Personalistika

– hlavně krátkodobé brigády, výhodné pro studenty, výpomoci

– pokud si měsíčně vydělám  méně než 10 000m, není povinnost platit SZP –>pokud víc, tak ano

– povinnost platit daň z příjmu (15%)

b) dohoda o pracovní činnosti

– nesmí svým rozsahem převýšit polovinu pracovní doby –> 20hodin týdně max. – přivýdělky, práce s VŠ, k mateřským

– musí být písemně sepsaná

– povinnost platit SZP i daň z příjmu

• smlouva o dílo je dohoda mezi dvěma podnikateli, tudíž je ošetřena obchodním zákoníkem!

 

2) pracovní poměr

• vzniká :

1)volbou (poslanci, řídící pracovníci, …)

2)jmenováním (vedoucí pracovníci jsou jmenováni do řídících funkcí dle zvláštních předpisů) -např. ředitel

3)uzavřením pracovní smlouvy (nejběžnější forma)

• povinné náležitosti pracovní smlouvy:
• identifikace obou stran (jméno zaměstnavatele, název a sídlo firmy, zda se jedná o PO/FO,…), podpisy
• druh práce, na kterou jsme přijímáni
• místo výkonu práce – konkrétní adresa
• přesné datum nástupu do práce (nemusí být konkrétní datum – např. po odchodu účetní na mateřskou)
• nepovinné:
• nárok na délku dovolené (popř. způsob určování nároku na dovolenou)
• údaje o výpovědních lhůtách
• info o mzdě (způsob odměňování, splatnosti mzdy, termíny výplaty mzdy, místo vyplacení…)
• stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby
• zda se jedná o poměr na dobu určitou/neurčitou (není-li uvedeno, jedná se automaticky o neurčitou)
• zkušební doba (max. 3 měsíce, pro manažery max. 6měsíců, nelze ji sjednat v případě poměru na dobu určitou, není-li uvedena, neplatí)
• nutno ji vydat písemně a jedno vyhotovení předat zaměstnanci
• pokud nejsou ve smlouvě uvedeny práva a povinnosti zaměstnance, je o nich zaměstnavatel povinen do 1 měsíce informovat (týká se i jejich změn)

 

• povinnosti zaměstnavatele:

1)přidělovat práci podle smlouvy, 2)platit mzdu, 3)zajišťovat důstojné podmínky pro plnění práce

• povinnosti zaměstnance:

1)konat práci dle pokynů, 2)konat práci osobně ve stanovené pracovní době, 3)dodržovat pracovní kázeň

 

• změny pracovního poměru:

1) převedení na jinou práci – zákoník práce stanovuje podmínky, kdy musí být zaměstnanec převeden na jinou práci a kdy může být převeden

– může být převeden, i když nesouhlasí (když si to šéf vyžádá a neodporuje to smlouvě, kterou spolu podepsali) – zaměstnanec by měl usilovat o přesnou specifikaci práce ve smlouvě

– naopak musí být převeden, jestliže dostane potvrzení od lékaře, že tuto práci nesmí dělat

2) přeložení na jiné místo – pouze se souhlasem zaměstnance

 

ukončení pracovního poměru:

a) dohodou – nutný souhlas obou stran, domluví se, že poruší ty 2 výpovědní měsíce (zcela legálně i eticky)

b) ukončení ve zkušební době – může zrušit kterákoliv ze zúčastněných stran bez udání důvodu – 3denní výpověď

– nelze použít, nebyla-li zkušební doba písemně sjednána

c) okamžitá výpověď – jedná se o výjimečnou formu

– zaměstnavatel: v případě hrubého porušení kázně, při odsouzení (úmyslný trestný čin) na více než jeden rok

-zaměstnanec: pokud nám není do 15 dnů vyplacena mzda – mohu dát okamž.výpověď nebo pokud přinesu potvrzení od lékaře, že tuto práci nesmim dělat, musí mě přeložit na jinou –>pokud to do 15 dnů neudělá…

– jiné důvody zákoník práce nedovoluje

d) klasická výpověď – jednostranný právní akt – písemně a doručena ke druhé straně, jinak je neplatná

– začíná běžet 1. dnem následujícího kalendářního měsíce po dání výpovědi

– ze strany zaměstnance – z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu – výpovědní lhůta je 2 měsíce, nemá nárok na odstupné

– ze strany zaměstnavatele – pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce:

– pokud se ruší nebo přemisťuje zaměstnavatel nebo  z důvodu reorganizace firmy – zaměstnanec se stal nadbytečným

-odstupné: pokud ve firmě pracoval do 1 roku–> 1měsíční odstupné, do 2 let–>2měsíční, více než 2 roky—>3měsíční

-pracovní poměr končí uplynutím výpovědní lhůty

 

– zaměstnavatel nesmí dát výpověď :

1. zaměstnanci na nemocenské (pouze pokud zjistí, že to nebyl podvod! – jinak i výpověď)
2. Člověku vykonávajícímu vojenskou službu nebo uvolněnému do jakékoli veřejné funkce (i politické)
3. těhotné ženě nebo ženě na mateřské dovolené (může ji to místo ale držet max. 3 roky)
4. Matce samoživitelce trvale pečující  alespoň o jedno dítě mladší než 3 roky

 

• mzda
• zaměstnanci přísluší mzda za vykonanou práci
• zaměstnavatelé rozhodují o uplatnění formy základní mzdy:

a) mzda úkolová – závisí na množství kvalitní práce (vadná práce není placena)

– vhodná pro manuální práce – např. za jeden hotový výrobek 2000Kč

– využití normování práce – zaměstnanec ví, kolik si vydělá splněním úkolu a jak dlouho by mu tato práce měla trvat

b) mzda časová – odměňování podle času práce -např. v administrativě

– nadřízený kontroluje zda tento čas byl účelně vynaložen

– zaměstnanec zná svou hodinovou mzdu např. 100Kč/hod

c) mzda podílová – mzda jako podíl na dosažených výsledcích

– např. obchody s oblečením; k mému fixnímu platu dostanu ještě procenta z tržby – dle dohody/smlouvy

d) tarifní mzdy – podle tabulek státních zaměstnanců (různí učitelé mají různé platy – dle MŠ, SŠ, VŠ..)

 

• v praxi se setkáváme s různými variantami a kombinacemi výše uvedených typů
• snahou firmy je, aby mzda odpovídala přínosu práce pro firmu
• pracovník musí být současně dostatečně motivován
• mzda nesmí být nižší než minimální mzda (aktuální nejnižší hrubá mzda v ČR je 8 000 Kč)
• průměrná mzda pro rok 2011 je 24 000 Kč
• některé firmy nabízí minimální mzdy za účelem přitáhnout cizince (Češi nemají o minimální mzdu zájem) – proto u nás pracují Ukrajinci, Slováci, Poláci, Romové
• EU zajišťuje volný pohyb pracovní síly —> Češi naopak jezdí do Rakouska, Německa (lékaři?)
• Nízká minimální mzda nemotivuje nezaměstnané k nástupu do práce a zatěžuje tak rozpočet (vyplácení podpory v nezaměstnanosti) + svádí s daňovým únikům (práce na černo, …) —> na druhou stranu zvýšení minimální mzdy může vést ke snížení konkurenceschopnosti (firmy budou krachovat a pracovní místa už vůbec nebudou)
• minimální mzda nejvíce postihuje lidi s nízkou kvalifikací

 

• valorizace mezd – zvyšování mezd v důsledku znehodnocování peněz (inflace)
• mzdy nemusí být nutně jen peněžní, část může být v naturální formě (také podléhá daní z příjmu, počítá se z běžné ceny)

 

 

úkony při onemocnění zaměstnance:

1) zaměstnavatel je povinen vyplatit místo mzdy vyplácet nemocenské dávky

• tyto dávky si nechá proplatit ze systému sociálního pojištění
• 3 dny jsme nemocní „zdarma“  —> do 21 dní naší neschopnosti nám nemocenskou vyplácí zaměstnavatel – 60% mzdy
• Může nás přijít i zkontrolovat, zda opravdu ležíme – má na stole naší neschopenku (vydanou lékařem) a řídí se dle ní

—>pokud přijde na to, že jsme simulovali, od ledna 2012 to může brát jako hrubé porušení kázně – výpověď

• Nad 21 dní nám nemocenskou platí stát – a posílá i své kontroly

 

2) řešení pracovní otázky:

• při krátkodobé nemoci počká zaměstnavatel na návrat zaměstnance nebo rozdělí jeho práci mezi ostatní pracovníky
• při dlouhodobé nemoci zaměstná brigádníka (zaměstnance na nemocenské nemůže propustit a musí mu umožnit návrat do práce) nebo reorganizuje práci ostatních pracovníků
• významným znakem je schopnost adaptovat se nebo rekvalifikovat se
• pracovníci s vyšším vzděláním a kvalifikací jsou méně postihování ztrátou zaměstnání

 

-postavení v hierarchické struktuře firmy:

1) řídící pracovníci – vrcholový management

                    – střední management

                    – nejnižší management

2) výkonní pracovníci 

 

možnosti hledání práce:

– úřad práce, internet, přímé oslovení firem, personální agentury, veletrhy práce, inzeráty, známosti

• chybou je rozesílání životopisů do firem jen tak – nejdřív zavolat a zeptat se, zda by měli zájem
• kde se uvádí pouze poštovní schránka – nedůvěryhodné

 

rady při hledání práce: (např. po VŠ)

• udělat si vlastní formulář – kdy koho jsme oslovili, co nám slíbili a kdy se nám ozvou
• během dne střídat místa pro hledání práce – nesedět celý den u internetu (větší pravděpodobnost, že něco přehlédneme)
• když se nám neozvou, po dvou dnech od slíbeného dne ozvání se ozvat sami
• zaslání strukturovaného životopisu s průvodním dopisem (v sekci zájmy je vhodné kompenzovat individuální kolektivními)
• po opakovaném písemném kontaktu si vyžádat osobní setkání 

 

Přijímací pohovor, životopis:

• k životopisu je dobré přidat fotku (i bez vyzvání v inzerátu)
• lhaní je nežádoucí (maximálně možnost zamlčení) – např. u jazykových znalostí si nás i prozkouší
• Je dobré připojit i kopie certifikátů, o práci na PC, o řidič.průkazu, naše zájmy, (kolektivní sport), ne adrenalin, hodně kultury
• osobní schůzku je ideální dohodnout telefonicky (sami se zeptáme, co si máme přinést)
• důležitý je vzhled a reprezentativní vystupování (muži – kravata, hodinky, boty, ženy – náušnice, nehty, ne holá ramena, výstřihy)
• módní doporučení: černá u obličeje působí přísně, šedá se nedoporučuje u tvůrčích zaměstnání, hnědá také nevýrazná, zelená – tvrdohlavost a průbojnost, černá – agresivní a dynamická, růžová – vyvolává pocit ochrany, bílá – pokroková
• personalista čerpá 7% ze slov, 38% z hlasu a 55% z řeči těla

 

Styly / typy pohovorů:

a) strukturovaný

• personalista má pro všechny stejné otázky – spravedlivé
• nemáme moc šanci rozvinout odpověď nebo myšlenku

b) polostrukturovaný

• ideální varianta
• základní otázky mají všichni stejné
• možnost rozvinout otázku, odpověď, myšlenku, …

c) volný

• personalista se ptá dle své intuice
• snahou je se toho co nejvíc dovědět (uchazeč hodně mluví)- mohou zde zvítězit sympatie
• můžeme tak v záplavě  mluvení říci něco, co bychom neměli, něco osobního, drzého..

 

Způsoby vedení pohovorů:

• přátelský
• příjemná a uvolněná atmosféra – žadatel má pocit, že o něj mají zájem
• cílem je, aby se žadatel rozpovídal – důležité je si ale hlídat vlastní proslov
• mlčenlivý
• personalista v zásadě ignoruje odpovědi žadatele (mlčí a tupě zírá)
• doporučuje se chvíli zírat společně s ním, pak se popř. optat, čím by měl začít, či zda byla odpověď dostačující
• agresivní
• ironické otázky a jízlivý podtón
• hlavně otázka personalistů – mužů
• ideální je po chvíli s nadhledem odpovědět či začít s otázkou
• pohovor s komisí
• často u vysokých škol nebo jako jedno z kol přijímacího řízení
• náročné na pozornost a koncentraci – záměrně se střídají témata
• důležité je odpovídat přímo k dotazované osobě v komisi
• skupinový
• tam, kde se očekává týmová spolupráce, kreativní práce, výzkum (přišly s tím aerolinky Emirates)
• sledování vůdčí osobnosti, schopnost prosadit si názor, argumentování, či jak jsme kreativní…
• neexistuje rada ideálního chování (nikdy nevíme, koho přesně hledají – chovejme se přirozeně)

 

• pohovory trvají 4 – 6 týdnů (nelze hned očekávat oznámení o (ne)přijetí)
• může probíhat v několika kolech (někdy si nás mohou pozvat dvakrát, třikrát)
• možnost psychologických testů (stejné pro všechny) – práce ve stresu, časová zátěž, …
• pokud je zde možnost, ideální je si sednout dále do místnosti (nezůstat přímo u dveří)
• ideální je si sednout u čtvercového stolu vedle přes roh od personalisty
• často nám však ukáží sednout si přímo naproti personalistovi (pak je zde problém s uhýbáním očí, klopením zraku, …)
• nešťastná je pozice napříč stolu, do úhlopříčky – dávají nám najevo svůj nezájem..
• pozor na skladbu vět, hlas, plynnost řeči, … není vhodné příliš gestikulovat

 

očekávané otázky:

1) profesní – např. Co víte o naší společnosti? (často 1.otázka – vhodné si předem zjistit informace, odpověď musí vyjadřovat dobrý vztah ke společnosti)

2) osobní

 

příklady otázek:

• Proč se ucházíte o naše místo? (není vhodné: Potřebuji práci.)
• Jaká je Vaše praxe? zaměřit se na vzdělání, stáže, studium v zahraničí, jazykové kurzy, projekty, …(není vhodné: Vždyť to máte v životopise.)
• Proč chcete změnit zaměstnání? touha jít dál, profesní růst, … (není vhodné pomlouvat minulého zaměstnavatele)
• není chybou přiznat existenční problémy minulého zaměstnavatele (ten potencionální to stejně ví/zjistí)
• není vhodné se vyhnout odpovědi na příčinu výpovědi
• V jakém kolektivu byste chtěl(a) pracovat? je potřeba trochu charakterizovat skupinu lidí (není vhodné: S kýmkoliv, není problém.)
• Jaké máte profesní plány v příštích dvou letech? je důležité odpověď spojit se společností, pokud se zeptají na delší dobu, pak zmínit touhu po pracovním růstu
• Čim se lišíte od ostatních uchazečů? (vhodné: Těžká otázka, ale … (vyjmenovat silné stánky))
• u studentů VŠ se doporučuje zmínit případnou pravidelnou práci (např. vlastní finanční podíl na zahraničním studiu, …)
• Jaké máte představy o platu? je dobré si předem zjistit průměrný plat v oboru (není vhodné přehodnotit nebo naopak podhodnotit)

 

• i v případě neúspěchu u přijímacího pohovoru je dobré dodatečné poslat děkovný dopis (je zde možnost, že jsme těsně nebyli přijati, ale za čas budou shánět další – mohou vzít rovnou právě nás)