Národní hospodářství

národní hospodářství

odvětvová a sektorová struktura národního hospodářství

měření výkonnosti

zdroje růstu

hospodářský cyklus

okolí národního hospodářství

 

Národní hospodářství: české republiky je celek, který se skládá z   určitých částí (odvětví, sektorů ) a

je  součástí   světového   hospodářství.   Pokud    chceme   pochopit   národní

hospodářství jako celek,   musíme na  něj   pohlížet  jako  na systém, který se

skládá ze vzájemně souvisejících částí (subsystémů) a činností, které  fungují

v určitém prostředí.

 

V systému vznikají vztahy (vazby) mezi jednotlivými prvky systému a mezi systémem a jeho okolím. Okolí systému tvoří jediné systémy, se kterými má sledovaný systém vazby.

 

Vstupy do systému: tvoří vše,co do systému vstupuje z jeho okolí.

Mohou být hmotné (dovoz strojů),

finanční (úvěry)

nehmotné  (pohyb informací).

 

Výstupy ze systému: tvoří vše, co ze systému vystupje do jeho okolí.

Mohou být hmotné,

finanční

nehmotné.

Poměr mezi výstupy a vstupy se nazývá efektivnost. Systém národního hospodářství můžeme členit na subsystémy podle různých hledisek.

 

členění podle odvětví: se nazývá také odvětvová klasifikace ekonomických činností. Odvětví můžeme dále členit na pododvětví, obory a činnosti. Polde odvětví členíme národní hospodářství na zemědělství, lesní hospodářství , myslivost, rybolov, těžení průmysl, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, obchod, opravy, pohostinství a ubytování, dopravy, ksladování, pošty, telekomunikace, peněžnictví, pronájem, nemovitostí, obranu sociální služby, veřejnou spráru, školství, zdravotnictví, veterinární činnost, vnitřřní a zahraniční obchod, pojištovnictví, vědu a výzkum.

 

Zemědělství: se dělí na živočišnou a rostlinnou výrobu. Základním výstupem je hrubá  zemědělská

produkce, což je součet rostlinné a živočišné výroby, základní evidenční jednotkou je

zemědělský závod.

 

Lestní hospodářství: se dělí na pěstební činnost, což je obnova a ochrana lesa a těžení činnost.

Lesní půda se člení z hlediska vlastnictví na lesy:  státní lesy,

lesy měst a obcí

lesy soukromé

Clenění lesů z hlediska kategorizace na lesy: ochranné, (před větrem,)

zvláštního určení (rezervace obory)

hospodářské (těžba dřeva).

 

Průmysl a energetiku: dělíme na dobývání nerostných surovin,

zpracovatelský průmysl a výrobu

rozvod elektřiny plynu a vody.

základním výstupem je výroba zboží.

 

stavebnictví: jsou stavební práce provedené na základě dodavatelských smluv, práce na nové

výstavbě , rekonstrukce, oprava, údržba, demolice.

podle směrů užití dělíme budovy na: bytové,

nebytové nevýrobní- školy,

nebytové výrobní – továrny,

inženýrské stavby – silnice a vodohospodářské

stavby.

Dopravu: dělíme na železniční,

silniční,

potrubní,

říční,

leteckou

městskou hromadnou dopravu.

 

Spoje: se dělí na pošty (přeprava zásilek a zpráv, platební styk) a telekomunikace (přenos informací).

 

Školství: se dělí na předškolní zařízení – jesle, mateřské školy,

základní školy,

střední školy – gymnázia, odborné školy,odborná učiliště, integrované školy,

vyšší odborné školy,

vysoké školy

speciální školy

 

Zdravotnictví: se dělí na státní a nestátní. Do státního zdravotnictví patří nemocnice, léčebny,

ozdravovny, lázně, dětské domovy, polikliniky, právní pomoc, lékárny, hygienické

stanice, laboratoře, záchranná služba. Výkum je systematická a tvůrčí práce rozšiřující

poznání, dělí se na badatelský a cílený ( v určitém oboru). Vývoj je realizace nových

myšlenek a technologií výzkumu.

 

Sektory národního hospodářství:

• primární sektor (zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, rybyolov a těžbnmí průmysl)
• sekundární sektor (zpracovatelskýprůmysl, stavebnictví, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody),
• terciární sektor (obchod, opravy, pohostinsktví a ubytování, peněžnictví, pronájem nemovitostí, obrana, sociální služby,školství, zdravotnictví, veterinární činnost, skladování pošty a telekomunikace, doprava)
• kvartární sektor, což je věda a výzkum.

 

Standardy Evropské unie předepisují také členění národního hospodářství na instituciální sektory, podle kterých je vedeno účetnictví národního hospodářství České republiky jako celku. Jedná se o nefinanční podniky (výrobní podniky), finanční instituce (banky, pojišťovny),veřejnou správu (ministerstva, obce, orgány sociálního zabezpečení, nemocnice, školy), domácnosti, neziskové instituce (politické strany, náboženské organizace, sportovní a umělecké svazy, Červený kříž).

 

Hrubý domácí produkt:

K ukazatelům národního hospodářství patří úroveň hrubého domácího produktu, vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti, cenové hladiny a hospodářská politika státu.

 

Základní národohospodářskou (makroekonomickou) veličinou měřící ekonomickou vyspělost země je hrubý domácí produkt. Výpočet HDP můžeme provádět metodou výrobní (odvětvovou), kdy HDP představuje souhrn hrubých hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvních činností považovaných v systému národního hospodářství za produktivní a metodou spotřební( výdajovou), kdy se HDP konečná spotřeba domácností + konečná spotřeba vlády a soukromých nevýdělených institucí + hrubá tvorba fixního kapitálů + přírůstek zásob produkčních jednote – úbytek zásob produkčních jdnotek + vývoz – dovoz

 

HDP počítaný spotřební metodou je hodnota zboží a služeb domácího původu vytvořených na území našeho státu určených ke konečnému užití.

 

HDP lze vyjádřít v: běžných cenách (ceny, za které se skutečně nakupuje a prodává, jejich změny

zkraslují vývoj hmotných vztahů)

stálých cenách   (ceny, ve kterých se po několik let vyjadřuje vývoj ekonomických

činností, změna cen nezkresluje vývoj hmotných vztahů).

 

HDP v běžných cenách se nazývá nominální domácí produkt a HDP ve stálých cenách se nazávý reálný HDP. Čistý domácí produkt dostaneme, když od HDP odečteme spotřebu fixního kapitálů vyjádřenou pomocí odpisů.

 

 

 

Možnosti růstu HDP jsou zvýšení zaměstannosti, produktivity práce, zvýšení úspor obyvatelstva. HDP nezahrnuje netržní produkci, stínovou ekonomiku (nelegáolní) produkci škodlivin, transferové platby (důchody, podpory v nezaměstnanosti).

 

Hrubý národní produkt zahrnuje hodnotu produkce vytvořenou občany České republiky nejen v české republice, ale i v zahraničí. Úspěch hospodářské politiky vlády se projevuje převšvším ve čtyřech směrech – magický čtyřúhelník – tempo růstu HDP, tepmo růstu inflace, míra nezaměstannosti, podíl salda obchodní bilance na vytvořeném HDP.

 

Inflace je projev ekonomické nerovnováhy, znamená růst cen, podle růstu cenové hladiny a jejího temppa se posuzuje výše inflace.

 

 

 

Okolí národního hospodářství:

Česká republika je součástí světové ekonomiky, která musí být určitým způsobem usměrňována.

O to se stará :

Skupina světové banky (mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, mezinárodní sdružení

pro rozvoj, mezinárodní finanční společnosti, Multimediální

agentura pro investicní záruky, Mezinárodní centrum pro

urovnání investičních sporů, )

 

Mezinárodní měnový fond (přispívá ke stabilitě měny, poskytuje poradenské služby),

 

Světová obchodní organizace (uvolňování světového obchodu),

 

Evropská banka pro obnovu a rozvoj,

 

Středoevropská dohoda o volném obchodu (ČR, slovensko, polsko, maďarsko, slovinsko, rumunsko)

Evropské stdružení volného obchodu (Norsko, Island, švýcarsko, lichtenštejnsko),

 

Evrospká unie (Belgie, Dánsko, Švédsko,finnsko,Francie, irsko, itálie, španělksoi, lucembursko,

německo, nizozemí, portugalsko, rakousko, řecko, velká británie,volný pohyb zboží,

služeb, kapitálku a osob, společná finanční, sociální, obchodní a daňová sopolitika,

společná měna, skládá se z Rady ministrů, Evropské komise, Evropského parlamentu,

Evropské centrální banky)