Daňové přiznání

– se podává do konce ledna

– platí se čtvrtletní zálohy (15. 4., 15. 7., 15. 10., 15. 12.)

 

Pro soukromé podnikatele platí i další daně – nepřímé (SD, DPH)

– přímé – daň z nemovitosti, převodu nemovitosti, dědická,

darovací

 

6) Ceny v soukromém podnikání

Cena:   = vyjadřuje hodnotu zboží v penzích, stanovuje ji obchodník a výrobce

– částka, za kterou se prodává zboží

– může nebo nemusí vyjadřovat hodnotu zboží

             – používají ji všechny podnikatelské subjekty a je nezbytná pro jejich existenci

– určuje podíl firmy na trhu (monopol – konkurence)

 

Význam ceny

– slaďuje nabídku a poptávku

– alokační význam (umístnění kapitálu do odvětví, které jsou progresivní)

– suma příjmů, kterou hodlá domácnost obětovat

– stanovení ceny je důležité pro existenci firmy

 

Druhy cen

Pořizovací cena – cena pořízení + náklady spojené s pořízením (montáž, provize, instalace,

doprava…)

– použití nakup zásob, IM

Cena pořízení – skutečná hodnota majetku

– použití: finanční investice, CP

Reprodukční cena – odhadová (odhad provedený znalcem)

– použití: při ocenění majetku, který jsme získali bezúplatně (dary, dědictví,

restituce) nebo u staršího IM, kde neznáme PC

Cena na bázi vlastních nákladů – při aktivaci, ocenění výrobků, které jsme si sami vyrobili

 

– v soukromém podnikání s nejvíce objevuje smluvní cena ( cena, která vznikne na trhu, všechny ceny

jsou smluvní, pouze některé ceny určuje stát)

 

Tvorba cen (stanovení ceny)

– nákladový způsob  Cena = náklady + zisk (dříve)

– pomocí zisku Cena – náklady = zisk

– Cena – zisk = náklady (mělo by platit nyní)

– pomocí přirážky (v maloobchodě si přičtou určité % k ceně)

– následovat konkurenci (u hromadného zboží)

– stanovení ceny podle vnímání zákazníka (chceme se odlišit např. doprava zdarma /doprava ukryta v

ceně/)

 

 

 

 

 

Zákon o cenách (526/90 Sb.)

– vznikl počátkem 90. let a měl napodobit konkurenci

– způsoby regulace – úředně stanovené ceny – pevné ceny, maximální (benzín, dopravné)

minimální ceny v zemědělství

– věcné usměrňování cen – vzrostou- li ceny vstupů, nesmíme je všechny

promítnout v cenách

– časové usměrňování cen – cena se nesmí měnit každý den

– cenové moratorium – zmrazení ceny

– vláda má možnost zastavit prudké zvyšování cen na

omezenou dobu, než najde nástroj, který by růst cen

zamezil

Cenová kalkulace a její význam

 

1. a) Kalkulace úplných nákladů

– stanovení nákladů na kalkulační jednici

– výsledkem je cena

–  je založeno na členění nákladů na dvě skupiny

1. a) přímé náklady – dají se přesně zjistit na jednici (přímý materiál, přímé mzdy…)
2. b) nepřímé náklady – nedají se přesně stanovit na jednici (režie – energie…)

– 1. průběžná – normovaná (vycházíme s norem) – operativní (z norem platných v běžném období)

– plánovaná (vycházíme z norem plánovaného

období)

– propočtová (vycházíme z propočtů)

2. výsledná – po výrobě zjišťujeme rentabilitu jednotlivých úkonů

– Kalkulační vzorec

 

1. PMa
2. PMz
3. OPN
4. VR .

Vlastní náklady výroby

5. SR
6. ZR .

Vlastní náklady výkonu

7. ON .

Úplné vlastní náklady výkonu

8. Zisk

( Spotřební daň)                       .

ZÁKLAD PRO DPH

9. DPH .

Prod. cena výrobce

9. Obchodní rozpětí .

ZÁKLAD PRO DPH

10. DPH .

Prod. cena  (velkoobchodní)

10. Obchodní rozpětí .

ZÁKLAD PRO DPH

11. DPH .

Prod. cena  (maloobchodní)

 

1. b) kalkulace neúplných nákladů

– podmínka: – rozdělit náklady na fixní a variabilní

KP = Cena – variabilní náklady

 

Krycí příspěvek – částka, která slouží k pokrytí fixních nákladů a zisku

Celkové fixní náklady – počet výrobků, jejíchž prodejem váš HV = C (krycí příspěvek)

Mezní počet vyrobených ks – počet ks při jejichž výrobě nevyděláváme, ale ani neproděláváme

– výpočet mezní hodnoty = CFN

KP

7) Zahraniční obchod v soukromém podnikání

– stejné jako u ostatních subjektů NH

 

8) ZP a SP OSVČ

 

– základem pro výpočet ZP a SP u OSVČ je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Rozdílu vypočteme 35 % a

dostaneme základ

– ze základu postupujeme podle výše uvedených sazeb (13,5%, 34%)

– rozdíl může vyjít malý, nebo naopak velký, proto jsou určeny určité hranice

 

 

Pojištění		Měsíční	Roční
Zdravotní pojištění	minimální	minimální mzda	12. minimální mzda
	maximální	40 500,–	486 000,–
Sociální pojištění	minimální	1 400,–	16 800,–
	maximální	40 500,–	486 000,–