Formy MEV

 

4) Vývoz a dovoz vědeckotechnických informací

1. a) Komerční cesty – dochází např. ke směně průmsl. produkce, k prodeji patentů

a licencí, placeným speciálním konzult. službám

1. b) Nekomerční cesty – mezinárodní vědecké konference, šíření informací

prostřednictvím médií

 

5) Vývoz a dovoz pracovních sil

migrace obyvatelstva – dobrovolný převážně ekonomicky motivovaný pohyb

obyvatel přes hranice státu za účelem zpravidla trvalejšího pobytu

 

Příčiny relativní imobility pracovních sil

1. a) Důvody ze strany vývozců

– rodinné důvody

– důvody změny životního stylu, finanční důvody

– právní systém, jazyková bariéra

1. b) Důvody ze strany dovozců

– přístup na trh práce, mzdová diskriminace

– licenční požadavky, ZP a SP

 

II. Charakteristika regionů

 

1) Evropské centrum

2) Americké centrum

3) Japonsko

4) Rozvojové země

5) ANIZ

6) Čína

 

1) Evropské centrum

– jádrem jsou země EU

– znaky – heterogennost (různorodost)

– tržní mechanismus

– 2 póly – SRN, Francie, Británie

– Řecko, Portugalsko, Irsko

 

2) Americké centrum

– od vzniku USA se vytvářely předpoklady pro jejich dominantní postavení ve světové

ekonomice (a nejen v ní) vznik 1776

– relativní dostatek materiálních surovinových zdrojů

– příliv kvalifikované pracovní síly

– rozsáhlý trh, rozvoj průmyslových oborů, zemědělství, služeb

– USA se vyhnuly důsledky válek (x Evropa, Japonsko)

– vědecko-výzkumná základna

 

 

 

 

Vývoj a hlavní rysy USA ekonomiky ve 20. století

    1) do 30. let

– působí v USA liberální ekonomika tzn. stání zásahy do ekonomiky jsou

minimální

– změna nastává v době světové hospodářské krize (konec30. let)

– F. D. Roosevelt – program New deal

– rostou státní zásahy do ekonomiky a ty pokračují i v době 2. sv. v.

    2) po 2. sv. v.

– hl. problémem USA – nízká vnitřní poptávka vzhledem k rozsahu možné nabídky

– u jiných rozvinutých ekonomikách – přesně naopak (vliv války)

– hosp. politika se opírá o tzv. Keynessiánskou teorii = především o fiskální nástroje

– státní rozpočet výdaje

– silnou regulaci daní

– základní úkol této politiky – stimulovat poptávku

– udržet přijatelný ekonomický růst

– udržet plnou zaměstnanost

    3) v 60. letech

– v USA vrcholí tempo poválečného ekonomického růstu

    4) v 70. letech

– boj s inflací

– začíná se objevovat neúčinnost Keynessiánké politiky

    5) v 80. letech

– objevují se nové myšlenkové principy neokonzervatismus

– Rysy – podnikatelská svoboda

– volný trh

– minimalizace ekonomické funkce státu

– období, kdy prezidentem byl R. Reagan – hl. problém – prohloubení deficitu

státního rozpočtu

    6) 90. léta

– neinflační vývoj, ekonomický růst

– později se projevuje ekonomická stagnace – projevuje se nezaměstnanost

– prezidentem B. Clinton – větší váha státního vlivy

– cíle Clintonovy politiky – obnova a posílení ekonomického růstu + odstranění

nezaměstnanosti

– dovršení restrukturalizace má přinést progresivní změny

na straně nabídky

– podpora rozvoje lidského potenciálu

 

3) Japonsko

– velmi silně poznamenáno 2. sv. v. – začíná destrukce Japonské ekonomiky

50. – 60. léta

– dynamice ekonomického růstu měly pomoci státní zásahy, které však neměly

omezovat funkce svobodného trhu

– 1954 – v Japonsku se začíná uplatňovat tzv. exportně-determinovaná strategie růstu

(determinace = určení)

– opírá se o 3 nástroje

1) investice

2) technologie (rozvoj vlastních technologií)

3) vývoz do USA (ocelářství, rafinace ropy, strojírenství, auto. a let.

průmysl, elektronika)

70. léta

– zasaženo 1. a 2. ropným šokem

80. léta

– objevuje se nová strategie růstu – 2 etapy

1. a) odklon od politiky jednostranného prosazování vlastních zájmů k politice

otevřených vztahů k zahraničí (vstřícnost)

1. b) ekonomický růst už není určován exportem, nýbrž domácí poptávkou
2. léta

– smysl – zvýšit zapojení Japonska do mezinárodní dělby práce (činnost v G7)

 

4) Rozvojové země

1) V základních ukazatelích dochází k pomalému vzestupu rozvojových ekonomik

2) Zůstává značná ekonomická mezera v přepočtu HDP na obyvatele mezi RE x RET

3) Diferenciace ve smyslu nerovnoměrného vývoje uvnitř zemí rozvojového světa (OPEC)

4) Vzestupná úloha tržních vztahů a změna poměru mezi státním a soukromým sektorem

5) Industrializace – jádrem je rozvoj zpracovatelského průmyslu

6) Potravinový problém, vážný problém přes mírný růst zemědělské produkce

7) Sociální problémy – chudoba, negramotnost, nezaměstnanost

– nízký průměrný věk, zvyšování počtu obyvatel

– nízká úroveň lékařské péče

8) Proces integrace rozvojových ekonomik

1. a) společný postup při mezinárodních politických a ekonomických fórech
2. b) aktivita výrobně obchodních sdružení typu OPEC
3. c) mezinárodní ekonomická spolupráce

 

    Charakteristika rozvojových regionů Asie

– největší populační růst

– nejrychlejší ekonomický růst, populační tlak (snaha o omezení populace)

– velké rozdíly v ekonomické výkonnosti (Katar, Jemen)

– mimořádné postavení zaujímají země ANIZU

 

    Latinská Amerika

– relativně vysoká rozvinutost

– rozsáhlá zadluženost

– dřívější dosažení politické nezávislosti (ve srovnání s Afrikou) blízkost USA

– nejvyspělejší EKO – Brazílie, Argentina, Chile, Mexiko

 

    Afrika

– nejzaostalejší část světa, nejnižší HDP na 1 obyvatele

– nemoci

– poměrná vybavenost nerostnými surovinami

 

5) ANIZ

    Charakteristika – Thajwan, Hongkong, Singapur, Jižní Korea

– Hongkong a Singapur => centra mezinárodního obchodu

– Jižní Korea a Thajwan mají komplexnější ekonomiky

– všechny země ANIZU mají reálnou šanci stát se součástí OECD

 

 

 

    Hl. příčiny hospodářských úspěchů

              1) Konfuciánský přístup k životu

1. a) úcta ke vzdělání
2. b) pracovitost a šetrnost
3. c) silná úloha státu, disciplinovanost, úcta k autoritám

              2) Proexportní politika (nástroje)

– zákl. prvky – levné bankovní úvěry pro vývozce

– 5-ti leté daňové prázdniny pro zahraniční firmy působící

v těchto zemích

– subvence vývozcům (finanční podpora)

– orientace na pracovně náročné produkty

– vysoká flexibilita vývozců

              3) Průmyslová strategie

– indikativní plánování (4-6 leté plány – hospodářské)

– cheboly – J. Korea – obrovské výrobně-obchodní společnosti – Samsung

– přímé subvencování

              4) Technologická politika

– přímé zahraniční investice (příliv zahraničního kapitálu)

– nákup zahraničních licencí

– dovoz strojů a zařízení

– vlastní vědecko-výzkumná základna

 

6) Čína

– do r. 1950 přátelé s CCCP => Mao-ce-tunk – odvrácení od CCCP

– Marxismus

– 60. léta – změny v ekonomice – „velký skok“

– 70. – 80. léta – další reforma v hospodářské reformě

– rozvoj zemědělství, průmyslu, vědy a techniky, armáda

– obsah reforem – uvolnění příkazového plánování

– decentralizace ekonomického rozhodování

– větší úloha nestátního sektoru

– zůstává dominantní úloha státního sektoru

– tržní systém je kompatibilní se socialismem

– postupný vývoj

– důsledky reforem – HDP o 9%, export o 13%

– rychle se rozvijí průmysl

– roste životní úroveň Číny (podíl výdajů na bydlení a služby)

– dochází k politice otevřených dveří

 

Mezinárodní obchod

    Vývoj          1) před 2. sv. v. – obchod uzavřený, izolovaný – stagnoval

                       2) po 2. sv. v. – dynamika mezinárodních obchodů

    Hlavní tendence ve vývoji

              1) mění se proporce mezi těžebním a zpracovatelským průmyslem ve prospěch

zpracovatelského

              2) v rámci spotřeby zboží se rychleji rozvíjejí obory, které vyrábějí spotřební

předměty oproti potravinářskému průmyslu

              3) intelektualizaci mezinárodního obchodu – posun od obchodu s hotovými výrobky

k obchodu s „duševním vlastnictvím“ (licence, patenty, vynálezy, vědecko-technické informace)

              4) odpoutání peněžní sféry od pohybu zboží a služeb

    Příčiny růstu mezinárodního obchodu

              1) dlouhodobý ekonomický růst zároveň vysoký ekonomický růst => konjunktura

              2) vědeckotechnický pokrok (podílel se na vojenský i nevojenský výzkum)

              3) liberalizace mezinárodního obchodu

              4) rok 1986 – Urugvaijské kolo GATTU (<= organzace – Všeobecná dohoda o clech

a obchodu)

1. a) přístup na trhu => otázka cel
2. b) ochrana trhu => řešení otázky subvencí, licenčního řízení
3. c) provádění stávajících pravidel GATT (urovnání sporů mezi členskými zeměmi)
4. d) obchod se službami