Právní formy podnikání
právní úprava forem podnikání
členění a charakteristika obchodních společností (a. s., s. r. o., k. s., v. o. s.)
členění a charakteristika druhů živností
chrakteristika družstva, člení, právní úprava
státní podniky
společné podnikání několika osob
další formy podnikání (smlouva o tichém společenství, holding, joint ventures atd.)
právní úprava forem podnikání
Právní norma je všeobecně závazné pravidlo chování vydané v předepsané formě a vynutitelné ze strany státní moci. Nejvyšším stupněm právní normy je ústavní zákon. Sama ústava. V souladu s ústavou a ostatnímy ústavními zákony musí být i ostatní zákony, jsou tedy ústavním zákonům podřízeny. Všechny zákony, samožřejmě tedy i zákony upravující podnikání, jsou vydávány Parlamentem České republiky. Zákonům jsou podřízeny nižší stupně právních norem, a to nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, nařízení a vyhlášky okresních úřadů, nařízení a vyhlášky měst a obcí.
Podnikání vymezují dva významné zákony: Obchodní zákoník
Živnostenský zákon
Všechny podnikatelské právnické osoby a i některé podnikatelksé fyzické osoby musí být zapsány v obchodním rejstříku. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů.
členění a charakteristika obchodních společností (a. s., s. r. o., k. s., v. o. s.)
Obchodní společnosti jsou právnickými osobami založenými za účelem podnikání. Obchodní zákoník vymezuje 4 právní formy těchto společností:
Formy obchodních společností: společnosti osobní – veřejná obchodní společnost
– komanditní společnost
společnosti kapitálové – společnost s ručením omezeným
– akciová společnost
Veřejná obchodní společnost: je to společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společným
obchodním jménem. Všichni společníci ručí solidárně celým svým
majetkem. Základní jmění není povinné, rovněž jako vklad společníka.
Zisk se rozděluje zásadně rovným dílem.
K jednání jménem společnosti s jinýmiprávními subjekty je oprávněn
každý společník. Statutárním orgánem jsou všichni společníci.
Komanditní společnost: komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za
závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do
obchodního rejstříku a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem.
Komanditista ručí omezeně do výše svého vkladu a komplementář ručí
neomezeně, celým svým majetkem. Základní jmění není povinné, povinný je
pouze vklad komanditisty. K obchodnímu vedení jsou prováněni jen
komplementáři a statutárním orgánem jsou též komplementáři.
Společnost s ručením omezeným: je společnost, jejíž základní jmění je tvořeno předem stanovenými
vklady společníků. Společnost může být založena i jednou osobou.
Může mít maximálně padestá společníků. Za tuto společnost je
omezené ručení, pouze do výše nesplaceného vkladu zapsaného
do obchodního rejstříku. Základní jmění je povinné, minimálně ve
výši 200.000,- Kč. Vklad společníka je povinný, minimální vložená
částka je 20.000,-. Vklad může mít peněžitou i nepeněžitou formu,
nepeněžitý vklad musí být oceněn v penězích.
Akciová společnost: je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet kacií o určité
jměnovité hodnotě. Akcionáři neručí za závazky společnosti. Základní jmění je
povinné, minimálně ve výši 2.000.000,- Kč s neveřejným upisováním akcií a
20.000.000,- Kč s veřejnám upisováním akcií. Akcie je cenným papírem, s nímž
jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení akciové společnosti.
Valná hromada: je shromážděním všech akcionářů a je nejvyšším orgánem akciové
společnosti. Do její působnosti zejména náleží změna stanov,
rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jmění, volba a odvolání
členů představenstva, atd.
Představenstvo: je statutárním orgánem akciové společnosti. Má nejméně tři členy.
Členové volí svého předsedu. Představenstvo rozhoduje o všech
záležitost společnosti. Zastupuje společnost vůči třetím osobám.
Dozorčí rada: je nejvyšším kontrolním orgánem společnosti. Členem dozorčí rady
nemůže být člen představenstva. Dozorčí rada dohlíží na činnost
představenstva. Její členové jsou oprávněni nahížet do všech dokladů
týkajících se společnosti, kontrolují účetnictví atd.
členění a charakteristika druhů živností
Členění živností: ohlašovací: řemeslné
vázané
volné
koncesované
řemeslné živnosti: jsou to řivnosti jako je například kovářství, zámečnictví, hodinářství atd. Je potřebná
odborná způsobilost, jako je vyučení v oboru, nebo absolvování střední školy
v oboru. Nebo lze vykonat kvalifikační zkoušku.
vázané živnosti: je to například automatizované zpracování dat, vyučování řízení motorových vozidel
atd. Jsou různorodou skupinou, proto i podmínky jsou různorodé.
volné živnosti: Okruh volných živností není v žádné z příloh živnostenského zákona. To znamená, že
pokud jde o činnost s ovahou živnosti, jde o živnost ohlašovcí volnou. Nejčastější je
koupě zboží za účelem prodeje.
koncesované živnosti: je to činnost v oborech s jakýmkoliv zacházím se zbraněmi, zřizování
poplašných zařízení, provozování ohňostrojů, taxislužba, směnárenská činnost
atd. Koncesované živnosti jsou skrátka živnosti, které nemohou vzniknout bez
státního povolení. Jde o živnosti, které kladou na podnikatele značně vysoké
nároky na odbornou způsobilost ale také nároky na morální spolehlivost.
chrakteristika družstva, člení, právní úprava
Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Členové družstva neručí za závazky družstva a základní jmění musí činit nejméně 50.000,- Kč. Podmínkou členství je splacení základního členského vkladu. Zisk je rozdělován podle poměru výše vkladu splacené členem ke splaceným vkladům všech společníků.
Členská schůze: je nejvyšším orgánem družstva. Schvaluje stanovy, volí a odvolává členy předsta-
venstva a kontrolní komise.
Představenstvo: je statutárním orgánem družstva. Řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záleži-
tostech družstva. Představenstvo volí ze svých čelnů předsedu dužstva.
státní podniky
státní podnik: hlavní slovo má stát, ale v současné době je řada z nich přivatizována, jedná se o
podniky, na kterých má stát zvláštní zájem.
společné podnikání několika osob
sdružení: společné podnikání několika osob, dosažení zisku není hlavním cílem, jde o společné
vykonání určité dohodnuté činnosti, nahrazuje tzv. Konsorcia. Sdružení nemá způsobilost
k právním úkonům a nezapisuje se do obchodního rejstříku. Toto sdružení vzniká uzavřením
smlouvy o sdružení podle občanského zákoníku. Vedle pracovní činnosti mohou být
účastníci sdružení povinni poskytnout pro účely peníze nebo jiné věci. Poskytnuté
prostředky jsou spoluvlastnictvím všech účastníků.
další formy podnikání (smlouva o tichém společenství, holding, joint ventures atd.)
tiché společenství: tichá společnost nepatří mezi obchodní společnosti. Jepváně upravená obchodním
zákoníkem, a to smlouvou o tichém společenství. Touto smlouvou se tichý
společník zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho
podnikání. Podnikatel se zase zavazuje k placení části zisku vyplývající z podílu
tichého společníka.
holding: u a. s. nakupování většiny akcií jedním subjektem
joint ventures: spllečné riskování, jedná se o nový druh podnikání, vzájemné dodávaní odvahy