Mzdy a oceňování
mzda (plat = peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci) je ekvivalent za
vykonanou práci v pracovním poměru. Z toho vyplývá, že zaměstnanci, který neodvádí práci,
mzda nepřísluší. Mzda se řídí body dohodnutými ve smlouvě a zákonem, zrovna jako ostatní
podmínky k vykonávání práce.
Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud nebylo v smlouvě dohodnuto jinak. Mzda se vyplácí v penězích. Mzda se vyplácí na pracovišti a v pracovní době, nebylo-li dohodnuto ve smlouvě jinak. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mezd, poukázat částku jím určenou na jeho účet.Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých mzdových složkách a o provedených srážkách ze mzdy. Mění-li zaměstnavatel způsob odměňování, je povinen zaměstnance předem s touto změnou seznámit.
Výpočet mzdy: všechny mzdové složky, které zaměstnanci náleží v daném kalendářním měsíci před
provedením výpočtu čisté mzdy. Výpočet čisté mzdy se provádí, že se od mzdy
odečte zdravotní a sociální pojištění. Z tohoto výsledku se odpočtou veškeré
odpočitatelné položky, výsledek se zaokrouhlí, přičemž se stává započitatelným
příjmem pro výpočet zálohy na daň FO. Čistá mzda může ale být ještě snížena o tzv.
srážky ze mzdy, které si zaměstnanec nechává dobrovolně srážet nebo nedobrovolné
srážky jako je úhrada manka atd.
Náhrada mzdy – zaměstnanci přísluší v případech stanovených zákonem, např. za dobu čerpání
dovolené, při důležitých osobních překážkách v práci např. návštěva zdravotnického
zařízení za účelem vyšetření, účast na svatbě či pohřbu rodinného příslušníka, atd.
Nebo při překážkách v práci na straně zaměstnavatele (prostoje), při vyjmenovaných
překážkách na straně zaměstnance (studijní volno při zvyšování kvalifikace). Náhra-
da mzdy se poskytuje ve výši průměrného výdělku, který se propočte z hrubé mzdy
zúčtované zaměstnanci v rozhodném období a odpracované doby.Rozhodné období
je předcházející kalendářní čtvrtletí.
Zásady odměňování práce
Hlavní obecnou zásadou odměňování práce v tržní ekonomice je tržní úspěšnost práce. Čím více budou výrobky a služby na trhu žádaněšjí, tím větší budou tržby a tím se budou moci zvyšovat mzdy. Při odměňování je nutno rozlišovat druh práce, množství práce, jakost práce a namáhavost práce. Abychom mohli v praxi vyplácet mzdy, musíme na základě uvedených zásad vytvořít soustavu odměňování práce (mzdovou soustavu). Listina základních práv a svobod zajišťuje zaměstnancům právno na minimální mzdu, na mzdové zvýhodnění za práci přesčas apod. Mzdová soustava preferuje kolektivní vyjednávání, tedy kolektivní smlouvy, ve kterých mohou být mzdové tarify atd. vyšší, ne však nižší.
Právní úprava
- zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – upravuje odměňování zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost (některá jeho ustanovení, např. ust. § 17 o průměrném výdělku pro pracovněprávní účely se vztahují i na zaměstnance odměňované podle zákona o platu),
- zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
- nař. vl. č. …… o minimální mzdě,
- nař. vl. č 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací,
- nař. vl. č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců státní správy, některých dalších orgánů a obcí,
- nař. vl. č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád)
- zákon č. 236/1995 , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
Druhy, formy a složky mezd
forma mezd: časová – je stanovená mzdovým tarifem za hodinu a závisí na počtu odpracovaných
hodin
úkolová – výdělek je závislý na výkonu a na normě odpracovaných výkonů
podílová – je utvářena jako podíl (zpravidla v %) na výkonech vyjádřených peněžně
smíšená – je směsicí časové a úkolové mzdy
měšíční platy s pobídkovými složkami
složky mezd: prémie – jde o peněžní částky za splnění předem stanovených úkolů, které jsou uvedeny
v pémiových podmínkách
odměny – by měly být vypláceny za mimořádné pracovní zásluhy
příplatky- nepatří sem již složky, které byly zařazeny do zákonných mzdových
zvýhodnění, jako příplatky za práci v noci nebo přesčas
podíly na hospodářských výsledcích – motivace na konečných výsledcích podniku
osobní ohodnocení – je složka mzdy, kterou se motivuje dlouhodobější pracovní výkon-
nost a výsledky zaměstnanců.
odměna za pracovní pohotovost – není mzdou, ale peněžitým plněním, které
zaměstnanci náleží v případě, že mu byla nařízena
nebo s ním sjednána pracovní pohotovost
Jednotlivé mzdové složky:
- základní mzda
- mzda za práci přesčas
- mzda za práci ve svátek
- mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí
- mzda za práci v noci
- mzda při výkonu jiné práce
druhy mezd: úkolová
měsíční
smluvní
Evidence pracovníků, práce, mezd
Osobní karta
Po přijetí zaměstnance do pracovního poměru zaměstnavatel vyhotovuje jeho osobní kartu. Osobní karta je hlavním evidenčním dokladem o pracovníkovi. Slouží k osobní evidenci i k účelům odměňování za práci. Obsahuje všechny potřebné údaje o zaměstnanci, např. o vzdělání, vyučení, předchozím zaměstnání, nárocích na dovolenou, o pracovním poměru, platovém zařazení, změněné pracovní schopnosti atd.
Doklady o práci
Pro potřeby odměňování je nutné vést doklady o práci. Tyto doklady se liší především podle druhů výroby. v kusové výrobě je to pracovní lístek, pro jednu operaci a jednoho dělníka, v sériové výrobě je to průvodka pro několik navazujících operací a několik pracovníků a v hromadné výrobě je to směnový plán pro celou výrobní linku a její pracovníky.
Na základě pracovních lístků, průvodek a směnových plánů, které také obsahují evidenci o skutečných výkonech jsou vyhotovovány soupisky práce a mezd. Soupiska práce a mezd shrunje každý den v měsíci údaje, které jsou potřebné k vyhotovení zůčtovací a výplatní listiny.
Mzdový list
Podnik musí evidovat u každého pracovníka mzdy podle jednotlivých měsíců a sčítat měsíční mzdy za celý rok na mzdovém listě. Mzdový list slouží jako podkůad pro výpočet průměrných mezd potřebných při výpočtu peněžních dávek nemocenského pojištěníá náhrad mezd za dny pracovního volna i pro pozdější výpočet starobních a invalidních důchodů.
Druhy pojistného
Druhy pojistného – zdravotní – toto pojištění se platí strháváním z platu, jeho výše je 4, 5 % z hrubé
mzdy. Pokud je člověk nezaměstnaný, musí si toto pojištění sám
platit. Není tomu tak v případě, že je evidovaný na úřadu práce.
– sociální – toto pojištění je rovněž strháváno z platu, jeho výše je 8 % z hrubé
mzdy. Zase, pokud je někdo nezaměstnaný, musí si toto pojištění
platit sám. Neplatí to ale v případě, že je evidovaný na úřadu práce.
Další pojištění platí zaměstnavatel za své zaměstnance. Toto pojištění celkem činí 35 % ze mzdy zaměstnance. Z toho činí 26 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění.
Penzijní připojištění:
představuje nejvýhodnější formu spoření poporovanou státem, že může těm, kteří se tohoto spořenízúčastní usnadnit život. Navíc si každý díky poskytování státního příspěvku může snadno vytvoři dostatečné finanční rezervy pro období, kdy dochází ke všeobecnému poklesu příjmů – při odchodu do důchodu. proto také důchodové připojištění. Samotné důchodové pojištění je totiž je zajištěno státem. Při penzijním připojištění je možné naspořené peníze vybrat fromou pravidelné doživotní enze, nebo jednorázově a použít je na cokoliv. Čím dříve si klent penzijní připojištění sjedná, tím lépe si zabezpečí svou budoucnost. Principem penzijního řipojištěníje měsíční odvádění předem určené částky, která se může během spoření i zvyšovat. Tato částka je zhodnocena určitým rokem a státním příspěvkem a po ukončení spoření je čerpána v podobě penze.
Nemocenské dávky
Nemocenské dávky jsou příspěvky vyplácené institucemi sociálního zabezpečení, nikoli zaměstnavatelem. Tyto dávky jsou poskytovány po dobu nemoci i včetně svátků a víkendů. Jsou vypočítávány z průměrného měsíčního platu za posledního čtvrtletí. Průměrný denní výdělek je ještě upraven podle toho, kolik dní je zaměstnanec nemocen a podle výše denního průměrného výdělku.