Obchodní podniky

Obchod je zprostředkovatelem mezi výrobou a spotřebou. Zajišťuje oběh zboží. Rozumí se tím také místo, kde se soustřeďují výrobky a služby, které uspokojují potřeby spotřebitelů.

Obchodní podniky můžeme rozdělit z několika hledisek:

1. z hlediska vlastnictví – státní

• družstevní
• soukromé

2. podle sortimentu zboží – potravinářské

• průmyslové
• textilní
• papírnické …

3. podle jeho územního určení – obchod vnitřní

• obchod zahraniční

4. podle výkonů: a) podniky vyrábějící statky(těžební, zemědělské, energetické, zpracovatelské.)

2. podniky poskytující služby

5. podle funkce, kterou v oběhu zboží plní – velkoobchod

• maloobchod

6. podle velikosti – nejmenší ( do deseti pracovníků)

• malé ( několik desítek)
• střední ( několik set )
• velké ( nad pět set)

Zvláštním druhem jsou tzv. JOINT VENTURES, tj. podniky, které jsou spojením našeho a zahraničního kapitálu. ( Nestlé, Galena)

Funkce velkoobchodu a maloobchodu

VELKOOBCHOD – je spojovacím článkem mezi výrobními podniky a maloobchodem. Maloobchodní jednotky jsou ve srovnání s výrobními podniky malé, je jich mnoho, protože musí být blízko spotřebitele.

Význam a základní funkce velkoobchodu:

1. zásobuje maloobchodní síť, překonává časový rozpor mezi výrobou a spotřebou.
2. Vyrovnává rytmus výroby s rytmem dodávek zboží do maloobchodní sítě, soustředění a skladování zásob ve velkoobchodních skladech.
3. Zlevňuje přiblížení zboží místu spotřeby
4. Přesunuje zboží z výroby do skladu, vnitřní přeprava, manipulace, přeprava do maloobchodu
5. Přetváří úzký výrobní sortiment na sortiment spotřební, příprava sortimentu k expedici
6. Propagace zboží např. na výstavách a veletrzích.

Členění velkoobchodních skladů: 1) z hlediska výstavby ( sklady otevřené, polootevřené, uzavřené, výškové, halové, etážové)

2. z hlediska funkce v zásobovacím systému ( nákupní, rozdělovací a třídící, pro sezónní a dlouhodobé skladování, obchodní, odbytové, veřejné a nájemné, tranzitní, konsignační )
3. z hlediska sortimentu ( sortimentální, univerzální, úzce specializované)
4. podle stupně mechanizace ( automatizované, plně automatizované, vysoce mechanizované, ruč­ní)

MALOOBCHOD- je konečným článkem oběhu zboží, které se jeho prostřednictvím dostává ze sféry oběhu do sféry spotřeby.

Hlavní úkoly:

1. nákup zboží
2. udržování přiměřených zásob zboží
3. prodej zboží
4. průzkum trhu

Celkový objem prodeje zboží nazýváme maloobchodním obratem.

Způsob prodeje: a) pultový prodej, prostor zákazníků je oddělen od prostoru prodavače.

2. samoobslužný, jde o výstavní uspořádaní zboží
3. prodej volným výběrem, zákazník si vybírá sám a je obsloužen prodavačem.
4. zásilkový prodej, zákazník si zboží objednává podle katalogu
5. prodej v pojízdných prodejnách, prodejní automaty, stánkový prodej.

Formy maloobchodních jednotek:

1. obchody se zbožím denní spotřeby- potravinářské prodejny, jsou otevřeny delší dobu, 7 dní v týdnu a 24 hodin denně.
2. obchodní domy – prodávají široký sortiment zboží pod jednou střechou. Provozují i jiné služby např. kadeřnictví, půjčovny .. Vznikly už v 19. St.. Prodejní plochu je mezi 2500 – 20 000m2
3. zasilatelské OD – zboží zasílají na dobírku podle výběru z katalogu.
4. katalogové obchody – vyznačují se nižšími cenami, zákazníci si vyberou ve výstavní místnosti podle katalogu určité zboží, vyplní objednávku.
5. diskontní obchody – prodávají zboží za ceny nižší než je běžná tržní cena. Cena je snížena díky snižování provozních nákladů.
6. supermarkety – jsou zaměřeny na potravinářské a nepotravinářské zboží denní a časté poptávky. Prodejní plocha je v jednom podlaží min. 400m2. Jsou to velkokapacitní prodejny. (Albert,
7. hypermarkety – prodejní jednotky se samoobsluhou, které mají za základ vždy plný potravinářský sortiment a velký rozsah nepotravin. Prodejní plocha je od 3 do 15 tis. m2. Většinou je umístěn na okraji měst. ( Tesco, Globus…..)
8. odborné velkoprodejny – samoobslužná forma prodeje v samostatném většinou jednopodlažním objektu , např. OBI, BAUMAX,
9. pojízdné prodejny- v autobusech, většinou v málo osídlených oblastech. Nevýhodou jsou vysoké provozní náklady a to vede k vyšším cenám.

Zahraniční obchod

Je důležitou součásti NH. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi. Zahraniční obchod zajišťuje všechny činnosti potřebné k tomu, aby zboží přešlo od výrobce v jedné zemi ke spotřebiteli v jiné zemi.

Důvody vzniku ZO: 1) Objektivní – přírodní bohatství, doprava, poloha státu…

2. Subjektivní – politické (podpora zemí 3. světa)

• ekonomické ( vyvést přebytky, dovoz nedostatkového zboží…)

Vývoj ZO v ČR:

Období 1. republiky zapojení do evropské a světové ekonomiky.

Období 2. sv. války – přerušení vývoje, vyrábí se pouze pro vojenské účely

1945–1945 snaha obnovit vývoj z 1. republiky

po r. 1948 přechod k centralizované ekonomice, došlo k liberalizace ZO.

Základní formy zahraničně-obchodní činnosti jsou:

1. export ( vývoz)
2. import (dovoz)
3. reexport ( vývoz dovozu)

EXPORT

Je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí. Předmětem mohou být nejen hmotné statky, ale i průmyslová práva, služby…

1. přímý vývoz , tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.

2. nepřímý vývoz, tj. mezi výrobcem v tuzemsku a odběratelem v zahraničí je zprostředkovatel, který zboží od výrobce nakupuje a do zahraničí je prodává.

IMPORT

Zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek nebo se nevyskytují vůbec. Opět může být přímý, nepřímý, hmotný, nehmotný.

REEXPORT

Nakupujeme zboží v cizině a prodáváme ho do třetí země.

1. přímý – reexportér zboží v určité zemi nakoupí a prodá do další země, aniž by zboží vstoupila do země reexportéra.

2. nepřímý – reexportér zboží doveze do své země a odtud jej vyveze do další země.

Řídící orgány ZO: – Parlament ČR

• vláda
• ministerstva
• ČNB

Subjekty provádějící ZO: – obchodní podniky

• výrobní podniky
• specializované organizace
• obstaravatelské
• subjekty poskytující služby ( ČD, ČSA, pojišťovací – EGAP, bankovní – ČSOB, KB, kontrolní – Inspekta, státní zkušebny)

CLO A CELNÍ POLITIKA

Clo- dávka, kterou vybírají státy při přechodu zboží přes státní hranice.

Význam cel: a) fiskální – jsou příjmem státního rozpočtu

2. obchodně-politický – je důležitým prostředkem obchodní politiky státu
3. cenotvorný – clo se stává součástí ceny při prodeji zboží

Rozdělení cel: 1) Podle směru pohybu zboží

• dovozní , má naprostou převahu, zvyšuje cenu dováženého zboží
• vývozní, používá se jen vyjímečně

2. Podle způsoby výpočtu celní sazby

• hodnotové, výše cla závisí na hodnotě zboží
• specifické, výše cla je dána pevnou sazbou na měrnou jednotku

3. Podle obchodně politického hlediska

• autonomní – určované nezávisle autonomním rozhodnutím určitého státu
• smluvní – jehož výše závisí na smluvní dohodě mezi státy

4. Podle účelu

• preferenční – poskytuje zvýhodnění celní sazby některým zemím
• odvetné – jako odvetné opatření proti určité zemi
• antidampingové – což je clo vybírané z dováženého zboží, které se prodává za cenu nižší než je obvyklá cena domácího konkurenčního zbo­ží.

Celní politiku upravuje celní zákon. Postupně přizpůsobujeme naše předpisy předpisům evropským, protože po vstupu do EU bude naše republika součástí jednotného trhu EU, kde platí svoboda volného pohybu zboží a služeb, ale také volného pohybu lidí a pracovních sil a kapitálu.

Organizace celnictví:1) ministerstvo financí

2. generální ředitelství cel
3. oblastní ředitelství cel
4. celní úřady – pohraniční

• vnitrozemské

E-business

Smyslem e-businessu je poskytnout zákazníkům něco navíc, usnadnit jim rozhodování o nákupu či použití výrobků, dát jim příležitost sblížit se se svým dodavatelem mnohem více, než bývalo zvykem. E-business zahrnuje vše, co bývá nazýváno elektronickou komercí – vnějšími kanály mezi kupujícími a prodávajícími.

FÁZE INTEGRACE E-BUSINESSU

1. současnost – podniky dovedou přijímat a odesílat poštu,najít informace na webu a prezentovat svou firmu. Zvládnutí této fáze je základní pro získání konkurenční výhody.
2. Integrace – na této úrovni připojují určité vnitřní informace, důležité pro své zákazníky.
3. Transformace – pokud firmy zvládnou předešlé dvě fáze, mohou se zaměřit na vytvoření jádra pro přenesení své agendy do prostředí internetu.

Elektronické obchodování (Electronic commerce) zažívá velký rozmach. Je to především nákup a prodej zboží a služeb prostřednictvím internetu.

1. business-to-consumer e-commerce- tento druh obchodování je zaměřen na prodej koncovým zákazníkům.
2. Business-to business e-commerce – tento druh se používá v distribučních a prodejních sítích, ve kterých mohou mezi sebou komunikovat výrobce, pobočky, distributoři, velkoobchody, dealeři nebo obchodní zástupce.

Elektronické bankovnictví

Většina českých bank nenabízí specializovaná komplexní řešení, ale jejich produkty phone-bankingu, homebankingu a dalších oblastí přímého bankovnictví.

Expandia banka – u nás na trh přímého bankovnictví vstoupila jako první a nabízí nejširší spektrum služeb jak pro fyzické osoby, tak firmy, přitom ale v jednom komplexním a snadno použitelném balíku. Fungování Expandia banky si mohli zájemci vyzkoušet v projektu eCity.

Nonstopbanka – je samostatným produktem banky BankAustria/Cre­ditanstalt zaměřený především na klientelu 25 – 40 let, ale má také speciální cenový program pro studenty. Prozatím funguje jako telefonní banka.