Pojišťovnictví

S každou oblastí lidské činnosti je spojeno určité riziko. Proto riziku a jeho dopadům je nutné se nějakým způsobem bránit – pojistit. Pojištění se historicky považuje za formu přesunu rizika – negativních dopadů nahodilostí, z ekonomického nebo jiného subjektu na speciální instituce- pojišťovnu.

Pojišťovnictví představuje nevýrobní odvětví ekonomiky zabezpečující finační eliminování (vyloučení) negativních důsledků nahodilosti na ekonomickou nebo jinou činnost lidí. Touto činností se zabývají podniky – pojišťovny (zajišťovny), které jsou většinou ve formě a. s.

Pojišťovnictví

• zvláštní odvětví ekonomiky
• finanční služba
• je zdrojem rozvoje společnosti
• je to služba pro obyvatelstvo i podnikatelské subjekty, resp. státní instituce
• neznamená výraznější růst bezpečnosti
• neznamená ani naprostou jistotu – nese jen finanční důsledky za jednotlivá rizika konkrétních činností

Struktura pojišťovnictví

Zákonodárné orgány

Dozor nad pojišťovnictvím

Asociace (svazy) pojišťoven

Komerční pojišťovny Zdravotní pojišťovny

Zajišťovny Sociální pojišťovny

Zprostředkovatelé

Pojišťovny mohou být specializované nebo univerzální. Dozor vykonává ministerstvo financí a jeho činnost spočívá v povolování pojišťovací činnosti, vykonává kontrolu, dodržování právních předpisů a schopnost likvidity pojišťovatelů- Asociace zastupují zájmy členských pojišťoven při jednáních s orgány státní správy, zahraničními partnery a vykonává odbornou poradenskou činnost.

Základní pojmy používané v pojišťovnictví:

Riziko – souvisí s nejednoznačností průběhu ekonomických nebo jiných procesů, a hlavně nejednoznačností jejich výsledků

• představuje nebezpečí negativní odchylky od stanoveného cíle nebo nebezpečí ztrát chybného rozhodnutí apod.
• riziko v této oblasti je jiné než ve sportu, v hazardních hrách, tam jde o riziko spekulativní

Zajišťovny – instituce, které pojišťují pojišťovny pro případ zabezpečení finančních prostředků pojišťovny při vzniku nahodilých událostí velkého rozsahu (př. Povodně r. 1997)

Zajistné – finanční poplatek (částka), který platí jedna pojišťovna druhé pojišťovně (zajišťovně) za přenesení části rizika z uzavřených pojistných smluv

Zábrana škod = aktivní činnost pojišťoven, která ovlivňuje výši finančních a materiálových škod a růst celospolečenské efektivnosti (jedná se většinou o činnost preventivní)

Pojistné riziko – souhrn rizik, který je kryt příslušným pojištěním tak, jak jej převzala konkrétní pojišťovna. Je vymezen rámcem pojistného práva, má uvedenou časovou platnost (pojistnou dobu) a místní vymezení

Pojistné podmínky – všeobecné – týkají se více druhů pojištění

• zvláštní – jednotlivé druhy pojištění

Pojistná smlouva (pojistka)

• navazuje na pojistné podmínky a završuje dvoustranný právní úkon, na jehož základě vzniká smluvní pojištění PO respektive FO
• pro pojištění na dobu delší než 1 rok je vyžadována písemná forma smlouvy
• pojistná smlouva obsahuje zpravidla tyto údaje: druh pojištění, předmět pojištění, pojistnou dobu, výši pojistného plnění, případně způsob jeho určení, výši inkasovaného pojistného, způsob placení pojistného, splatnost
• lze ji také sjednat ve prospěch jiného než toho, kdo pojištění uzavřel. V této souvislosti používáme pojmy – pojistník – tj. ten, kdo uzavřel pojistnou smlouvu s pojišťovnou a je povinen platit pojistné a pojištěný – tj. ten, na jehož majetek, odpovědnost za škody, život nebo zdraví se pojištění vztahuje. Ve většině případů je pod pojmem pojistník a pojištěný tatáž osoba. Rozdíl nastává v případě, že pojištění je sjednáno ve prospěch někoho jiného než toho, kdo uzavřel smlouvu a platil pojistné – př. Pojištění dítěte (pojistník rodič, pojištěný dítě).

Pojistné plnění – představuje pojistné vyplácení náhrady škod na pojištění majetku, FO a PO, výplaty úrazového, životního, důchodového pojištění. Jeho výplata závisí na všeobecných a zvláštních podmínkách pojištění a jednotlivých druhů pojištění a především na pojistné smlouvě

Pojistné – představuje platbu za přenesení negativních finančních důsledků nahodilostí z podnikatelských subjektů nebo FO na pojišťovnu (= poplatek)

Risk management

Speciální obor, který se zabývá řízením rizika a má několik fází:

1. analýza rizika – provádí se určení rizika, zhodnocení míry ohrožující ekonomickou činnost lidí na konkrétní úrovni
2. ovládání rizika – vychází z analýzy a výstupem jsou konkrétní opatření, která jsou později realizována ve 3. fázi, tj.
3. kontrola a financování rizika – opatření k předcházení rizik, snižování negativních důsledků, ekonomické vyjádření těchto opatření je kontrola

Předmětem zkoumání risk managementu jsou:

1. rizika řízením kontrolovatelná · fyzické ztráty, škody na zdraví

· poškození a ztráty majetku

· odpovědnosti za škody

· přerušení ekonomické nebo výrobní činnosti

· chyby v řízení

2. rizika kontrolovatelná jen omezeně

· technologická rizika

· politická rizika

· sociální rizika

· rizika vyplývající z přírodního prostředí

· nedbalost

Finanční eliminace rizika je předmětem rozhodování pracovníků risk managementu a rozhodnutí je zpravidla takové, že rizika, respektive události více-méně předvídatelné, opakující se a rizika malého rozsahu jsou eliminovány z vlastních finančních prostředků firmy. Pokud jde o střední škody, mohou být hrazeny také z vlastních finančních prostředků, ale firmy si pro tyto případy vytvářejí vlastní rezervy. U velkých škod, které by znamenaly ohrožení finanční situace a stability firmy, vede rozhodování směrem k pojištění. Tzn. že podnikatel nebo firma pojištěním přeměňuje možnost vzniku i katastrofální škody s dopředu neodhadnutelnými finančními důsledky, za poměrně malý a dobře známý náklad – poplatek za pojištění – pojistné.

Pojištění

• vytváření pojistných rezerv prostřednictvím pojištění vyžaduje pravidelné placení pojistného bez ohledu na to, jestli vznikne pojistná událost nebo ne. Na druhé straně jsou peníze okamžitě k dispozici, jsou-li splněny pojistné podmínky

1. samopojištění – firma vytváří vlastní finanční fond
2. pojištění – prostřednictvím pojišťovny

Obě možnosti souvisí s vytvářením rezerv. REZERVY – dočasně volné finanční (materiálové) prostředky potenciálně určené k úhradě nahodilých potřeb.

FUNKCE REZERV: – stabilizační

• pomáhají zajistit plynulost reprodukčního procesu
• pomáhají zajistit bezporuchovost reprodukčního procesu
• pomáhají zajistit pružnost reprodukčního procesu

Pojistný fond – speciální rezervní fond tvořený k úhradě nahodilých událostí a potřeb souvisejících s použitím pojistných metod

Kategorie a) finanční (peněžní)

2. důchodová (důchod = příjem) – souvisí s tvorbou a použitím těchto příjmů

Pojistná metoda – soubor, zpravidla matematických metod souvisejících s definováním způsobů jak eliminovat důsledky nahodilostí

Kalkulace pojistného

• cílem kalkulace je úhrada vlastních nákladů pojišťovny jako podniku, tzn. že předmětem je

1. cena výkonu (služby) – tarifní pojistné vztahující se k jednotlivým konkrétním druhům pojištění
2. úplné vlastní náklady pojišťovací služby

1. pojistná plnění (rozhodující a převažující složka)
2. správní režie pojišťovny (náklady pro chod pojišťovny – nájem, voda, mzdy, …)

Při kalkulaci pojistného statisticky dochází k vyrovnání (kompenzaci) mezi pojistným a vypláceným pojistným plněním.

P = NP + ZŠ + VN + Z

Pojistné je tvořeno (kalkulační vzorec):

NP – netto pojistné, ZŠ – příspěvek na zábranu škod, VN – vlastní náklady, Z – zisková přirážka

Netto pojistné – je určeno pro poskytování pojistných plnění, ale pokud pojistná plnění jsou menší než netto pojistné, odvádí se rozdíl do pojistného rezervního fondu. Podle předpisu musí pojišťovna vytvářet tzv. základní rezervní fond, dále fond rezerv pojistného a fond zábrany škod.

(Základní rezervní fond – je určen ke krytí rozdílu mezi skutečně vyplaceným pojistným plněním a netto pojistným.

Fond rezerv pojistného – je určen na výplatu nároků vyplývajících z rezervotvorných pojištění. Toto pojištění se vytváří v dohodnutém termínu a v dohodnuté výši.

Fond zábrany škod – tvoří se z přirážky v pojistném a je určena na krytí nákladů a příspěvků určených na realizaci různých opatření směřujících ke snížení škod.)

V rámci kalkulace pojišťovny stanovují také specifické rezervy (fondy) a využívají k propočtům kalkulace pojistné techniky, které jsou založeny na statistických a matematických metodách, především počet pravděpodobností.

Nástroje stabilizace pojišťoven:

1. specifické rezervní fondy

1. výkyvová rezerva – slouží ke krytí náhodných výkyvů v rámci škodních průběhů
2. rezerva pojistného životních a důchodových pojištění – slouží ke krytí budoucích závazků pojišťovny vyplývajících z uzavřených pojistných smluv

2. zajistné

Charakter pojištění

Pojištění má charakter peněžních vztahů. Je to efektivní tvorba a rozdělování peněžních prostředků prostřednictvím pojistných fondů, které tvoří pojišťovny. Část prostředků ukládá pojišťovna do pojistných rezerv a ostatní částky používá pro vyplácení pojištění. Pojištění je právní vztah mezi FO a PO, který vzniká na základě pojistné smlouvy nebo právního předpisu (zákona). Pojištění má tyto charakteristic­ké znaky:

1. Solidárnost – projevuje se v tom, že pojistníci společně přispívají na vytváření pojistných fondů už s vědomím toho, že nemusí vložené pojistné získat zpět a místo jim bude vyplaceno někomu jinému.
2. Podmíněná návratnost – projevuje se v tom, že pojištění bude vyplaceno tehdy, vznikne-li pojistná událost.
3. Neekvivalentnost – projevuje se v tom, že pojistné plnění není závislé od výše zaplaceného pojistného tzn., že může být vyšší nebo nižší než splacené pojistné.

Klasifikace pojištění

Pojištění lze rozdělit podle různých hledisek:

1. Podle formy

1. zákonné pojištění – toto pojištění vyplývá ze zákona, který už stanoví vznik tohoto pojištění, pojistné podmínky, sazby pojistného, způsob placení atd. (Zákonné pojištění odpovědnosti za škody z provozu motorových vozidel, ZP, SP)
2. povinně smluvní pojištění – musí se sjednat povinně podle právního předpisu pro určitou činnost (pojištění lékařů, myslivců, auditorů)
3. smluvní pojištění – na základě smlouvy a je dobrovolné

2. Podle formy tvorby rezerv

1. rizikové pojištění – neví se kdy pojistná událost vznikne (úrazové, majetkové, proti živelným pohromám)
2. rezervotvorné pojištění – ví se, kdy pojistná událost vznikne (životní a důchodové poj.)

3. Podle odvětví

1. neživotní – zabývá se majetkem
2. životní – úraz

4. Podle druhů

1. POJIŠTĚNÍ MAJETKU A ODPOVĚDNOSTÍ ZA ŠKODY OBYVATELSTVA

1. Pojištění domácnosti

Je to jeden z nejvýznamnějších druhů pojištění jak pro pojišťovny, tak pro obyvatelstvo, protože tuto službu využívají odhadem asi 2/3 domácností. Převažující podoba pojištění domácnosti má charakter sdružené formy majetkového a odpovědnostního pojištění vztahujícího se na zařízení domácnosti a odpovědnost jejích členů.

Sdruženým pojištěním domácnosti jsou kryta rizika především živelné, tj. požár, výbuch, úder blesku, vichřice, povodeň, krupobití, sesouvání půdy, zřícení skal, laviny, pády stromů atd., že byt se stal neobyvatelným v důsledku pojistné události. V rámci tohoto druhu pojištění mohou být připojištěny věci, které mají vyšší hodnotu, např. obrazy, starožitnosti, počítače, automatické pračky.

Tarif pojistného se nejčastěji určuje podle sjednaných pojistných částek, podle pravidla „čím vyšší krytí, tím vyšší pojistné“.

2. Pojištění staveb (budov)

Je to další významný druh pojištění majetku obyvatelstva a ve struktuře pojištění zaujímá 2. místo, protože zhruba 1/2 obyvatelstva bydlí ve vlastních budovách. Toto pojištění má také sdružený charakter a předmětem pojištění jsou rodinné domky, nájemní a obytné domy, zemědělské usedlostí, rekreační chaty, chalupy atd.

Ve sdruženém pojištění je zahrnuta také odpovědnost za škody z titulu vlastníka stavby. Pojištěním jsou kryta rizika živelní, vodovodní, vandalismu, nárazu dopravních prostředků a odpovědnosti za škody způsobené vlastníkem budovy.

Tarif pojistného vychází z kvality pojišťované budovy a z rozměru zastavěné plochy.

3. Pojištění havárie motorových vozidel

Vztahuje se pro případ škod, jejichž vznik a velikost řidič vozidla nemohl ovlivnit, ale i pro případ škod jím zčásti nebo zcela zviněným. Předmětem pojištění jsou motorová vozidla (auta, motocykly, přívěsy, návěsy apod.). V plném havarijním pojištění je kryto riziko živelní, odcizení, vandalismu a havárie formulované jako rozbití nebo poškození vozidla vnější událostí. Z tohoto pojištění je zpravidla vyloučeno přirozené opotřebení, nesprávná údržba nebo řízení vozidla osobou bez řidičského průkazu. Je to pojištění bez pojistné částky a max. výše plnění je dána časovou cenou vozidla v době nehody. V konstrukci tohoto pojištění se využívá tzv. spoluúčast na každé škodě ve výši sjednané v pojistné smlouvě. U tohoto pojištění je využíván také bonus, tj sleva za bezeškodní průběh ve stanovené pojistné době.

4. Pojištění odpovědnosti za škody z provozu motorových vozidel

Z tohoto pojištění má pojištěný právo, aby v případě vzniku pojistné události za něj pojišťovna uhradila škodu, za kterou pojištěný odpovídá a to těm, kteří tuto škodu utrpěli v souvislosti s provozem motorového vozidla pojištěného. Vzhledem ke společenské závaznosti ochrany poškozených při dopravních nehodách je ve většině zemí, i u nás, toto pojištění povinné.

Jako odškodné z tohoto pojištění jsou poskytovány tyto náhrady:

• náhrada za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti (např. jako rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenskou)
• náhrada za ztrátu na důchodu
• bolestné
• náhrada za ztížení společenského uplatnění
• náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením
• náhrada za věcnou škodu
• náhrada za přiměřené náklady spojené s pohřbem
• jednorázové odškodnění pozůstalých
• náhrada nákladů na výživu pozůstalých

Tato pojištění se týká provozu motorových vozidel občanů i ekonomických subjektů.

5. Ostatní druhy pojištění majetku a odpovědnosti za škody obyvatelstva

Jsou to např.

• cestovní pojištění, resp. pojištění pro cesty a pobyt
• pojištění odpovědnosti z výkonu povolání

Tyto ostatní druhy pojištění upravují všeobecné a zvláštní podmínky, případně smlouvy jednotlivých pojišťoven.

2. POJIŠTĚNÍ OSOB

1. Úrazové pojištění

Obsahem je finanční zabezpečení pojištěné osoby v případě, kdy v důsledku úrazu dojde k přechodnému či trvalému tělesnému poškození nebo smrti pojištěného. Nejnižší vstupní věk do úrazového pojištění je 15 let, nejvyšší 70 let. Pojištění je sjednáváno na pojistnou částku, jejíž výše je dána výši a druhem škody. Je možno se pojistit i na násobky základních pojistných částek. Tento typ pojištění je v praxi často kombinován s dalšími druhy pojištění osob, tj. životním a důchodovým pojištěním.

2. Životní pojištění

V současné době představuje souhrn různých druhů pojištění, které kombinují v různé míře 2 základní složky:

1. riziko smrti
2. riziko dožití sjednaného věku

Může obsahovat ještě další rizika, např. riziko úrazu. Tento typ pojištění vychází ve své kalkulaci z demografického modelu – tzv. úmrtnostních tabulek. Tarifními parametry jsou vstupní věk do pojištění (pojištěného či pojistníka), pojistná doba, doba placení pojistného, druh pojistné události, výše sjednané pojistné částky a zdravotní stav pojištěné osoby.

3. Důchodové pojištění

Jeho smyslem je doplňovat důchody poskytované jako dávky sociálního zabezpečení. Pojištění základního důchodu vytváří pro pojištěného nárok na to, aby od prvého dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl sjednaného věku (věku odchodu do důchodu), mu byl vyplácen další důchod v předem dohodnutých lhůtách po dobu života pojištěného. Tarif pojištění je kalkulován zvlášť pro muže a ženy a závisí na vstupním věku pojištěného.

4. Pojištění léčebných výloh v zahraničí

Úhrada z lékařského hlediska nezbytných nákladů na ošetření pojištěného, lze uhradit ve valutách i Kč.

3. POJIŠTĚNÍ PODNIKATELSKÝCH, PRůMYSLOVÝCH A ZEMĚDĚLSKÝC­H RIZIK

1. Živelní pojištění

Nejrozšířenější pojištění právnických osob, kdy předmětem pojištění jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví podnikatelských subjektů. Pojištěné živelní riziko zahrnuje v rámci všeobecných podmínek především požár, blesk, záplavu atd. Pojištění je provozováno na pojistnou částku, která je odvozena od nové hodnoty pojištěné věci nebo od časové hodnoty (hodnota po odpočtu opotřebení). Někdy je pojistná částky stanovena podle tržní hodnoty věci.

2. Pojištění krádeží vloupáním nebo loupežným přepadením

Předmětem pojištění jsou movité věci, jejichž vlastníkem je podnikatelský subjekt a pojištění je sjednáno opět na pojistnou částku odvozenou od nové nebo časové hodnoty. Diference sazeb může být stanovena také v závislosti na předmětu podnikání, jeho nebezpečnosti, popř. podle rizikovosti územní zóny. Výhodou pro stanovení pojistné částky je také lepší zabezpečení, a pojišťovna při lepším než požadovaném zabezpečení poskytuje slevy na pojistném.

3. Dopravní pojištění

Dopravní pojištění se vztahuje na přepravované věci s výjimkou dopravních prostředků, kterými se přeprava provádí. Rozlišuje se dopravním pojištění ve vnitrostátní přepravě, kraje živelní, havarijní riziko a odcizení po dobu přepravy. Konstrukce pojistného plnění je shodná jako v živelním pojištění. Pojištění v mezinárodní přepravě vychází ze zahraničních pojistných podmínek, především anglických, a rozlišuje 3 druhy dopravního pojištění:

1. pojištění s vyloučením zvláštní havárie (mají nejnižší pojistné krytí),
2. pojištění včetně zvláštní havárie (kryje navíc také částečné škody při normálním průběhu dopravy),
3. pojištění proti všem rizikům (nejširší pojistné krytí).

4. Strojní pojištění

Předmětem jsou stroje a jejich příslušenství, které jsou s pojistnou částkou uvedeny v seznamu strojů, který je součástí pojistné smlouvy s příslušným podnikatelským subjektem. Toto pojištění zahrnuje případy náhlého zničení nebo poškození způsobeného např. chybou v konstrukci, vadou materiálu nebo výrobní vadou, působením páry, plynu, zkratem elektrického zařízení atd. Blíže je uvedeno ve zvláštním pojistných podmínkách. Z tohoto pojištění je vyloučeno trvalé působení procesu stroje, např. opotřebení, koroze apod. Horní hranicí plnění pojišťovny je nová hodnota jako pojistná částka uvedená ve smlouvě.

5. Pojištění odpovědnosti za škody

Týká se právnických osob pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti podnikatelského subjektu za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností pojištěného. Od r. 1990 je u nás zaveden jeden druh zákonného pojištění odpovědnosti za škody podnikatelů, jehož obsahem je úhrada škod, za které odpovídá podnikatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance a odpovídá za něj podle zákoníku práce. Jedná se o odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Pojistné se platí v závislosti na počtu zaměstnanců a to zpětně za uplynulý kalendářní rok.

6. Pojištění úvěrové

Jeho obsahem je krytí důsledků nesplacení poskytnutého úvěru klienty pojišťovny (podnikatelské nebo bankovní subjekty). V české pojistné praxi se uplatňuje v současnosti pouze pojištění vývozních úvěrů kryjících riziko platební neschopnosti zahraničního dovozu českého zboží.

7. Pojištění pro případ přerušení provozu

Obsahuje především pojištění ušlého zisku a pojištění marně vynaložených nákladů, např. po požáru nebo škodě způsobené jinou živelní pohromou, kdy nepokračuje výroba, ale je nutné platit mzdy pracovníků, náklady na energii atd. V pojistné smlouvě musí být stanovena max. doba, po kterou pojišťovna pokrývá ušlý zisk a marně vynaložené náklady.

8. Pojištění zemědělských rizik

Pojištění zemědělských rizik je specifickým druhem pojištění. Týká se pojištění plodin a zemědělských zvířat. Ostatní pojistná odvětví týkající se zemědělství jsou shodná s uvedeným pojištěním průmyslových a podnikatelských ri­zik.

9. Ostatní druhy pojištění zemědělských a podnikatelských ri­zik

např.: – pojištění lodí a letadel

• pojištění investičních celků
• montážní pojištění
• pojištění směnárenské činnosti
• pojištění skel atd.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem

Od r. 1994 bylo zavedeno v ČR penzijní připojištění podporované státem formou státního příspěvku a to proto, aby další generace občanů si vytvářely prostředky na pokrytí rozdílu mezi mzdou či platem pobíraným v aktivním věku, a výší starobního důchodu, která bude do budoucna snižována. Nabídkou penzijního připojištění a jeho poskytováním se zabývají nově vzniklé speciální instituce – penzijní fondy.

Služby poskytované penzijními fondy:

· výplata starobní penze vyplácená doživotně nebo na dobu určitou

· výplata výsluhové penze vyplácená na dobu určitou

· invalidní penze vyplácená doživotně nebo na dobu určitou při přiznání invalidního důchodu

· pozůstalostní penze vyplácená v případě úmrtí účastníka penzijního připojištění

· jednorázové vyrovnání – nahrazuje pravidelné vyplácení penzí

· vyplácení odbytného – zahrnuje účastníkem uhrazené příspěvky zvýšené o jim odpovídající podíl na výnosech hospodaření penzijního fondu

Zdravotní pojištění

Zákon upravuje všeobecné zdravotní pojištění a podmínky, za nichž je na základě zákona zdravotní péče poskytována. Zdravotní péče podle zákona se poskytuje jako péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním.

Péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním zahrnuje:

1. diagnostickou péči, léčebnou péči ambulantní i ústavní včetně rehabilitace a péče o chronicky nemocné
2. prevenci podle obecně závazných předpisů
3. poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky za podmínek stanovených zákonem
4. dopravu nemocných a náhradních cestovních nákladů do nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je oprávněno zdravotní péči poskytovat, vyžaduje-li to nezbytně jejich zdravotní stav, náklady místní dopravy se nehradí
5. lázeňskou péči a zvláštní léčebnou péči poskytovanou podle doporučení lékaře jako nezbytnou součást léčebného procesu

Plátci pojistného zdravotního pojištění jsou pojištěnci, zaměstnavatelé, stát.

Zdravotní pojištění provádějí resortní, oborové, podnikové, popřípadě další pojišťovny.

Základní ekonomické činnosti v pojišťovně

Ekonomiku pojištění chápe jinak pojistník (má snahu získat nejméně tolik, kolik do pojištění vložil) a jinak pojišťovna, která musí splnit své závazky a ještě vytvořit zisk. Ekonomické činnosti v pojišťovně obsahují 5 základních oblastí:

1. Plánování – které se orientuje na předpokládané hospodářské výsledky s přihlédnutím na možnosti trhu a pojišťovny. Nejdůležitějšími plány jsou finanční plán, plán činností, plán pojistných událostí.
2. Analýzy a rozbory – úkolem je průběžně sledovat stanovené ekonomické úkoly, sledovat hospodářské činnosti a hosp. výsledky. Analýza a rozbory slouží pojišťovně k řízení a odstraňování nedostatků.
3. Účetnictví a informatika – zachycuje hospodářské operace, umožňuje jejich hodnocení a ukazuje konečný stav hospodaření.
4. Informační soustava – v pojišťovně je velmi složitá z důvodu rozsáhlé činnosti pojišťovny. Zabezpečuje sběr a zpracování údajů pro potřeby řízení.
5. Ekonomika práce – zahrnuje procesy související s efektivním využíváním pracovní síly (rozmisťování pracovníků, produktivita práce, zainteresování pracovníků na výsledcích). Zabývá se i mzdovou stránkou pojišťovny.

Pojišťovací činnosti

Základem práce pojišťovny jsou pojišťovací činnosti, které jsou tvořeny obchodní činností, správou pojištění a likvidační činností.

Obchodní služba – má za úkol realizovat na trhu pojistné produkty a zabývá se také údržbou pojištění, což v sobě zahrnuje kontakt se zákazníkem, získávání informací a uzavírání smluv

Správa pojištění – zabezpečuje průběžnou starostlivost o uzavření pojistné smlouvy, provádí příjem a kontrolu nově sjednaných smluv, provádí registraci, evidenci, statistické zpracování, příp. nevyhnutelnou korespondenci.

Likvidace pojistných událostí – je výsledkem pojišťovací činnosti a úlohou likvidace je určit výši pojistného plnění a provést vyplacení pojistné částky pojištěnému. Obsahuje v sobě spoustu postupů přes ohlášení událostí, ověření, administrativní zpracování, výpočet poj. plnění, jeho poukázání a statistické zpracování.

Pojišťovny:

1. zdravotní: Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, Revírní bratrská pokladna, VZP, VZP ČR, Zdravotní pojišťovna MV ČR
2. sociální: Okresní správa sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení
3. komerční: Česká pojišťovna, ČS Živnostenská pojišťovna, Kooperativa, Allianz, Generali, Česká pojišťovna, Komerční pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, …
4. zajišťovny: Műnich Re (Německo), Swiss Re (Švýcarsko), Berkshire Hathaway (USA), Lloyd´s (Británie), Allianz (Německo)