Pracovní poměr

• Je nejvýznamnější z pracovněprávních vztahů (patří do pracovního práva).
• Vzniká na základě pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Druhy pracovních poměrů rozlišujeme podle různých hledisek:

• Podle délky pracovní doby:
• na plnou pracovní dobu
• na kratší pracovní dobu
• Podle doby trvání:
• na dobu neurčitou
• na dobu určitou
• Podle vzájemných vztahů dvou nebo více pracovních poměrů 1 zaměstnance:
• Hlavní a vedlejší – zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele jeden pracovní poměr na plnou pracovní dobu a po této práci pracuje ještě pro jiného zaměstnavatele ve vedlejším pracovním poměru na kratší pracovní dobu. Souhlas hlavního zaměstnavatele k tomu není nutný (ani povinnost hlásit mu to).
• Souběžné – zaměstnanec (např. uklízečka) má u dvou nebo více zaměstnavatelů pracovní poměry na kratší pracovní dobu. Žádný není hlavní.
• Vedlejší činnost – zaměstnanec vedle svého pracovního poměru vykonává po této práci pro stejného zaměstnavatele ještě jinou práci. (Př. Účetní po své práci v účtárně ještě uklízí kanceláře v tomtéž podniku. Má tedy dvě pracovní smlouvy o pracích různého rodu s jedním zaměstnavatelem).

Doba určitá: maximální délka 3 roky, lze ji prodloužit dvakrát – celkem tedy může být sjednána mezi stejným zaměstnancem a zaměstnavatelem 3x za sebou. Pro zaměstnavatele je z důvodu opatrnosti lepší.

Doba neurčitá: je výhodnější pro zaměstnance – přispívá k jeho spokojenosti. Zaměstnavatel by si měl uvědomit, že kvalitní zaměstnanec je pro podnik obrovským přínosem, proto volí dobu neurčitou.

Zkušební doba:

• nevzniká u každého pracovního poměru automaticky, je uvedena ve smlouvě
• nesmí být delší než 3 měsíce (1-3 měsíce)
• u vedoucích pracovníků až 6 měsíců (ne déle)
• nezapočítává se do ní doba překážek v práci ze strany zaměstnance (např. nemoc)

v této době lze bez problému ukončit pracovní poměr ze strany zaměstnance i zaměstnavatele

Vznik pracovního poměru:

• pracovní smlouvou – mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
• jmenováním (dosazení) – u vedoucích pracovníků podle zvláštních předpisů (př. Ředitele školy jmenuje ministr školství).
• volbou – (starosta, poslanec, prezident, předseda družstva)

Ukončení pracovního poměru (rozvázání)

• dohodou
• Nejlepší a nejjednodušší způsob založení na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k určitému konkrétnímu datu (odpadá výpovědní lhůta).
• výpovědí zaměstnance
• Jedná se o jednostranný právní úkon .
• Je nutno dodržet výpovědní lhůtu dva měsíce, která začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce a končí poslední měsíc následujícího měsíce (př. 2.4. -> 1.5. -> 30.6).
• Zaměstnancem nemusí uvádět důvod.
• výpovědí zaměstnavatele
• Jednostranný právní úkon.
• Dodržení výpovědní lhůty.
• Nejčastějším důvodem je nadbytečnost zaměstnance aj. Je povinen uvést důvod.
• Výpověď nesmí dát v tzv. ochranné době = ženy v těhotenství, zaměstnanec neschopný práce (nemocnost), zaměstnanec uvolněný pro výkon veřejné funkce, zaměstnance, který pracuje v noci, na základě lékařského posudku byl uznán dočasně nezpůsobilý pro noční práci.
• okamžitým zrušením ze strany zaměstnance
• Jedná se o jednostranný právní úkon, obsahující důvody pro okamžité zrušení.
• Nejčastěji z důvodu nevyplacení mzdy ani po uplynutí 15 dnů od její splatnosti.
• Dalším důvodem je, že zaměstnanec dle lékařského posudku nemůže dál konat stejnou práci a zaměstnavatel ho do 15 dnů nepřevedl na jinou.
• okamžité zrušení ze strany zaměstnavatele
• jedná se o jednostranný právní úkon, obsahující důvody pro okamžité zrušení.
• Nejčastěji z důvodu hrubého porušení pracovních povinností zaměstnance.
• Zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestní čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (delší jak 1 rok).
• Zaměstnanec byl odsouzen pro trestní čin spáchaný při splnění pracovních úkolů k nepodmíněnému trestu odnětí svobody po dobu nejméně 6 měsíců.
• uplynutí doby pracovní smlouvy
• smrtí zaměstnance