Peníze a jejich funkce, banky a bankovní soustava, bankovní služby, inflace a její důsledky

1. Peníze

• = všeobecně přijímaný platební prostředek na určitém území

• zvláštním druhem ekonomického statku, který plní funkce prostředku směny, míry hodnot čili zúčtovací jednotky a uchovatele hodnot (bohatství)

Vznik a vývoj peněz

• Bartrová směna (naturální) -> drahé kovy -> mince -> bankovky -> účty
• Problémy bartrové směny vedly k hledání jednotného platidla (ze slova plátno, které se trhalo na trhu. Teologové kritizují handrkování na trhu (proti úrokům -> dělali to židé)), př. mušle, koření, látky…

• zbožové (komoditní) peníze – lidé začali v určité oblasti používat určitý druh zboží jako všeobecný prostředek směny; jednalo se o zboží, které mělo v určité oblasti vysokou hodnotu; např. Římané-dobytek, Slované-plátno, Čína-mušle, …

• Později placení drahými kovy, pak zlatými a stříbrnými mincemi (byly tezaurovány = schovávány a spořeny)

• vznik mincí (původně kousky drahých kovů) – denáry (12. století) à groše (13. století) à tolary (16. století) à koruna
• 1792 – Marie Terezie – bankále (směnitelné za zlato)
• monometalismus – hodnota odvozená od jednoho kovu; od poloviny 19. století do 30. let 20. století byly všechny peníze kryty zlatem
• bankovky – původně potvrzení zlatníků o přijetí zlata do úschovy; kdokoliv kdo přinesl zlatníkovi potvrzení, dostal určité množství zlata
• vznik papírových peněz – poprvé ve Francii v 18. Století
• dnes se využívá tzv. elektronických peněz – placení pomocí platební karty

• Merkantelismus = systém přísně státní regulace hospodářství, vznik ve 14století, bohatství vymezili zlatem. Zprvu byli proti vývozu peněz, chtěli hromadit zboží v zemi. Možnosti zisku zlata – těžbou, zabráním těžebních území (= kolonizace -> rozvoj mořeplavby) nebo zahraničním obchodem (směnným)
• Colbertismus – dle Jeana Baptisty Colberta (ministr financí),  ve Francii za Ludvíka XIV. Snížil cenu surovin pro manufaktury a jídla pro dělníky a tím způsobil úpadek zemědělství a celé primární sféry => hlad, malá produkce

Funkce peněz

1. Prostředek směny – placení
2. Zúčtovací jednotka – srovnávání jinak nesrovnatelného zboží
3. Uchovatel hodnoty – v budoucnosti si za stejnou cenu koupím to, co teď

• Pokud selhává funkce peněz, vzniká hyperinflace – > peníze ztrácejí cenu (viz koš na prádlo s penězi na Kubě), návrat k bartru

Formy peněz

1. oběživo – hotovostní; mince + papírové peníze
2. bankovní vklady – žirové (depozitní) peníze (forma zápisu na bankovním účtu) a elektronické peníze (platba pomocí platebních karet)

Měna, měnový kurz, valuty, devizy

• Měna – soustava peněz určitého státu, základem je měnová jednotka
• Měnový kurz – poměr mezi měnovými jednotkami různých států
• Valuty – cizí měny, volně směnitelné
• Devizy – pohledávky na cizí účty

1. Finančnictví

Banka

• = akciová společnost, musí mít bankovní licenci
• Hlavním úkolem je poskytování úvěrů a přijímání vkladů
• Podnikatelský subjekt
• zákon o bankách (jak založit banku)

1. abychom mohli založit banku, musíme mít licenci – licenci udílí bankovní dohled akciové společnosti
2. základní kapitál – 500 mil. Kč (musíme prokázat, jak jsme k němu přišli)
3. prověření fyzických osob, které se budou pohybovat v řídících funkcích – způsobilost, praxe, trestní rejstřík, odbornost, obchodní plán

• povinnosti banky vůči klientům

1. bankovní tajemství – ochrana údajů o klientovi
2. bonita klienta – mezi bankami existuje tzv. klientský registr; schopnost klienta splácet úvěry

• zavedení nucené správy
• banka uzavírá rizikové obchody à aby se chránili klienti, zavede se nucená správa
• odnětí bankovní licence (banka je předlužena)
• pokud jsou závazky banky vyšší, než její majetek, ze kterého může splácet
• likvidace à konkurz à vyplacení z fondu vkladů à zánik banky

Bankovní soustava ČR

• = soustava finančních institucí, jež se zabývají bankovními operacemi
• Tvoří ji: centrální banka, komerční banky, specializované finanční instituce

• Na našem území dvoustupňová bankovní soustava:

1. Centrální banka
2. Obchodní (= komerční) banka

Centrální banka

• Od druhé poloviny 17. století
• Původně pro financování válečných výdajů, rozvoje, výstavby…

ČNB

• Centrální banka ČR, též emisní, ústřední, banka bank
• Ústřední orgán státní správy v oblasti měny a bankovnictví
• Právnická osoba (cílem není zisk, není podnikatelský subjekt)

• Postavení a funkce jsou vymezeny Ústavou ČR (hlava 6, , zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance)
• Vznik 1. 1. 1993 po zániku Československa a rozdělení státní banky Československa, která navazovala na tradici Národní banky Československa působící od 1. 4. 1926
• Nezávislá, prezident jmenuje 7 člennou radu, v čele je guvernér ČNB – Miroslav Singer od 1. 7. 2010 (na 6 let)

• Nepřijímá pokyny od prezidenta, vlády ani parlamentu
•  Bankovní regulace – právní předpisy, které regulují činnost bank -> bankovní dohled, rozvíjí finanční sektor. Účelem není zachraňovat banky před bankrotem ani vyřizovat stížnosti klientů bank
• Funkce:

• Vnitřní dimenze: Zajištění měnové stability (cenová stabilita = inflace)
• Vnější dimenze: kurzová stabilita – mezinárodně
• Podpora hospodářské politiky
• Podpora tržního hospodářství
• Určování měnové politiky
• Emise bankovek a mincí – razí a tiskne bankoky a mince
• Správa měnovou rezervu ve zlatě
• Řízení oběhu peněz
• Vedení účtu státního rozpočtu
• Správa státního dluhu
• Dohled nad činností bank
• Rozvoj bankovního systému
• Obchod na finančních trzích (s cennými papíry)

• Nástroje:

• Diskontní sazba – úroková sazba, za kterou si mohou komerční banky půjčit peníze, zvýšení této sazby pomáhá snižovat inflaci, snížení vede k navyšování zásoby peněz. Tím ovlivňuje peněžní zásobu komerčních bank, podle které banky určují výši poskytovaných úvěrů.
• Operace na otevřeném trhu – obchod se státními cennými papíry, slouží k tomu, aby stát rychle dostal peníze, krytí předchozího nedostatku peněz
• Povinné minimální rezervy – banky musí část vkladů uložit u ČNB, působí to protiinflačně, regulace peněz přes banky

Komerční banky

• hlavní a nejpočetnější složka bankovní soustavy
• povaha soukromých podniků -> usilují o dosažení maximálního zisku
• Tři typy operací:

1. aktivní operace : poskytování úvěrů (půjčky)
2. pasivní operace : přijímání vkladů

• dva druhy vkladu

1. vklady na požádání
2. vklady termínované
3. zprostředkovatelské

• bezhotovostní platební styk – převod peněz z účtu na účet; podobně fungují i platební a kreditní karty
• směnárenské služby – prodej či nákup volně směnitelných měn klientům, kterými jsou především domácí či zahraniční občané, ale i podnikatelé
• depozitní služby – banky nabízejí klientům za určitý poplatek možnost uschovat si v chráněných boxech cenné listiny, šperky, …

Specializované banky

• Př. hypoteční, investiční (dlouhodobé úvěry), splátkové

Bankovní operace

• Depositní služby – příjem vkladů od klientů (terminované př. na 5 let, vyšší úroky x neterminované  – výběr kdy chci)
• Poskytování úvěrů – výdělek: úroky z úvěrů

 

1. Typy bankovních služeb a operací

Úvěr

• Banky poskytují úvěry (půjčky) – úvěrování
• Různé druhy úvěru – podle doby, na niž je úvěr poskytován, je dělíme na krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (2 – 4 roky) a dlouhodobé
• za poskytnutí úvěru požadují banky úroky (určitý počet peněžních jednotek, které věřitel obdrží za půjčení peněz na konci smluvního období)
• poskytování úvěru je buď jednorázové (půjčit, splatit, konec) nebo se na uzavřenou smlouvu začne po dočerpání jednoho úvěru čerpat další (úvěrová linka)
• když někdo úvěr nesplácí, tak se provádějí opatření, aby se situace změnila (např. snížení splátek) nebo se přistupuje k ručení (odnese to ručitel)

Úrok

• banka svým zákazníkům nabízí nejen ochranu vložených peněz, ale také úroky (náklady pro banku, a proto jsou nižší)
• výše úroku závisí na druhu vkladu

Formy platebního styku

 Cenné papíry