Politologie
- polis = řecký městský stát, logos = věda
- politika – vedení, řízení společnosti, starost o věci veřejné
- zahrnuje pol. systémy, činnost pol. stran, vztahy mezi státy
- a ostatní vědy: filozofie – vydělila se z ní, v minulosti filozof = politik
sociologie – moc, volební chování, stejné pojmy (masová spol., etika)
historie – politické udál. podmiňovány historickými událostmi
ekonomie – ekon. úroveň odráží preference voličů, jednání politiků
právní věda – znalost ústavního a mezinárodního správního práva a zákonů
psychologie – proč se někteří lidé podřizují totalitám
FILOZOFICKÉ KOŘENY
Antika
- pol. myšlenky v době vytváření 1. státních útvarů
- Sofisté – přednost přirozenému právu, obdivovali silné a schopné jedince, opovrhovali neschopnou masou (základ právního dualismu)
- Sokratés – 469 – 399 př.n.l., v čele státu filozof, pokud má vládce činit dobro, musí ho poznat – důležitá myšlenka nejvyššího dobra
- Platon – 427 – 347 př.n.l., dialog Ústava – popsal ideální spravedlivý stát, v čele vládci a strážci (žádný majetek, spol. dům, manželky, děti, jedli spolu u stolu…)
- Aristoteles – 384 – 322 př.n.l., spis Politika – stát by měl fungovat na principech dělby moci, občané nejsou cizinci, otroci, barbaři, ženy, (Člověk je tvor společenský, měl by žít ve společnosti., Rodina základ společnosti.)
- Stoikové – všeobecná lidskost, společnost pro všechny
Středověk
- Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský (->tomismus) – ovlivnili, aktualizovali křesťanství
- Niccolo Machiavelli – renesance, účel světí prostředky
- Thomas Hobbes, John Lock – stát vzniká jako důsledek smlouvy, lidé tím ztratili část suverenity, občanům zůstávají urč. přirozená práva (na život, majetek)
- Jean Jacques Rousseau – pojednání Společenská smlouva – příčiny původu a nerovnosti mezi lidmi
- Charles Monteschieu – systém brzd – moc zákonodárná, soudní, výkonná – každá samostatná, suverénní, aby jedna nebyla silnější
- Karel Marx – autor Kapitálu – ekonomická teorie, popisuje teorii nadhodnoty, předpovídá třídní boj (proletariát x buržoazie, inteligence); všechno všech
STÁT
- organizovaný celek
- 3 části: obyvatelstvo, hranice, státní moc
- před 15. stol. existovaly státní útvary (polis) nebyly to státy v pojetí jako dnes
- teorie vzniku státu:
- patriarchální – rodina, rozrůstala se -> celek s pravidly -> stát
- mocenská – silný, schopný se ujal vlády
- náboženská – stát vznikl z boží vůle, panovník – Bůh
- smluvní – stát vznikl smlouvou; J.J.Rousseau (Spol. smlouva – jedinec se vzdává části svobody, zajišťuje ochranu majetku), Thomas Hobbes
- ÚZEMÍ – pevniny přesně vymezené hranicemi, voda, pobřeží, vzdušný prostor, nedotknutelné, svrchované
- OBYVATELSTVO
- občané daného státu, doklad: občanka, rodný list, pas
- výhody občanství: můžu volit, podpora, bezpl. školství; nevýhody: povinná škol.doch.
- jak získat státní obč.: narozením – jeden z rodičů Čech, adopce do Česka, nalezením (bez prokázání jiného obč.), sňatek (i dvojí obč.); cizinci – doba pobytu nepřetržitě 5 let, znalost ČJ, žádost, posl. 5 let nesměl být úmyslně spáchán trestný čin
- nikdo nemůže být zbaven občanství
- Všichni občané ČR jsou vázáni právním řádem státu a řádem státu jejímž jsou občanem.
- STÁTNÍ MOC
- státní aparát – tvořen hierarchicky uspořádanými složkami
- parlament, vláda, soudy
- vydávat, provádět a interpretovat zákony
- pod sebou: administrativní a správní aparát, armádu, policii
- definice: spol. vztah založený zákonem z něhož jednomu účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco účastníku druhému, který má povinnost příkazy uposlechnout
- římské právo: „Špatný zákon, také zákon.“
- svrchovanost = nezávislost
- Ústava – chrání přes zneužitím státní moci
- „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon.“
- podrobněji formuluje Listina zákl. práv a svobod
- nesmí být zneužívána (policie)
- FUNKCE
- vytváří závaz. pravidla, řídí se život spol., dohlíží na dodržov., postihuje porušování
- chrání (mír, pořádek, bezpečí) před vnějšími nepř. (hledá spojence, diplom. jednání, smlouvy, armáda)
- má úlohu hosp. vývoje spol., i ve starověku zavlaž. systémy v Egyptě, vytvořit podm. pro jedince a rodinu aby měli přijatelné živ. podm – > rozvoj spol.
- pečuje o blaho obyv v oblasti veřejných a soc. služeb a ve zdrav. a kult. oblastech
několik druhů organizace: forma vlády, územní členění, politický režim
- FORMA VLÁDY
- dělení podle účasti na vládě
- DEMOKRACIE
- demo = lid, kratos = moc; z řečtiny vláda lidu
- vláda více lidí, dodržení Listiny zákl. práv a svobod
- svoboda slova, vyznání, politické příslušnosti
- svobodné volby – přímé, tajné, všeobecné (pro všechny stejné, hlasy stejnou váhu)
- nedotknutelnost vlastnictví (dálnice přes pozemek)
- konkurence pol. stran – prostor ve veřejné TV
- nezávislost veřejného mínění
- spravedlnost – ekonom. podpora starých, nemocných…
- pluralitní spol. – pol. strany, občanské spolky
- právní stát – nezávislost soudní moci
- vztah stát – občan vymezen právem
- volební právo – aktivní (volíme), pasivní (jsme voleni)
- FORMY: zastupitelská – voleni zástupci, přímá – referendum-hlasování o vážných věcech, pluralitní – více názorů, pol. strany x nadace, spolky
- TOTALITNÍ DIKTATURY (nedemokratické, autokratické)
- vláda jednoho nebo skupiny
- zasahuje do soukromí – odposlechy, nemůže vycestovat
- vnucuje ideologii všem – pokud ne – tresty i pro rodinu
- ovládá média, cenzura, není svoboda slova
- tajná policie
- většina lidí vyloučena z účasti na pol. rozhodování
- TOTALITNÍ DIKTATURY (nedemokratické, autokratické)
- ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ STÁTU
- UNITÁRNÍ
- 1 soustava nejvyšších orgánů státní moci, Ústava, systém státní správy, typ občanství
- součástí mohou být autonomní celky (Sicílie, Katalánsko)
- centralizované – řízeno jedním centrem
- decentralizované – nižší správní celky (kraje, okresy…)
- SLOŽENÉ
- spolkový nebo svazový stát
- spolkový – několik členských států, dvojí soustava nejvyšších orgánů, Ústava, občanství
- federace – dobrovolný svazek států, ústřední orgán i orgány jednotl. států, míra samostatnosti
- konfederace – volné sdružení států, vysoká míra suverenity, účelný vznik (obrna, obchod)
- personální unie – státy spojeny panovníkem
- SLOŽENÉ
- UNITÁRNÍ
- POLITICKÝ REŽIM STÁTU
- REPUBLIKA – voleni na čas. omezené období– přímo (občany), nepřímo (parlament)
- 3 složky stát. moci – parlament (2 komory), vláda + prezident, soudy
- parlamentní – parlament má největší váhu, volí prez., zást, voleni občany
- prezidentská – prezident (volen přímo obč., parl. může jeho rozhodnutí vetovat) rozsáhlé pravomoci, v čele výkonné moci
- MONARCHIE – moc v rukou panovníka (dědičný titul), zakotven princip legitivity
- absolutní – neomezená vláda, hlavně v 19. stol.
- konstituční – vláda a moc omezena Ústavou, reálnou moc vláda i parlament
- stavovská – dnes neexistují, na vládě se podílela šlechta, duchov., měšťané
- ceremoniální/reprezentativní – moc panovníka výrazně omezena
- dualistická – málo rozšířena, zákonodárná moc – parlament, panovník (v čele vlády, jmenuje a odvolává (Saudská Arábie, Jordánsko)
- TEOKRACIE – theos = bůh, krates = vláda, moc odvozená z boží vůle, moc v rukou církve nebo panovníka, nedemokratické formy vlády
- SOFOKRACIE – vláda mudrců
- ARISTOKRACIE – vláda urozených
- OLIGARCHIE – vláda nejbohatších
- TECHNOKRACIE – vláda technické inteligence
- BYROKRACIE – vláda úředníků
- REPUBLIKA – voleni na čas. omezené období– přímo (občany), nepřímo (parlament)
POLITICKÉ STRANY, HNUTÍ, LOBBY
- znaky: dobrovolné sdružení občanů se stejnými názory a cíly, účastní se politického života
- v demokratické společnosti je politická scéna pluralitní, všichni hájí své zájmy
- politické strany, zájmové skupiny, odbory, organizace a spolky, národnostní menšiny, etnické skupiny
- vznik PS spojen s existencí parlamentního systému VB, nejvíce vzniká stol.
- bipolární systém – levice pravice – vznik v době Velký francouzský revoluce
- CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY PS
– vlastní politický program, účast ve volbách do nejvyšších zákonodárných orgánů (Senát, Poslanecká sněmovna) a orgánů místní správy, působí na veřejnosti (získává voliče, členy, sympatizanty), demokraticky volena struktura organizace, činnost financuje z členských příspěvků, vlastní hospodářské činnosti, z darů a státních dotací (podle voleb)
- FUNKCE
- zprostředkovatelská – most mezi lidmi a vládou (hlasování, návštěva poslance)
- integrativní – program zaměřený na všechny oblasti života spol. (narozdíl od zájmových skupin)
- socializační – učí členy hrát politické role (diskuze, kompromisy, veřejné projevy)
- mobilizační – strana se snaží oslovit pasivní členy
- rekrutivní – výběr politických elit (odborníků)
- ústavní – důležitá při sestavování vlády a uzavírání
- TYP ČLENSTVÍ
- masové – členství v maximálním množství – otevřené, mohou dobrovolně vystoupit
- kádrové (komunisti) – totalitní režimy, silně centralizované, typuje si kádry (vhodné členy), loajalita – výměna za lepší postavení, odmítnou -> nevýhody
- oddaných – rozvojové země, soustřeďují se kolem 1 osoby, fanatické
- ŠÍŘKA SPEKTRA
- ideologicky úzká – hlavně před 2 sv. v., oslovuje úzkou skup. voličů (agrární – zeměděl. str.)
- catch-all – ideologicky široká – chtějí podporu co největší části společnosti
NÁTLAKOVÁ SDRUŽENÍ
- vyskytují se v politice
- zájmy: ekonomické – odborová, profesní organizace; jiné – ženská hnutí, mládežnické spolky
Stát se nemůže o všechny veřejné záležitosti starat sám, pro společnost je lepší, když se občané o některé věci veřejného zájmu starají sami.
- názor, že se mu o to postará trh je mylný
- ve spol. jsou oblasti života, které nejsou založeny na zisku (podnikatelský, neziskový sektor)
FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN
- STÁTNÍ ROZPOČET
- stálý příspěvek – vyplácí se stranám, které při posledních volbách do sněmovny získaly nejméně 3% hlasů; od 2001 – 6 mil. Kč ročně + 200 000 za každou desetinu % navíc – max. 10 mil.
- příspěvek za mandát – od 2001 – 900 000 Kč za poslance nebo senátora, 200 000 Kč za krajského zastupitele
- na úhradu volebních nákladů – od 2002 – 100 Kč pro stranu, která překročí 1,5% hlasů
- VLASTNÍ PŘÍSPĚVEK
- příspěvky vlastních členů
- dary, dědictví – pokud je dar přes 100 000 Kč musí se uvést jméno, bydliště
- příjmy z pronájmu, prodej movitého i nemovitého majetku
- úroky z vkladů na účtu
- peníze z podnikání – nesmí podnikat pod svým jménem, může založit společnost
- kontrola financování státem – stát nesmí PS kontrolovat – demokracie, do 1.dubna musí předložit Poslanecké sněmovně Výroční finanční zprávu s přehledem příjmu strany, výroční zpráva je veřejná, nesmí přijímat dary od státních institucí
OBČANSKÁ SPOLEČNOST
- oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, právně zamčeny a uznávány
- společenské organizace – dobrovolné, zájmové v určité oblasti; působí v té části života společnosti, kde mají lidé shodné zájmy, cíle, organizují se, aby toho dosáhli (feministky, odbory, družstva)
- skupiny občanů – příležitostné (demonstrace), pevně sdružené (profesní skupiny), neorganizované (nefungují jako skupina, ale jako významná pol. síly, lidé jsou si blízcí (katolíci, romové)), nátlakové (vytvářejí pol. tlak, prosazují své požadavky, protesty s nimiž se může vláda vyrovnat, důležitý lobbismus (ovlivňování poslanců různými zájmovými skupinami))
ODBORY
- sdružení zaměstnanců s cílem prosadit své ekonomické zájmy (výše mezd, prac. podmínky)
- komunikují se zaměstnavateli
- tripartita – jednání vlády, zaměstnavatelů a odborových svazů – projednávají základní zákony týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů
- založení – minimálně 3 členové – 1 zaměstnanec, 1 nad 18 let
- financování z příspěvků členů
PROFESNÍ ORGANIZACE
- komory: česká lékařská, advokátní, notářská, architektů
- dohlíží na správnost dodržování povolání, propagují ho
- některá nemůžeme vykonávat pokud nejsme členem
- jednání ohledně sazebníků, podmínky k otevření praxe
OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI
- v názvu o.p.s., státní, zakladatel – fyzická, právnická osoba, ředitel (fyzická osoba), Horská služba
VOLBY
- poprvé v Antickém Řecku, nebyli k výběru kandidáti do pol. úřadů, hlasování o návrzích a jednotlivcích
- ostrakismus – střepinový soud, na střep jméno toho, kdo ohrožoval demokracii, pokud měl více než 6000 hlasů, musí do 10 dnů na 10 let opustit stát
- základní předpoklad demokracie – existence pravidelných a soutěživých voleb rozhoduje o tom, je-li to demokracie X země konající volby aby zajistily zdání demokracie
- svobodné volby – přístupné hlasovací místnosti, svobodný přístup k nezkresleným informacím, přehledný způsob sčítání hlasů -> přímé, rovné, tajné, soutěživé, pravidelné, definitivní
- seznamy voličů – stálé, průběžné (verifikované – doplňují se před volbami), registrace
- dobré vědět – kdo a jak navrhuje kandidáty, kdo je kandidát, kdo jsou voliči, jaký je volební řád, kolik potřeba hlasů, aby byl zvolen, co se děje pokud je rovnost hlasů, jak se sčítají hlasy
- důvody voleb – pokojná změna vlády, vyjadřují mínění rodičů (přidělují legitimitu parlament, vládě, zpětná vazba, volební chování
- nemusí být pouze volby – jmenování vlády (většina zemí), rotace (EU), losování (rovnost hlasů), dědictví (mandát ve sněmovně lordů)
- formy přímé volby – referendum (hlasování) – důležitá rozhodnutí (vstup do EU, finančně náročné)
- plebiscit – jednorázové rozhodnutí občanů určitého území o osamostatnění nebo připojení k jinému státu
- iniciativa – petice, občané navrhují řešení, zákony
- odvolání
VOLEBNÍ SYSTÉMY
- VĚTŠINOVÝ
- princip – vítěz bere vše; zvolen jediný kandidát
- zpravidla jednomandátové obvody – každý svého zástupce, počet křesel v parlamentu –obvodů
- snížení počtu PS – malé strany nejsou schopny získat v jednotlivých obvodech většinu
- vláda může být utvořena 1 PS
- jednokolový – kdo získá nejvíce hlasů
- dvoukolový – 2 s nejvíce hlasy postoupí, druhé kolo
- POMĚRNÝ
- spravedlivější, % hlasů, tolik reprezentantů
- i malé PS, vláda méně stabilní (více PS)
- 5% hlasů pro vstup do poslanecké sněmovny
- SMÍŠENÝ
- většinový + poměrný
USA
- nepřímé, volen kolegiem volitelů
- v případě úmrtí prezidenta nastupuje víceprezident (nejsou předčasné volby)
- volební období 4 roky, maximálně 2x
- kandidát – starší 35 let, min. 14 let bydlí v USA, musí zde být narozen
- dohromady 538 hlasů ze všech států (státy demokratické, republikánské)
- primární volby (leden) – vybrat delegáty (volitele) – volí kandidáty
- volební sjezdy (léto) – delegace států se jmény volitelů
- kampaň – získání publicity kandidátů
- den volby (1. listopadové úterý) – kandidát musí získat více než 270 hlasů
ČESKÁ REPUBLIKA
- parlament – 2 komory – poslanecká sněmovna, senát
VOLBY
- vyhlašuje prezident, min. 90 dní před konáním, konání v posl. 30 dnech funkčního období parlamentu
- do sněmovny – volební kraje
- 3 dny před volbami pozvánka nebo ve volební místnosti
- potřeba prokázat, že jste občanem ČR
- zatrhnu stranu – volím, podle jejich pořadí; zatrhnu politika strany
- vyhodnocení – určí se strany s více než 5% (koalice 2 – 7%, 9%, 11%….), kolik mandátů v kraji pro volenou stranu; pokud někdo má 10%
- do senátu – většinový systém – 81 obvodů, nerozpustitelný (může převzít fci sněmovny), kandidáti – nad 50% -> v senátu, stejně -> další kolo
ZÁKLADNÍ IDEOLOGIE
- LIBERALISMUS
- z lat. liberace = osvobodit
- navazuje na označení svobodných lidí, nebyli otroky ani nevolníky (19.stol ?)
- přímý výraz vzniku moderního trhu – svobodný jedinec – účastník směny zboží, svobodné rozhodnutí jedince, soukromé vlastnictví
- ideologický směr Evropy od 19. stol.; široký směr
- společné:
- nejvyšší hodnotou je svoboda a práva jednotlivce – přednost před hodnotami celé společnosti (omezení kdyby zasahovala do práv jiného jednotlivce)
- jednotlivec má přirozená práva, nezávisle na politické moci, která je má ochraňovat
- práva a svobody mají univerzální platnost (nezávisle na rodovém, třídním, národnostním původu)
- právo na soukromé vlastnictví pro každého, stát ho ochraňuje
- státní aparát má omezenou moc, omezeno státní zasahování do záležitostí jedince
- obrovská tolerance ze strany morálky a náboženského vyznání
- problémy – odtrhává moderního člověka od tradic a kulturních vzorů; může polarizovat společnost (velmi bohatí X velmi chudí) -> nestabilita
- JAKO TYP POLITICKÝCH STRAN
- svoboda jedince – každý se stará sám o sebe
- auto matické působení trhu = trh nemá být omezován
- chtějí slabý stát – ve smyslu zasahování
- minimální sociální zabezpečení a podpora občanů
- nejsou stoupenci decentralizace státu – krajských zastupitelstev a občanských sdružení (kromě charity)
- voliči – mládež, velcí podnikatelé, technická inteligence; ekonomicky zaměření
- KONZERVATISMUS
- conservare = zachovat
- vznikl v 18. století
- projev nespokojenosti se šířením liberálních ideí, změnou pol. systémů, obav z revolucí
- znaky – stát a společnost nechápou odděleně; skeptičtí na radikální změny, utopické teorie a ideály; nejdůležitější hodnoty – řád, autorita, ochrana tradičních hodnot (vlast, rodina, náboženství, morálka); tradice spjata s patriotismem, provincionalismem (nedostatek širšího rozhledu) a s institucí státního náboženství; důraz kladen na úlohu církve a židovsko-křesťanské morálky
- podporují pomoc člověku v nouzi, postiženým, bezbranným
- nejsou proti vývoji, ale chtějí pozvolný vývoj (bez revolucí, reformací)
- voliči – věřící, starší lidé, dobře postavení
- PROBLÉMY
- pozdní reakce na změny ve společnosti
- zdrženlivé – genetické objevy, interrupce, homosexuály
- SOCIALISTICKÁ
- dnes Marxismus (vychází z ní)
- důraz na násilné převzetí moci
- v Rusku; 40 let u nás
- reakce na rozvoj trhu, průmyslu – těžké postavení dělníků v raném socialismu – postrádají sociální zabezpečení
- nejkrajnější podobou jsou komunisté
- navazuje na utopistické učení (vymyslet ideální dokonalý společenský řád)
Thomas Moor – Utopia
utopie – z řečtiny; u = ne, topos = město -> neexistující město
- stol. – Marx – Komunistický manifest („Proletáři všech zemí spojte se.“)
Engels – Kapitál – ekonomické dílo