1) Struktura OM

2) Plánování zásobování

3) Koloběh zásob

4) Řízení zásob

5) Vázanost zásob

6) Sklady

7) Doklady

 

Aby mohl podnik podnikat, musí mít nějaký majetek. Majetek dělíme na stálý (IM) a oběžný (nazýváme podle toho, že je neustále v pohybu, vyskytuje se v podniku v různých formách a mění svůj charakter).

 

1)Struktura OM

1)   Zásoby

• Pohledávky
• Peníze – hotovost

– účet

– ceniny

4)   Krátkodobé CP

 

Struktura zásob

• nakupované – materiál – suroviny a základní materiál (tvoří podstatu výrobku)

– pomocné látky (barvy, laky, knoflíky)

– provozovací látky (jsou potřeba k provozu (čistící prostředky))

– pohoné hmoty (palivo)

– kancelářské  potřeby (papíry, tužky)

– obaly (slouží k dopravě, ochraně, reklamě výrobku)

– DHIM (PC do 40 000,– Kč a spotřeba do 1 roku)

– zboží (nakoupené předměty, které se prodávají)

• vlastní výroby – nedokončená výroba (nejsou zcela dokončeny, ale nejsou ještě prodejní)

– polotovary vlastní výrobky (nejsou finální, ale dají se už prodat /deska dřeva/)

– výrobky

– zvířata (husí hejna)

 

– v podniku bývá obvykle zásobovací útvar, který bývá začleněn do obchodního úseku. Úkolem je

zabezpečit dostatek materiálu, druhy, kvalitu v potřebných termínech. Sestavuje se plán  zásobo-

vání

 

2) Plánování zásobování

1. a) bilance zásob
2. b) potřeba dodávek (nákupu)
3. c) celková spotřeba
4. d) konečná zásoba
5. e) počáteční zásoba
6. f) objem výroby
7. g) nákup
8. h) technickohospodářské normy

 

1. a) bilance zásob

Zdroje                                                                                                                                 Potřeby

Náklady                                                                                                                            Spotřeba

Počáteční zásoba                                                    =                                             Konečná zásoba

 

 

1. b) Potřeba nákupu

– zjišťuje se z bilanční rovnice  PZ + PN = S + KZ   (PZ – počáteční zásoba, S – spotřeba, KZ –

konečná zásoba, PN – potřebný nákup)

– materiál pořizujeme: – nákupem

– výrobou ve vlastní režii

– darováním

– převedením z osobního vlastnictví

 

Pořízení nákupem

– při nákupu materiálu je nutné předpokládané dodávky smluvně zajistit. Prodávající a kupující     spolu sjednají Kupní smlouvu. Doporučuje se ji sjednat písemně a aby byla právně vymáhatelná

musí obsahovat 2 náležitosti – předmět plnění (druh, kvalita, množství, rozměry, další specifikace)

– cenu

– sjednávají se i ostatní náležitosti (platební podmínky, dodací podmínky…)

– přeprava materiálu – dopravou – organizace, která zajišťuje dopravu

– přeprava – organizace, pro kterou se doprava zajišťuje

– vlastním automobilem

– automobilem prodávajícího

– soukromé firmy

 

Přejímka materiálu

– provádí se když přijde materiál do podniku

– přejímka – kvantitativní – přejímka z hlediska množství provádí se na základě dodacího listu,

provede je skladník, přepočítáním,  přeměřením

– kvalitativní – posuzují se vnitřní vlastnosti materiálu, které nejsou zjevné (pevnost,

pružnost)

– provádí ji zvláštní skupina lidí, která má potřebnou kvalifikaci

 

 

– úplná (každý výrobek)

– nahodila (náhodou se vyberou nějaký materiál)

– pokud je materiál v pořádku, přebereme na sklad a vyplníme příjemku

– pokud je materiál vadný – vystavíme Protokol o vadách, který je podkladem pro reklamační řízení

– druhy vad – kvantitativní (chyba v množství)

– kvalitativní – faktické (vada jakosti, vada kompletnosti, chyba v dokladech)

– právní (vázne právo 3 osoby – krádež materiálu)

 

Oceňování materiálu

1. a) pořizovací cenou – cena pořízení + náklady spojené s dopravou, clo, pojištění…
2. b) cena na úrovni vlastních nákladů – materiál vyrobený ve vlastní režii
3. c) odborný odhad – darovaný materiál, vklad z osobního vlastnictví

 

Co ovlivňuje velikost zásob

Faktory externí – charakter trhu, monopolní, konkurenční, vyrovnaný, nevyrovnaný, stabilní

(nemusíme se předzásobovat) , nestabilní (musíme se předzásobovat)

Faktory interní – výrobní program, délka výrobního cyklu (čím menší cyklus tím větší zásoby),

organizace zásobování, výroby, odbytu.

 

1. c) Celková spotřeba

 

Celková spotřeba                     S = Objem výroby . Norma spotřeby

 

Objem výroby zjistíme z plánu výroby

Norma spotřeby – technickohospodářská norma (max. množství materiálu. které můžeme spotřebovat na 1 výrobek)

Průměrná jednodenní spotřeba        s =  S/360

 

1. d) Konečná zásoba

Podniky si závěrečnou zásobu propočítávají a udržují zásoby materiálu v normované nebo přeměrné výši. Výše by se měla přibližovat optimální výši zásob                                                                                                

Zásoba – vysoká (ztráta – vázanost mnoha finančních prostředků, velké skladové prostory)

– optimální

– nízká (ohrožuje plynulost výroby)

 

 

1) normovaná KZ

– vypočítá se pomocí časové normy zásob (ČNz)

Čnz – vyjadřuje se ve dnech, určuje na kolik dnů má mít podnik zásoby materiálu

ČNz = c/2 + p + t

c = dodávkový cyklus (počet dnů, které uplynou mezi dvěma dodávkami)

p = pojistná zásoba (rezerva, kterou si podnik nechává a čerpá z ní při zpoždění dodávky)

t  = technická zásoba (počítá se u materiálu u kterého se musíme předzásobit (např. schnutí dřeva)

KZ = ČNz . s

 

Časová norma zásob nedokončené výroby

ČNz = koeficient narůstání nákladů (Knn) . výrobní cyklus (d)

Knn = N1 + N2 + …..Nd /Nd . d

 

Časová norma zásob hotových výrobků

ČNz = expediční cykly + dny pojistné zásoby

 

2) průměrná KZ

KZ = max. + min./2

Tímto způsobem se zásoba propočítává jenom u nejdůležitějších druhů materiálů

Jestliže KZ vyjadříme v peněžních jednotkách  dostaneme normativ zásob = normovanou zásobu

 

1. e) Počáteční zásoba

– podnik ji určuje s předstihem jako očekávanou PZ

PZ = skutečný stav zásob + očekávané dodávky – předpokládaná spotřeba

 

1. f) objem výroby

Q = Spotřeba/ Norma spotřeby

 

1. g) nákup zásob

N = Spotřeba + Konečná zásoba – Počáteční zásoba

 

1. h) technickohospodářské normy

– Norma spotřeby materiálu (energie) -max. množství materiálu, které lze vynaložit na vyrobení 1

výrobku

– Kapacitní norma – max. množství výrobků, které lze vyrobit na jednom stroji za 1 hodinu za

optimálních podmínek

– Odpisové normy – určují počet let odepisování (sazbou, nebo koeficientem)

– Výkonové normy – času – čas, který je nutný ke zhotovení jednoho výrobku

– množství – kolik výrobků se vyrobí za 1 h.

– obsluhy – počet pracovníků, které obslouží jeden stroj, kolik strojů bude

obsluhovat 1pracovník

 

3) Koloběh zásob

Peníze – zásoby – výrobky – pohledávky – peníze

Obrat zásob

Doba obratu (jak dlouho trvá než se obrátí)   DO = 360 : RO

Rychlost obratu                                              RO = S : průměrná zásoba

– průměrná zásoba   vypočítáme dvěma způsoby:

1. a) chronologicky b) aritmetický

 

 

 

 

4) Řízení zásob

– existuje mnoho druhů zásob, pro nákup a spotřebu se používá tzv. metoda ABC

A – nejvíc se podílejí na spotřebě (málo druhů,  50 – 60 % spotřeby, počítají se normy)

B – rychle a snadno dostupné, které se podílejí na spotřebě 20 – 30 % , objednávají se podle tzv.

signalizace skladu tzn., že zásoba ve skladě klesne pod určitou hranici je třeba ihned objednat,

protože zásoba nám vystačí do nové dodávky

C – zbytek, nejvíc druhů – nakupujeme podle potřeby (kancelářský materiál)

 

 

5) Vázanost zásob

VZ = Q : průměrná zásoba (1 koruna zásob mě vystačí na x výrobků)

VZ = průměrná zásoba : Q (kolik musím mít na jeden výrobek zásob)

 

6) Sklady

1. a) centralizované – 1 velký sklad
2. b) decentralizované – větší počet skladů (např. jeden hlavní + pobočné)
3. c) smíšené (kombinace) – v hlavním skladu se plánuje i pro pobočné)

 

– úkolem skladů je ochrana zboží  před znehodnocením. Různé zboží různé skladovací podmínky

 

1. a) otevřené (auta, stavební mat., zemědělské stroje)
2. b) polokryté (písky, sláma, vápno, zemědělské stroje)
3. c) kryté (nábytek, potraviny, obuv)

 

7) Doklady

Dodací list (posílá se s dodávkou)

Příjemka materiálu (název dod., datum, číslo skladu, jméno odpověd. pracovníka)

Výdejka materiálu ( při výdeji materiálu ze skladu)

Převodka materiálu (převod materiálu ze skladu do skladu, zpět z výroby)

Skladní karta (vyhotovuje se pro každý druh materiálu)

Číselník materiálu (seznam druhů materiálů, každý druh má své číslo)

Závěsné štítky (vytvářejí se pro každý druh, uveden druh, jakost)

Faktura – daňový doklad (vyúčtování dodávky)